Az-Zariyat( الذاريات)
Original,King Fahad Quran Complex(الأصلي,مجمع الملك فهد القرآن)
show/hide
A. R. Nykl(A. R. Nykl)
show/hide
بِسمِ اللَّهِ الرَّحمٰنِ الرَّحيمِ وَالذّٰرِيٰتِ ذَروًا(1)
Při ROZPTYLUJICÍCH rozptylováním(1)
فَالحٰمِلٰتِ وِقرًا(2)
a břímě nesoucích;(2)
فَالجٰرِيٰتِ يُسرًا(3)
a lehce plynoucích(3)
فَالمُقَسِّمٰتِ أَمرًا(4)
a dle rozkazu rozdělujících,(4)
إِنَّما توعَدونَ لَصادِقٌ(5)
(přisahám, že) co slibováno jest vám, zajisté jest pravdivo:(5)
وَإِنَّ الدّينَ لَوٰقِعٌ(6)
a že (den) súčtování přijde nezvratně.(6)
وَالسَّماءِ ذاتِ الحُبُكِ(7)
Při nebi plném (hvězdných) drah,(7)
إِنَّكُم لَفى قَولٍ مُختَلِفٍ(8)
věru řeč vedete rozličnou:(8)
يُؤفَكُ عَنهُ مَن أُفِكَ(9)
odvrácen od ní bude ten, jenž byl odvrácen.(9)
قُتِلَ الخَرّٰصونَ(10)
Nechť pobiti jsou lháři,(10)
الَّذينَ هُم فى غَمرَةٍ ساهونَ(11)
kdož v hloubi (nevědomosti) své jsou lhostejni,(11)
يَسـَٔلونَ أَيّانَ يَومُ الدّينِ(12)
a táží se: „Kdy přijde ten den súčtování?“(12)
يَومَ هُم عَلَى النّارِ يُفتَنونَ(13)
V den ten na ohni budou zkoušeni:(13)
ذوقوا فِتنَتَكُم هٰذَا الَّذى كُنتُم بِهِ تَستَعجِلونَ(14)
„Okuste této zkoušky své, již uspíšiti chtěli jste!“(14)
إِنَّ المُتَّقينَ فى جَنّٰتٍ وَعُيونٍ(15)
Však bohabojní v zahradách budou a u pramenů.(15)
ءاخِذينَ ما ءاتىٰهُم رَبُّهُم ۚ إِنَّهُم كانوا قَبلَ ذٰلِكَ مُحسِنينَ(16)
při-jímajíce to, co dal jim Pán jejich za to, že předtím dobře činili:(16)
كانوا قَليلًا مِنَ الَّيلِ ما يَهجَعونَ(17)
jen málo v noci spávali:(17)
وَبِالأَسحارِ هُم يَستَغفِرونَ(18)
z jitra za odpuštění prosili:(18)
وَفى أَموٰلِهِم حَقٌّ لِلسّائِلِ وَالمَحرومِ(19)
ze statků svých patřičný podíl prosícím a odvrženým dávali.(19)
وَفِى الأَرضِ ءايٰتٌ لِلموقِنينَ(20)
Na zemi znamení jsou pevně věřícím,(20)
وَفى أَنفُسِكُم ۚ أَفَلا تُبصِرونَ(21)
i ve vás samých: což neprohlédnete?(21)
وَفِى السَّماءِ رِزقُكُم وَما توعَدونَ(22)
A na nebi výživa jest vaše a to, co slíbeno jest vám;(22)
فَوَرَبِّ السَّماءِ وَالأَرضِ إِنَّهُ لَحَقٌّ مِثلَ ما أَنَّكُم تَنطِقونَ(23)
a při Pánu nebes a země přisahám: pravda jest to, jako že mluvíte!(23)
هَل أَتىٰكَ حَديثُ ضَيفِ إِبرٰهيمَ المُكرَمينَ(24)
Zdaž došla tě pověst o hostech Abrahama poctěných,(24)
إِذ دَخَلوا عَلَيهِ فَقالوا سَلٰمًا ۖ قالَ سَلٰمٌ قَومٌ مُنكَرونَ(25)
