Ta-ha( طه)
Original,King Fahad Quran Complex(الأصلي,مجمع الملك فهد القرآن)
show/hide
Preklad I. Hrbek(Preklad I. Hrbek)
show/hide
بِسمِ اللَّهِ الرَّحمٰنِ الرَّحيمِ طه(1)
Tá há.(1)
ما أَنزَلنا عَلَيكَ القُرءانَ لِتَشقىٰ(2)
Neseslali jsme ti Korán, abys byl zoufalý,(2)
إِلّا تَذكِرَةً لِمَن يَخشىٰ(3)
nýbrž pouze jako připomenutí těm, kdož Boha se bojí,(3)
تَنزيلًا مِمَّن خَلَقَ الأَرضَ وَالسَّمٰوٰتِ العُلَى(4)
a jako seslání, jež od toho, kdo zemi a nebesa vysoká stvořil, přichází.(4)
الرَّحمٰنُ عَلَى العَرشِ استَوىٰ(5)
Milosrdný - On na trůnu svém vznešeně sedí(5)
لَهُ ما فِى السَّمٰوٰتِ وَما فِى الأَرضِ وَما بَينَهُما وَما تَحتَ الثَّرىٰ(6)
a vše, co na nebesích je a na zemi, mezi nimi i pod povrchem země, Jemu náleží.(6)
وَإِن تَجهَر بِالقَولِ فَإِنَّهُ يَعلَمُ السِّرَّ وَأَخفَى(7)
A jestliže slova svá hlasitě pronášíš, (je to zbytečné), vždyť On zajisté zná tajemství, byť sebelépe bylo skryté;(7)
اللَّهُ لا إِلٰهَ إِلّا هُوَ ۖ لَهُ الأَسماءُ الحُسنىٰ(8)
Bůh - a není božstva kromě Něho a Jemu jména překrásná přísluší!(8)
وَهَل أَتىٰكَ حَديثُ موسىٰ(9)
Dostalo se ti zprávy o Mojžíšovi?(9)
إِذ رَءا نارًا فَقالَ لِأَهلِهِ امكُثوا إِنّى ءانَستُ نارًا لَعَلّى ءاتيكُم مِنها بِقَبَسٍ أَو أَجِدُ عَلَى النّارِ هُدًى(10)
Hle, oheň spatřil a rodině své pravil: "Zastavte se, já postřehl jsem oheň nějaký, možná že vám z něho oharek přinesu anebo u něho správnou cestu naleznu."(10)
فَلَمّا أَتىٰها نودِىَ يٰموسىٰ(11)
A když přišel k ohni, ozvalo se: "Mojžíši,(11)
إِنّى أَنا۠ رَبُّكَ فَاخلَع نَعلَيكَ ۖ إِنَّكَ بِالوادِ المُقَدَّسِ طُوًى(12)
já vpravdě jsem tvůj Pán; zuj si opánky své, neboť v posvátném údolí Tuwá jsi.(12)
وَأَنَا اختَرتُكَ فَاستَمِع لِما يوحىٰ(13)
A já jsem si tě vyvolil, proto slyš, co vnuknuto ti bude!(13)
إِنَّنى أَنَا اللَّهُ لا إِلٰهَ إِلّا أَنا۠ فَاعبُدنى وَأَقِمِ الصَّلوٰةَ لِذِكرى(14)
Já vpravdě jsem Bůh a není božstva kromě Mne; uctívej Mne tedy a modlitbu konej, na Mne vzpomínaje!(14)
إِنَّ السّاعَةَ ءاتِيَةٌ أَكادُ أُخفيها لِتُجزىٰ كُلُّ نَفسٍ بِما تَسعىٰ(15)
Hodina věru se blíží a mám co dělat, abych skryl ji, aby každá duše byla odměněna za úsilí svoje.(15)
فَلا يَصُدَّنَّكَ عَنها مَن لا يُؤمِنُ بِها وَاتَّبَعَ هَوىٰهُ فَتَردىٰ(16)
Kéž tě neodvrátí od myšlenky na ni ten, kdo v ni nevěří a vášeň svou následuje, jinak zahyneš.(16)
وَما تِلكَ بِيَمينِكَ يٰموسىٰ(17)
Co to máš ve své pravici, Mojžíši?"(17)
قالَ هِىَ عَصاىَ أَتَوَكَّؤُا۟ عَلَيها وَأَهُشُّ بِها عَلىٰ غَنَمى وَلِىَ فيها مَـٔارِبُ أُخرىٰ(18)
Odpověděl: "To je moje hůl, opírám se o ni a srážím s ní listí pro ovce své a mám pro ni i jiné použití."(18)
قالَ أَلقِها يٰموسىٰ(19)
I pravil mu: "Hoď ji na zem, Mojžíši!"(19)
فَأَلقىٰها فَإِذا هِىَ حَيَّةٌ تَسعىٰ(20)
A hodil ji, a hle, stal se z ní had plazící se.(20)
قالَ خُذها وَلا تَخَف ۖ سَنُعيدُها سيرَتَهَا الأولىٰ(21)
Pravil Bůh: "Vezmi ji a neboj se, My vrátíme ji do podoby původní.(21)
وَاضمُم يَدَكَ إِلىٰ جَناحِكَ تَخرُج بَيضاءَ مِن غَيرِ سوءٍ ءايَةً أُخرىٰ(22)
Nyní přitlač ruku svou k boku, a až ji sejmeš, bude bílá, ale nepoškozená; a toto další je znamení.(22)
