Qaf( ق)
Original,King Fahad Quran Complex(الأصلي,مجمع الملك فهد القرآن)
show/hide
A. R. Nykl(A. R. Nykl)
show/hide
بِسمِ اللَّهِ الرَّحمٰنِ الرَّحيمِ ق ۚ وَالقُرءانِ المَجيدِ(1)
QÁF. Při Koránu vznešeném!(1)
بَل عَجِبوا أَن جاءَهُم مُنذِرٌ مِنهُم فَقالَ الكٰفِرونَ هٰذا شَيءٌ عَجيبٌ(2)
Naopak, diví se, že přišel jim varovatel ze středu jejich; i říkají nevěřící; „Totoť věc jest divná!(2)
أَءِذا مِتنا وَكُنّا تُرابًا ۖ ذٰلِكَ رَجعٌ بَعيدٌ(3)
Že když zemřeme a budeme v prach obráceni? — To věru návrat jest z daleka!“(3)
قَد عَلِمنا ما تَنقُصُ الأَرضُ مِنهُم ۖ وَعِندَنا كِتٰبٌ حَفيظٌ(4)
My (dobře) víme, kolik pohltila jich země, neb u nás jest Kniha, (vše) uschovávající.(4)
بَل كَذَّبوا بِالحَقِّ لَمّا جاءَهُم فَهُم فى أَمرٍ مَريجٍ(5)
Naopak, lží nazvali pravdu, když přišla jim: i v postavení jsou spleteném.(5)
أَفَلَم يَنظُروا إِلَى السَّماءِ فَوقَهُم كَيفَ بَنَينٰها وَزَيَّنّٰها وَما لَها مِن فُروجٍ(6)
Což nepohlédli k nebesům nad sebou, aby viděli, jak vybudovali jsme je a zkrášlili tak, že není skulin v nich?(6)
وَالأَرضَ مَدَدنٰها وَأَلقَينا فيها رَوٰسِىَ وَأَنبَتنا فيها مِن كُلِّ زَوجٍ بَهيجٍ(7)
A zemi rozprostřeli jsme a rozházeli po ní temena hor; a dali vzrůsti na ní všeho druhu (rostlin) rozkošných:(7)
تَبصِرَةً وَذِكرىٰ لِكُلِّ عَبدٍ مُنيبٍ(8)
k nahlédnutí a napomenuti všem služebníkům kajícným.(8)
وَنَزَّلنا مِنَ السَّماءِ ماءً مُبٰرَكًا فَأَنبَتنا بِهِ جَنّٰتٍ وَحَبَّ الحَصيدِ(9)
A seslali jsme s nebe vodu požehnanou, jíž vzrůsti dáváme zahradám a zrní obilnému;(9)
وَالنَّخلَ باسِقٰتٍ لَها طَلعٌ نَضيدٌ(10)
a datlovníkům vysokým s vrcholy obtěžkanými,(10)
رِزقًا لِلعِبادِ ۖ وَأَحيَينا بِهِ بَلدَةً مَيتًا ۚ كَذٰلِكَ الخُروجُ(11)
k výživě služebníkům našim a vodou oživujeme zemi zmrtvělou. Takové bude i z mrtvých vzkříšení.(11)
كَذَّبَت قَبلَهُم قَومُ نوحٍ وَأَصحٰبُ الرَّسِّ وَثَمودُ(12)
Před nimi již lháři zvali proroky: lid Noemův a obyvatelé Ar-Rassu a (kmen) Tsemúd;(12)
وَعادٌ وَفِرعَونُ وَإِخوٰنُ لوطٍ(13)
a (kmen) 'Ád a Farao a bratří Lotovi;(13)
وَأَصحٰبُ الأَيكَةِ وَقَومُ تُبَّعٍ ۚ كُلٌّ كَذَّبَ الرُّسُلَ فَحَقَّ وَعيدِ(14)
a obyvatelé hvozdu a lid Tubba; ti všichni lháři nazvali proroky i uskutečnil se (nad nimi) trest slíbený.(14)
أَفَعَيينا بِالخَلقِ الأَوَّلِ ۚ بَل هُم فى لَبسٍ مِن خَلقٍ جَديدٍ(15)
