At-Tauba( التوبة)
Original,King Fahad Quran Complex(الأصلي,مجمع الملك فهد القرآن)
show/hide
A. R. Nykl(A. R. Nykl)
show/hide
بَراءَةٌ مِنَ اللَّهِ وَرَسولِهِ إِلَى الَّذينَ عٰهَدتُم مِنَ المُشرِكينَ(1)
Zprostění dané Bohem a prorokem jeho těm, s nimiž ve smlouvu jste vstoupili z mnohobožců.(1)
فَسيحوا فِى الأَرضِ أَربَعَةَ أَشهُرٍ وَاعلَموا أَنَّكُم غَيرُ مُعجِزِى اللَّهِ ۙ وَأَنَّ اللَّهَ مُخزِى الكٰفِرينَ(2)
Procházejte tudíž zemí v bezpečí po čtyři měsíce a vězte, že tím neseslabujete moc Boha: a Bůh zajisté hanbou pokryje nevěřící.(2)
وَأَذٰنٌ مِنَ اللَّهِ وَرَسولِهِ إِلَى النّاسِ يَومَ الحَجِّ الأَكبَرِ أَنَّ اللَّهَ بَريءٌ مِنَ المُشرِكينَ ۙ وَرَسولُهُ ۚ فَإِن تُبتُم فَهُوَ خَيرٌ لَكُم ۖ وَإِن تَوَلَّيتُم فَاعلَموا أَنَّكُم غَيرُ مُعجِزِى اللَّهِ ۗ وَبَشِّرِ الَّذينَ كَفَروا بِعَذابٍ أَليمٍ(3)
Toto jest provolání od Boha a proroka jeho k lidu v den velké pouti: Bůh zajisté prost jest (všeho závazku) vůči mnohobožcům, stejně jako prorok jeho, a obrátíte-li se kajícně k Bohu, bude to lépe pro vás: však odvrátíte-li se, vězte, že tím neseslabujete moc Boha: a zvěstuj těm, kdož nevěří, trest bolestný.(3)
إِلَّا الَّذينَ عٰهَدتُم مِنَ المُشرِكينَ ثُمَّ لَم يَنقُصوكُم شَيـًٔا وَلَم يُظٰهِروا عَلَيكُم أَحَدًا فَأَتِمّوا إِلَيهِم عَهدَهُم إِلىٰ مُدَّتِهِم ۚ إِنَّ اللَّهَ يُحِبُّ المُتَّقينَ(4)
Vyjmuti jsou ti z mnohobožců, s nimiž učinili jste smlouvu a kteří poté nikterak jí neporušili, aniž pomáhali komu proti vám. Pročež vyplňte přesně smlouvu svou s nimi do konce trvání jejího: Bůh zajisté miluje ty, kdož bojí se jej.(4)
فَإِذَا انسَلَخَ الأَشهُرُ الحُرُمُ فَاقتُلُوا المُشرِكينَ حَيثُ وَجَدتُموهُم وَخُذوهُم وَاحصُروهُم وَاقعُدوا لَهُم كُلَّ مَرصَدٍ ۚ فَإِن تابوا وَأَقامُوا الصَّلوٰةَ وَءاتَوُا الزَّكوٰةَ فَخَلّوا سَبيلَهُم ۚ إِنَّ اللَّهَ غَفورٌ رَحيمٌ(5)
A když přešly měsíce posvátné, zabíjejte mnohobožce, kdekoliv je naleznete: a jímejte je, a obléhejte je, a číhejte na ně u každé cesty však obrátí-li se kajícně a budou-li zachovávati modlitbu a povinnou dávati almužnu, nechte je pokojně jíti jich cestou, neboť Bůh velký jest v odpouštení, slitovný.(5)
وَإِن أَحَدٌ مِنَ المُشرِكينَ استَجارَكَ فَأَجِرهُ حَتّىٰ يَسمَعَ كَلٰمَ اللَّهِ ثُمَّ أَبلِغهُ مَأمَنَهُ ۚ ذٰلِكَ بِأَنَّهُم قَومٌ لا يَعلَمونَ(6)
Požádá-li tě některý z mnohobožců o útulek, poskytni mu ho, aby poslechnouti mohl slovo boží: pak nech dovésti jej do místa bezpečí: to proto, že lid jest to nevědoumý.(6)
كَيفَ يَكونُ لِلمُشرِكينَ عَهدٌ عِندَ اللَّهِ وَعِندَ رَسولِهِ إِلَّا الَّذينَ عٰهَدتُم عِندَ المَسجِدِ الحَرامِ ۖ فَمَا استَقٰموا لَكُم فَاستَقيموا لَهُم ۚ إِنَّ اللَّهَ يُحِبُّ المُتَّقينَ(7)
Jákž jinak budou mnohobožci moci býti ve smlouvě s Bohem a prorokem jeho, vyjma těch, s nimiž učinili jste smlouvu u modlitebnice posvátné? Dokud přímými k vám budou, buďte i vy přímými k nim: Bůh zajisté miluje ty, kdož bojí se jej.(7)
كَيفَ وَإِن يَظهَروا عَلَيكُم لا يَرقُبوا فيكُم إِلًّا وَلا ذِمَّةً ۚ يُرضونَكُم بِأَفوٰهِهِم وَتَأبىٰ قُلوبُهُم وَأَكثَرُهُم فٰسِقونَ(8)
Jakž jinak? neb přemohou-li vás, nebudou bráti ohledu na svazky příbuzenské ani na přísahu smlouvy. Uspokojí vás ústy svými, ač nesouhlasna zůstanou srdce jejich: a většina jich jest nepravostna.(8)
اشتَرَوا بِـٔايٰتِ اللَّهِ ثَمَنًا قَليلًا فَصَدّوا عَن سَبيلِهِ ۚ إِنَّهُم ساءَ ما كانوا يَعمَلونَ(9)
Kupují za znamení boží věci ceny malé a odvracejí jiné od stezky boží: věru špatné jsou skutky jejich!(9)
لا يَرقُبونَ فى مُؤمِنٍ إِلًّا وَلا ذِمَّةً ۚ وَأُولٰئِكَ هُمُ المُعتَدونَ(10)
Nebéřou u věrícího ohledu na svazky příbuzenské, ani na přísahu smlouvy: tito zajisté přestupníky jsou.(10)
فَإِن تابوا وَأَقامُوا الصَّلوٰةَ وَءاتَوُا الزَّكوٰةَ فَإِخوٰنُكُم فِى الدّينِ ۗ وَنُفَصِّلُ الءايٰتِ لِقَومٍ يَعلَمونَ(11)
Však obrátí-li se kajícně a budou zachovávati modlitbu a povinnou dávati almužnu, jsou vašimi bratry ve víře: a jasně vysvětlujeme znamení svá lidu chápajícímu.(11)
وَإِن نَكَثوا أَيمٰنَهُم مِن بَعدِ عَهدِهِم وَطَعَنوا فى دينِكُم فَقٰتِلوا أَئِمَّةَ الكُفرِ ۙ إِنَّهُم لا أَيمٰنَ لَهُم لَعَلَّهُم يَنتَهونَ(12)
Ale zruší-li přísahu svou poté, když byli učinili smlouvu a útočí na víru vaši, tehdy bojujte proti náčelníkům nevíry — neboť není u nich svaté přísahy — aby ustali.(12)
أَلا تُقٰتِلونَ قَومًا نَكَثوا أَيمٰنَهُم وَهَمّوا بِإِخراجِ الرَّسولِ وَهُم بَدَءوكُم أَوَّلَ مَرَّةٍ ۚ أَتَخشَونَهُم ۚ فَاللَّهُ أَحَقُّ أَن تَخشَوهُ إِن كُنتُم مُؤمِنينَ(13)
Zdaž nebudete bojovati proti lidu, jenž zrušil přísahu svou a snažili se vypuditi proroka (ze země) a první napadli vás? Zdaž báti se jich budete? Zajisté Bůh více nároků má na to, abyste báli se jej, jste-li věřícími.(13)
قٰتِلوهُم يُعَذِّبهُمُ اللَّهُ بِأَيديكُم وَيُخزِهِم وَيَنصُركُم عَلَيهِم وَيَشفِ صُدورَ قَومٍ مُؤمِنينَ(14)
Bojujte tedy proti nim: ať rukama vašima potrestá je Bůh a hanbou pokryje je a dá vám vítězství nad nimi a uzdraví ňadra lidu věřícího:(14)
وَيُذهِب غَيظَ قُلوبِهِم ۗ وَيَتوبُ اللَّهُ عَلىٰ مَن يَشاءُ ۗ وَاللَّهُ عَليمٌ حَكيمٌ(15)
a odejme zlobu ze srdcí jejich a vyslyší pokání, koho bude chtíti, neboť Bůh vševědoucí jest a moudrý.(15)
أَم حَسِبتُم أَن تُترَكوا وَلَمّا يَعلَمِ اللَّهُ الَّذينَ جٰهَدوا مِنكُم وَلَم يَتَّخِذوا مِن دونِ اللَّهِ وَلا رَسولِهِ وَلَا المُؤمِنينَ وَليجَةً ۚ وَاللَّهُ خَبيرٌ بِما تَعمَلونَ(16)
Zdaž domníváte se, že budete opuštěni, a že Bůh nevěděl by o těch, kdo bojovali z vás a nebrali si za spojence nikoho, kromě Boha, proroka jeho a věřící? Bůh zajisté zpraven jest o tom, co činíte.(16)
ما كانَ لِلمُشرِكينَ أَن يَعمُروا مَسٰجِدَ اللَّهِ شٰهِدينَ عَلىٰ أَنفُسِهِم بِالكُفرِ ۚ أُولٰئِكَ حَبِطَت أَعمٰلُهُم وَفِى النّارِ هُم خٰلِدونَ(17)
Nepřináleží mnohobožcům, aby navstěvovali modlitebnice boží, dosvědčujíce proti sobě samým nevíru: tito jsou onů, jichž veškerá konání niveč budou a kteří v ohni na věky budou přebývati.(17)