لِنُرِيَكَ مِن ءايٰتِنَا الكُبرَى(23)
Abychom ti pak z našich velkých znamení ukázali některá,(23)
اذهَب إِلىٰ فِرعَونَ إِنَّهُ طَغىٰ(24)
odeber se k Faraónovi, jenž vzpurně si počíná!"(24)
قالَ رَبِّ اشرَح لى صَدرى(25)
I řekl Mojžíš: "Pane, mou hruď mi rozevři(25)
وَيَسِّر لى أَمرى(26)
a mé dílo mi usnadni(26)
وَاحلُل عُقدَةً مِن لِسانى(27)
a uzel na mém jazyku uvolni,(27)
يَفقَهوا قَولى(28)
aby porozuměli mé řeči!(28)
وَاجعَل لى وَزيرًا مِن أَهلى(29)
A dej mi z rodiny mé pomocníka,(29)
هٰرونَ أَخِى(30)
Áróna, mého bratra,(30)
اشدُد بِهِ أَزرى(31)
a podpoř jím mou sílu(31)
وَأَشرِكهُ فى أَمرى(32)
a učiň jej společníkem v mém úkolu,(32)
كَى نُسَبِّحَكَ كَثيرًا(33)
abychom mohli Tebe často slavit(33)
وَنَذكُرَكَ كَثيرًا(34)
a hojně Tě vzpomínat,(34)
إِنَّكَ كُنتَ بِنا بَصيرًا(35)
vždyť věru nad námi jsi jasnozřivý!"(35)
قالَ قَد أوتيتَ سُؤلَكَ يٰموسىٰ(36)
I pravil Bůh: "Vyslyšena je prosba tvá, Mojžíši!(36)
وَلَقَد مَنَنّا عَلَيكَ مَرَّةً أُخرىٰ(37)
A již jednou jsme ti prokázali jiné dobrodiní,(37)
إِذ أَوحَينا إِلىٰ أُمِّكَ ما يوحىٰ(38)
když jsme vnukli matce tvé toto vnuknutí:(38)
أَنِ اقذِفيهِ فِى التّابوتِ فَاقذِفيهِ فِى اليَمِّ فَليُلقِهِ اليَمُّ بِالسّاحِلِ يَأخُذهُ عَدُوٌّ لى وَعَدُوٌّ لَهُ ۚ وَأَلقَيتُ عَلَيكَ مَحَبَّةً مِنّى وَلِتُصنَعَ عَلىٰ عَينى(39)
, Do truhly jej vlož a do moře jej vhoď, a nechť moře jej na břeh vyvrhne, a tehdy se ho nepřítel Můj i jeho ujme.? A já jsem na tebe Svou lásku vrhl, abys před Mýma očima vyrostl.(39)
إِذ تَمشى أُختُكَ فَتَقولُ هَل أَدُلُّكُم عَلىٰ مَن يَكفُلُهُ ۖ فَرَجَعنٰكَ إِلىٰ أُمِّكَ كَى تَقَرَّ عَينُها وَلا تَحزَنَ ۚ وَقَتَلتَ نَفسًا فَنَجَّينٰكَ مِنَ الغَمِّ وَفَتَنّٰكَ فُتونًا ۚ فَلَبِثتَ سِنينَ فى أَهلِ مَديَنَ ثُمَّ جِئتَ عَلىٰ قَدَرٍ يٰموسىٰ(40)
A hle, přišla sestra tvá a pravila:, Mám vám ukázat toho, kdo se oň postará?? A vrátili jsme tě k tvé matce, aby se ochladilo oko její a nermoutila se. A když zabils onoho člověka, ze starostí jsme tě vysvobodili a zkouškám jsme tě podrobili. A celé roky jsi zůstal mezi obyvateli Madjanu a pak jsi přišel sem podle rozhodnutí Mého, Mojžíši,(40)
وَاصطَنَعتُكَ لِنَفسِى(41)
a pro Sebe jsem si tě vyhradil.(41)
اذهَب أَنتَ وَأَخوكَ بِـٔايٰتى وَلا تَنِيا فى ذِكرِى(42)
Odejděte, ty i bratr tvůj, s Mými znameními a ve vzpomínání na Mne neochabujte,(42)
اذهَبا إِلىٰ فِرعَونَ إِنَّهُ طَغىٰ(43)
a k Faraónovi, jenž vzpurně si počíná, oba se vydejte(43)
فَقولا لَهُ قَولًا لَيِّنًا لَعَلَّهُ يَتَذَكَّرُ أَو يَخشىٰ(44)
a řečí mírnou k němu promluvte, snad vzpamatuje se či zalekne."(44)
قالا رَبَّنا إِنَّنا نَخافُ أَن يَفرُطَ عَلَينا أَو أَن يَطغىٰ(45)
I řekli oba: "Pane náš, obáváme se, že míru vůči nám překročí či tyranem se ukáže."(45)
قالَ لا تَخافا ۖ إِنَّنى مَعَكُما أَسمَعُ وَأَرىٰ(46)
Pravil Bůh: "Nebojte se, vždyť Já s vámi jsem a slyším i vidím.(46)
فَأتِياهُ فَقولا إِنّا رَسولا رَبِّكَ فَأَرسِل مَعَنا بَنى إِسرٰءيلَ وَلا تُعَذِّبهُم ۖ قَد جِئنٰكَ بِـٔايَةٍ مِن رَبِّكَ ۖ وَالسَّلٰمُ عَلىٰ مَنِ اتَّبَعَ الهُدىٰ(47)
Jděte k němu a řekněte:, My vpravdě poslové jsme Pána tvého, propusť s námi dítka Izraele a nemuč je! Přišli jsme k tobě s Pána tvého znamením a mír tomu, jenž jde za správným vedením!(47)
