Yunus( يونس)
Original,King Fahad Quran Complex(الأصلي,مجمع الملك فهد القرآن)
show/hide
A. R. Nykl(A. R. Nykl)
show/hide
بِسمِ اللَّهِ الرَّحمٰنِ الرَّحيمِ الر ۚ تِلكَ ءايٰتُ الكِتٰبِ الحَكيمِ(1)
Alif. Lám. Rá. Tato jsou znamení Knihy moudré.(1)
أَكانَ لِلنّاسِ عَجَبًا أَن أَوحَينا إِلىٰ رَجُلٍ مِنهُم أَن أَنذِرِ النّاسَ وَبَشِّرِ الَّذينَ ءامَنوا أَنَّ لَهُم قَدَمَ صِدقٍ عِندَ رَبِّهِم ۗ قالَ الكٰفِرونَ إِنَّ هٰذا لَسٰحِرٌ مُبينٌ(2)
Zdaž s podivenín jest lidu, že vnuknuli jsme muži z nich: „Varuj lid a oznamuj těm, kdož uvěřili, radostnou zvěst, že budou míti přednost u Pána svého pro upřímnost svou.“ A praví nevěřící: „Zajisté muž tento jest kouzelníkem zjevným.“(2)
إِنَّ رَبَّكُمُ اللَّهُ الَّذى خَلَقَ السَّمٰوٰتِ وَالأَرضَ فى سِتَّةِ أَيّامٍ ثُمَّ استَوىٰ عَلَى العَرشِ ۖ يُدَبِّرُ الأَمرَ ۖ ما مِن شَفيعٍ إِلّا مِن بَعدِ إِذنِهِ ۚ ذٰلِكُمُ اللَّهُ رَبُّكُم فَاعبُدوهُ ۚ أَفَلا تَذَكَّرونَ(3)
Zajisté Pánem vaším jest Bůh, jenž stvořil nebe i zemi v šesti dnech: po té usedl na trůn, s něhož všechny věci, řídí. Není přímluvce u něho vyjma s dovolením jeho. Totoť jest Bůh,, Pán váš: pročež uctívejte jej! Zdaž nebudete o tom přemýsleti?(3)
إِلَيهِ مَرجِعُكُم جَميعًا ۖ وَعدَ اللَّهِ حَقًّا ۚ إِنَّهُ يَبدَؤُا۟ الخَلقَ ثُمَّ يُعيدُهُ لِيَجزِىَ الَّذينَ ءامَنوا وَعَمِلُوا الصّٰلِحٰتِ بِالقِسطِ ۚ وَالَّذينَ كَفَروا لَهُم شَرابٌ مِن حَميمٍ وَعَذابٌ أَليمٌ بِما كانوا يَكفُرونَ(4)
K němu navrátíte se všichni. Slib Boha jest pravdivý: dává vzniknouti stvoření a pák navracuje je k sobě, aby spravedlivě odměnil ty, kdož uvěřili a konali dobré skutky: pro ty pak, kteří neuvěřili, připraven jest nápoj vody vroucí a trest bolestný za to, že neuvěřili.(4)
هُوَ الَّذى جَعَلَ الشَّمسَ ضِياءً وَالقَمَرَ نورًا وَقَدَّرَهُ مَنازِلَ لِتَعلَموا عَدَدَ السِّنينَ وَالحِسابَ ۚ ما خَلَقَ اللَّهُ ذٰلِكَ إِلّا بِالحَقِّ ۚ يُفَصِّلُ الءايٰتِ لِقَومٍ يَعلَمونَ(5)
On to jest, jenž učinil slunce jasnou září a měsíc světlem a určil postavení jeho, abyste znali počet roků a sčítání jich. Vše to stvořil Bůh jedině v pravdě: vysvětluje tím znamení svá těm, kdož rozumějí.(5)
إِنَّ فِى اختِلٰفِ الَّيلِ وَالنَّهارِ وَما خَلَقَ اللَّهُ فِى السَّمٰوٰتِ وَالأَرضِ لَءايٰتٍ لِقَومٍ يَتَّقونَ(6)
Zajisté ve střídání noci se dnem a ve všem, co stvořil Bůh na nebi i na zemi, znamení jsou pro bohabojné.(6)
إِنَّ الَّذينَ لا يَرجونَ لِقاءَنا وَرَضوا بِالحَيوٰةِ الدُّنيا وَاطمَأَنّوا بِها وَالَّذينَ هُم عَن ءايٰتِنا غٰفِلونَ(7)
Zajisté ti, kdož nedoufají v setkání s námi kdož zalíbení nalézají jedině v životě pozemském a spokojují se s ním: a ti, kteří nevšímají si znamení našich:(7)
أُولٰئِكَ مَأوىٰهُمُ النّارُ بِما كانوا يَكسِبونَ(8)
příbytkem těchto bude oheň pekelný v odměnu za to, co si zasloužili.(8)
إِنَّ الَّذينَ ءامَنوا وَعَمِلُوا الصّٰلِحٰتِ يَهديهِم رَبُّهُم بِإيمٰنِهِم ۖ تَجرى مِن تَحتِهِمُ الأَنهٰرُ فى جَنّٰتِ النَّعيمِ(9)
Ty pak, kdož uveřili a konali dobré skutky, povede Pán jejich stezkou přímou ve víře jejich: potekou řeky pod nohama jejich v zahradách rozkoše.(9)
دَعوىٰهُم فيها سُبحٰنَكَ اللَّهُمَّ وَتَحِيَّتُهُم فيها سَلٰمٌ ۚ وَءاخِرُ دَعوىٰهُم أَنِ الحَمدُ لِلَّهِ رَبِّ العٰلَمينَ(10)
Volati v nich budou: „Chválen budiž, velký Bože“ a (vítacím) pozdravem jich tam bude : „Pokoj vám.“ a zakončením vzývání jich bude: „Chvála Bohu, Pánu veškerenstva!“(10)
۞ وَلَو يُعَجِّلُ اللَّهُ لِلنّاسِ الشَّرَّ استِعجالَهُم بِالخَيرِ لَقُضِىَ إِلَيهِم أَجَلُهُم ۖ فَنَذَرُ الَّذينَ لا يَرجونَ لِقاءَنا فى طُغيٰنِهِم يَعمَهونَ(11)
Kdyby Bůh urychloval příchod zla lidem tak, jak oni by si přáli, aby urychleno bylo jim dobro, dávno by již, skončila se určená jim lhůta! Však ty, kdož nedoufají v setkání s námi, necháváme blouditi bez vodítka ve svévolnosti jejich.(11)
وَإِذا مَسَّ الإِنسٰنَ الضُّرُّ دَعانا لِجَنبِهِ أَو قاعِدًا أَو قائِمًا فَلَمّا كَشَفنا عَنهُ ضُرَّهُ مَرَّ كَأَن لَم يَدعُنا إِلىٰ ضُرٍّ مَسَّهُ ۚ كَذٰلِكَ زُيِّنَ لِلمُسرِفينَ ما كانوا يَعمَلونَ(12)
Když dotkne se člověka zlo, volá nás k sobě v leže, v sedě i v stoje: však sotvaže zbavili jsme jej zla jeho, jde si pěkně jako by nás nikdy nebyl vzýval ohledně zla, jež dotklo se ho. Takovýmto způsobem zkrášleny jsou výstředníkům skutkové jejich.(12)