إِنَّما يَعمُرُ مَسٰجِدَ اللَّهِ مَن ءامَنَ بِاللَّهِ وَاليَومِ الءاخِرِ وَأَقامَ الصَّلوٰةَ وَءاتَى الزَّكوٰةَ وَلَم يَخشَ إِلَّا اللَّهَ ۖ فَعَسىٰ أُولٰئِكَ أَن يَكونوا مِنَ المُهتَدينَ(18)
Pouze ten navštěvuje modlitebnice boží, kdo uvěřil v Boha a v den poslední: jenž zachovává modlitbu a dává povinnou almužnu: a nebojí se nikoho, vyjma Boha. Tito as budou z těch, kdož cestou pravou vedeni jsou.(18)
۞ أَجَعَلتُم سِقايَةَ الحاجِّ وَعِمارَةَ المَسجِدِ الحَرامِ كَمَن ءامَنَ بِاللَّهِ وَاليَومِ الءاخِرِ وَجٰهَدَ فى سَبيلِ اللَّهِ ۚ لا يَستَوۥنَ عِندَ اللَّهِ ۗ وَاللَّهُ لا يَهدِى القَومَ الظّٰلِمينَ(19)
Zdaž stavíte ty, kdož napájejí poutníky a navštevují modlitebnici posvátnou, na roveň tomu. jenž uvěřil v Boha a v den poslední a bojoval na stezce boží? Tito nebudou si rovni před Bohem: a Bůh nevede stezkou pravou lid nepravostný.(19)
الَّذينَ ءامَنوا وَهاجَروا وَجٰهَدوا فى سَبيلِ اللَّهِ بِأَموٰلِهِم وَأَنفُسِهِم أَعظَمُ دَرَجَةً عِندَ اللَّهِ ۚ وَأُولٰئِكَ هُمُ الفائِزونَ(20)
Ti, kteří uvěřili a vystěhovali se a bojovali na stezce boží statky svými a osobami svými, na nejvyšší stupeň budou postaveni u Boha: tito budou šťastni.(20)
يُبَشِّرُهُم رَبُّهُم بِرَحمَةٍ مِنهُ وَرِضوٰنٍ وَجَنّٰتٍ لَهُم فيها نَعيمٌ مُقيمٌ(21)
Oznamuje jim Pán jejich milosrdenství své a zalíbení a zahrady, v níž rozkoše jsou stálé:(21)
خٰلِدينَ فيها أَبَدًا ۚ إِنَّ اللَّهَ عِندَهُ أَجرٌ عَظيمٌ(22)
v nich přebývati budou věčně: neboť zajisté u Boha odměna jest velká.(22)
يٰأَيُّهَا الَّذينَ ءامَنوا لا تَتَّخِذوا ءاباءَكُم وَإِخوٰنَكُم أَولِياءَ إِنِ استَحَبُّوا الكُفرَ عَلَى الإيمٰنِ ۚ وَمَن يَتَوَلَّهُم مِنكُم فَأُولٰئِكَ هُمُ الظّٰلِمونَ(23)
Vy, kteří jste uvěřili, nebeřte si za přátele otce a bratry své, je-li jim nevíra milejší víry: a kdožkoli z vás bral by si je za přátele, patřiti bude mezi nepravostné.(23)
قُل إِن كانَ ءاباؤُكُم وَأَبناؤُكُم وَإِخوٰنُكُم وَأَزوٰجُكُم وَعَشيرَتُكُم وَأَموٰلٌ اقتَرَفتُموها وَتِجٰرَةٌ تَخشَونَ كَسادَها وَمَسٰكِنُ تَرضَونَها أَحَبَّ إِلَيكُم مِنَ اللَّهِ وَرَسولِهِ وَجِهادٍ فى سَبيلِهِ فَتَرَبَّصوا حَتّىٰ يَأتِىَ اللَّهُ بِأَمرِهِ ۗ وَاللَّهُ لا يَهدِى القَومَ الفٰسِقينَ(24)
Rci: „Jsou-li otcové vaši a děti vaše a bratři vaši a ženy vaše a soukmenovci vaši a statky, kterých jste nabyli a obchod, jehož úpadku se obáváte, a obydlí, v nichž zálibu nalézáte, milejší vám Boha a proroka jeho a bojování na stezce boží — tedy vyčkejte, až Bůh sám vloží se do věci své: a Bůh nevede stezkou pravou lid nešlechetný.“(24)
لَقَد نَصَرَكُمُ اللَّهُ فى مَواطِنَ كَثيرَةٍ ۙ وَيَومَ حُنَينٍ ۙ إِذ أَعجَبَتكُم كَثرَتُكُم فَلَم تُغنِ عَنكُم شَيـًٔا وَضاقَت عَلَيكُمُ الأَرضُ بِما رَحُبَت ثُمَّ وَلَّيتُم مُدبِرينَ(25)
Bůh přispěl vám již pomocí svou v místech mnohých, najmě v den Hunainu, kdy radovali jste se z velkého počtu svého a nic vám neprospěl: a úzkou byla vám země při vší rozsáhlosti své a záda svá v útěku jste obrátili.(25)
ثُمَّ أَنزَلَ اللَّهُ سَكينَتَهُ عَلىٰ رَسولِهِ وَعَلَى المُؤمِنينَ وَأَنزَلَ جُنودًا لَم تَرَوها وَعَذَّبَ الَّذينَ كَفَروا ۚ وَذٰلِكَ جَزاءُ الكٰفِرينَ(26)
Tehdy seslal Bůh uklidnění proroku svému a věřícím a seslal vojska neviditelná vám a potrestal ty, kdož neuvěřili: taková byla odplata nevěřících.(26)
ثُمَّ يَتوبُ اللَّهُ مِن بَعدِ ذٰلِكَ عَلىٰ مَن يَشاءُ ۗ وَاللَّهُ غَفورٌ رَحيمٌ(27)
Poté pak Bůh slitovně obrátí se, ke komu bude chtíti: a Bůh velkým jest v odpoustění, slitovným.(27)
يٰأَيُّهَا الَّذينَ ءامَنوا إِنَّمَا المُشرِكونَ نَجَسٌ فَلا يَقرَبُوا المَسجِدَ الحَرامَ بَعدَ عامِهِم هٰذا ۚ وَإِن خِفتُم عَيلَةً فَسَوفَ يُغنيكُمُ اللَّهُ مِن فَضلِهِ إِن شاءَ ۚ إِنَّ اللَّهَ عَليمٌ حَكيمٌ(28)
I Vy, kteří jste uvěřili! Zajisté mnohobožci nečisti jsou: pročež nenechte je přiblížiti se, po tomto roce, k modlitebnici posvátné. A bojíte-li se nedostatku, Bůh hojně obdaří vás z milosti své, bude-li chtíti: neboť Bůh zajisté jest vševědoucí, moudrý.(28)
قٰتِلُوا الَّذينَ لا يُؤمِنونَ بِاللَّهِ وَلا بِاليَومِ الءاخِرِ وَلا يُحَرِّمونَ ما حَرَّمَ اللَّهُ وَرَسولُهُ وَلا يَدينونَ دينَ الحَقِّ مِنَ الَّذينَ أوتُوا الكِتٰبَ حَتّىٰ يُعطُوا الجِزيَةَ عَن يَدٍ وَهُم صٰغِرونَ(29)
Bojujte proti těm z oněch, kteří obdrželi Knihu, kdož neuvěřili v Boha a v den poslední, a nezachovávají zákazu Boha a proroka jeho, a nevyznávají náboženství pravdy dokud nevydají poplatek z ruky a nebudou poníženi.(29)
وَقالَتِ اليَهودُ عُزَيرٌ ابنُ اللَّهِ وَقالَتِ النَّصٰرَى المَسيحُ ابنُ اللَّهِ ۖ ذٰلِكَ قَولُهُم بِأَفوٰهِهِم ۖ يُضٰهِـٔونَ قَولَ الَّذينَ كَفَروا مِن قَبلُ ۚ قٰتَلَهُمُ اللَّهُ ۚ أَنّىٰ يُؤفَكونَ(30)
Židé praví: „'Ozair jest syn boží,“ a křesťané praví: „Mesiáš jest syn boží“ — takové jsou řeči úst jejich: podobají se reči oněch, kdož nevěřícími byli před nimi. Bůh válčiž proti nim! Jak mohou tak lhát?(30)
اتَّخَذوا أَحبارَهُم وَرُهبٰنَهُم أَربابًا مِن دونِ اللَّهِ وَالمَسيحَ ابنَ مَريَمَ وَما أُمِروا إِلّا لِيَعبُدوا إِلٰهًا وٰحِدًا ۖ لا إِلٰهَ إِلّا هُوَ ۚ سُبحٰنَهُ عَمّا يُشرِكونَ(31)
Vzali si velekněze své a mnichy své za pány vedle Boha, a (taktéž) Mesiáše, syna Mariina: a nebylo nakázáno jim, aby ctili koho jiného vedle Boha jediného; není Boha, kromě něho a on daleko povýšen jest nad cokoliv, co za rovné mu kladou!(31)
يُريدونَ أَن يُطفِـٔوا نورَ اللَّهِ بِأَفوٰهِهِم وَيَأبَى اللَّهُ إِلّا أَن يُتِمَّ نورَهُ وَلَو كَرِهَ الكٰفِرونَ(32)
Chtěli by zhasnouti světlo boží ústy svými: však Bůh nepřeje si jiného, než aby dokonalým učinil světlo své, i kdyby sebe nemilejším to bylo nevěřícím.(32)
هُوَ الَّذى أَرسَلَ رَسولَهُ بِالهُدىٰ وَدينِ الحَقِّ لِيُظهِرَهُ عَلَى الدّينِ كُلِّهِ وَلَو كَرِهَ المُشرِكونَ(33)
Onť to byl, jenž vyslal proroka svého s pravým vedením a s náboženstvím pravdy, aby vítězným učinil je nade všemi ostatními, i kdyby sebe nemilejším to bylo mnohobožcům.(33)
۞ يٰأَيُّهَا الَّذينَ ءامَنوا إِنَّ كَثيرًا مِنَ الأَحبارِ وَالرُّهبانِ لَيَأكُلونَ أَموٰلَ النّاسِ بِالبٰطِلِ وَيَصُدّونَ عَن سَبيلِ اللَّهِ ۗ وَالَّذينَ يَكنِزونَ الذَّهَبَ وَالفِضَّةَ وَلا يُنفِقونَها فى سَبيلِ اللَّهِ فَبَشِّرهُم بِعَذابٍ أَليمٍ(34)