إِنّا قَد أوحِىَ إِلَينا أَنَّ العَذابَ عَلىٰ مَن كَذَّبَ وَتَوَلّىٰ(48)
A bylo nám vnuknuto, že potrestán bude ten, kdo za lháře nás prohlásí a zády se obrátí.? "(48)
قالَ فَمَن رَبُّكُما يٰموسىٰ(49)
I otázal se Faraón: "A kdo je ten váš Pán, Mojžíši?"(49)
قالَ رَبُّنَا الَّذى أَعطىٰ كُلَّ شَيءٍ خَلقَهُ ثُمَّ هَدىٰ(50)
Odpověděl: "Náš Pán je ten, jenž každé věci podobu její dal a pak po správné cestě ji vedl."(50)
قالَ فَما بالُ القُرونِ الأولىٰ(51)
Otázal se: "A jak to bylo s prvními pokoleními?"(51)
قالَ عِلمُها عِندَ رَبّى فى كِتٰبٍ ۖ لا يَضِلُّ رَبّى وَلا يَنسَى(52)
Odpověděl: "Znalost toho je u Pána mého v Knize a Pán můj se nemýlí ani nezapomíná(52)
الَّذى جَعَلَ لَكُمُ الأَرضَ مَهدًا وَسَلَكَ لَكُم فيها سُبُلًا وَأَنزَلَ مِنَ السَّماءِ ماءً فَأَخرَجنا بِهِ أَزوٰجًا مِن نَباتٍ شَتّىٰ(53)
a On je ten, jenž pro vás učinil zemi kolébkou a narýsoval pro vás na ní cesty a seslal z nebe vodu, pomocí níž dáváme vyrůst rozličným druhům rostlin."(53)
كُلوا وَارعَوا أَنعٰمَكُم ۗ إِنَّ فى ذٰلِكَ لَءايٰتٍ لِأُولِى النُّهىٰ(54)
Jezte a paste stáda svá, vždyť věru v tom jsou znamení pro rozumem nadané!(54)
۞ مِنها خَلَقنٰكُم وَفيها نُعيدُكُم وَمِنها نُخرِجُكُم تارَةً أُخرىٰ(55)
Z ní jsme vás stvořili a do ní vás vrátíme a z ní vás vyjmeme i podruhé.(55)
وَلَقَد أَرَينٰهُ ءايٰتِنا كُلَّها فَكَذَّبَ وَأَبىٰ(56)
A ukázali jsme Faraónovi věru všechna Svá znamení, však on je za lživá prohlásil a odmítl je(56)
قالَ أَجِئتَنا لِتُخرِجَنا مِن أَرضِنا بِسِحرِكَ يٰموسىٰ(57)
a řekl: "Zdaž jsi k nám přišel, Mojžíši, abys nás svými kouzly vyhnal z naší země?(57)
فَلَنَأتِيَنَّكَ بِسِحرٍ مِثلِهِ فَاجعَل بَينَنا وَبَينَكَ مَوعِدًا لا نُخلِفُهُ نَحنُ وَلا أَنتَ مَكانًا سُوًى(58)
My ti však rovněž podobná kouzla ukážeme! Urči tedy pro sebe i pro nás schůzku, již ani my, ani ty nezrušíme, na místo vhodné!"(58)
قالَ مَوعِدُكُم يَومُ الزّينَةِ وَأَن يُحشَرَ النّاسُ ضُحًى(59)
Mojžíš odpověděl: "Naše schůzka budiž v den Svátku zdobení a nechť se lidé shromáždí dopoledne!"(59)
فَتَوَلّىٰ فِرعَونُ فَجَمَعَ كَيدَهُ ثُمَّ أَتىٰ(60)
Faraón se odvrátil, své kouzelníky shromáždil a pak přišel.(60)
قالَ لَهُم موسىٰ وَيلَكُم لا تَفتَروا عَلَى اللَّهِ كَذِبًا فَيُسحِتَكُم بِعَذابٍ ۖ وَقَد خابَ مَنِ افتَرىٰ(61)
A řekl jím Mojžíš: "Běda vám, nevymýšlejte si proti Bohu lži, aby vás trestem svým nezničil - a ztroskotal ten, kdo lži si vymýšlel!"(61)
فَتَنٰزَعوا أَمرَهُم بَينَهُم وَأَسَرُّوا النَّجوىٰ(62)
A o věci své se mezi sebou radili a tajně se dorozumívali.(62)
قالوا إِن هٰذٰنِ لَسٰحِرٰنِ يُريدانِ أَن يُخرِجاكُم مِن أَرضِكُم بِسِحرِهِما وَيَذهَبا بِطَريقَتِكُمُ المُثلىٰ(63)
A řekl Faraón: "Toto jsou dva kouzelníci, kteří vás svými kouzly chtějí vyhnat z vaší země a skoncovat s vaším vzorným způsobem by chtěli.(63)
فَأَجمِعوا كَيدَكُم ثُمَّ ائتوا صَفًّا ۚ وَقَد أَفلَحَ اليَومَ مَنِ استَعلىٰ(64)
Shromážděte své úklady a potom přijďte po řadě! A bude dnes šťasten ten, kdo vrchu nabude."(64)
قالوا يٰموسىٰ إِمّا أَن تُلقِىَ وَإِمّا أَن نَكونَ أَوَّلَ مَن أَلقىٰ(65)