وَلَقَد أَهلَكنَا القُرونَ مِن قَبلِكُم لَمّا ظَلَموا ۙ وَجاءَتهُم رُسُلُهُم بِالبَيِّنٰتِ وَما كانوا لِيُؤمِنوا ۚ كَذٰلِكَ نَجزِى القَومَ المُجرِمينَ(13)
Však zahladili jsme již pokolení před vámi, když páchala nepravosti a přišli k nim proroci jejich s jasnými důkazy a oni neuvěřili: takovýmto způsobem odměňujeme lid provinilý.(13)
ثُمَّ جَعَلنٰكُم خَلٰئِفَ فِى الأَرضِ مِن بَعدِهِم لِنَنظُرَ كَيفَ تَعمَلونَ(14)
Poté učinili jsme vás nástupci jejich na zemi, abychom shlédli, jak vy jednati budete.(14)
وَإِذا تُتلىٰ عَلَيهِم ءاياتُنا بَيِّنٰتٍ ۙ قالَ الَّذينَ لا يَرجونَ لِقاءَنَا ائتِ بِقُرءانٍ غَيرِ هٰذا أَو بَدِّلهُ ۚ قُل ما يَكونُ لى أَن أُبَدِّلَهُ مِن تِلقائِ نَفسى ۖ إِن أَتَّبِعُ إِلّا ما يوحىٰ إِلَىَّ ۖ إِنّى أَخافُ إِن عَصَيتُ رَبّى عَذابَ يَومٍ عَظيمٍ(15)
A když čtena jsou znamení naše jasná těm, kteří nedoufají v setkám s námi, praví: „Přines nám nějaké jiné čtení, anebo pozměň toto.“ Rci: „Nepřísluší mi, abych měnil je z vlastního popudu: následuji, pouze to, co vnuknuto mi bylo a v pravdě obávám se, že v případě neposlušnosti mé Pán můj postihl by mne trestem v den velký.“(15)
قُل لَو شاءَ اللَّهُ ما تَلَوتُهُ عَلَيكُم وَلا أَدرىٰكُم بِهِ ۖ فَقَد لَبِثتُ فيكُم عُمُرًا مِن قَبلِهِ ۚ أَفَلا تَعقِلونَ(16)
Rci: „Kdyby Bůh byl chtěl, nebyl bych předříkával vám je, aniž bych vám je byl vůbec oznamoval vždyť přece žil jsem mezi vámi po dlouhá léta před tím: což toho nepochopíte?“(16)
فَمَن أَظلَمُ مِمَّنِ افتَرىٰ عَلَى اللَّهِ كَذِبًا أَو كَذَّبَ بِـٔايٰتِهِ ۚ إِنَّهُ لا يُفلِحُ المُجرِمونَ(17)
A kdo nepravostnějším jest toho, jenž vymýšlí o Bohu lež, anebo vylhanými nazývá znamení jeho: zajisté dobře se nepovede provinilým!(17)
وَيَعبُدونَ مِن دونِ اللَّهِ ما لا يَضُرُّهُم وَلا يَنفَعُهُم وَيَقولونَ هٰؤُلاءِ شُفَعٰؤُنا عِندَ اللَّهِ ۚ قُل أَتُنَبِّـٔونَ اللَّهَ بِما لا يَعلَمُ فِى السَّمٰوٰتِ وَلا فِى الأَرضِ ۚ سُبحٰنَهُ وَتَعٰلىٰ عَمّا يُشرِكونَ(18)
A vedle Boha vzývají božstva, jež nemohou jim ani uškoditi, ani prospěti, řkouce: „Tito přímluvcí jsou naši u Boha.“ Rci: „Zdaž pověděti chcete Bohu o něčem, co by nevěděl, na nebi i na zemi? Při slávě jeho, daleko povýšen jest nad to, co spolčujete s ním!“(18)
وَما كانَ النّاسُ إِلّا أُمَّةً وٰحِدَةً فَاختَلَفوا ۚ وَلَولا كَلِمَةٌ سَبَقَت مِن رَبِّكَ لَقُضِىَ بَينَهُم فيما فيهِ يَختَلِفونَ(19)
Lidé byli jediným pouze národem, však rozešli se v názorech později: a nebýti slova Pána tvého, zjeveného dříve, bylo by již dávno rozhodnuto mezi nimi to, v čem se rozcházeli.(19)
وَيَقولونَ لَولا أُنزِلَ عَلَيهِ ءايَةٌ مِن رَبِّهِ ۖ فَقُل إِنَّمَا الغَيبُ لِلَّهِ فَانتَظِروا إِنّى مَعَكُم مِنَ المُنتَظِرينَ(20)
Praví: „Nebude-li mu seslán zázrak od Pána jeho, (neuvěříme).“ Tehdy rci: „Znalost věcí skrytých přináleží pouze Bohu: nuž vyčkejte a i já s vámi budu vyčkávati.“(20)
وَإِذا أَذَقنَا النّاسَ رَحمَةً مِن بَعدِ ضَرّاءَ مَسَّتهُم إِذا لَهُم مَكرٌ فى ءاياتِنا ۚ قُلِ اللَّهُ أَسرَعُ مَكرًا ۚ إِنَّ رُسُلَنا يَكتُبونَ ما تَمكُرونَ(21)
A když dali jsme zkusiti jim požehnání našeho po neštěstích, jimiž postiženi byli — hle, lstivé vytáčky mají ohledně znamení našich. Rci: „Bůh rychlejším jest v lstivostí a poslové naši sepisují to, co lstivě vymyslíte.“(21)
هُوَ الَّذى يُسَيِّرُكُم فِى البَرِّ وَالبَحرِ ۖ حَتّىٰ إِذا كُنتُم فِى الفُلكِ وَجَرَينَ بِهِم بِريحٍ طَيِّبَةٍ وَفَرِحوا بِها جاءَتها ريحٌ عاصِفٌ وَجاءَهُمُ المَوجُ مِن كُلِّ مَكانٍ وَظَنّوا أَنَّهُم أُحيطَ بِهِم ۙ دَعَوُا اللَّهَ مُخلِصينَ لَهُ الدّينَ لَئِن أَنجَيتَنا مِن هٰذِهِ لَنَكونَنَّ مِنَ الشّٰكِرينَ(22)
Onť jest to, jenž umožňuje vám cestování souší i mořem, a když jste na lodi: a když pohání je vítr příznivý, radují se z něho: však když vítr bouřný je zachvátí a vlny valí se na ně se všech stran, takže připadá jim, jako by obklopeni jimi byli, tu volají Boha, upřímnými tvrdíce se býti v náboženství: „Kéž bys jen vysvobodil nás z této nesnáze! Zajisté byli bychom ti vděčni!“(22)