Vy, kteří jste uvěřili, zajisté mnozí z velekněží a mnichů upotřebují statky lidí za věci liché a odvracejí lid od stezky boží: však těm, kdož (hrabivě) shromažďují zlato a stříbro a nevydávají je ve stezce boží, oznamuj trest bolestný:(34)
يَومَ يُحمىٰ عَلَيها فى نارِ جَهَنَّمَ فَتُكوىٰ بِها جِباهُهُم وَجُنوبُهُم وَظُهورُهُم ۖ هٰذا ما كَنَزتُم لِأَنفُسِكُم فَذوقوا ما كُنتُم تَكنِزونَ(35)
v den, kdy roztaveny budou poklady jejich v ohni pekelném a vypálena jimi budou znamení na čelech jejich a bocích jejich a zádech jejich: „Totoť jest, co (hrabivě) shromaždovali jste Pro sebe samy — nuž okuste, co (hrabivě) jste shromaždovali!“(35)
إِنَّ عِدَّةَ الشُّهورِ عِندَ اللَّهِ اثنا عَشَرَ شَهرًا فى كِتٰبِ اللَّهِ يَومَ خَلَقَ السَّمٰوٰتِ وَالأَرضَ مِنها أَربَعَةٌ حُرُمٌ ۚ ذٰلِكَ الدّينُ القَيِّمُ ۚ فَلا تَظلِموا فيهِنَّ أَنفُسَكُم ۚ وَقٰتِلُوا المُشرِكينَ كافَّةً كَما يُقٰتِلونَكُم كافَّةً ۚ وَاعلَموا أَنَّ اللَّهَ مَعَ المُتَّقينَ(36)
Zajisté počet měsíců u Boha jest dvanácte měsíců, (ustanovený) v Knize boží v den, kdy stvořil nebe i zemi: čtyři z nich jsou měsíce posvátné — toto jest stálým (článkem) náboženství: pročež neprohřešujte se v těchto měsících proti sobě samým, ale bojujte proti nevěřícím ve všech, jakož i oni bojují proti vám ve všech — a vězte, že Bůh jest s těmi, kdož bojí se ho.(36)
إِنَّمَا النَّسيءُ زِيادَةٌ فِى الكُفرِ ۖ يُضَلُّ بِهِ الَّذينَ كَفَروا يُحِلّونَهُ عامًا وَيُحَرِّمونَهُ عامًا لِيُواطِـٔوا عِدَّةَ ما حَرَّمَ اللَّهُ فَيُحِلّوا ما حَرَّمَ اللَّهُ ۚ زُيِّنَ لَهُم سوءُ أَعمٰلِهِم ۗ وَاللَّهُ لا يَهدِى القَومَ الكٰفِرينَ(37)
Překládání (měsíců posvátných na jinou dobu) jest zvětšování nevíry: a v blud uváděni jsou tím nevěřící. Dovolují to jedním rokem a zapovídají to druhým rokem, aby tak doplnili počet (měsíců) Bohem posvěcených a tak dovolili to, co Bůh zapověděl. (Satanem) zkrášleny byly jim zlé skutky jejich: a Bůh nevede pravou stezkou lid nevěřící.(37)
يٰأَيُّهَا الَّذينَ ءامَنوا ما لَكُم إِذا قيلَ لَكُمُ انفِروا فى سَبيلِ اللَّهِ اثّاقَلتُم إِلَى الأَرضِ ۚ أَرَضيتُم بِالحَيوٰةِ الدُّنيا مِنَ الءاخِرَةِ ۚ فَما مَتٰعُ الحَيوٰةِ الدُّنيا فِى الءاخِرَةِ إِلّا قَليلٌ(38)
Vy, kteří jste uvěřili, co děje se s vámi, že kdyz řekne se vám: „Jděte v boj na stezce boží“ těžce klesáte k zemi? Zdaž větší zalíbení nalézáte v životě tomto, než v životě budoucím? Však požitky života pozemského oproti oněm v životě budoucím jsou jen malé.(38)
إِلّا تَنفِروا يُعَذِّبكُم عَذابًا أَليمًا وَيَستَبدِل قَومًا غَيرَكُم وَلا تَضُرّوهُ شَيـًٔا ۗ وَاللَّهُ عَلىٰ كُلِّ شَيءٍ قَديرٌ(39)
Nepůjdete-li v boj, potresce vás Bůh trestem bolestným: zamění vás národem jiným a nebudete s to uškoditi mu v ničem, neboť Bůh nade všemi věcmi moc má.(39)
إِلّا تَنصُروهُ فَقَد نَصَرَهُ اللَّهُ إِذ أَخرَجَهُ الَّذينَ كَفَروا ثانِىَ اثنَينِ إِذ هُما فِى الغارِ إِذ يَقولُ لِصٰحِبِهِ لا تَحزَن إِنَّ اللَّهَ مَعَنا ۖ فَأَنزَلَ اللَّهُ سَكينَتَهُ عَلَيهِ وَأَيَّدَهُ بِجُنودٍ لَم تَرَوها وَجَعَلَ كَلِمَةَ الَّذينَ كَفَرُوا السُّفلىٰ ۗ وَكَلِمَةُ اللَّهِ هِىَ العُليا ۗ وَاللَّهُ عَزيزٌ حَكيمٌ(40)
Nebudete-li pomáhati (prorokovi) — Bůh již pomohl mu, když vyhnali jej ti, kdož neuvěřili. jednoho ze dvou: a když oba byli v jeskyni, tehdy řekl prorok ke společníku svému: „Netruchli, neboť zajisté Bůh jest s námi“ — a Bůh seslal mu uklidnění své a vypomohl mu vojsky neviditelnými zrakům vašim a ponížil slova nevěřících: slovo pak boží jest nejvyšší a Bůh mocný jest a moudrý.(40)
انفِروا خِفافًا وَثِقالًا وَجٰهِدوا بِأَموٰلِكُم وَأَنفُسِكُم فى سَبيلِ اللَّهِ ۚ ذٰلِكُم خَيرٌ لَكُم إِن كُنتُم تَعلَمونَ(41)
Jděte v boj lehce i těžce (ozbrojeni) a bojujte na stezce boží statky i osobami svými: toto bude lepším pro vás, dovedete-li pochopiti.(41)
لَو كانَ عَرَضًا قَريبًا وَسَفَرًا قاصِدًا لَاتَّبَعوكَ وَلٰكِن بَعُدَت عَلَيهِمُ الشُّقَّةُ ۚ وَسَيَحلِفونَ بِاللَّهِ لَوِ استَطَعنا لَخَرَجنا مَعَكُم يُهلِكونَ أَنفُسَهُم وَاللَّهُ يَعلَمُ إِنَّهُم لَكٰذِبونَ(42)
Kdyby se bylo jednalo o blízký úspěch a krátkou výpravu, byli by tě následovali: však dalekou zdála se jim cesta a námaha. Nicméně Bohem zapřisahati se budou: „Kdybychom bývali byli s to, byli bychom vyšli s vámi.“ Hubí tak duše své, neboť Bůh dobře ví, že lháři jsou.(42)
عَفَا اللَّهُ عَنكَ لِمَ أَذِنتَ لَهُم حَتّىٰ يَتَبَيَّنَ لَكَ الَّذينَ صَدَقوا وَتَعلَمَ الكٰذِبينَ(43)
Bůh ti promiň! Proč dovolil's jim (zůstati), dokud nebylo ti jasně zjevno, kdo mluví pravdu a dokud nevěděl's, kdo lhářem jest?(43)
لا يَستَـٔذِنُكَ الَّذينَ يُؤمِنونَ بِاللَّهِ وَاليَومِ الءاخِرِ أَن يُجٰهِدوا بِأَموٰلِهِم وَأَنفُسِهِم ۗ وَاللَّهُ عَليمٌ بِالمُتَّقينَ(44)
Ti, kdož věří v Boha a v den poslední, nebudou žádati tě o úlevu v bojování statky i osobami svými, a Bůh dobře zná ty, kdož bojí se ho.(44)
إِنَّما يَستَـٔذِنُكَ الَّذينَ لا يُؤمِنونَ بِاللَّهِ وَاليَومِ الءاخِرِ وَارتابَت قُلوبُهُم فَهُم فى رَيبِهِم يَتَرَدَّدونَ(45)
Však žádati budou tě o úlevu jen ti, kdož nevěří v Boha a v den poslední a jichž srdce v nejistotě jsou a kdož kolísají v pochybnostech svých.(45)
۞ وَلَو أَرادُوا الخُروجَ لَأَعَدّوا لَهُ عُدَّةً وَلٰكِن كَرِهَ اللَّهُ انبِعاثَهُم فَثَبَّطَهُم وَقيلَ اقعُدوا مَعَ القٰعِدينَ(46)
Kdyby byli bývali měli úmysl vyjíti do boje, byli by se k tomu připravili, všemi přípravami: však Bůh nebyl nakloněn k tomu, aby vyšli a zlenivěl je a bylo řečeno jim: „Seďte doma se sedícími.“(46)
لَو خَرَجوا فيكُم ما زادوكُم إِلّا خَبالًا وَلَأَوضَعوا خِلٰلَكُم يَبغونَكُمُ الفِتنَةَ وَفيكُم سَمّٰعونَ لَهُم ۗ وَاللَّهُ عَليمٌ بِالظّٰلِمينَ(47)
Kdyby bývali vyšli s vámi, byli by pouze zvětšili vaše potíže: byli by uvrhli nesnáze do středu vašeho ve snaze přivoditi rozkol, neboť jsou mezi vámi někteří, již ochotně jim naslouchají — a Bůh dobře zná nepravostné.(47)