A řekli: "Mojžíši, chceš házet ty, anebo máme hodit my jako první?"(65)
قالَ بَل أَلقوا ۖ فَإِذا حِبالُهُم وَعِصِيُّهُم يُخَيَّلُ إِلَيهِ مِن سِحرِهِم أَنَّها تَسعىٰ(66)
I odpověděl: "Nikoliv, házejte vy!" A hle, kouzly jejich se mu jevily jejich provazy a hole, jako by se plazily,(66)
فَأَوجَسَ فى نَفسِهِ خيفَةً موسىٰ(67)
a pocítil Mojžíš ve své duši strach.(67)
قُلنا لا تَخَف إِنَّكَ أَنتَ الأَعلىٰ(68)
A pravili jsme mu: "Neboj se, vždyť ty budeš mít vrch!(68)
وَأَلقِ ما فى يَمينِكَ تَلقَف ما صَنَعوا ۖ إِنَّما صَنَعوا كَيدُ سٰحِرٍ ۖ وَلا يُفلِحُ السّاحِرُ حَيثُ أَتىٰ(69)
Hoď hůl, již máš v pravici, a ona pohltí to, co oni vyrobili, neboť to, co oni vyrobili, je jen kouzelnický úskok a žádný kouzelník nemůže dosáhnout úspěchu, ať půjde kamkoli!"(69)
فَأُلقِىَ السَّحَرَةُ سُجَّدًا قالوا ءامَنّا بِرَبِّ هٰرونَ وَموسىٰ(70)
A padli kouzelníci na zem a zvolali: "V Árónova a Mojžíšova Pána jsme uvěřili!"(70)
قالَ ءامَنتُم لَهُ قَبلَ أَن ءاذَنَ لَكُم ۖ إِنَّهُ لَكَبيرُكُمُ الَّذى عَلَّمَكُمُ السِّحرَ ۖ فَلَأُقَطِّعَنَّ أَيدِيَكُم وَأَرجُلَكُم مِن خِلٰفٍ وَلَأُصَلِّبَنَّكُم فى جُذوعِ النَّخلِ وَلَتَعلَمُنَّ أَيُّنا أَشَدُّ عَذابًا وَأَبقىٰ(71)
I řekl Faraón: "Jak to, že jste v něj uvěřili, dříve než jsem vám to dovolil. On zřejmě je vaším mistrem, jenž kouzlům vás naučil. Dám vám useknout vaše ruce pravé a nohy levé a dám vás ukřižovat na kmeny palmové. Pak poznáte, kdo z nás je v trestání silnější a vytrvalejší!"(71)
قالوا لَن نُؤثِرَكَ عَلىٰ ما جاءَنا مِنَ البَيِّنٰتِ وَالَّذى فَطَرَنا ۖ فَاقضِ ما أَنتَ قاضٍ ۖ إِنَّما تَقضى هٰذِهِ الحَيوٰةَ الدُّنيا(72)
Odpověděli: "Nedáme ti přednost před tím, čeho se nám dostalo z jasných důkazů, ani před tím, jenž nás stvořil. Rozhodni to, o čem chceš rozhodovat, avšak můžeš rozhodovat jen o věcech tohoto života pozemského.(72)
إِنّا ءامَنّا بِرَبِّنا لِيَغفِرَ لَنا خَطٰيٰنا وَما أَكرَهتَنا عَلَيهِ مِنَ السِّحرِ ۗ وَاللَّهُ خَيرٌ وَأَبقىٰ(73)
Uvěřili jsme v Pána svého, aby nám odpustil naše hříchy a kouzelnictví, k němuž jsi nás ty donutil. A Bůh je lepší a trvalejší!(73)
إِنَّهُ مَن يَأتِ رَبَّهُ مُجرِمًا فَإِنَّ لَهُ جَهَنَّمَ لا يَموتُ فيها وَلا يَحيىٰ(74)
A věru pro toho, kdo k Pánu svému jako hříšník přijde, je peklo určeno, v němž ani nezemře, ani žít nebude,(74)
وَمَن يَأتِهِ مُؤمِنًا قَد عَمِلَ الصّٰلِحٰتِ فَأُولٰئِكَ لَهُمُ الدَّرَجٰتُ العُلىٰ(75)
zatímco těm, kdož k Němu jako věřící přicházejí a zbožné skutky vykonali, těm hodnosti nejvyšších se dostane,(75)
جَنّٰتُ عَدنٍ تَجرى مِن تَحتِهَا الأَنهٰرُ خٰلِدينَ فيها ۚ وَذٰلِكَ جَزاءُ مَن تَزَكّىٰ(76)
zahrad Edenu, pod nimiž řeky tekou a v nichž nesmrtelní budou. A taková je odměna těch, kdož se očišťují!"(76)
وَلَقَد أَوحَينا إِلىٰ موسىٰ أَن أَسرِ بِعِبادى فَاضرِب لَهُم طَريقًا فِى البَحرِ يَبَسًا لا تَخٰفُ دَرَكًا وَلا تَخشىٰ(77)
A vnukli jsme Mojžíšovi: "Vydej se za noci na cestu se služebníky Mými a proraz jim cestu suchou v moři a stíháni se neboj a strach neměj!"(77)
فَأَتبَعَهُم فِرعَونُ بِجُنودِهِ فَغَشِيَهُم مِنَ اليَمِّ ما غَشِيَهُم(78)