فَلَمّا أَنجىٰهُم إِذا هُم يَبغونَ فِى الأَرضِ بِغَيرِ الحَقِّ ۗ يٰأَيُّهَا النّاسُ إِنَّما بَغيُكُم عَلىٰ أَنفُسِكُم ۖ مَتٰعَ الحَيوٰةِ الدُّنيا ۖ ثُمَّ إِلَينا مَرجِعُكُم فَنُنَبِّئُكُم بِما كُنتُم تَعمَلونَ(23)
Však když vysvobodil je Bůh — hle, dopouštějí se špatností na zemi bezprávně. Ó lidé, zajisté špatnosti, jichž dopouštíte se proti sobě samým, jsou pouze požitky tohoto světa: poté k nám bude vám se navrátiti a pak vypovíme vám, jakých dopouštěli jste se skutků.(23)
إِنَّما مَثَلُ الحَيوٰةِ الدُّنيا كَماءٍ أَنزَلنٰهُ مِنَ السَّماءِ فَاختَلَطَ بِهِ نَباتُ الأَرضِ مِمّا يَأكُلُ النّاسُ وَالأَنعٰمُ حَتّىٰ إِذا أَخَذَتِ الأَرضُ زُخرُفَها وَازَّيَّنَت وَظَنَّ أَهلُها أَنَّهُم قٰدِرونَ عَلَيها أَتىٰها أَمرُنا لَيلًا أَو نَهارًا فَجَعَلنٰها حَصيدًا كَأَن لَم تَغنَ بِالأَمسِ ۚ كَذٰلِكَ نُفَصِّلُ الءايٰتِ لِقَومٍ يَتَفَكَّرونَ(24)
V pravdě, život tento pozemský podoben jest vodě, kterou sesíláme s nebes: tato mísí se s plodinami země, z nichž pojídají lidé i zvířata; a když země zdobí se a okrašluje, obyvatelé její domnívají se, že pány jsou její: však rozkaz náš přichází za noci neb za dne a ve skosenou obracíme žeň její, jako by včera ještě nebyla bujela! Takovýmto způsobem vysvětlujeme znamení svá lidu přemýšlivému.(24)
وَاللَّهُ يَدعوا إِلىٰ دارِ السَّلٰمِ وَيَهدى مَن يَشاءُ إِلىٰ صِرٰطٍ مُستَقيمٍ(25)
A Bůh volá k domu míru a vede, koho chce, ke stezce přímé.(25)
۞ لِلَّذينَ أَحسَنُوا الحُسنىٰ وَزِيادَةٌ ۖ وَلا يَرهَقُ وُجوهَهُم قَتَرٌ وَلا ذِلَّةٌ ۚ أُولٰئِكَ أَصحٰبُ الجَنَّةِ ۖ هُم فيها خٰلِدونَ(26)
Těm, kdo dobře činili, dobro s přídavkem bude údělem, a nezhyzdí obličeje jejich černota, ni potupa: tito obyvateli budou ráje a v něm přebývati budou věčně.(26)
وَالَّذينَ كَسَبُوا السَّيِّـٔاتِ جَزاءُ سَيِّئَةٍ بِمِثلِها وَتَرهَقُهُم ذِلَّةٌ ۖ ما لَهُم مِنَ اللَّهِ مِن عاصِمٍ ۖ كَأَنَّما أُغشِيَت وُجوهُهُم قِطَعًا مِنَ الَّيلِ مُظلِمًا ۚ أُولٰئِكَ أَصحٰبُ النّارِ ۖ هُم فيها خٰلِدونَ(27)
Těm pak, kdož konali zlo, odměnou bude stejný podíl zla a potupou pokryti budou. Nebudou míti ochránce proti Bohu a tváře jejich jako by pokryty byly kusem černé noci, ztemnělé budou. Tito obyvateli budou ohně a v něm přebývati budou věčně.(27)
وَيَومَ نَحشُرُهُم جَميعًا ثُمَّ نَقولُ لِلَّذينَ أَشرَكوا مَكانَكُم أَنتُم وَشُرَكاؤُكُم ۚ فَزَيَّلنا بَينَهُم ۖ وَقالَ شُرَكاؤُهُم ما كُنتُم إِيّانا تَعبُدونَ(28)
A jednoho dne shromáždíme je všechny: pak řekneme těm, kdož společníky dávali Bohu: „Na místa svá, vy a vaši společníci Boha!“ Tehdy rozdělíme je od sebe, i řeknou společníci, které oni dávali Bohu: „Zajisté nesloužili jste nám:(28)
فَكَفىٰ بِاللَّهِ شَهيدًا بَينَنا وَبَينَكُم إِن كُنّا عَن عِبادَتِكُم لَغٰفِلينَ(29)
a Bůh postačitelným jest svědkem mezi námi a vámi, že ani nedbali jsme o uctívání vaše.“(29)
هُنالِكَ تَبلوا كُلُّ نَفسٍ ما أَسلَفَت ۚ وَرُدّوا إِلَى اللَّهِ مَولىٰهُمُ الحَقِّ ۖ وَضَلَّ عَنهُم ما كانوا يَفتَرونَ(30)
Tam vyzkoušena bude každá duše dle zásluh, jež byla poslala před sebou: a navráceni budou k Bohu, Pánu svému pravému a ztratí se jim to, co si byli vymyslili.(30)
قُل مَن يَرزُقُكُم مِنَ السَّماءِ وَالأَرضِ أَمَّن يَملِكُ السَّمعَ وَالأَبصٰرَ وَمَن يُخرِجُ الحَىَّ مِنَ المَيِّتِ وَيُخرِجُ المَيِّتَ مِنَ الحَىِّ وَمَن يُدَبِّرُ الأَمرَ ۚ فَسَيَقولونَ اللَّهُ ۚ فَقُل أَفَلا تَتَّقونَ(31)
Rci: „Kdo vyživuje vás z nebe i země, a kdo moc má nad sluchem a zrakem, a kdo přivádí živé z mrtvých a přivádí mrtvé z živých a řídí všechny věci? I řeknou: „Bůh!“ Tehdy rci: „Což tedy nebudete báti se (ho)?(31)
فَذٰلِكُمُ اللَّهُ رَبُّكُمُ الحَقُّ ۖ فَماذا بَعدَ الحَقِّ إِلَّا الضَّلٰلُ ۖ فَأَنّىٰ تُصرَفونَ(32)
Totoť jest tudíž Bůh, Pán váš pravý: a což jiného zůstane, zajde-li pravda, než blud? Jak tedy můžete se od ní vzdalovat?“(32)
كَذٰلِكَ حَقَّت كَلِمَتُ رَبِّكَ عَلَى الَّذينَ فَسَقوا أَنَّهُم لا يُؤمِنونَ(33)
Takovýmto způsobem uskutečnilo se slovo Pána tvého nad špatnými: že neuvěří.(33)
قُل هَل مِن شُرَكائِكُم مَن يَبدَؤُا۟ الخَلقَ ثُمَّ يُعيدُهُ ۚ قُلِ اللَّهُ يَبدَؤُا۟ الخَلقَ ثُمَّ يُعيدُهُ ۖ فَأَنّىٰ تُؤفَكونَ(34)
Rci: „Zdaž mezi Bohy vašimi jest některý, jenž vznikati dává stvoření a pak navrací je k sobe?“ Rci: „Jedině Bůh dává vznikati stvoření a navrací je pak k sobě! Jak můžete tak lháti?“(34)