لَقَدِ ابتَغَوُا الفِتنَةَ مِن قَبلُ وَقَلَّبوا لَكَ الأُمورَ حَتّىٰ جاءَ الحَقُّ وَظَهَرَ أَمرُ اللَّهِ وَهُم كٰرِهونَ(48)
Již dříve snažili se přivoditi rozbroj a převraceli nařízení tvá, dokud nepřisla pravda a nepřevládl rozkaz boží přes to, že bylo jim to nemilé.(48)
وَمِنهُم مَن يَقولُ ائذَن لى وَلا تَفتِنّى ۚ أَلا فِى الفِتنَةِ سَقَطوا ۗ وَإِنَّ جَهَنَّمَ لَمُحيطَةٌ بِالكٰفِرينَ(49)
Jsou mez nimi někteří, již dí: „Pozvol mi (zůstati) a neuváděj mne v pokušení.“ Však neupadli-li již v pokušení? A zajisté peklo obklopí nevěřící.(49)
إِن تُصِبكَ حَسَنَةٌ تَسُؤهُم ۖ وَإِن تُصِبكَ مُصيبَةٌ يَقولوا قَد أَخَذنا أَمرَنا مِن قَبلُ وَيَتَوَلَّوا وَهُم فَرِحونَ(50)
Dostane-li se ti úspěchu, zlobí je to: a když postihne tě neštěstí, praví: „Postarali jsme se o své již dříve“ a zády obracejí se k tobě, radujíce se.(50)
قُل لَن يُصيبَنا إِلّا ما كَتَبَ اللَّهُ لَنا هُوَ مَولىٰنا ۚ وَعَلَى اللَّهِ فَليَتَوَكَّلِ المُؤمِنونَ(51)
Rci: „Nic nepostihne nás, vyjma toho, co předurčil nám Bůh: on pánem jest naším a na Boha nechť spoléhají věřící.“(51)
قُل هَل تَرَبَّصونَ بِنا إِلّا إِحدَى الحُسنَيَينِ ۖ وَنَحنُ نَتَرَبَّصُ بِكُم أَن يُصيبَكُمُ اللَّهُ بِعَذابٍ مِن عِندِهِ أَو بِأَيدينا ۖ فَتَرَبَّصوا إِنّا مَعَكُم مُتَرَبِّصونَ(52)
Rci: „Zdaž vyčkáváte, že jiný stihne nás osud, než jedna ze dvou krásných věcí? My pak vyčkáváme pro vás, že postihne vás trest od Boha rukama našima: nuž vyčkávejte — my též s vámi vyčkávati budeme!“(52)
قُل أَنفِقوا طَوعًا أَو كَرهًا لَن يُتَقَبَّلَ مِنكُم ۖ إِنَّكُم كُنتُم قَومًا فٰسِقينَ(53)
Rci: „Ať již dávati budete příspěvky své dobrovolně, nebo z přinucení, nebudou přijaty od vás, ježto lid jste nešlechetný.“(53)
وَما مَنَعَهُم أَن تُقبَلَ مِنهُم نَفَقٰتُهُم إِلّا أَنَّهُم كَفَروا بِاللَّهِ وَبِرَسولِهِ وَلا يَأتونَ الصَّلوٰةَ إِلّا وَهُم كُسالىٰ وَلا يُنفِقونَ إِلّا وَهُم كٰرِهونَ(54)
A nic jiného nestojí v cestě přijetí příspěvku jejich než to, že nevěří v Boha a v proroka jeho a nezachovávají modlitby, leda lenivě a nedávají příspěvku, leda neradi.(54)
فَلا تُعجِبكَ أَموٰلُهُم وَلا أَولٰدُهُم ۚ إِنَّما يُريدُ اللَّهُ لِيُعَذِّبَهُم بِها فِى الحَيوٰةِ الدُّنيا وَتَزهَقَ أَنفُسُهُم وَهُم كٰفِرونَ(55)
Nechť nepřivádějí tě v údiv bohatství jejich a děti jejich: Bůh chce pouze potrestati je jimi v tomto živote pozemském, a chce, aby vypustili duši v nevíře své.(55)
وَيَحلِفونَ بِاللَّهِ إِنَّهُم لَمِنكُم وَما هُم مِنكُم وَلٰكِنَّهُم قَومٌ يَفرَقونَ(56)
Při Bohu přisahají, že jistotně drží s vámi, ale nedrží s vámi, nýbrž jsou to lidé, kteří se vás straní.(56)
لَو يَجِدونَ مَلجَـًٔا أَو مَغٰرٰتٍ أَو مُدَّخَلًا لَوَلَّوا إِلَيهِ وَهُم يَجمَحونَ(57)
Naleznou-li útočiště nějaké, nebo jeskyně, nebo skrýši, vezmou nohy na ramena a prchají směrem k nim.(57)
وَمِنهُم مَن يَلمِزُكَ فِى الصَّدَقٰتِ فَإِن أُعطوا مِنها رَضوا وَإِن لَم يُعطَوا مِنها إِذا هُم يَسخَطونَ(58)
Jsou mezi nimi někteří, kdož pomlouvají tě ohledně dělení almužny: dostanou-li z ní podíl, jsou spokojeni, však nedostanou-li z ní ničeho, zlobí se.(58)
وَلَو أَنَّهُم رَضوا ما ءاتىٰهُمُ اللَّهُ وَرَسولُهُ وَقالوا حَسبُنَا اللَّهُ سَيُؤتينَا اللَّهُ مِن فَضلِهِ وَرَسولُهُ إِنّا إِلَى اللَّهِ رٰغِبونَ(59)
Kéž byli by spokojeni s tím, co dal jim Bůh a prorok jeho a kéž říkali by: „Bůh postačí nám. Bůh zajisté popřeje nám milosti své a taktéž prorok jeho: zajisté pouze k Bohu obracíme prosbu svou.“(59)
۞ إِنَّمَا الصَّدَقٰتُ لِلفُقَراءِ وَالمَسٰكينِ وَالعٰمِلينَ عَلَيها وَالمُؤَلَّفَةِ قُلوبُهُم وَفِى الرِّقابِ وَالغٰرِمينَ وَفى سَبيلِ اللَّهِ وَابنِ السَّبيلِ ۖ فَريضَةً مِنَ اللَّهِ ۗ وَاللَّهُ عَليمٌ حَكيمٌ(60)
Však almužny určeny jsou pouze pro chudé a nuzné, pro ty, kdož sbírají je: pro ty, jichž srdce spjata jsou (ve víře), pro výkupné otroků, pro dlužníky, pro (boj za) věc boží a pro pocestné. Takové jest nařízení boží a Bůh vševědoucí jest a moudrý.(60)
وَمِنهُمُ الَّذينَ يُؤذونَ النَّبِىَّ وَيَقولونَ هُوَ أُذُنٌ ۚ قُل أُذُنُ خَيرٍ لَكُم يُؤمِنُ بِاللَّهِ وَيُؤمِنُ لِلمُؤمِنينَ وَرَحمَةٌ لِلَّذينَ ءامَنوا مِنكُم ۚ وَالَّذينَ يُؤذونَ رَسولَ اللَّهِ لَهُم عَذابٌ أَليمٌ(61)
Jsou mezi nimi, kdož hanobí proroka, řikajíce: „Jest naslouchatelem.“ Rci: „Takový naslouchatel jest k dobru vašemu: věří v Boha a věří věřícím a milosrdenstvím jest pro ty z vás, kdo uvěřili: však těm, kdož hanobí proroka božího, přichystán jest trest bolestný.“(61)
يَحلِفونَ بِاللَّهِ لَكُم لِيُرضوكُم وَاللَّهُ وَرَسولُهُ أَحَقُّ أَن يُرضوهُ إِن كانوا مُؤمِنينَ(62)
Zapřisahají se vám Bohem, aby se vám zachovali: však Bůh a prorok jeho spíše si zaslouží, aby zachovali se oni jim, jsou-li věřícími.(62)
أَلَم يَعلَموا أَنَّهُ مَن يُحادِدِ اللَّهَ وَرَسولَهُ فَأَنَّ لَهُ نارَ جَهَنَّمَ خٰلِدًا فيها ۚ ذٰلِكَ الخِزىُ العَظيمُ(63)
Zdaž nevědí, že tomu, kdo protiví se Bohu a proroku jeho přichystán jest oheň pekelný, v němž přebývati bude věčně? Toto potupa bude velká.(63)
يَحذَرُ المُنٰفِقونَ أَن تُنَزَّلَ عَلَيهِم سورَةٌ تُنَبِّئُهُم بِما فى قُلوبِهِم ۚ قُلِ استَهزِءوا إِنَّ اللَّهَ مُخرِجٌ ما تَحذَرونَ(64)
Střeží se pokrytci, aby nebyla seslána súra ohledně jich, oznamující jim, co skryto jest v srdcích jejich. Rci: „Vysmívejte se jen: však Bůh odhalí to, ohledně čeho se střežíte.“(64)
وَلَئِن سَأَلتَهُم لَيَقولُنَّ إِنَّما كُنّا نَخوضُ وَنَلعَبُ ۚ قُل أَبِاللَّهِ وَءايٰتِهِ وَرَسولِهِ كُنتُم تَستَهزِءونَ(65)
A dotazuješ-li se jich, řeknou jistotně: „Rozmlouvali jsme jen a laškovali.“ Rci: „Jakže? Z Boha a znamení jeho a proroka jeho žerty si tropíte?“(65)
لا تَعتَذِروا قَد كَفَرتُم بَعدَ إيمٰنِكُم ۚ إِن نَعفُ عَن طائِفَةٍ مِنكُم نُعَذِّب طائِفَةً بِأَنَّهُم كانوا مُجرِمينَ(66)
Nechtějte omlouvati se: k nevíře přešli jste poté, když jste byli uvěřili. Odpustíme-li části vás, potrestáme zas druhou — za to, že se provinili.(66)
المُنٰفِقونَ وَالمُنٰفِقٰتُ بَعضُهُم مِن بَعضٍ ۚ يَأمُرونَ بِالمُنكَرِ وَيَنهَونَ عَنِ المَعروفِ وَيَقبِضونَ أَيدِيَهُم ۚ نَسُوا اللَّهَ فَنَسِيَهُم ۗ إِنَّ المُنٰفِقينَ هُمُ الفٰسِقونَ(67)