A stíhal je Faraón s vojsky svými a pokrylo je moře tím, čím je pokrylo.(78)
وَأَضَلَّ فِرعَونُ قَومَهُ وَما هَدىٰ(79)
A takto Faraón lid svůj v bloudění zavedl a po cestě správné jej nevedl.(79)
يٰبَنى إِسرٰءيلَ قَد أَنجَينٰكُم مِن عَدُوِّكُم وَوٰعَدنٰكُم جانِبَ الطّورِ الأَيمَنَ وَنَزَّلنا عَلَيكُمُ المَنَّ وَالسَّلوىٰ(80)
Dítky Izraele, zachránili jsme vás před nepřítelem vaším a uzavřeli jsme s vámi úmluvu na pravém úbočí hory Sinaje a seslali jsme vám manu a křepelky.(80)
كُلوا مِن طَيِّبٰتِ ما رَزَقنٰكُم وَلا تَطغَوا فيهِ فَيَحِلَّ عَلَيكُم غَضَبى ۖ وَمَن يَحلِل عَلَيهِ غَضَبى فَقَد هَوىٰ(81)
Jezte tedy z výtečných pokrmů, jež jsme vám uštědřili, avšak nepřehánějte v tom, jinak vás postihne hněv Můj! A koho hněv Můj postihne, ten již do záhuby spěje.(81)
وَإِنّى لَغَفّارٌ لِمَن تابَ وَءامَنَ وَعَمِلَ صٰلِحًا ثُمَّ اهتَدىٰ(82)
Já věru jsem odpouštějící tomu, kdo pokání činí, věří, zbožné skutky koná a potom po správné cestě se ubírá.(82)
۞ وَما أَعجَلَكَ عَن قَومِكَ يٰموسىٰ(83)
I pravil Bůh: "Co způsobilo, že tak spěcháš od lidu svého, Mojžíši?"(83)
قالَ هُم أُولاءِ عَلىٰ أَثَرى وَعَجِلتُ إِلَيكَ رَبِّ لِتَرضىٰ(84)
Odpověděl: "Oni jdou v mých stopách, zatímco já spěchám k tobě, Pane můj, abych se ti zalíbil."(84)
قالَ فَإِنّا قَد فَتَنّا قَومَكَ مِن بَعدِكَ وَأَضَلَّهُمُ السّامِرِىُّ(85)
Pravil: "Po tvém odchodu jsme uvedli lid tvůj do pokušení a Samaritán jim dal zbloudit!"(85)
فَرَجَعَ موسىٰ إِلىٰ قَومِهِ غَضبٰنَ أَسِفًا ۚ قالَ يٰقَومِ أَلَم يَعِدكُم رَبُّكُم وَعدًا حَسَنًا ۚ أَفَطالَ عَلَيكُمُ العَهدُ أَم أَرَدتُم أَن يَحِلَّ عَلَيكُم غَضَبٌ مِن رَبِّكُم فَأَخلَفتُم مَوعِدى(86)
I vrátil se Mojžíš k lidu svému rozhněván i zarmoucen a řekl: "Lide můj, cožpak Pán váš vám neučinil slib překrásný? Či byla snad úmluva pro vás příliš dlouhá anebo jste chtěli, aby na vás padl hněv Pána vašeho, že jste tak slib svůj porušili, jímž jste se mi zavázali?"(86)
قالوا ما أَخلَفنا مَوعِدَكَ بِمَلكِنا وَلٰكِنّا حُمِّلنا أَوزارًا مِن زينَةِ القَومِ فَقَذَفنٰها فَكَذٰلِكَ أَلقَى السّامِرِىُّ(87)
Odpověděli: "Slib tobě daný jsme z vlastní neporušili, avšak bylo nám nařízeno přinést náklady z ozdob tohoto lidu a hodit je na hromadu, a podobně je tam hodil i Samaritán."(87)
فَأَخرَجَ لَهُم عِجلًا جَسَدًا لَهُ خُوارٌ فَقالوا هٰذا إِلٰهُكُم وَإِلٰهُ موسىٰ فَنَسِىَ(88)
A učinil pro ně tele, jež mělo tělo a bučelo, a řekli: "Toto je božstvo vaše i božstvo Mojžíšovo, avšak on na ně již zapomněl."(88)
أَفَلا يَرَونَ أَلّا يَرجِعُ إِلَيهِم قَولًا وَلا يَملِكُ لَهُم ضَرًّا وَلا نَفعًا(89)
Což neviděli, že jim ani slovem neodpovídá a že jim nemůže ani škodit, ani prospívat?(89)
وَلَقَد قالَ لَهُم هٰرونُ مِن قَبلُ يٰقَومِ إِنَّما فُتِنتُم بِهِ ۖ وَإِنَّ رَبَّكُمُ الرَّحمٰنُ فَاتَّبِعونى وَأَطيعوا أَمرى(90)
Již předtím jim Árón říkal: "Lide můj, vy jste tím jen zkoušeni a Pán váš je věru milosrdný; následujte mne a rozkaz můj poslouchejte!"(90)
قالوا لَن نَبرَحَ عَلَيهِ عٰكِفينَ حَتّىٰ يَرجِعَ إِلَينا موسىٰ(91)
Odpověděli: "Pokud se k nám nevrátí Mojžíš, nepřestaneme je uctívat."(91)
قالَ يٰهٰرونُ ما مَنَعَكَ إِذ رَأَيتَهُم ضَلّوا(92)