قُل هَل مِن شُرَكائِكُم مَن يَهدى إِلَى الحَقِّ ۚ قُلِ اللَّهُ يَهدى لِلحَقِّ ۗ أَفَمَن يَهدى إِلَى الحَقِّ أَحَقُّ أَن يُتَّبَعَ أَمَّن لا يَهِدّى إِلّا أَن يُهدىٰ ۖ فَما لَكُم كَيفَ تَحكُمونَ(35)
Rci: „Zdaž mezi bohy vašimi jest některý, jenž vede k pravdě?“ Rci: „Bůh vede k pravdě. Kohož tedy spíše sluší následovati: toho, jenž vede, aneb toho, jenž nemůže vésti, není-li sám veden? Jak to přijde tedy, že tak usuzujete?“(35)
وَما يَتَّبِعُ أَكثَرُهُم إِلّا ظَنًّا ۚ إِنَّ الظَّنَّ لا يُغنى مِنَ الحَقِّ شَيـًٔا ۚ إِنَّ اللَّهَ عَليمٌ بِما يَفعَلونَ(36)
Většina jich následuje pouze domněnky: však domněnka jistě nemá v sobě praničeho pravdivého a Bůh dobře ví, co oni činí.(36)
وَما كانَ هٰذَا القُرءانُ أَن يُفتَرىٰ مِن دونِ اللَّهِ وَلٰكِن تَصديقَ الَّذى بَينَ يَدَيهِ وَتَفصيلَ الكِتٰبِ لا رَيبَ فيهِ مِن رَبِّ العٰلَمينَ(37)
A toto Čtení nebylo nikým vymyšleno, vyjma Bohem: ale jest potvrzením toho, co zjeveno bylo před tím a jest vysvětlenín Knihy, o níž není pochyby, od Pána veškerenstva.(37)
أَم يَقولونَ افتَرىٰهُ ۖ قُل فَأتوا بِسورَةٍ مِثلِهِ وَادعوا مَنِ استَطَعتُم مِن دونِ اللَّهِ إِن كُنتُم صٰدِقينَ(38)
Či říkají: „On vymyslil je?“ Rci: „Nuž, předveďte súru podobnou této: a přivolejte si na pomoc, koho můžete kromě Boha, jste-li pravdomluvnými.“(38)
بَل كَذَّبوا بِما لَم يُحيطوا بِعِلمِهِ وَلَمّا يَأتِهِم تَأويلُهُ ۚ كَذٰلِكَ كَذَّبَ الَّذينَ مِن قَبلِهِم ۖ فَانظُر كَيفَ كانَ عٰقِبَةُ الظّٰلِمينَ(39)
Avšak vylhaným nazvali to, čehož moudrost nemohou, obsáhnouti rozumem svým, ač dáno jim bylo toho vysvětlení: stejně tak činili ti, kdož byli před nimi — a hle, jaký byl konec nepravostných!(39)
وَمِنهُم مَن يُؤمِنُ بِهِ وَمِنهُم مَن لا يُؤمِنُ بِهِ ۚ وَرَبُّكَ أَعلَمُ بِالمُفسِدينَ(40)
Jsou mezi nimi někteří, kdož věří a jsou mezi nimi někteří, kdož nevěří: a Pán tvůj nejlépe rozpoznává pohoršlivé.(40)
وَإِن كَذَّبوكَ فَقُل لى عَمَلى وَلَكُم عَمَلُكُم ۖ أَنتُم بَريـٔونَ مِمّا أَعمَلُ وَأَنا۠ بَريءٌ مِمّا تَعمَلونَ(41)
A nazývají-li tě lhářem, rci: „Moje dílo jest dílem mým a vašimi jsou díla vaše: prost jsem podílu na činech vašich a vy prosti jste podílu na činech mých.“(41)
وَمِنهُم مَن يَستَمِعونَ إِلَيكَ ۚ أَفَأَنتَ تُسمِعُ الصُّمَّ وَلَو كانوا لا يَعقِلونَ(42)
Jsou mezi nimi někteří, kdož naslouchají ti: však zdaž způsobíš, aby hluší slyšeli, když přece nepochopí?(42)
وَمِنهُم مَن يَنظُرُ إِلَيكَ ۚ أَفَأَنتَ تَهدِى العُمىَ وَلَو كانوا لا يُبصِرونَ(43)
Jsou mezi nimi někteří, kdož na tě pohlížejí: však zdaž povedeš slepé, ač nevidí?(43)
إِنَّ اللَّهَ لا يَظلِمُ النّاسَ شَيـًٔا وَلٰكِنَّ النّاسَ أَنفُسَهُم يَظلِمونَ(44)
Bůh zajisté neutiskuje lidí v ničem, však lidé sebe samy utiskují.(44)
وَيَومَ يَحشُرُهُم كَأَن لَم يَلبَثوا إِلّا ساعَةً مِنَ النَّهارِ يَتَعارَفونَ بَينَهُم ۚ قَد خَسِرَ الَّذينَ كَذَّبوا بِلِقاءِ اللَّهِ وَما كانوا مُهتَدينَ(45)
Jednoho dne shromáždí je všechny: bude zdáti se jim, jako by nebyli pobyli v hrobě déle než hodinu (jednoho) dne a budou poznávati druh druha. Tehdy zahynou ti, kdož vylhanými nazývali setkání s Bohem a nebyli vedeni stezkou pravou.(45)
وَإِمّا نُرِيَنَّكَ بَعضَ الَّذى نَعِدُهُم أَو نَتَوَفَّيَنَّكَ فَإِلَينا مَرجِعُهُم ثُمَّ اللَّهُ شَهيدٌ عَلىٰ ما يَفعَلونَ(46)
Buď ukážeme ti některé z trestů jim slibovaných, anebo vezmeme tě k sobě; k nám však navráceni budou všichni: a pak Bůh bude svědkem ohledně toho, co činili.(46)
وَلِكُلِّ أُمَّةٍ رَسولٌ ۖ فَإِذا جاءَ رَسولُهُم قُضِىَ بَينَهُم بِالقِسطِ وَهُم لا يُظلَمونَ(47)
Každý národ měl svého proroka: a když přišel k nim prorok jejich, rozsouzeno bylo mezi nimi spravedlivě a nebylo jim ublíženo.(47)
وَيَقولونَ مَتىٰ هٰذَا الوَعدُ إِن كُنتُم صٰدِقينَ(48)
Nicméně říkají: „Kdy tedy uskuteční se tato hrozba? (Rcetež), jste-li pravdomluvnými.“(48)
قُل لا أَملِكُ لِنَفسى ضَرًّا وَلا نَفعًا إِلّا ما شاءَ اللَّهُ ۗ لِكُلِّ أُمَّةٍ أَجَلٌ ۚ إِذا جاءَ أَجَلُهُم فَلا يَستَـٔخِرونَ ساعَةً ۖ وَلا يَستَقدِمونَ(49)
Rci: „Není v mé moci, abych sobě samu přivodil zlé či dobré, vyjma toho, co Bůh chce. Každý národ má svoji lhůtu a když přijde lhůta jejich, ani o hodinu nezpozdí ji, aniž uspíší.“(49)