Což znaveni jsme prvním stvořením? Naopak: ale oni přec jsou v pochybách ohledně stvoření nového!(15)
وَلَقَد خَلَقنَا الإِنسٰنَ وَنَعلَمُ ما تُوَسوِسُ بِهِ نَفسُهُ ۖ وَنَحنُ أَقرَبُ إِلَيهِ مِن حَبلِ الوَريدِ(16)
My stvořili jsme člověka a víme, co našeptává mu duše jeho: a my bližšími jsme mu žíly hrdelné.(16)
إِذ يَتَلَقَّى المُتَلَقِّيانِ عَنِ اليَمينِ وَعَنِ الشِّمالِ قَعيدٌ(17)
Když přijímati budou oba přijímači (výpovědi), jeden z prava, druhý z leva sedící:(17)
ما يَلفِظُ مِن قَولٍ إِلّا لَدَيهِ رَقيبٌ عَتيدٌ(18)
nepronese slova, aniž by pozorovatel vedle něho nebyl pohotově (je zapsati).(18)
وَجاءَت سَكرَةُ المَوتِ بِالحَقِّ ۖ ذٰلِكَ ما كُنتَ مِنهُ تَحيدُ(19)
A přijde (naň) mrákota smrti skutečné: „Toto jest, čemu chtěl ses vyhnouti!“(19)
وَنُفِخَ فِى الصّورِ ۚ ذٰلِكَ يَومُ الوَعيدِ(20)
A zatroubeno bude v roh: totoť jest den trestu slíbený!(20)
وَجاءَت كُلُّ نَفسٍ مَعَها سائِقٌ وَشَهيدٌ(21)
I přijde jedna každá duše: s každou pak honec a svědek její.(21)
لَقَد كُنتَ فى غَفلَةٍ مِن هٰذا فَكَشَفنا عَنكَ غِطاءَكَ فَبَصَرُكَ اليَومَ حَديدٌ(22)
„Žil's v lhostejnosti k tomuto dnu: nuž, sejmuli jsme ti clonu a zrak tvůj dnes ostrý jest!“(22)
وَقالَ قَرينُهُ هٰذا ما لَدَىَّ عَتيدٌ(23)
A řekne druh jeho věrný: „Toto jest co mám (pro tebe) připraveno.“(23)
أَلقِيا فى جَهَنَّمَ كُلَّ كَفّارٍ عَنيدٍ(24)
„Uvrcte, vy dva, v peklo všechny nevěrce vzdorovité:(24)
مَنّاعٍ لِلخَيرِ مُعتَدٍ مُريبٍ(25)
zabraňovače dobra, přestupníky, pochybovače;(25)
الَّذى جَعَلَ مَعَ اللَّهِ إِلٰهًا ءاخَرَ فَأَلقِياهُ فِى العَذابِ الشَّديدِ(26)
kteří stavěli vedle Boha bohy druhé: uvrcte je v trest přísný!“(26)
۞ قالَ قَرينُهُ رَبَّنا ما أَطغَيتُهُ وَلٰكِن كانَ فى ضَلٰلٍ بَعيدٍ(27)
Řekne druh jeho věrný: „Pane náš, jáť nesváděl jsem jej, nýbrž on (sám) byl v bloudění dálném.“(27)
قالَ لا تَختَصِموا لَدَىَّ وَقَد قَدَّمتُ إِلَيكُم بِالوَعيدِ(28)
(Řekne Bůh): „Neveďte sporu přede mnou: dal jsem vám již před tím slib výhrůžný:(28)
ما يُبَدَّلُ القَولُ لَدَىَّ وَما أَنا۠ بِظَلّٰمٍ لِلعَبيدِ(29)
nemění se pak slovo mé: a nejsem utiskovatelem služebníků svých.“(29)
يَومَ نَقولُ لِجَهَنَّمَ هَلِ امتَلَأتِ وَتَقولُ هَل مِن مَزيدٍ(30)
V den ten řekneme peklu: „Zdaž naplněno jsi?“ a řekne: „Jest (ještě) více jich?“(30)
وَأُزلِفَتِ الجَنَّةُ لِلمُتَّقينَ غَيرَ بَعيدٍ(31)