Pokrytci, muži i ženy, jsou jedni z druhých: nabádají ke špatnostem a zabraňují dobru a zavírají ruce své. Zapomněli na Boha a zapomněl na ně Bůh, neboť pokrytci zajisté jsou nešlechetní.(67)
وَعَدَ اللَّهُ المُنٰفِقينَ وَالمُنٰفِقٰتِ وَالكُفّارَ نارَ جَهَنَّمَ خٰلِدينَ فيها ۚ هِىَ حَسبُهُم ۚ وَلَعَنَهُمُ اللَّهُ ۖ وَلَهُم عَذابٌ مُقيمٌ(68)
Slibuje Bůh pokrytcům, mužům i ženám, jakož i nevěřícím oheň pekelný, v němž přebývati budou věčně. Takový jest úděl jejich; zlořečil jim Bůh a trest trvalý jest jim připraven.(68)
كَالَّذينَ مِن قَبلِكُم كانوا أَشَدَّ مِنكُم قُوَّةً وَأَكثَرَ أَموٰلًا وَأَولٰدًا فَاستَمتَعوا بِخَلٰقِهِم فَاستَمتَعتُم بِخَلٰقِكُم كَمَا استَمتَعَ الَّذينَ مِن قَبلِكُم بِخَلٰقِهِم وَخُضتُم كَالَّذى خاضوا ۚ أُولٰئِكَ حَبِطَت أَعمٰلُهُم فِى الدُّنيا وَالءاخِرَةِ ۖ وَأُولٰئِكَ هُمُ الخٰسِرونَ(69)
Jste jako ti, kteří byli před vámi a silnějšími byli vás mocí a četnějšími vládli statky a a hojnější byl počet jich dětí a spokojovali se s užíváním pozemského údělu svého; pročež i vy spokojujete se s užíváním pozemského údělu svého, stejně jako spokojovali se ti, kdož byli před vámi; a stejné hovory vedete, jaké vedli oni; díla těchto niveč byla na světě tomto i v budoucím: tito jsou, kteří záhubě propadli.(69)
أَلَم يَأتِهِم نَبَأُ الَّذينَ مِن قَبلِهِم قَومِ نوحٍ وَعادٍ وَثَمودَ وَقَومِ إِبرٰهيمَ وَأَصحٰبِ مَديَنَ وَالمُؤتَفِكٰتِ ۚ أَتَتهُم رُسُلُهُم بِالبَيِّنٰتِ ۖ فَما كانَ اللَّهُ لِيَظلِمَهُم وَلٰكِن كانوا أَنفُسَهُم يَظلِمونَ(70)
Zdaž nedošly jim (k sluchu) děje těch, kdož před nimi byli, lidu Noemova a lidu 'Ád a Tsemúd a lidu Abrahamova, obyvatel Madianu a měst vyvrácených? Přišli k nim proroci jejich s jasnými důkazy a nebyl to Bůh, jenž utiskoval je, nýbrž oni sebe samy utiskovali.(70)
وَالمُؤمِنونَ وَالمُؤمِنٰتُ بَعضُهُم أَولِياءُ بَعضٍ ۚ يَأمُرونَ بِالمَعروفِ وَيَنهَونَ عَنِ المُنكَرِ وَيُقيمونَ الصَّلوٰةَ وَيُؤتونَ الزَّكوٰةَ وَيُطيعونَ اللَّهَ وَرَسولَهُ ۚ أُولٰئِكَ سَيَرحَمُهُمُ اللَّهُ ۗ إِنَّ اللَّهَ عَزيزٌ حَكيمٌ(71)
Věřící muži i ženy jsou si navzájem přáteli: nabádají k dobru a zabraňují špatnostem: zachovávají modlitbu a dávají povinnou almužnu: a poslušni jsou Boha a proroka jeho: nad těmito slituje se Bůh, neboť Bůh zajisté jest mocný a moudrý.(71)
وَعَدَ اللَّهُ المُؤمِنينَ وَالمُؤمِنٰتِ جَنّٰتٍ تَجرى مِن تَحتِهَا الأَنهٰرُ خٰلِدينَ فيها وَمَسٰكِنَ طَيِّبَةً فى جَنّٰتِ عَدنٍ ۚ وَرِضوٰنٌ مِنَ اللَّهِ أَكبَرُ ۚ ذٰلِكَ هُوَ الفَوزُ العَظيمُ(72)
Slíbil Bůh věřícím mužům a ženám zahrady, pod nimiž řeky tekou: v nich přebývati budou věčně: příbytky rozkošné v zahradě Edenu. Však zalíbení Boha v nich bude největší jim odměnou: toto blahem bude velkým.(72)
يٰأَيُّهَا النَّبِىُّ جٰهِدِ الكُفّارَ وَالمُنٰفِقينَ وَاغلُظ عَلَيهِم ۚ وَمَأوىٰهُم جَهَنَّمُ ۖ وَبِئسَ المَصيرُ(73)
Ó proroku, bojuj proti nevěřícím a pokrytcům a zacházej přísně s nimi: obydlím jejich bude peklo a špatný to bude příbytek!(73)
يَحلِفونَ بِاللَّهِ ما قالوا وَلَقَد قالوا كَلِمَةَ الكُفرِ وَكَفَروا بَعدَ إِسلٰمِهِم وَهَمّوا بِما لَم يَنالوا ۚ وَما نَقَموا إِلّا أَن أَغنىٰهُمُ اللَّهُ وَرَسولُهُ مِن فَضلِهِ ۚ فَإِن يَتوبوا يَكُ خَيرًا لَهُم ۖ وَإِن يَتَوَلَّوا يُعَذِّبهُمُ اللَّهُ عَذابًا أَليمًا فِى الدُّنيا وَالءاخِرَةِ ۚ وَما لَهُم فِى الأَرضِ مِن وَلِىٍّ وَلا نَصيرٍ(74)
Zapřisahají se Bohem, že neřekli ničeho podobného: však nicméně pronesli slova nevíry a stali se nevěřícími poté, když byli přijali Islám. Vzali si do hlavy věc, které nedosáhli: a nemstili se jen proto, že Bůh a prorok jeho obdařili je bohatstvím z milosti své. A obrátí-li se v kajícnosti, bude to lépe pro ně, však vrátí-li se (k nepravostem svým), potresce je Bůh trestem bolestným ve světě tomto i v budoucím a nebude jim přítele na zemi, aniž zastánce.(74)
۞ وَمِنهُم مَن عٰهَدَ اللَّهَ لَئِن ءاتىٰنا مِن فَضلِهِ لَنَصَّدَّقَنَّ وَلَنَكونَنَّ مِنَ الصّٰلِحينَ(75)
Jsou mezi nimi někteří, kdož učinili tuto smlouvu s Bohem: „Popřeje-li nám Bůh milosti své, jistotně budeme dávati almužmu a jistotně budeme ze spravedlivých.“(75)
فَلَمّا ءاتىٰهُم مِن فَضلِهِ بَخِلوا بِهِ وَتَوَلَّوا وَهُم مُعرِضونَ(76)
Však když obstědřil je z milosti své, lakotili darem jeho a odvrátili se a vzdálili.(76)
فَأَعقَبَهُم نِفاقًا فى قُلوبِهِم إِلىٰ يَومِ يَلقَونَهُ بِما أَخلَفُوا اللَّهَ ما وَعَدوهُ وَبِما كانوا يَكذِبونَ(77)
I dal Bůh na to vstoupiti pokrytectví do srdcí jejich až do dne, kdy setkají se s ním: za to, že nedostáli svému slibu Bohu a za to, že lhali.(77)
أَلَم يَعلَموا أَنَّ اللَّهَ يَعلَمُ سِرَّهُم وَنَجوىٰهُم وَأَنَّ اللَّهَ عَلّٰمُ الغُيوبِ(78)
Zdaž nevědí, že Bůh zná tajnosti jejich a rozhovory jejich skyté? Bůh zajisté dobrý jest znatel věcí skrytých.(78)
الَّذينَ يَلمِزونَ المُطَّوِّعينَ مِنَ المُؤمِنينَ فِى الصَّدَقٰتِ وَالَّذينَ لا يَجِدونَ إِلّا جُهدَهُم فَيَسخَرونَ مِنهُم ۙ سَخِرَ اللَّهُ مِنهُم وَلَهُم عَذابٌ أَليمٌ(79)
Ti, kdož pomlouvají ony z věřících, kteří víc než ochotnou přinášejí almužnu a ony, kteří nenalézají možnosti přinášeti jí, leda s největším úsilím: ti, kdož vysmívají se jim — těmto zajisté vysměje se Bůh a přichystán jest jim trest bolestný.(79)
استَغفِر لَهُم أَو لا تَستَغفِر لَهُم إِن تَستَغفِر لَهُم سَبعينَ مَرَّةً فَلَن يَغفِرَ اللَّهُ لَهُم ۚ ذٰلِكَ بِأَنَّهُم كَفَروا بِاللَّهِ وَرَسولِهِ ۗ وَاللَّهُ لا يَهدِى القَومَ الفٰسِقينَ(80)
Pros za odpuštění pro ně, aneb nepros: i kdybys prosil za odpuštění pro ně sedmdesátkrát, neodpustí jim Bůh. To proto, že neuvěřili v Boha a v proroka jeho: a Bůh nevede stezkou pravou nešlechetné.(80)
فَرِحَ المُخَلَّفونَ بِمَقعَدِهِم خِلٰفَ رَسولِ اللَّهِ وَكَرِهوا أَن يُجٰهِدوا بِأَموٰلِهِم وَأَنفُسِهِم فى سَبيلِ اللَّهِ وَقالوا لا تَنفِروا فِى الحَرِّ ۗ قُل نارُ جَهَنَّمَ أَشَدُّ حَرًّا ۚ لَو كانوا يَفقَهونَ(81)