I zvolal Mojžíš po svém návratu: "Áróne, co ti zabránilo, když viděls je takto bloudit,(92)
أَلّا تَتَّبِعَنِ ۖ أَفَعَصَيتَ أَمرى(93)
abys mne následoval? Proč jsi nebyl rozkazu mého poslušen?"(93)
قالَ يَبنَؤُمَّ لا تَأخُذ بِلِحيَتى وَلا بِرَأسى ۖ إِنّى خَشيتُ أَن تَقولَ فَرَّقتَ بَينَ بَنى إِسرٰءيلَ وَلَم تَرقُب قَولى(94)
Odpověděl: "Synu mé matky, nechytej mne za bradu a hlavu mou! Obával jsem se, že řekneš: Vyvolal jsi rozkol mezi dítkami Izraele a slovo mé jsi nedodržel."(94)
قالَ فَما خَطبُكَ يٰسٰمِرِىُّ(95)
Potom Mojžíš řekl: "A co je vlastně s tebou, Samaritáne?"(95)
قالَ بَصُرتُ بِما لَم يَبصُروا بِهِ فَقَبَضتُ قَبضَةً مِن أَثَرِ الرَّسولِ فَنَبَذتُها وَكَذٰلِكَ سَوَّلَت لى نَفسى(96)
I odpověděl: "Spatřil jsem to, co oni neviděli, a vzal jsem hrst prachu ze stopy posla a rozhodil jsem jej; takto mne svedla duše má."(96)
قالَ فَاذهَب فَإِنَّ لَكَ فِى الحَيوٰةِ أَن تَقولَ لا مِساسَ ۖ وَإِنَّ لَكَ مَوعِدًا لَن تُخلَفَهُ ۖ وَانظُر إِلىٰ إِلٰهِكَ الَّذى ظَلتَ عَلَيهِ عاكِفًا ۖ لَنُحَرِّقَنَّهُ ثُمَّ لَنَنسِفَنَّهُ فِى اليَمِّ نَسفًا(97)
I pravil Mojžíš: "Odejdi a nechť po celý život říkáš: Nedotýkejte se mne! A budiž ti určena lhůta, kterou neporušíš. Pohleď na božstvo své, jež jsi uctívat nepřestal - věru je spálíme a jako popel je do moře rozmetáme!(97)
إِنَّما إِلٰهُكُمُ اللَّهُ الَّذى لا إِلٰهَ إِلّا هُوَ ۚ وَسِعَ كُلَّ شَيءٍ عِلمًا(98)
Vaším božstvem je jedině Bůh a není božstva kromě Něho a On všechny věci svým věděním objímá!"(98)
كَذٰلِكَ نَقُصُّ عَلَيكَ مِن أَنباءِ ما قَد سَبَقَ ۚ وَقَد ءاتَينٰكَ مِن لَدُنّا ذِكرًا(99)
Takto ti vyprávíme zvěsti doby minulé a přinášíme ti od Sebe připomenutí.(99)
مَن أَعرَضَ عَنهُ فَإِنَّهُ يَحمِلُ يَومَ القِيٰمَةِ وِزرًا(100)
A kdo se od něho odvrátí, ten v den zmrtvýchvstání břemeno ponese(100)
خٰلِدينَ فيهِ ۖ وَساءَ لَهُم يَومَ القِيٰمَةِ حِملًا(101)
a věčně bude jím obtížen. Jak špatný to bude náklad v den zmrtvýchvstání,(101)
يَومَ يُنفَخُ فِى الصّورِ ۚ وَنَحشُرُ المُجرِمينَ يَومَئِذٍ زُرقًا(102)
v den, kdy na pozoun bude zatroubeno. A tehdy shromáždíme hříšníky, kteří šilhajíce(102)
يَتَخٰفَتونَ بَينَهُم إِن لَبِثتُم إِلّا عَشرًا(103)
budou si šeptat mezi sebou: "Zůstali jsme v hrobech pouze deset dní."(103)
نَحنُ أَعلَمُ بِما يَقولونَ إِذ يَقولُ أَمثَلُهُم طَريقَةً إِن لَبِثتُم إِلّا يَومًا(104)
My nejlépe víme, co spolu hovoří; a hle, řekne ten z nich, kdo je nejpříkladnější svým životem: "Zůstali jste tam jen den jediný!"(104)
وَيَسـَٔلونَكَ عَنِ الجِبالِ فَقُل يَنسِفُها رَبّى نَسفًا(105)
A budou se tě dotazovat na hory. Odpověz: "Pán můj je na prach rozmetá(105)
فَيَذَرُها قاعًا صَفصَفًا(106)
a jako pustou pláň je zanechá(106)
لا تَرىٰ فيها عِوَجًا وَلا أَمتًا(107)
a neuzříš na ní ani zakřivení, ani zvlnění."(107)
يَومَئِذٍ يَتَّبِعونَ الدّاعِىَ لا عِوَجَ لَهُ ۖ وَخَشَعَتِ الأَصواتُ لِلرَّحمٰنِ فَلا تَسمَعُ إِلّا هَمسًا(108)
V ten den následovat budou svolavatele, v němž úchylky není, a hlasy se ztiší před Milosrdným a uslyšíš jen rtů ševelení.(108)
يَومَئِذٍ لا تَنفَعُ الشَّفٰعَةُ إِلّا مَن أَذِنَ لَهُ الرَّحمٰنُ وَرَضِىَ لَهُ قَولًا(109)