قُل أَرَءَيتُم إِن أَتىٰكُم عَذابُهُ بَيٰتًا أَو نَهارًا ماذا يَستَعجِلُ مِنهُ المُجرِمونَ(50)
Rci: „Co míníte? Měl-li by trest boží přijíti vám v noci anebo za dne: proč chtěli by provinilci uspíšiti příchod části jeho?(50)
أَثُمَّ إِذا ما وَقَعَ ءامَنتُم بِهِ ۚ ءالـٰٔنَ وَقَد كُنتُم بِهِ تَستَعجِلونَ(51)
Zdaž uvěříte v trest, až padne na vás? Zajisté pak ano: a přece jste urychlovali příchod jeho.“(51)
ثُمَّ قيلَ لِلَّذينَ ظَلَموا ذوقوا عَذابَ الخُلدِ هَل تُجزَونَ إِلّا بِما كُنتُم تَكسِبونَ(52)
Pak řečeno bude nepravostným: „Okuste trestu věčného! Zdaž jinak měli byste býti odměněni, než jak zasloužili jste si?“(52)
۞ وَيَستَنبِـٔونَكَ أَحَقٌّ هُوَ ۖ قُل إى وَرَبّى إِنَّهُ لَحَقٌّ ۖ وَما أَنتُم بِمُعجِزينَ(53)
Budou pak doptávati se tě: „Bude tomu v pravdě tak?“ Rci: „Ano, při Pánu svém přisahám, že jest to pravda: a nebudete moci (mu to) znemožniti!“(53)
وَلَو أَنَّ لِكُلِّ نَفسٍ ظَلَمَت ما فِى الأَرضِ لَافتَدَت بِهِ ۗ وَأَسَرُّوا النَّدامَةَ لَمّا رَأَوُا العَذابَ ۖ وَقُضِىَ بَينَهُم بِالقِسطِ ۚ وَهُم لا يُظلَمونَ(54)
A tehdy každá duše, jež nepravosti se dopustila, kdyby měla veškerá bohatství země, dala by je výkupným a budou tajiti lítost, když spatří trest (svůj): tehdy rozsouzeno bude mezi všemi spravedlivě a nebude jim ublíženo.(54)
أَلا إِنَّ لِلَّهِ ما فِى السَّمٰوٰتِ وَالأَرضِ ۗ أَلا إِنَّ وَعدَ اللَّهِ حَقٌّ وَلٰكِنَّ أَكثَرَهُم لا يَعلَمونَ(55)
Což nepřináleží vše, co na nebi jest i na zemi, Bohu? Není-liž slib Boha pravdivý? Však většina lidí není si toho vědoma.(55)
هُوَ يُحيۦ وَيُميتُ وَإِلَيهِ تُرجَعونَ(56)
Onť jest to, jenž přivodí život a smrt a k němu navráceni budete.(56)
يٰأَيُّهَا النّاسُ قَد جاءَتكُم مَوعِظَةٌ مِن رَبِّكُم وَشِفاءٌ لِما فِى الصُّدورِ وَهُدًى وَرَحمَةٌ لِلمُؤمِنينَ(57)
Ó lidé, nyní přišla vám napomenutí od Pána vašeho a lék pro neduhy niter vašich a pravé vedení a milosrdenství věřícím.(57)
قُل بِفَضلِ اللَّهِ وَبِرَحمَتِهِ فَبِذٰلِكَ فَليَفرَحوا هُوَ خَيرٌ مِمّا يَجمَعونَ(58)
Rci: „Při milosti boží a milosrdenství jeho, nechť se tedy z toho radují: to lepším jim bude nade všechno, co shromaždují.“(58)
قُل أَرَءَيتُم ما أَنزَلَ اللَّهُ لَكُم مِن رِزقٍ فَجَعَلتُم مِنهُ حَرامًا وَحَلٰلًا قُل ءاللَّهُ أَذِنَ لَكُم ۖ أَم عَلَى اللَّهِ تَفتَرونَ(59)
Rci: „Co míníte? Z toho, co Bůh seslal vám za potravu, učinili jste si některé věci zapovězené a jiné dovolené?“ Rci: „Zdaž Bůh vám k tomu dal svolení? Anebo jen cos o Bohu vymýšlíte?“(59)
وَما ظَنُّ الَّذينَ يَفتَرونَ عَلَى اللَّهِ الكَذِبَ يَومَ القِيٰمَةِ ۗ إِنَّ اللَّهَ لَذو فَضلٍ عَلَى النّاسِ وَلٰكِنَّ أَكثَرَهُم لا يَشكُرونَ(60)
Však jak smýšleti budou ti, kdož o Bohu vymýšlejí lži, v den zmrtvýchvstání? Zajisté Bůh jest velkým v milosti své vůči lidem, však většina jich není mu za to vděčna.(60)
وَما تَكونُ فى شَأنٍ وَما تَتلوا مِنهُ مِن قُرءانٍ وَلا تَعمَلونَ مِن عَمَلٍ إِلّا كُنّا عَلَيكُم شُهودًا إِذ تُفيضونَ فيهِ ۚ وَما يَعزُبُ عَن رَبِّكَ مِن مِثقالِ ذَرَّةٍ فِى الأَرضِ وَلا فِى السَّماءِ وَلا أَصغَرَ مِن ذٰلِكَ وَلا أَكبَرَ إِلّا فى كِتٰبٍ مُبينٍ(61)
A v jakémkoli postavení nalézati se budeš a cokoliv předříkávati budeš ze Čtení a jakoukoli podniknete práci — svědky vždy budeme nad vámi, když zaměstnáni v tom budete: a neujde pozornosti Pána tvého ni co obnáší váha zrnka písečného na zemi i na nebi, aniž co obnáší méně či více: vše to zapsáno jest v Knize zjevné.(61)
أَلا إِنَّ أَولِياءَ اللَّهِ لا خَوفٌ عَلَيهِم وَلا هُم يَحزَنونَ(62)
Zdaž nejsou přáteli Boha ti, jimž netřeba se báti, aniž rmoutiti se?(62)
الَّذينَ ءامَنوا وَكانوا يَتَّقونَ(63)
Ti, kdož uvěřili a byli bohabojnými.(63)
لَهُمُ البُشرىٰ فِى الحَيوٰةِ الدُّنيا وَفِى الءاخِرَةِ ۚ لا تَبديلَ لِكَلِمٰتِ اللَّهِ ۚ ذٰلِكَ هُوَ الفَوزُ العَظيمُ(64)
Pro ně radostná jest zvěst v životě pozemském i v budoucím: není změny ve slovech božích! Toto jistě blahem bude velkým.(64)
وَلا يَحزُنكَ قَولُهُم ۘ إِنَّ العِزَّةَ لِلَّهِ جَميعًا ۚ هُوَ السَّميعُ العَليمُ(65)
A nepřipouštěj si zármutku pro slova jejich: zajisté moc veškerá Bohu přináleží a on vše slyší a ví.(65)