Radovali se ti, kdož zůstali pozadu u pecí svých, za prorokem božím, neb proti mysli jim bylo bojovati statky svými a osobami svými na stezce boží, a řekli: „Nevycházejte (v boj) za vedra.“ Rci: „Oheň pekelný více pálí než vedro!“ Kéž by to byli pochopili!(81)
فَليَضحَكوا قَليلًا وَليَبكوا كَثيرًا جَزاءً بِما كانوا يَكسِبونَ(82)
Nechť smějí se jen trochu: však jednou velice budou plakati v odměnu za to, co si zasloužili.(82)
فَإِن رَجَعَكَ اللَّهُ إِلىٰ طائِفَةٍ مِنهُم فَاستَـٔذَنوكَ لِلخُروجِ فَقُل لَن تَخرُجوا مَعِىَ أَبَدًا وَلَن تُقٰتِلوا مَعِىَ عَدُوًّا ۖ إِنَّكُم رَضيتُم بِالقُعودِ أَوَّلَ مَرَّةٍ فَاقعُدوا مَعَ الخٰلِفينَ(83)
Když pak navrátiti dal ti Bůh (z boje) k některým z nich, žádají o dovolení k vyjití s tebou (da pole). Rci pak: „Nevyjdete se mnou (do pole) nikdy a nikdy nebudete bojovati se mnou proti nepříteli: neboť zlíbilo se vám seděti doma (když jednalo se o to) po prvé — nuž, sečte si doma s těmi, kdož pozadu zůstávají.“(83)
وَلا تُصَلِّ عَلىٰ أَحَدٍ مِنهُم ماتَ أَبَدًا وَلا تَقُم عَلىٰ قَبرِهِ ۖ إِنَّهُم كَفَروا بِاللَّهِ وَرَسولِهِ وَماتوا وَهُم فٰسِقونَ(84)
A nemodli se za žádného z nich nikdy, zemře-li, aniž zastav se u hrobu jeho: neboť neuvěřili v Boha a v proroka jeho a zemřeli co nešlechetní.(84)
وَلا تُعجِبكَ أَموٰلُهُم وَأَولٰدُهُم ۚ إِنَّما يُريدُ اللَّهُ أَن يُعَذِّبَهُم بِها فِى الدُّنيا وَتَزهَقَ أَنفُسُهُم وَهُم كٰفِرونَ(85)
Nechť nepřivádějí tě v údiv bohatství jejich a děti jejich: Bůh chce pouze potrestati je jimi v životě pozemském, a chce, aby vypustili duše v nevíře své.(85)
وَإِذا أُنزِلَت سورَةٌ أَن ءامِنوا بِاللَّهِ وَجٰهِدوا مَعَ رَسولِهِ استَـٔذَنَكَ أُولُوا الطَّولِ مِنهُم وَقالوا ذَرنا نَكُن مَعَ القٰعِدينَ(86)
A když seslána byla súra „Uvěřte v Boha a bojujte s prorokem jeho,“ žádali tě zámožní mezi nimi o úlevu a řeli: „Dovol nám, abychom zůstali s doma sedícími.“(86)
رَضوا بِأَن يَكونوا مَعَ الخَوالِفِ وَطُبِعَ عَلىٰ قُلوبِهِم فَهُم لا يَفقَهونَ(87)
Líbilo se jim zůstati s těmi, kdož zůstali pozadu a zapečetěna byla srdce jejich, takže nechápou.(87)
لٰكِنِ الرَّسولُ وَالَّذينَ ءامَنوا مَعَهُ جٰهَدوا بِأَموٰلِهِم وَأَنفُسِهِم ۚ وَأُولٰئِكَ لَهُمُ الخَيرٰتُ ۖ وَأُولٰئِكَ هُمُ المُفلِحونَ(88)
Avšak prorok a ti kdož uvěřili s ním, bojovali statky svými a osobami svými: pro tyto přichystány jsou nejlepší věci a jim dobře se povede.(88)
أَعَدَّ اللَّهُ لَهُم جَنّٰتٍ تَجرى مِن تَحتِهَا الأَنهٰرُ خٰلِدينَ فيها ۚ ذٰلِكَ الفَوزُ العَظيمُ(89)
Přichystal jim Bůh zahrady, pod nimiž řeky tekou: toto blaho bude velké.(89)
وَجاءَ المُعَذِّرونَ مِنَ الأَعرابِ لِيُؤذَنَ لَهُم وَقَعَدَ الَّذينَ كَذَبُوا اللَّهَ وَرَسولَهُ ۚ سَيُصيبُ الَّذينَ كَفَروا مِنهُم عَذابٌ أَليمٌ(90)
A přišli někteří Arabové z pouště omlouvati se, aby úleva dána jim byla: a zůstali seděti doma ti, kdož za lháře prohlašují Boha a proroka jeho: však postihne ty, kdož neuvěřili mezi nimi, trest bolestný.(90)
لَيسَ عَلَى الضُّعَفاءِ وَلا عَلَى المَرضىٰ وَلا عَلَى الَّذينَ لا يَجِدونَ ما يُنفِقونَ حَرَجٌ إِذا نَصَحوا لِلَّهِ وَرَسولِهِ ۚ ما عَلَى المُحسِنينَ مِن سَبيلٍ ۚ وَاللَّهُ غَفورٌ رَحيمٌ(91)
Nemají viny slabí a nemocní, a ti, kdož nemají z čeho by přispěli, jsou li upřímní vůči Bohu a proroku jeho: není příčiny k trestání těch, kdož dobře činí a Bůh zajisté velký jest v odpouštění, slitovný.(91)
وَلا عَلَى الَّذينَ إِذا ما أَتَوكَ لِتَحمِلَهُم قُلتَ لا أَجِدُ ما أَحمِلُكُم عَلَيهِ تَوَلَّوا وَأَعيُنُهُم تَفيضُ مِنَ الدَّمعِ حَزَنًا أَلّا يَجِدوا ما يُنفِقونَ(92)
Aniž těch, kdož přišli k tobě, žádajíce o výzbroj a jimž odvětil's: „Nemám, čím bych vás vyzbrojil“ — i odvrátili se se zraky přetékajícími slzami zármutku proto, že nenalezli, čím by přispěli.(92)
۞ إِنَّمَا السَّبيلُ عَلَى الَّذينَ يَستَـٔذِنونَكَ وَهُم أَغنِياءُ ۚ رَضوا بِأَن يَكونوا مَعَ الخَوالِفِ وَطَبَعَ اللَّهُ عَلىٰ قُلوبِهِم فَهُم لا يَعلَمونَ(93)
Však bude příčina k trestání těch, kdož žádají tě o úlevu, ač jsou bohati. Milejší jest jim bytí mezi těmi, kdož zůstali pozadu: a zapečetil Bůh srdce jejich a ničeho nevědí.(93)
يَعتَذِرونَ إِلَيكُم إِذا رَجَعتُم إِلَيهِم ۚ قُل لا تَعتَذِروا لَن نُؤمِنَ لَكُم قَد نَبَّأَنَا اللَّهُ مِن أَخبارِكُم ۚ وَسَيَرَى اللَّهُ عَمَلَكُم وَرَسولُهُ ثُمَّ تُرَدّونَ إِلىٰ عٰلِمِ الغَيبِ وَالشَّهٰدَةِ فَيُنَبِّئُكُم بِما كُنتُم تَعمَلونَ(94)
Omlouvají se vám, když vrátíte se mezi ně. Rci: „Neomlouvejte se: nevěříme vám: Bůh již zpravil nás ohledně vás: a uvidí Bůh činy vaše, jakož i prorok jeho — pak navráceni budete k tomu, jemuž známy jsou věci skryté i viditelné a on poví vám, co jste činili.“(94)
سَيَحلِفونَ بِاللَّهِ لَكُم إِذَا انقَلَبتُم إِلَيهِم لِتُعرِضوا عَنهُم ۖ فَأَعرِضوا عَنهُم ۖ إِنَّهُم رِجسٌ ۖ وَمَأوىٰهُم جَهَنَّمُ جَزاءً بِما كانوا يَكسِبونَ(95)
Zapřisahati vás budou při Bohu, když byli jste se navrátili mezi ně, abyste vzdálili se jich: nuž vzdalte se jich, neboť nečistými jsou a obydlím jejich bude peklo v odměnu za to, co si zasloužili.(95)
يَحلِفونَ لَكُم لِتَرضَوا عَنهُم ۖ فَإِن تَرضَوا عَنهُم فَإِنَّ اللَّهَ لا يَرضىٰ عَنِ القَومِ الفٰسِقينَ(96)
Zapřisahati vás budou, abyste zalíbení v nich nalezli: však naleznete-li vy zalíbení v nich Bůh zajisté nenalezne zalíbení v lidu nešlechetném!(96)
الأَعرابُ أَشَدُّ كُفرًا وَنِفاقًا وَأَجدَرُ أَلّا يَعلَموا حُدودَ ما أَنزَلَ اللَّهُ عَلىٰ رَسولِهِ ۗ وَاللَّهُ عَليمٌ حَكيمٌ(97)
Arabové z pouště nejzarytějšími jsou v nevíře a pokrytectví a nejblíž k tomu, aby neznali mezí zákonů seslaných Bohem proroku jeho, a Bůh jest vševědoucí, moudrý.(97)
وَمِنَ الأَعرابِ مَن يَتَّخِذُ ما يُنفِقُ مَغرَمًا وَيَتَرَبَّصُ بِكُمُ الدَّوائِرَ ۚ عَلَيهِم دائِرَةُ السَّوءِ ۗ وَاللَّهُ سَميعٌ عَليمٌ(98)
Jsou mezi Araby pouště někteří, kdož považují příspěvky své jakožto půjčku a vyčkávají nějaký obrat (osudu) s vámi: špatný obrat očekává je, neboť Bůh vše slyší a ví.(98)
وَمِنَ الأَعرابِ مَن يُؤمِنُ بِاللَّهِ وَاليَومِ الءاخِرِ وَيَتَّخِذُ ما يُنفِقُ قُرُبٰتٍ عِندَ اللَّهِ وَصَلَوٰتِ الرَّسولِ ۚ أَلا إِنَّها قُربَةٌ لَهُم ۚ سَيُدخِلُهُمُ اللَّهُ فى رَحمَتِهِ ۗ إِنَّ اللَّهَ غَفورٌ رَحيمٌ(99)
