An-Nahl( النحل)
Original,King Fahad Quran Complex(الأصلي,مجمع الملك فهد القرآن)
show/hide
A. R. Nykl(A. R. Nykl)
show/hide
بِسمِ اللَّهِ الرَّحمٰنِ الرَّحيمِ أَتىٰ أَمرُ اللَّهِ فَلا تَستَعجِلوهُ ۚ سُبحٰنَهُ وَتَعٰلىٰ عَمّا يُشرِكونَ(1)
Přijde rozkaz boží, pročež neuspěšujte jej! Chvála budiž mu: onť vypovznešen jest nade vše, cokoliv s ním spolčujete!(1)
يُنَزِّلُ المَلٰئِكَةَ بِالرّوحِ مِن أَمرِهِ عَلىٰ مَن يَشاءُ مِن عِبادِهِ أَن أَنذِروا أَنَّهُ لا إِلٰهَ إِلّا أَنا۠ فَاتَّقونِ(2)
Sestupovati dává andělům svým z rozkazu svého, s duchem (svým), na koho zlíbí se mu ze služebníků jeho: „Varujte lidi, že není Boha, kromě mne: tudíž mne se bojte!“(2)
خَلَقَ السَّمٰوٰتِ وَالأَرضَ بِالحَقِّ ۚ تَعٰلىٰ عَمّا يُشرِكونَ(3)
Stvořil nebesa i zemi v pravdě: vysoko povznešen jest nade vše cokoliv s ním spolčujete!(3)
خَلَقَ الإِنسٰنَ مِن نُطفَةٍ فَإِذا هُوَ خَصيمٌ مُبينٌ(4)
Stvořil člověka z kapky semene a hle, on jest mu odpůrcem zjevným.(4)
وَالأَنعٰمَ خَلَقَها ۗ لَكُم فيها دِفءٌ وَمَنٰفِعُ وَمِنها تَأكُلونَ(5)
A dobytčata stvořil pro vás: z nich oděv máte a věci užitečné: a z nich i pojídáte.(5)
وَلَكُم فيها جَمالٌ حينَ تُريحونَ وَحينَ تَسرَحونَ(6)
A jich krásou (honosíte se), když domů je přivádíte a když na pastvu je vyháníte.(6)
وَتَحمِلُ أَثقالَكُم إِلىٰ بَلَدٍ لَم تَكونوا بٰلِغيهِ إِلّا بِشِقِّ الأَنفُسِ ۚ إِنَّ رَبَّكُم لَرَءوفٌ رَحيمٌ(7)
A nosí břemena vaše do krajin, kamž jinak byste nedostali se, leč s velkou námahou, zajisté Pán váš dobrotivý jest a milosrdný.(7)
وَالخَيلَ وَالبِغالَ وَالحَميرَ لِتَركَبوها وَزينَةً ۚ وَيَخلُقُ ما لا تَعلَمونَ(8)
Koně, muly a osly dal vám, abyste jezdili na nich a pro ozdobu: a tvoří věci, o nichž nevíte.(8)
وَعَلَى اللَّهِ قَصدُ السَّبيلِ وَمِنها جائِرٌ ۚ وَلَو شاءَ لَهَدىٰكُم أَجمَعينَ(9)
Bohu přináleží určení (směru) cesty: někteří jdou stranou, však kdyby Bůh chtěl, vedl by vás všechny (cestou pravou).(9)
هُوَ الَّذى أَنزَلَ مِنَ السَّماءِ ماءً ۖ لَكُم مِنهُ شَرابٌ وَمِنهُ شَجَرٌ فيهِ تُسيمونَ(10)
Onť to byl, jenž seslal vám s nebe vodu za nápoj vám a ke vzrůstu bylin pro pastvu.(10)
يُنبِتُ لَكُم بِهِ الزَّرعَ وَالزَّيتونَ وَالنَّخيلَ وَالأَعنٰبَ وَمِن كُلِّ الثَّمَرٰتِ ۗ إِنَّ فى ذٰلِكَ لَءايَةً لِقَومٍ يَتَفَكَّرونَ(11)
Jí vyrůstá vám obilí, olivy a palmy a réva vinná a plody všeho druhu: zajisté v tomto znamení jest lidu přemýšlivému.(11)