أَلا إِنَّ لِلَّهِ مَن فِى السَّمٰوٰتِ وَمَن فِى الأَرضِ ۗ وَما يَتَّبِعُ الَّذينَ يَدعونَ مِن دونِ اللَّهِ شُرَكاءَ ۚ إِن يَتَّبِعونَ إِلَّا الظَّنَّ وَإِن هُم إِلّا يَخرُصونَ(66)
Zdaž nepřináleží Bohu vše, což na nebi jest i na zemi? Co tedy následují ti, kteří vedle Boha vzývají společníky jeho? Zajisté následují pouze smyšlenky a prolhanci jsou.(66)
هُوَ الَّذى جَعَلَ لَكُمُ الَّيلَ لِتَسكُنوا فيهِ وَالنَّهارَ مُبصِرًا ۚ إِنَّ فى ذٰلِكَ لَءايٰتٍ لِقَومٍ يَسمَعونَ(67)
Onť to byl, jenž ustanovil vám noc k odpočinku a den k vidění: v tom zajisté jsou znamení lidu poslouchajícímu.(67)
قالُوا اتَّخَذَ اللَّهُ وَلَدًا ۗ سُبحٰنَهُ ۖ هُوَ الغَنِىُّ ۖ لَهُ ما فِى السَّمٰوٰتِ وَما فِى الأَرضِ ۚ إِن عِندَكُم مِن سُلطٰنٍ بِهٰذا ۚ أَتَقولونَ عَلَى اللَّهِ ما لا تَعلَمونَ(68)
Říkají: „Bůh zplodil syna.“ Při slávě jeho, (nikoliv)! On postačí sám sobě: jemuť přináleží vše, co na nebi jest i na zemi. Zdaž máte zmocnění k podobným tvrzením, anebo říkáte o Bohu, co nevíte?(68)
قُل إِنَّ الَّذينَ يَفتَرونَ عَلَى اللَّهِ الكَذِبَ لا يُفلِحونَ(69)
Rci: „Zajisté těm, kdo lež o Bohu vymýšlejí, nepovede se dobře.(69)
مَتٰعٌ فِى الدُّنيا ثُمَّ إِلَينا مَرجِعُهُم ثُمَّ نُذيقُهُمُ العَذابَ الشَّديدَ بِما كانوا يَكفُرونَ(70)
Užívati budou dočasně tohoto světa: pak k nám bude jich návrat a pak okusiti jim dáme trestu přísného za to, že byli nevěřícími.(70)
۞ وَاتلُ عَلَيهِم نَبَأَ نوحٍ إِذ قالَ لِقَومِهِ يٰقَومِ إِن كانَ كَبُرَ عَلَيكُم مَقامى وَتَذكيرى بِـٔايٰتِ اللَّهِ فَعَلَى اللَّهِ تَوَكَّلتُ فَأَجمِعوا أَمرَكُم وَشُرَكاءَكُم ثُمَّ لا يَكُن أَمرُكُم عَلَيكُم غُمَّةً ثُمَّ اقضوا إِلَىَّ وَلا تُنظِرونِ(71)
Vyprávěj jim případ Noemův, když řekl k lidu svému: „Lide můj, je-li nepříjemným vám pobývání mé mezi vámi a připamatovávání mé vám znamení božích — nicméně spoléhám na Boha: spojte tudíž záměr svůj a božstva svá, však nerozhodujte vykonání záměrů svých v temnu; nýbrž rozsuďte ohledně mne a nenechte mne čekati.(71)
فَإِن تَوَلَّيتُم فَما سَأَلتُكُم مِن أَجرٍ ۖ إِن أَجرِىَ إِلّا عَلَى اللَّهِ ۖ وَأُمِرتُ أَن أَكونَ مِنَ المُسلِمينَ(72)
A obrátíte-li se ke mně zády, (dobře): nežádám si od vás odměny, neboť odměna má jest jedině u Boha a nakázáno mi bylo, abych odevzdal se do vůle jeho.“(72)
فَكَذَّبوهُ فَنَجَّينٰهُ وَمَن مَعَهُ فِى الفُلكِ وَجَعَلنٰهُم خَلٰئِفَ وَأَغرَقنَا الَّذينَ كَذَّبوا بِـٔايٰتِنا ۖ فَانظُر كَيفَ كانَ عٰقِبَةُ المُنذَرينَ(73)
Však lhářem nazvali jej: pročež zachránili jsme jej a ty, kdož byli s ním v korábu. A učinili jsme je nástupci všeho lidstva a utopili jsme ty, kdož lží nazývali znamení naše. Hle, jaký byl konec napomenutých!(73)
ثُمَّ بَعَثنا مِن بَعدِهِ رُسُلًا إِلىٰ قَومِهِم فَجاءوهُم بِالبَيِّنٰتِ فَما كانوا لِيُؤمِنوا بِما كَذَّبوا بِهِ مِن قَبلُ ۚ كَذٰلِكَ نَطبَعُ عَلىٰ قُلوبِ المُعتَدينَ(74)
Po něm poslali jsme proroky k národům jejich. Tito přišli k nim s jasnými důkazy, však nechtěli věřiti (národové) v to, co byli před tím nazvali lží: takovýmto způsobem zapečeťujeme srdce přestupníků.(74)
ثُمَّ بَعَثنا مِن بَعدِهِم موسىٰ وَهٰرونَ إِلىٰ فِرعَونَ وَمَلَإِي۟هِ بِـٔايٰتِنا فَاستَكبَروا وَكانوا قَومًا مُجرِمينَ(75)
Po nich pak poslali jsme Mojžíše a Árona k Faraonovi a předním z lidu jeho s jasnými důkazy: však pýchou naplněni jsou, a stali se lidem provinilým.(75)
فَلَمّا جاءَهُمُ الحَقُّ مِن عِندِنا قالوا إِنَّ هٰذا لَسِحرٌ مُبينٌ(76)
A když přišla jim pravda od nás, řekli: „Totoť zajisté jest pouze kouzelnictví zjevné.“(76)
قالَ موسىٰ أَتَقولونَ لِلحَقِّ لَمّا جاءَكُم ۖ أَسِحرٌ هٰذا وَلا يُفلِحُ السّٰحِرونَ(77)
Tehdy řekl Mojžíš: „Zdaž říkati chcete o pravdě, když přišla vám: ,Jest to kouzelnictví?' Neb špatně povede se kouzelníkům.“(77)
قالوا أَجِئتَنا لِتَلفِتَنا عَمّا وَجَدنا عَلَيهِ ءاباءَنا وَتَكونَ لَكُمَا الكِبرِياءُ فِى الأَرضِ وَما نَحنُ لَكُما بِمُؤمِنينَ(78)
I řekli: „Zdaž přišel's, abys odvrátil nás od toho, co viděli jsme zachovávati předky naše a aby pak vám dvěma připadlo vůdcovství v této zemi? My vám nevěříme.“(78)
وَقالَ فِرعَونُ ائتونى بِكُلِّ سٰحِرٍ عَليمٍ(79)
Řekl tehdy Farao: „Přivedte mi všechny kouzelníky učené.“(79)