V ten den nepomůže přímluva nikomu kromě toho, jemuž to Milosrdný dovolí, a toho, jehož řeč se Mu zalíbí.(109)
يَعلَمُ ما بَينَ أَيديهِم وَما خَلفَهُم وَلا يُحيطونَ بِهِ عِلمًا(110)
On zná, co je před nimi i co je za nimi, zatímco oni to nemohou obsáhnout ve svém vědění.(110)
۞ وَعَنَتِ الوُجوهُ لِلحَىِّ القَيّومِ ۖ وَقَد خابَ مَن حَمَلَ ظُلمًا(111)
A tváře se pokorně skloní před živým a samým o sobě trvajícím, zatímco ti, kdož břímě nespravedlnosti ponesou, budou zklamáni.(111)
وَمَن يَعمَل مِنَ الصّٰلِحٰتِ وَهُوَ مُؤمِنٌ فَلا يَخافُ ظُلمًا وَلا هَضمًا(112)
A kdo zbožné skutky činil a přitom věřící byl, ten nemusí se obávat ani křivdy, ani poškození.(112)
وَكَذٰلِكَ أَنزَلنٰهُ قُرءانًا عَرَبِيًّا وَصَرَّفنا فيهِ مِنَ الوَعيدِ لَعَلَّهُم يَتَّقونَ أَو يُحدِثُ لَهُم ذِكرًا(113)
A takto jsme je seslali v podobě Koránu arabského a vyjádřili jsme v něm výstrahu - snad stanou se bohabojnými, či přinese jim nové připomenutí.(113)
فَتَعٰلَى اللَّهُ المَلِكُ الحَقُّ ۗ وَلا تَعجَل بِالقُرءانِ مِن قَبلِ أَن يُقضىٰ إِلَيكَ وَحيُهُ ۖ وَقُل رَبِّ زِدنى عِلمًا(114)
Nechť povýšen je Bůh, vládce a pravda! Nepospíchej s Koránem, dříve než bude ti ukončeno celé jeho vnuknutí, a rci: "Pane můj, rozmnož mi vědění!"(114)
وَلَقَد عَهِدنا إِلىٰ ءادَمَ مِن قَبلُ فَنَسِىَ وَلَم نَجِد لَهُ عَزمًا(115)
A již předtím jsme úmluvu s Adamem uzavřeli, avšak zapomněl na ni a pevnou vůli jsme v něm nenalezli.(115)
وَإِذ قُلنا لِلمَلٰئِكَةِ اسجُدوا لِءادَمَ فَسَجَدوا إِلّا إِبليسَ أَبىٰ(116)
A hle, řekli jsme andělům: "Padněte na zem před Adamem!" A padli všichni kromě Iblíse, který odmítl.(116)
فَقُلنا يٰـٔادَمُ إِنَّ هٰذا عَدُوٌّ لَكَ وَلِزَوجِكَ فَلا يُخرِجَنَّكُما مِنَ الجَنَّةِ فَتَشقىٰ(117)
I pravili jsme: "Adame, toto věru je nepřítel tvůj i manželky tvé. Ať vás nevyžene z ráje, neboť pak věru nešťastni budete!(117)
إِنَّ لَكَ أَلّا تَجوعَ فيها وَلا تَعرىٰ(118)
Náleží ti, abys v něm nehladověl a nahý nechodil(118)
وَأَنَّكَ لا تَظمَؤُا۟ فيها وَلا تَضحىٰ(119)
a abys v něm nežíznil a žárem netrpěl!"(119)
فَوَسوَسَ إِلَيهِ الشَّيطٰنُ قالَ يٰـٔادَمُ هَل أَدُلُّكَ عَلىٰ شَجَرَةِ الخُلدِ وَمُلكٍ لا يَبلىٰ(120)
Však satan mu našeptával a řekl: "Adame, mám ti ukázat strom nesmrtelnosti a království nepomíjející?"(120)
فَأَكَلا مِنها فَبَدَت لَهُما سَوءٰتُهُما وَطَفِقا يَخصِفانِ عَلَيهِما مِن وَرَقِ الجَنَّةِ ۚ وَعَصىٰ ءادَمُ رَبَّهُ فَغَوىٰ(121)
A pojedli oba ze stromu a objevila se jim jejich nahota a začali si šíti oděvy z listí rajského. Adam neposlušný vůči Pánu svému byl a z pravé cesty se uchýlil.(121)
ثُمَّ اجتَبٰهُ رَبُّهُ فَتابَ عَلَيهِ وَهَدىٰ(122)
Potom Pán jeho si jej vyvolil, odpustil mu a správnou cestou jej řídil.(122)
قالَ اهبِطا مِنها جَميعًا ۖ بَعضُكُم لِبَعضٍ عَدُوٌّ ۖ فَإِمّا يَأتِيَنَّكُم مِنّى هُدًى فَمَنِ اتَّبَعَ هُداىَ فَلا يَضِلُّ وَلا يَشقىٰ(123)
I pravil Bůh: "Sestupte z něho společně a buďte jeden druhému nepřítelem! A věru k vám přijde ode Mne správné vedení." A ten, kdo následovat je bude, nezbloudí ani nebude nešťastný,(123)
وَمَن أَعرَضَ عَن ذِكرى فَإِنَّ لَهُ مَعيشَةً ضَنكًا وَنَحشُرُهُ يَومَ القِيٰمَةِ أَعمىٰ(124)