وَسَخَّرَ لَكُمُ الَّيلَ وَالنَّهارَ وَالشَّمسَ وَالقَمَرَ ۖ وَالنُّجومُ مُسَخَّرٰتٌ بِأَمرِهِ ۗ إِنَّ فى ذٰلِكَ لَءايٰتٍ لِقَومٍ يَعقِلونَ(12)
A podrobil vám noc i den: a slunce a měsíc a hvězdy podrobeny jsou vám z rozkazu jeho: zajisté v tomto znamení jsou lidu chápajícímu.(12)
وَما ذَرَأَ لَكُم فِى الأَرضِ مُختَلِفًا أَلوٰنُهُ ۗ إِنَّ فى ذٰلِكَ لَءايَةً لِقَومٍ يَذَّكَّرونَ(13)
A cožkolivěk stvořil vám na zemi z různých barev: zajisté v tomto znamení jest lidu přemýšlivému.(13)
وَهُوَ الَّذى سَخَّرَ البَحرَ لِتَأكُلوا مِنهُ لَحمًا طَرِيًّا وَتَستَخرِجوا مِنهُ حِليَةً تَلبَسونَها وَتَرَى الفُلكَ مَواخِرَ فيهِ وَلِتَبتَغوا مِن فَضلِهِ وَلَعَلَّكُم تَشكُرونَ(14)
Onť to byl, jenž podrobil vám moře, abyste pojídati mohli z čerstvého masa (ryb) jeho a loviti z něho ozdoby, jimiž se odíváte: a viz lodi, any brázdí vlny jeho, aby (tak) hledali jste dary z milosti boží a abyste byli vděčni!(14)
وَأَلقىٰ فِى الأَرضِ رَوٰسِىَ أَن تَميدَ بِكُم وَأَنهٰرًا وَسُبُلًا لَعَلَّكُم تَهتَدونَ(15)
A rozházel temena horská po zemi, aby země nehýbala se s vámi: a řeky a stezky, abyste vedeni byli jimi,(15)
وَعَلٰمٰتٍ ۚ وَبِالنَّجمِ هُم يَهتَدونَ(16)
jakož i známky podél cest: a hvězdami též vedeni jsou.(16)
أَفَمَن يَخلُقُ كَمَن لا يَخلُقُ ۗ أَفَلا تَذَكَّرونَ(17)
Zdaž ten, jenž tvoří, roveň jest tomu, kdo netvoří? Nepromyslíte-liž si toho?(17)
وَإِن تَعُدّوا نِعمَةَ اللَّهِ لا تُحصوها ۗ إِنَّ اللَّهَ لَغَفورٌ رَحيمٌ(18)
A kdybyste spočísti chtěli milosti boží, nedopočítáte se jich: Bůh zajisté velký jest v odpouštění a slitovný.(18)
وَاللَّهُ يَعلَمُ ما تُسِرّونَ وَما تُعلِنونَ(19)
A Bůh dobře ví, co tajíte i co najevo dáváte:(19)
وَالَّذينَ يَدعونَ مِن دونِ اللَّهِ لا يَخلُقونَ شَيـًٔا وَهُم يُخلَقونَ(20)
však božstva, jež oni vzývají vedle Boha, netvoří ničeho, nýbrž sama jsou stvořena.(20)
أَموٰتٌ غَيرُ أَحياءٍ ۖ وَما يَشعُرونَ أَيّانَ يُبعَثونَ(21)
Mrtva jsou, bez života, a nevědí, kdy vzkříšena budou.(21)
إِلٰهُكُم إِلٰهٌ وٰحِدٌ ۚ فَالَّذينَ لا يُؤمِنونَ بِالءاخِرَةِ قُلوبُهُم مُنكِرَةٌ وَهُم مُستَكبِرونَ(22)
Bůh váš jest Bůh Jediný, a srdce těch, kdož nevěří v život budoucí, oddána jsou zapírání a pyšni jsou:(22)
لا جَرَمَ أَنَّ اللَّهَ يَعلَمُ ما يُسِرّونَ وَما يُعلِنونَ ۚ إِنَّهُ لا يُحِبُّ المُستَكبِرينَ(23)
však není pochybnosti o tom, že Bůh dobře ví, co tají i co najevo dávají, a on zajisté nemiluje pyšných.(23)