فَلَمّا جاءَ السَّحَرَةُ قالَ لَهُم موسىٰ أَلقوا ما أَنتُم مُلقونَ(80)
A když přišli kouzelníci, řekl jim Mojžíš: „Vrzte na zem, co máte k vrhání!“(80)
فَلَمّا أَلقَوا قالَ موسىٰ ما جِئتُم بِهِ السِّحرُ ۖ إِنَّ اللَّهَ سَيُبطِلُهُ ۖ إِنَّ اللَّهَ لا يُصلِحُ عَمَلَ المُفسِدينَ(81)
A když byli tak učinili, řekl Mojžíš: „Bůh zajisté učiní marným kouzelnictví, jež jste ukázali, neboť Bůh zajisté nepopřeje úspěchu skutkům kazisvětů.(81)
وَيُحِقُّ اللَّهُ الحَقَّ بِكَلِمٰتِهِ وَلَو كَرِهَ المُجرِمونَ(82)
Ale Bůh potvrzuje slovy svými pravdu, i kdyby nemilé to bylo provinilým.“(82)
فَما ءامَنَ لِموسىٰ إِلّا ذُرِّيَّةٌ مِن قَومِهِ عَلىٰ خَوفٍ مِن فِرعَونَ وَمَلَإِي۟هِم أَن يَفتِنَهُم ۚ وَإِنَّ فِرعَونَ لَعالٍ فِى الأَرضِ وَإِنَّهُ لَمِنَ المُسرِفينَ(83)
A nikdo nevěřil Mojžíšovi, vyjma příbuzných z lidu jeho, ze strachu před útisky Faraona a předáků jeho: neboť zajisté mocným byl Farao v zemi a byl výstředníkem.(83)
وَقالَ موسىٰ يٰقَومِ إِن كُنتُم ءامَنتُم بِاللَّهِ فَعَلَيهِ تَوَكَّلوا إِن كُنتُم مُسلِمينَ(84)
I řekl Mojžíš: „Lide můj, uvěřili-li jste v Boha, spoléhejte naň, jste-li oddáni do vůle jeho.“(84)
فَقالوا عَلَى اللَّهِ تَوَكَّلنا رَبَّنا لا تَجعَلنا فِتنَةً لِلقَومِ الظّٰلِمينَ(85)
Tehdy řekli: „Na Boha spoléháme: Pane náš, nevydávej nás v pokušení lidu nepravostnému!(85)
وَنَجِّنا بِرَحمَتِكَ مِنَ القَومِ الكٰفِرينَ(86)
A vysvoboď nás, při milosrdenství svém, od lidu nevěřícího!“(86)
وَأَوحَينا إِلىٰ موسىٰ وَأَخيهِ أَن تَبَوَّءا لِقَومِكُما بِمِصرَ بُيوتًا وَاجعَلوا بُيوتَكُم قِبلَةً وَأَقيمُوا الصَّلوٰةَ ۗ وَبَشِّرِ المُؤمِنينَ(87)
I vnukli jsme Mojžíšovi a bratru jeho: „Zaopatřte lidu svému domy v Egyptě a učiňte z domů svých qiblu: a zachovávejte modlitbu a hlásejte radostnou novinu věřícím.“(87)
وَقالَ موسىٰ رَبَّنا إِنَّكَ ءاتَيتَ فِرعَونَ وَمَلَأَهُ زينَةً وَأَموٰلًا فِى الحَيوٰةِ الدُّنيا رَبَّنا لِيُضِلّوا عَن سَبيلِكَ ۖ رَبَّنَا اطمِس عَلىٰ أَموٰلِهِم وَاشدُد عَلىٰ قُلوبِهِم فَلا يُؤمِنوا حَتّىٰ يَرَوُا العَذابَ الأَليمَ(88)
I řekl Mojžíš: „Pane náš, zajisté dal's Faraonovi a předním z lidu jeho lesk a bohatství života pozemského, Pane náš, aby zbloudili se stezky tvé: Pane náš, rozdrť bohatství jejich a zatvrď srdce jejich, aby neuvěřili, dokud neshlédnou trest bolestný.“(88)
قالَ قَد أُجيبَت دَعوَتُكُما فَاستَقيما وَلا تَتَّبِعانِّ سَبيلَ الَّذينَ لا يَعلَمونَ(89)
Řekl Bůh: „Vyslyšena jest modlitba vaše: kráčejte tudíž oba stezkou přímou a nenásledujte těch, kdož nevědí.“(89)
۞ وَجٰوَزنا بِبَنى إِسرٰءيلَ البَحرَ فَأَتبَعَهُم فِرعَونُ وَجُنودُهُ بَغيًا وَعَدوًا ۖ حَتّىٰ إِذا أَدرَكَهُ الغَرَقُ قالَ ءامَنتُ أَنَّهُ لا إِلٰهَ إِلَّا الَّذى ءامَنَت بِهِ بَنوا إِسرٰءيلَ وَأَنا۠ مِنَ المُسلِمينَ(90)
A dali jsme synům Israele překročiti moře a pronásledoval je Farao a vojska jeho z chtivosti a nepřátelství, až dostihla ho zátopa i zvolal: „Uvěřil jsem, že není boha, kromě onoho, v nějž věří synové Israele a jsem jedním z odevzdaných do vůle jeho.“(90)
ءالـٰٔنَ وَقَد عَصَيتَ قَبلُ وَكُنتَ مِنَ المُفسِدينَ(91)
„Ano, teď! však odbojným byl's dříve a patřil's mezi kazisvěty.(91)
فَاليَومَ نُنَجّيكَ بِبَدَنِكَ لِتَكونَ لِمَن خَلفَكَ ءايَةً ۚ وَإِنَّ كَثيرًا مِنَ النّاسِ عَن ءايٰتِنا لَغٰفِلونَ(92)
Však dnes zachráníme tě v těle tvém, abys byl výstražným znamením pro ty, kdož přijdou po tobě: neb zajisté, většina lidí jest lhostejna ke znamením našim.“(92)
وَلَقَد بَوَّأنا بَنى إِسرٰءيلَ مُبَوَّأَ صِدقٍ وَرَزَقنٰهُم مِنَ الطَّيِّبٰتِ فَمَا اختَلَفوا حَتّىٰ جاءَهُمُ العِلمُ ۚ إِنَّ رَبَّكَ يَقضى بَينَهُم يَومَ القِيٰمَةِ فيما كانوا فيهِ يَختَلِفونَ(93)
Zaopatřili jsme pak synům Israele obývání jisté a obdařili jsme je dobrými věcmi: a počali rozcházeti se v názorech teprve poté, když přišlo jim vědění; však Pán tvůj zajisté rozsoudí mezi nimi v den zmrtvýchvstání ohledně toho, v čem se rozcházeli.(93)
فَإِن كُنتَ فى شَكٍّ مِمّا أَنزَلنا إِلَيكَ فَسـَٔلِ الَّذينَ يَقرَءونَ الكِتٰبَ مِن قَبلِكَ ۚ لَقَد جاءَكَ الحَقُّ مِن رَبِّكَ فَلا تَكونَنَّ مِنَ المُمتَرينَ(94)
A jsi-li v pochybnostech ohledně toho, co seslali jsme ti, taž se těch, kdož (od dob) před tebou čtou Knihu: nyní pak sestoupila na tě pravda od Pána tvého i jistojistě nebuď z pochybovačných.(94)