když přišli k němu a řekli: „Pokoj tobě,“ a řekl: „Pokoj vám! — Jsou lidé to neznámí.“(25)
فَراغَ إِلىٰ أَهلِهِ فَجاءَ بِعِجلٍ سَمينٍ(26)
I poodešel k rodině své a přinesl tele krmené:(26)
فَقَرَّبَهُ إِلَيهِم قالَ أَلا تَأكُلونَ(27)
a předložil jim je, řka: „Zdaž nepojíte snad?“(27)
فَأَوجَسَ مِنهُم خيفَةً ۖ قالوا لا تَخَف ۖ وَبَشَّروهُ بِغُلٰمٍ عَليمٍ(28)
A zachvěl se před nimi bázní; oni pak řekli: „Neboj se“ a oznámili mu narození mládce moudrého.(28)
فَأَقبَلَتِ امرَأَتُهُ فى صَرَّةٍ فَصَكَّت وَجهَها وَقالَت عَجوزٌ عَقيمٌ(29)
I přišla žena jeho; vzkřikla a udeřivši se v tvář svou, řekla: „Stařena (jsem již) neplodná.“(29)
قالوا كَذٰلِكِ قالَ رَبُّكِ ۖ إِنَّهُ هُوَ الحَكيمُ العَليمُ(30)
Řekli, „Tak řekl Pán tvůj; on zajisté vševědoucí jest a moudrý.“(30)
۞ قالَ فَما خَطبُكُم أَيُّهَا المُرسَلونَ(31)
Řekl (Abraham): „A jaký jest cíl váš, ó poslové?“(31)
قالوا إِنّا أُرسِلنا إِلىٰ قَومٍ مُجرِمينَ(32)
Řekli: „Zajistéť posláni jsme k lidu provinilému,(32)
لِنُرسِلَ عَلَيهِم حِجارَةً مِن طينٍ(33)
abychom seslali naň kamení z hlíny (pálené),(33)
مُسَوَّمَةً عِندَ رَبِّكَ لِلمُسرِفينَ(34)
u Pána tvého jmény výstředníků znamenané.“(34)
فَأَخرَجنا مَن كانَ فيها مِنَ المُؤمِنينَ(35)
A vyvedli jsme ven z města věřící:(35)
فَما وَجَدنا فيها غَيرَ بَيتٍ مِنَ المُسلِمينَ(36)
však nalezli jsme v něm jen jeden dům, kde (lidé) odevzdáni byli do vůle boží;(36)
وَتَرَكنا فيها ءايَةً لِلَّذينَ يَخافونَ العَذابَ الأَليمَ(37)
a zanechali jsme v něm znamení pro ty, kdož bojí se trestu bolestného.(37)
وَفى موسىٰ إِذ أَرسَلنٰهُ إِلىٰ فِرعَونَ بِسُلطٰنٍ مُبينٍ(38)
A (též) v Mojžíšovi, když poslali jsme jej k Faraonovi s mocí zjevnou:(38)
فَتَوَلّىٰ بِرُكنِهِ وَقالَ سٰحِرٌ أَو مَجنونٌ(39)
však odvrátil se on i přední lidu jeho, řka: „Kouzelník to, neb (duchem) posedlý!“(39)
فَأَخَذنٰهُ وَجُنودَهُ فَنَبَذنٰهُم فِى اليَمِّ وَهُوَ مُليمٌ(40)
I zachvátili jsme jej i vojska jeho a vmetli jsme je v moře; neb byl hoden pohany.(40)
وَفى عادٍ إِذ أَرسَلنا عَلَيهِمُ الرّيحَ العَقيمَ(41)
A též v (lidu) 'Ád, když poslali jsme naň vichr ničivý,(41)
ما تَذَرُ مِن شَيءٍ أَتَت عَلَيهِ إِلّا جَعَلَتهُ كَالرَّميمِ(42)
jenž neponechal ničeho v cestě své, aniž by nebyl v prach to obrátil.(42)
وَفى ثَمودَ إِذ قيلَ لَهُم تَمَتَّعوا حَتّىٰ حينٍ(43)
A v (lidu) Tsemúd, když řečeno mu bylo: „Těšte se z požitků svých dočasně!“(43)