Jsou pak mezi Araby pouště někteří, kdož věří v Boha a v den poslední, a považují příspěvky své za přiblížení k Bohu a k modlitbám prorokovým. Zdaž tyto nejsou přiblížením jich k Bohu? I uvede je Bůh do milosrdenství svého, neboť Bůh velký jest v odpuštění, slitovný.(99)
وَالسّٰبِقونَ الأَوَّلونَ مِنَ المُهٰجِرينَ وَالأَنصارِ وَالَّذينَ اتَّبَعوهُم بِإِحسٰنٍ رَضِىَ اللَّهُ عَنهُم وَرَضوا عَنهُ وَأَعَدَّ لَهُم جَنّٰتٍ تَجرى تَحتَهَا الأَنهٰرُ خٰلِدينَ فيها أَبَدًا ۚ ذٰلِكَ الفَوزُ العَظيمُ(100)
Ti, kdož první šli napřed z vystěhovalců a pomocníků a ti, kdož následovali jich krásny příklad — v těchto zalíbení nalézá Bůh a oni zalíbení nalézají v něm: a připravil jim zahrady, pod nimiž řeky tekou, v nichž přebývati budou věčně věkův a blahem to bude velkým.(100)
وَمِمَّن حَولَكُم مِنَ الأَعرابِ مُنٰفِقونَ ۖ وَمِن أَهلِ المَدينَةِ ۖ مَرَدوا عَلَى النِّفاقِ لا تَعلَمُهُم ۖ نَحنُ نَعلَمُهُم ۚ سَنُعَذِّبُهُم مَرَّتَينِ ثُمَّ يُرَدّونَ إِلىٰ عَذابٍ عَظيمٍ(101)
A kdo z Arabů pouště, bydlících kol vás, jsou pokrytci, a kteří z obyvatel Medíny jsou zatvrzení v pokrytectví, neznámo jest ti: však my známe je. Dvakráte potrestáme, je a pak uvrženi budou v trest velký.(101)
وَءاخَرونَ اعتَرَفوا بِذُنوبِهِم خَلَطوا عَمَلًا صٰلِحًا وَءاخَرَ سَيِّئًا عَسَى اللَّهُ أَن يَتوبَ عَلَيهِم ۚ إِنَّ اللَّهَ غَفورٌ رَحيمٌ(102)
Druzí pak přiznali se k vinám svým: a tak smísili skutek dobrý se skutkem špatným. Pokání těchto snad popřeje sluchu Bůh, neboť Bůh velký jest v odpouštení, milosrdný.(102)
خُذ مِن أَموٰلِهِم صَدَقَةً تُطَهِّرُهُم وَتُزَكّيهِم بِها وَصَلِّ عَلَيهِم ۖ إِنَّ صَلوٰتَكَ سَكَنٌ لَهُم ۗ وَاللَّهُ سَميعٌ عَليمٌ(103)
Vezmi almužnu ze statků jejich, abys očistiti jí mohl je a zprostiti hříchu: a modli se za ně, neboť modlitby tvé jiste přispějí k uklidnění (myslí jejich) — a Bůh vše slyší a ví.(103)
أَلَم يَعلَموا أَنَّ اللَّهَ هُوَ يَقبَلُ التَّوبَةَ عَن عِبادِهِ وَيَأخُذُ الصَّدَقٰتِ وَأَنَّ اللَّهَ هُوَ التَّوّابُ الرَّحيمُ(104)
Zdaž nevědí, že Bůh přijímá POKÁNÍ služebníků svých a přijímá almužnu? Bůh zajisté rád popřává sluchu kajícím a jest milosrdný.(104)
وَقُلِ اعمَلوا فَسَيَرَى اللَّهُ عَمَلَكُم وَرَسولُهُ وَالمُؤمِنونَ ۖ وَسَتُرَدّونَ إِلىٰ عٰلِمِ الغَيبِ وَالشَّهٰدَةِ فَيُنَبِّئُكُم بِما كُنتُم تَعمَلونَ(105)
Rci: „Mějte se k dílu! a bude viděti Bůh činy vaše, jakož i prorok jeho a věřící: jednoho dne pak přivedeni budete před toho, jenž zná věci skryté i viditelné a on vypoví vám, co jste činili.“(105)
وَءاخَرونَ مُرجَونَ لِأَمرِ اللَّهِ إِمّا يُعَذِّبُهُم وَإِمّا يَتوبُ عَلَيهِم ۗ وَاللَّهُ عَليمٌ حَكيمٌ(106)
Druzí pak nadějí se na rozhodnutí Boha: že buď potrestá je, anebo přijme pokání jejich — a Bůh vševědoucí jest a moudrý.(106)
وَالَّذينَ اتَّخَذوا مَسجِدًا ضِرارًا وَكُفرًا وَتَفريقًا بَينَ المُؤمِنينَ وَإِرصادًا لِمَن حارَبَ اللَّهَ وَرَسولَهُ مِن قَبلُ ۚ وَلَيَحلِفُنَّ إِن أَرَدنا إِلَّا الحُسنىٰ ۖ وَاللَّهُ يَشهَدُ إِنَّهُم لَكٰذِبونَ(107)
Jiní pak vybudovali si modlitebnici ke škodě a z nevíry a proto, aby způsobili rozkol mezi věřícími a aby v záloze skryli se tam ti, kdož před tím již válčili proti Bohu a proroku jeho. A zapřisáhají se, řkouce: „Zajisté chtěli jsme jen dobro“: však Bůh je svědkem, že lháři jsou.(107)
لا تَقُم فيهِ أَبَدًا ۚ لَمَسجِدٌ أُسِّسَ عَلَى التَّقوىٰ مِن أَوَّلِ يَومٍ أَحَقُّ أَن تَقومَ فيهِ ۚ فيهِ رِجالٌ يُحِبّونَ أَن يَتَطَهَّروا ۚ وَاللَّهُ يُحِبُّ المُطَّهِّرينَ(108)
Nikdy nechť nestane v ní noha tvá. Jest v pravdě jiná modlitebnice, založená na bázni boží od prvního dne: tato hodnější jest tvého vstoupení do ní. V ní mužové jsou, kteří touží po očištění a Bůh miluje ty, kdož očištění si žádají.(108)
أَفَمَن أَسَّسَ بُنيٰنَهُ عَلىٰ تَقوىٰ مِنَ اللَّهِ وَرِضوٰنٍ خَيرٌ أَم مَن أَسَّسَ بُنيٰنَهُ عَلىٰ شَفا جُرُفٍ هارٍ فَانهارَ بِهِ فى نارِ جَهَنَّمَ ۗ وَاللَّهُ لا يَهدِى القَومَ الظّٰلِمينَ(109)
Který z nich jest lepším? Zdaž ten, jenž založil stavbu svou na bázni boží a na touze po zalíbení jeho, aneb ten, jenž založil stavbu svou na okraji hliněné strouhy, bystřinami podemleté a na spadnuti spolu s ním v oheň pekelný? Bůh pak nevede stezkou přímou lid nepravostný.(109)
لا يَزالُ بُنيٰنُهُمُ الَّذى بَنَوا ريبَةً فى قُلوبِهِم إِلّا أَن تَقَطَّعَ قُلوبُهُم ۗ وَاللَّهُ عَليمٌ حَكيمٌ(110)
Budova, kterou vystavěli, nepřestane býti zdrojem pochybností v srdcích jejich, dokud nebudou (na kusy) rozřezána srdce jejich: a Bůh jest vševědoucí a moudrý.(110)
۞ إِنَّ اللَّهَ اشتَرىٰ مِنَ المُؤمِنينَ أَنفُسَهُم وَأَموٰلَهُم بِأَنَّ لَهُمُ الجَنَّةَ ۚ يُقٰتِلونَ فى سَبيلِ اللَّهِ فَيَقتُلونَ وَيُقتَلونَ ۖ وَعدًا عَلَيهِ حَقًّا فِى التَّورىٰةِ وَالإِنجيلِ وَالقُرءانِ ۚ وَمَن أَوفىٰ بِعَهدِهِ مِنَ اللَّهِ ۚ فَاستَبشِروا بِبَيعِكُمُ الَّذى بايَعتُم بِهِ ۚ وَذٰلِكَ هُوَ الفَوزُ العَظيمُ(111)
Zajisté Bůh koupil od věřících osoby jejich i statky jejich s tím, že dány jim budou zahrady rajské: bojovati budou na stezce boží a zabíjeti budou i budou zabíjeni: slib tento potvrzen jest v Zákoně i Evangeliu a v Koránu — a kdo věrnějším jest Boha v dodržování slibů? Radujte se tedy z úmluvy, kterou jste umluvili: toto zajisté blahem bude velkým.(111)
التّٰئِبونَ العٰبِدونَ الحٰمِدونَ السّٰئِحونَ الرّٰكِعونَ السّٰجِدونَ الءامِرونَ بِالمَعروفِ وَالنّاهونَ عَنِ المُنكَرِ وَالحٰفِظونَ لِحُدودِ اللَّهِ ۗ وَبَشِّرِ المُؤمِنينَ(112)
Ti, kdož kajícně obracejí se k Bohu, kdož vzývají jej a chválí jej, kdož postí se a padají na kolena i na tváře své, kdož nabádají k dobru a zabraňují špatnostem a zachovávají meze zákonů božích: zvěst radostnou oznamuj věřícím!(112)
ما كانَ لِلنَّبِىِّ وَالَّذينَ ءامَنوا أَن يَستَغفِروا لِلمُشرِكينَ وَلَو كانوا أُولى قُربىٰ مِن بَعدِ ما تَبَيَّنَ لَهُم أَنَّهُم أَصحٰبُ الجَحيمِ(113)
Nepřísluší prorokovi, ani věřícím, aby prosili za odpuštění pro ty, kdož Bohu dávají společníky, i kdyby příbuznými jich byli, poté, když jasně ukázáno jim bylo, že obyvateli budou ohně pekelného.(113)