وَإِذا قيلَ لَهُم ماذا أَنزَلَ رَبُّكُم ۙ قالوا أَسٰطيرُ الأَوَّلينَ(24)
Když řečeno jest jim: „Co seslal vám Pán váš?“, dí: „Pověsti starých,“(24)
لِيَحمِلوا أَوزارَهُم كامِلَةً يَومَ القِيٰمَةِ ۙ وَمِن أَوزارِ الَّذينَ يُضِلّونَهُم بِغَيرِ عِلمٍ ۗ أَلا ساءَ ما يَزِرونَ(25)
aby nésti mohli břemena svá úplná v den zmrtvýchvstání, jakož i část břemene těch, jež uvádějí na bludnou cestu z nevědomosti své. Špatné to bude břímě!(25)
قَد مَكَرَ الَّذينَ مِن قَبلِهِم فَأَتَى اللَّهُ بُنيٰنَهُم مِنَ القَواعِدِ فَخَرَّ عَلَيهِمُ السَّقفُ مِن فَوقِهِم وَأَتىٰهُمُ العَذابُ مِن حَيثُ لا يَشعُرونَ(26)
Úklady strojili již ti, kdož před nimi byli, však udeřil Bůh budovu jejich v základech: a zhroutila se střecha nad hlavami jejich a přikvačil na ně trest, zkad nenadáli se.(26)
ثُمَّ يَومَ القِيٰمَةِ يُخزيهِم وَيَقولُ أَينَ شُرَكاءِىَ الَّذينَ كُنتُم تُشٰقّونَ فيهِم ۚ قالَ الَّذينَ أوتُوا العِلمَ إِنَّ الخِزىَ اليَومَ وَالسّوءَ عَلَى الكٰفِرينَ(27)
Pak v den zmrtvýchvstání zahanbí je Bůh a řekne: „Kde jsou ti, které za společníky dávali jste mi a již příčinou byli vašich rozporů?“ Řeknou pak ti, jimž dáno bylo vědění: „Zajisté potupa dnes a vše zlé padne na nevěřící!“(27)
الَّذينَ تَتَوَفّىٰهُمُ المَلٰئِكَةُ ظالِمى أَنفُسِهِم ۖ فَأَلقَوُا السَّلَمَ ما كُنّا نَعمَلُ مِن سوءٍ ۚ بَلىٰ إِنَّ اللَّهَ عَليمٌ بِما كُنتُم تَعمَلونَ(28)
Ti, které skositi přijdou andělé (smrti) ve stavu nepravostném, nabízeti budou smíření, (řkouce): „Nečinili jsme zlého.“ — „Nikoliv, naopak: Bůh zajisté dobře ví, co činili jste!(28)
فَادخُلوا أَبوٰبَ جَهَنَّمَ خٰلِدينَ فيها ۖ فَلَبِئسَ مَثوَى المُتَكَبِّرينَ(29)
Pročež vstupte do bran pekla, v němž přebývati budete věčně: a špatný bude příbytek pyšných!“(29)
۞ وَقيلَ لِلَّذينَ اتَّقَوا ماذا أَنزَلَ رَبُّكُم ۚ قالوا خَيرًا ۗ لِلَّذينَ أَحسَنوا فى هٰذِهِ الدُّنيا حَسَنَةٌ ۚ وَلَدارُ الءاخِرَةِ خَيرٌ ۚ وَلَنِعمَ دارُ المُتَّقينَ(30)
A řečeno bude bohabojným: „Co seslal vám Pán váš?“ Řeknou: „Vše nejlepší: těm, kdož dobře činili, v životě pozemském dobrou (odplatu), však obývání v životě budoucím daleko lepším bude: jak libý bude příbytek bohabojných!“(30)
جَنّٰتُ عَدنٍ يَدخُلونَها تَجرى مِن تَحتِهَا الأَنهٰرُ ۖ لَهُم فيها ما يَشاءونَ ۚ كَذٰلِكَ يَجزِى اللَّهُ المُتَّقينَ(31)