فَعَتَوا عَن أَمرِ رَبِّهِم فَأَخَذَتهُمُ الصّٰعِقَةُ وَهُم يَنظُرونَ(44)
Však protivili se rozkazu Pána svého a zachvátil je vichr bouřný, ani naň hleděli.(44)
فَمَا استَطٰعوا مِن قِيامٍ وَما كانوا مُنتَصِرينَ(45)
A nebyli s to, udržeti se v stoje, aniž si pomoci.(45)
وَقَومَ نوحٍ مِن قَبلُ ۖ إِنَّهُم كانوا قَومًا فٰسِقينَ(46)
A v (lidu) Noemově, před nimi, neb lidem byl prostopášným.(46)
وَالسَّماءَ بَنَينٰها بِأَيي۟دٍ وَإِنّا لَموسِعونَ(47)
A nebesa zbudovali jsme vlastnoručně a dali velký rozsah (jim):(47)
وَالأَرضَ فَرَشنٰها فَنِعمَ المٰهِدونَ(48)
a zemi (jak koberec) jsme rozprostřeli: jak krásně byla námi rozložena!(48)
وَمِن كُلِّ شَيءٍ خَلَقنا زَوجَينِ لَعَلَّكُم تَذَكَّرونَ(49)
A všechny věci stvořili jsme v párech, abyste si toho byli pamětlivi.(49)
فَفِرّوا إِلَى اللَّهِ ۖ إِنّى لَكُم مِنهُ نَذيرٌ مُبينٌ(50)
Utíkejte se tedy k Bohu: jáť pak zajisté jsem vám od něho varovatelem zjevným!(50)
وَلا تَجعَلوا مَعَ اللَّهِ إِلٰهًا ءاخَرَ ۖ إِنّى لَكُم مِنهُ نَذيرٌ مُبينٌ(51)
A nečiňte (si) s Bohem bohů jiných: jáť zajisté jsem vám od něho varovatelem zjevným!(51)
كَذٰلِكَ ما أَتَى الَّذينَ مِن قَبلِهِم مِن رَسولٍ إِلّا قالوا ساحِرٌ أَو مَجنونٌ(52)
Stejně tak, kdykoli přišel k těm, již před nimi byli, prorok, řekli jen: „Kouzelník to, neb (duchem) posedlý.“(52)
أَتَواصَوا بِهِ ۚ بَل هُم قَومٌ طاغونَ(53)
Dávají si to navzájem dědictvím? Ano, lid jest to svévolný.(53)
فَتَوَلَّ عَنهُم فَما أَنتَ بِمَلومٍ(54)
I odvrať se od nich, nebude ti to zazlíváno:(54)
وَذَكِّر فَإِنَّ الذِّكرىٰ تَنفَعُ المُؤمِنينَ(55)
však napomínej, neb zajisté napomenutí prospěje věřícím.(55)
وَما خَلَقتُ الجِنَّ وَالإِنسَ إِلّا لِيَعبُدونِ(56)
A stvořil jsem Džinny a lidi jen proto, aby mne uctívali.(56)
ما أُريدُ مِنهُم مِن رِزقٍ وَما أُريدُ أَن يُطعِمونِ(57)
Nežádám si od nich výživy, aniž žádám si, aby mně jídlo dávali.(57)
إِنَّ اللَّهَ هُوَ الرَّزّاقُ ذُو القُوَّةِ المَتينُ(58)
Zajisté Bůh jest Živitel silný, pevný!(58)
فَإِنَّ لِلَّذينَ ظَلَموا ذَنوبًا مِثلَ ذَنوبِ أَصحٰبِهِم فَلا يَستَعجِلونِ(59)
Nepravostným pak zajisté připadne stejný úděl, jaký připadl rovným jim předtím: nechť tedy na mne nepospíchají!(59)
فَوَيلٌ لِلَّذينَ كَفَروا مِن يَومِهِمُ الَّذى يوعَدونَ(60)
A běda těm, kdož neuvěřili, přede dnem soudu jejich, jenž slíben jest jim!(60)