zatímco ten, jenž odvrátí se od připomenutí Mého, život povede stísněný a v den zmrtvýchvstání vzkříšen bude Námi jako slepý(124)
قالَ رَبِّ لِمَ حَشَرتَنى أَعمىٰ وَقَد كُنتُ بَصيرًا(125)
a řekne: "Pane, proč jsi mne vzkřísil jako slepého, když dříve byl jsem vidoucí?"(125)
قالَ كَذٰلِكَ أَتَتكَ ءايٰتُنا فَنَسيتَها ۖ وَكَذٰلِكَ اليَومَ تُنسىٰ(126)
I odpoví Bůh: "Tak jako k tobě přicházela Naše znamení a tys na ně zapomněl, stejně tak jsi ty dnes zapomenut!"(126)
وَكَذٰلِكَ نَجزى مَن أَسرَفَ وَلَم يُؤمِن بِـٔايٰتِ رَبِّهِ ۚ وَلَعَذابُ الءاخِرَةِ أَشَدُّ وَأَبقىٰ(127)
Takto odměňujeme přestupníky a ty, kdož ve znamení Pána svého nevěřili. A věru je trest v životě budoucím nejtvrdší a nejtrvalejší!(127)
أَفَلَم يَهدِ لَهُم كَم أَهلَكنا قَبلَهُم مِنَ القُرونِ يَمشونَ فى مَسٰكِنِهِم ۗ إِنَّ فى ذٰلِكَ لَءايٰتٍ لِأُولِى النُّهىٰ(128)
Což je neuvedlo na správnou cestu pomyšlení, kolik jsme před nimi zahubili pokolení, nad jejichž obydlími oni chodí nyní? Věru jsou v tom znamení pro vládnoucí rozumem!(128)
وَلَولا كَلِمَةٌ سَبَقَت مِن رَبِّكَ لَكانَ لِزامًا وَأَجَلٌ مُسَمًّى(129)
A kdyby nebylo slova Pána tvého, jež předem bylo již sesláno, a lhůty stanovené, byl by se trest stal nevyhnutelným.(129)
فَاصبِر عَلىٰ ما يَقولونَ وَسَبِّح بِحَمدِ رَبِّكَ قَبلَ طُلوعِ الشَّمسِ وَقَبلَ غُروبِها ۖ وَمِن ءانائِ الَّيلِ فَسَبِّح وَأَطرافَ النَّهارِ لَعَلَّكَ تَرضىٰ(130)
Snášej trpělivě to, co oni hovoří, a slav chválu Pána svého před slunce východem i západem! A i v době noční Jej oslavuj a na obou koncích dne - snad zalíbení v tobě nalezne!(130)
وَلا تَمُدَّنَّ عَينَيكَ إِلىٰ ما مَتَّعنا بِهِ أَزوٰجًا مِنهُم زَهرَةَ الحَيوٰةِ الدُّنيا لِنَفتِنَهُم فيهِ ۚ وَرِزقُ رَبِّكَ خَيرٌ وَأَبقىٰ(131)
A nevrhej zrak svůj žádostivě na to, co dali jsme některým párům z nich v užívání - to nádhera pomíjivá je života pozemského, abychom je tím uváděli v pokušení; vždyť štědrost Pána tvého lepší je i trvalejší.(131)
وَأمُر أَهلَكَ بِالصَّلوٰةِ وَاصطَبِر عَلَيها ۖ لا نَسـَٔلُكَ رِزقًا ۖ نَحنُ نَرزُقُكَ ۗ وَالعٰقِبَةُ لِلتَّقوىٰ(132)
Přikaž rodině své modlitby konání a sám buď v ní vytrvalý! My nežádáme od tebe žádnou obživu, vždyť My sami ti ji uštědřujeme. A dobrý konec náleží bohabojnosti.(132)
وَقالوا لَولا يَأتينا بِـٔايَةٍ مِن رَبِّهِ ۚ أَوَلَم تَأتِهِم بَيِّنَةُ ما فِى الصُّحُفِ الأولىٰ(133)
Říkají: "Pročpak nám nepředvede nějaké znamení od Pána svého?" Což se jim nedostalo důkazu jasného z toho, co ve svitcích prvních je obsaženo?(133)
وَلَو أَنّا أَهلَكنٰهُم بِعَذابٍ مِن قَبلِهِ لَقالوا رَبَّنا لَولا أَرسَلتَ إِلَينا رَسولًا فَنَتَّبِعَ ءايٰتِكَ مِن قَبلِ أَن نَذِلَّ وَنَخزىٰ(134)
A kdybychom je byli zahubili trestem nějakým předtím, věru by byli řekli: "Pane náš, proč jsi k nám neposlal posla nějakého, abychom mohli následovat Tvá znamení, dříve než jsme byli poníženi a zahanbeni?"(134)
قُل كُلٌّ مُتَرَبِّصٌ فَتَرَبَّصوا ۖ فَسَتَعلَمونَ مَن أَصحٰبُ الصِّرٰطِ السَّوِىِّ وَمَنِ اهتَدىٰ(135)
Odpověz: "Každý je v očekávání, čekejte tedy i vy! A záhy se dozvíte, kdo po stezce přímé kráčí a kdo správně je veden!"(135)