وَلا تَكونَنَّ مِنَ الَّذينَ كَذَّبوا بِـٔايٰتِ اللَّهِ فَتَكونَ مِنَ الخٰسِرينَ(95)
A nebuď jistojistě z těch, kdož lží nazývají znamení boží, abys nebyl z těch, kdož záhubě propadli.(95)
إِنَّ الَّذينَ حَقَّت عَلَيهِم كَلِمَتُ رَبِّكَ لا يُؤمِنونَ(96)
V pravdě ti, nad nimiž vyplnilo se slovo Pána tvého, neuvěří,(96)
وَلَو جاءَتهُم كُلُّ ءايَةٍ حَتّىٰ يَرَوُا العَذابَ الأَليمَ(97)
i kdyby uskutečnila se před zraky jejich veškerá znamení, dokud neshlédnou trest bolestný.(97)
فَلَولا كانَت قَريَةٌ ءامَنَت فَنَفَعَها إيمٰنُها إِلّا قَومَ يونُسَ لَمّا ءامَنوا كَشَفنا عَنهُم عَذابَ الخِزىِ فِى الحَيوٰةِ الدُّنيا وَمَتَّعنٰهُم إِلىٰ حينٍ(98)
A kdyby bylo uvěřilo kterékoliv město, byla by prospěla mu víra jeho: však stalo se tak pouze lidu JONÁŠOVU. Když uvěřil, odejmuli jsme od nich trest potupný v životě pozemském a dali jsme jim užívati ho dočasně.(98)
وَلَو شاءَ رَبُّكَ لَءامَنَ مَن فِى الأَرضِ كُلُّهُم جَميعًا ۚ أَفَأَنتَ تُكرِهُ النّاسَ حَتّىٰ يَكونوا مُؤمِنينَ(99)
A kdyby byl chtěl Pán tvůj, byli by uvěřili všichni, kdož na zemi jsou, vesměs: jakž tedy ty chtěl bys donucovati lidi, aby stali se věřícími?(99)
وَما كانَ لِنَفسٍ أَن تُؤمِنَ إِلّا بِإِذنِ اللَّهِ ۚ وَيَجعَلُ الرِّجسَ عَلَى الَّذينَ لا يَعقِلونَ(100)
Není dáno duši, aby uvěřila, leda z dopuštění božího: a uvalí Bůh hněv svůj na ty, kdož nezmoudří.(100)
قُلِ انظُروا ماذا فِى السَّمٰوٰتِ وَالأَرضِ ۚ وَما تُغنِى الءايٰتُ وَالنُّذُرُ عَن قَومٍ لا يُؤمِنونَ(101)
Rci: „Pohleďte jen, co všechno jest na nebi a na zemi!“ Však neprospějí ani znamení, ani varování, lidu nevěřícímu.(101)
فَهَل يَنتَظِرونَ إِلّا مِثلَ أَيّامِ الَّذينَ خَلَوا مِن قَبلِهِم ۚ قُل فَانتَظِروا إِنّى مَعَكُم مِنَ المُنتَظِرينَ(102)
Zdaž očekávají co jiného, než totéž, co stalo se ve dnech oněch (národů), které zašly před nimi. Rci: „Čekejte jen: jáť zajisté s vámi vyčkávati budu!“(102)
ثُمَّ نُنَجّى رُسُلَنا وَالَّذينَ ءامَنوا ۚ كَذٰلِكَ حَقًّا عَلَينا نُنجِ المُؤمِنينَ(103)
Pak zachráníme proroky své a ty, kdož uvěřili: takto závazným jest pro nás, abychom zachránili věřící.(103)
قُل يٰأَيُّهَا النّاسُ إِن كُنتُم فى شَكٍّ مِن دينى فَلا أَعبُدُ الَّذينَ تَعبُدونَ مِن دونِ اللَّهِ وَلٰكِن أَعبُدُ اللَّهَ الَّذى يَتَوَفّىٰكُم ۖ وَأُمِرتُ أَن أَكونَ مِنَ المُؤمِنينَ(104)
Rci: „Ó lidé, jste-li v pochybnostech ohledně náboženství mého, vězte, že neklaním se tomu, čemu vy klaníte se vedle Boha, nýbrž že klaním se Bohu, který smrtí vás navštíví: a nařízeno mi bylo, abych byl z věřících,(104)
وَأَن أَقِم وَجهَكَ لِلدّينِ حَنيفًا وَلا تَكونَنَّ مِنَ المُشرِكينَ(105)
a dále: ,Obrať tvář svou pevně k víře pravé a jistojistě nebuď z mnohobožců!(105)
وَلا تَدعُ مِن دونِ اللَّهِ ما لا يَنفَعُكَ وَلا يَضُرُّكَ ۖ فَإِن فَعَلتَ فَإِنَّكَ إِذًا مِنَ الظّٰلِمينَ(106)
Nevzývej vedle Boha ničeho, co nemůže ti prospěti, aniž může ti přivoditi škodu: a učiníš-li tak, tehdy zajisté jsi z nepravostných.'(106)
وَإِن يَمسَسكَ اللَّهُ بِضُرٍّ فَلا كاشِفَ لَهُ إِلّا هُوَ ۖ وَإِن يُرِدكَ بِخَيرٍ فَلا رادَّ لِفَضلِهِ ۚ يُصيبُ بِهِ مَن يَشاءُ مِن عِبادِهِ ۚ وَهُوَ الغَفورُ الرَّحيمُ(107)
A navštíví-li tě Bůh nějakým protivenstvím, není nikoho, vyjma něho, jenž může tě ho zbaviti: a sešle-li na tě nějaké dobro, nikdo nemůže odvrátiti od tebe milost jeho, neboť on sesílá ji na koho chce ze služebníků svých: a on velký jest v odpouštění, slitovný.“(107)
قُل يٰأَيُّهَا النّاسُ قَد جاءَكُمُ الحَقُّ مِن رَبِّكُم ۖ فَمَنِ اهتَدىٰ فَإِنَّما يَهتَدى لِنَفسِهِ ۖ وَمَن ضَلَّ فَإِنَّما يَضِلُّ عَلَيها ۖ وَما أَنا۠ عَلَيكُم بِوَكيلٍ(108)
Rci: „Ó lidé, zajisté přišla vám pravda od Pána vašeho: kdokoli tedy chce bráti se stezkou pravou, činí tak pouze ve prospěch duše své — a kdokoli zbloudí, činí tak pouze ke škode duše své. Jáť pak zajisté nejsem nad vámi poručníkem.“(108)
وَاتَّبِع ما يوحىٰ إِلَيكَ وَاصبِر حَتّىٰ يَحكُمَ اللَّهُ ۚ وَهُوَ خَيرُ الحٰكِمينَ(109)
Následuj tedy to, co vnuknuto ti bylo a vyčkávej trpělivě, až souditi bude Bůh: a Bůh zajisté nejlepším jest ze všech soudců!(109)