وَما كانَ استِغفارُ إِبرٰهيمَ لِأَبيهِ إِلّا عَن مَوعِدَةٍ وَعَدَها إِيّاهُ فَلَمّا تَبَيَّنَ لَهُ أَنَّهُ عَدُوٌّ لِلَّهِ تَبَرَّأَ مِنهُ ۚ إِنَّ إِبرٰهيمَ لَأَوّٰهٌ حَليمٌ(114)
Neboť ani Abraham neprosil za odpuštění pro otce svého, leda proto jen, že slibem se mu byl zavázal: však když jasne ukázáno mu bylo, že otec jeho nepřítelem jest Boha, prohlásil, že ničeho s ním nechce míti společného: a přece Abraham byl soucitný a laskavý.(114)
وَما كانَ اللَّهُ لِيُضِلَّ قَومًا بَعدَ إِذ هَدىٰهُم حَتّىٰ يُبَيِّنَ لَهُم ما يَتَّقونَ ۚ إِنَّ اللَّهَ بِكُلِّ شَيءٍ عَليمٌ(115)
Aniž Bůh zavádí lid v blud poté, když byl uvedl jej na stezku pravou dříve, než jasně byl mu zjevil, čeho jest jim báti se: neboť zajisté Bůh jest vševědoucí.(115)
إِنَّ اللَّهَ لَهُ مُلكُ السَّمٰوٰتِ وَالأَرضِ ۖ يُحيۦ وَيُميتُ ۚ وَما لَكُم مِن دونِ اللَّهِ مِن وَلِىٍّ وَلا نَصيرٍ(116)
Bohu zajisté přináleží panství nebes i země: onť jediný dává život a přivodí smrt: a není vám mimo něho ochránce, aniž pomocníka.(116)
لَقَد تابَ اللَّهُ عَلَى النَّبِىِّ وَالمُهٰجِرينَ وَالأَنصارِ الَّذينَ اتَّبَعوهُ فى ساعَةِ العُسرَةِ مِن بَعدِ ما كادَ يَزيغُ قُلوبُ فَريقٍ مِنهُم ثُمَّ تابَ عَلَيهِم ۚ إِنَّهُ بِهِم رَءوفٌ رَحيمٌ(117)
Bůh odpustil prorokovi a vystěhovalcům i pomocníkům, kterí následovali jej v hodině protivenství, poté, když málem by byla selhala srdce části jejich: tehdy obrátil se s prominutím k nim, neboť laskavým byl k nim a milosrdným.(117)
وَعَلَى الثَّلٰثَةِ الَّذينَ خُلِّفوا حَتّىٰ إِذا ضاقَت عَلَيهِمُ الأَرضُ بِما رَحُبَت وَضاقَت عَلَيهِم أَنفُسُهُم وَظَنّوا أَن لا مَلجَأَ مِنَ اللَّهِ إِلّا إِلَيهِ ثُمَّ تابَ عَلَيهِم لِيَتوبوا ۚ إِنَّ اللَّهَ هُوَ التَّوّابُ الرَّحيمُ(118)
A prominul rovněž třem, kteří zůstaveni byli vzadu: tehdy když přílis úzkou stala se jim země při vší rozlehlosti své, ba ve vlastních duších cítili se úzkými a domnívali se, že není útočiště před Bohem, mimo k němu samotnému. Poté obrátil se k nim Bůh laskavě, aby kajícně obrátili se k němu: neboť Bůh rád obrací se ke kajícným a jest milosrdný.(118)
يٰأَيُّهَا الَّذينَ ءامَنُوا اتَّقُوا اللَّهَ وَكونوا مَعَ الصّٰدِقينَ(119)
Vy, ktřeří jste uvěřili, bojte se Boha a setrvávejte mezi spravedlivými!(119)
ما كانَ لِأَهلِ المَدينَةِ وَمَن حَولَهُم مِنَ الأَعرابِ أَن يَتَخَلَّفوا عَن رَسولِ اللَّهِ وَلا يَرغَبوا بِأَنفُسِهِم عَن نَفسِهِ ۚ ذٰلِكَ بِأَنَّهُم لا يُصيبُهُم ظَمَأٌ وَلا نَصَبٌ وَلا مَخمَصَةٌ فى سَبيلِ اللَّهِ وَلا يَطَـٔونَ مَوطِئًا يَغيظُ الكُفّارَ وَلا يَنالونَ مِن عَدُوٍّ نَيلًا إِلّا كُتِبَ لَهُم بِهِ عَمَلٌ صٰلِحٌ ۚ إِنَّ اللَّهَ لا يُضيعُ أَجرَ المُحسِنينَ(120)
Neměli příčiny obyvatelé Medíny a Arabové, bydlící v poušti vůkol, aby opustili proroka božího, aniž by více milovali životy své, než jeho život: a to proto, že nepostihne je žízeň, ani námaha, ani nedostatek v boji na stezce boží: aniž pokročují krokem, jenž by rozzlobiti mohl nevěřící, aniž utrpí co se strany nepřítele, aniž zapsáno jim to bylo co dobrý skutek — neboť Bůh zajisté nedá ztratiti se odměně těch, kdož dobře činí.(120)
وَلا يُنفِقونَ نَفَقَةً صَغيرَةً وَلا كَبيرَةً وَلا يَقطَعونَ وادِيًا إِلّا كُتِبَ لَهُم لِيَجزِيَهُمُ اللَّهُ أَحسَنَ ما كانوا يَعمَلونَ(121)
Aniž dávají almužnu, ať malou, či velkou, aniž překročují potok v údolí, aniž by zapsáno jim to bylo (k dobru): aby odměniti je mohl Bůh lépe, než zasloužili si dle skutků svých.(121)
۞ وَما كانَ المُؤمِنونَ لِيَنفِروا كافَّةً ۚ فَلَولا نَفَرَ مِن كُلِّ فِرقَةٍ مِنهُم طائِفَةٌ لِيَتَفَقَّهوا فِى الدّينِ وَلِيُنذِروا قَومَهُم إِذا رَجَعوا إِلَيهِم لَعَلَّهُم يَحذَرونَ(122)
Není záhodno, aby všichni věřící vytáhli najednou (do boje): a když nevytáhne část každého oddílu doma, (tedy proto), aby poučovali se v náboženství a mohli varovati lid svůj poté, když se byli navrátili, tak aby mohli míti se na pozoru.(122)
يٰأَيُّهَا الَّذينَ ءامَنوا قٰتِلُوا الَّذينَ يَلونَكُم مِنَ الكُفّارِ وَليَجِدوا فيكُم غِلظَةً ۚ وَاعلَموا أَنَّ اللَّهَ مَعَ المُتَّقينَ(123)
Vy, kteří jste uvěřili, bojujte proti sousedícím s vámi nevěřícím a nechť naleznou ve vás drsnost: a vězte, že Bůh jest s těmi, kdož bojí se ho.(123)
وَإِذا ما أُنزِلَت سورَةٌ فَمِنهُم مَن يَقولُ أَيُّكُم زادَتهُ هٰذِهِ إيمٰنًا ۚ فَأَمَّا الَّذينَ ءامَنوا فَزادَتهُم إيمٰنًا وَهُم يَستَبشِرونَ(124)
Pokaždé, když nová súra jest seslána, jsou mezi nimi někteří, již dí: „Ve kterém z vás rozmnožila víru tato súra?“ Však těch, kdož věří, zajisté rozmnožena jest jí víra a oni radují se z ní.(124)
وَأَمَّا الَّذينَ فى قُلوبِهِم مَرَضٌ فَزادَتهُم رِجسًا إِلىٰ رِجسِهِم وَماتوا وَهُم كٰفِرونَ(125)
Však těch, jichž srdce zachvácena jsou chorobou, pouze pochybnost bude jí rozmnožena a zemrou co nevěřící.(125)
أَوَلا يَرَونَ أَنَّهُم يُفتَنونَ فى كُلِّ عامٍ مَرَّةً أَو مَرَّتَينِ ثُمَّ لا يَتوبونَ وَلا هُم يَذَّكَّرونَ(126)
Zdaž nevidí, že v pokušení uvedeni jsou každoročně jednou aneb dvakráte? Nicméně nekají se, aniž přemítají.(126)
وَإِذا ما أُنزِلَت سورَةٌ نَظَرَ بَعضُهُم إِلىٰ بَعضٍ هَل يَرىٰكُم مِن أَحَدٍ ثُمَّ انصَرَفوا ۚ صَرَفَ اللَّهُ قُلوبَهُم بِأَنَّهُم قَومٌ لا يَفقَهونَ(127)
A pokaždé, když seslána jest nová súra, hledí jeden na druhého, řkouce: „Zdaž vidí vás kdo?“ A (obracejí se pak zády a) odcházejí. Bůh odvrátil srdce jejich od pravdy proto, že lidem jsou nechápajícím.(127)
لَقَد جاءَكُم رَسولٌ مِن أَنفُسِكُم عَزيزٌ عَلَيهِ ما عَنِتُّم حَريصٌ عَلَيكُم بِالمُؤمِنينَ رَءوفٌ رَحيمٌ(128)
Nyní přišel vám prorok ze středu vašeho: tíží jej poklesky vaše, starostliv jest o vás, abyste byli věřícími a laskavým jest i milosrdným.(128)
فَإِن تَوَلَّوا فَقُل حَسبِىَ اللَّهُ لا إِلٰهَ إِلّا هُوَ ۖ عَلَيهِ تَوَكَّلتُ ۖ وَهُوَ رَبُّ العَرشِ العَظيمِ(129)
Však odvrátí-li se od tebe, rci: „Bůh postačitelný jest mi: není jiného Boha, kromě něho: na něho spoléhám a on Pánem jest trůnu přemocného!“(129)