Přiblížena pak bude k bohabojným zahrada (ráje) nedaleká:(31)
هٰذا ما توعَدونَ لِكُلِّ أَوّابٍ حَفيظٍ(32)
„Totoť jest, co slíbeno bylo vám, všem kajícným a (zákony) zachovávajícím:(32)
مَن خَشِىَ الرَّحمٰنَ بِالغَيبِ وَجاءَ بِقَلبٍ مُنيبٍ(33)
těm, kdož báli se milosrdného v skrytosti a přicházejí se srdcem kajícným.(33)
ادخُلوها بِسَلٰمٍ ۖ ذٰلِكَ يَومُ الخُلودِ(34)
Vstupte do ní v pokoji: tentoť jest věčnosti den.“(34)
لَهُم ما يَشاءونَ فيها وَلَدَينا مَزيدٌ(35)
V ní budou míti, cožkoliv chtíti budou a u nás bude (toho) rozhojnění.(35)
وَكَم أَهلَكنا قَبلَهُم مِن قَرنٍ هُم أَشَدُّ مِنهُم بَطشًا فَنَقَّبوا فِى البِلٰدِ هَل مِن مَحيصٍ(36)
A kolik zahladili jsme před nimi pokolení, jež mocnejší jich byla silou: a prohledejte zemi, je-li v ní před námi útočiště!(36)
إِنَّ فى ذٰلِكَ لَذِكرىٰ لِمَن كانَ لَهُ قَلبٌ أَو أَلقَى السَّمعَ وَهُوَ شَهيدٌ(37)
Zajisté v tomto jest napomenutí tomu, jenž má srdce a popřává sluchu a (sám) jest svědkem.(37)
وَلَقَد خَلَقنَا السَّمٰوٰتِ وَالأَرضَ وَما بَينَهُما فى سِتَّةِ أَيّامٍ وَما مَسَّنا مِن لُغوبٍ(38)
Stvořili jsme pak nebesa i zemi a vše, což mezi oběma jest v šesti dnech a nedotkla se nás únava.(38)
فَاصبِر عَلىٰ ما يَقولونَ وَسَبِّح بِحَمدِ رَبِّكَ قَبلَ طُلوعِ الشَّمسِ وَقَبلَ الغُروبِ(39)
Trpělivě snášej tedy, co říkají a vyvyšuj Pána svého ve chvále jeho před slunce východem a západem.(39)
وَمِنَ الَّيلِ فَسَبِّحهُ وَأَدبٰرَ السُّجودِ(40)
A za noci též chval jej a v posledních dvou na tvář padnutích.(40)
وَاستَمِع يَومَ يُنادِ المُنادِ مِن مَكانٍ قَريبٍ(41)
A přislouchej ke dnu, kdy zavolá provolavatel z místa blízkého.(41)
يَومَ يَسمَعونَ الصَّيحَةَ بِالحَقِّ ۚ ذٰلِكَ يَومُ الخُروجِ(42)
V den, kdy zaslechnou zavřesknutí v pravdě, toť den bude vystoupení (z hrobů):(42)
إِنّا نَحنُ نُحيۦ وَنُميتُ وَإِلَينَا المَصيرُ(43)
Myť zajisté křísíme i umrtvujeme a k nám vede (cesta) návratu.(43)
يَومَ تَشَقَّقُ الأَرضُ عَنهُم سِراعًا ۚ ذٰلِكَ حَشرٌ عَلَينا يَسيرٌ(44)
V den, kdy rozpoltí se země nad nimi — toť shromáždění bude pro nás snadné.(44)
نَحنُ أَعلَمُ بِما يَقولونَ ۖ وَما أَنتَ عَلَيهِم بِجَبّارٍ ۖ فَذَكِّر بِالقُرءانِ مَن يَخافُ وَعيدِ(45)
My nejlépe víme, co říkají a ty nejsi nad nimi násilníkem. Tudíž napomínej Koránem ty, kdož bojí se výhrůžných slibů mých.(45)