Do zahrad Edenu vstoupí, pod nimiž řeky tekou: v nich míti budou vše, čehož si přáti budou. Takovýmto způsobem odměňuje Bůh ty, kdož bojí se ho:(31)
الَّذينَ تَتَوَفّىٰهُمُ المَلٰئِكَةُ طَيِّبينَ ۙ يَقولونَ سَلٰمٌ عَلَيكُمُ ادخُلُوا الجَنَّةَ بِما كُنتُم تَعمَلونَ(32)
jimž, když přijdou andělé (smrti) skositi je ve stavu spravedlivosti, řeknou: „Pokoj s vámi! Vstuptež do ráje v odměnu za to, co činili jste.“(32)
هَل يَنظُرونَ إِلّا أَن تَأتِيَهُمُ المَلٰئِكَةُ أَو يَأتِىَ أَمرُ رَبِّكَ ۚ كَذٰلِكَ فَعَلَ الَّذينَ مِن قَبلِهِم ۚ وَما ظَلَمَهُمُ اللَّهُ وَلٰكِن كانوا أَنفُسَهُم يَظلِمونَ(33)
Což jiného očekávají, než že přijdou na ně andělé (smrti), anebo rozkaz Pána tvého? Stejně tak činili ti, kdož byli před nimi a Bůh neučinil jim příkoří, nýbrž oni sobě samém příkoří přivodili.(33)
فَأَصابَهُم سَيِّـٔاتُ ما عَمِلوا وَحاقَ بِهِم ما كانوا بِهِ يَستَهزِءونَ(34)
A padly na ně špatnosti, jichž dopustili se: a se všech stran obklopilo je to, z čeho posměch si byli tropili.(34)
وَقالَ الَّذينَ أَشرَكوا لَو شاءَ اللَّهُ ما عَبَدنا مِن دونِهِ مِن شَيءٍ نَحنُ وَلا ءاباؤُنا وَلا حَرَّمنا مِن دونِهِ مِن شَيءٍ ۚ كَذٰلِكَ فَعَلَ الَّذينَ مِن قَبلِهِم ۚ فَهَل عَلَى الرُّسُلِ إِلَّا البَلٰغُ المُبينُ(35)
Ti, kdož spolčují (jiná božstva) s Bohem, řekli: „Kdyby Bůh byl chtěl, nebyli bychom my, aniž otcové naši, uctívali než jej: aniž bychom byli zapověděli co bez něho.“ Stejně tak jednali ti, kdož byli před nimi: však zdaž jiné povinnosti mají proroci, než ohlašování zjevné?(35)
وَلَقَد بَعَثنا فى كُلِّ أُمَّةٍ رَسولًا أَنِ اعبُدُوا اللَّهَ وَاجتَنِبُوا الطّٰغوتَ ۖ فَمِنهُم مَن هَدَى اللَّهُ وَمِنهُم مَن حَقَّت عَلَيهِ الضَّلٰلَةُ ۚ فَسيروا فِى الأَرضِ فَانظُروا كَيفَ كانَ عٰقِبَةُ المُكَذِّبينَ(36)
V každém národě pak vzbudili jsme proroka, (volajícího): „Uctívejte Boha a straňte se Tághúta!“ Některé z nich Bůh uvedl (na cestu pravou), jiným pak přisouzeno bylo, aby zůstali v bludu: i putujte zemí, a pohleďte, jaký byl konec těch, kdož lháři nazývali proroky!(36)
إِن تَحرِص عَلىٰ هُدىٰهُم فَإِنَّ اللَّهَ لا يَهدى مَن يُضِلُّ ۖ وَما لَهُم مِن نٰصِرينَ(37)
Máš-li starost ohledně (správného) vedení jich, věz, že Bůh zajisté nevede (pravou stezkou) těch, které zavádí v blud: jim nebude pomocníků.(37)
وَأَقسَموا بِاللَّهِ جَهدَ أَيمٰنِهِم ۙ لا يَبعَثُ اللَّهُ مَن يَموتُ ۚ بَلىٰ وَعدًا عَلَيهِ حَقًّا وَلٰكِنَّ أَكثَرَ النّاسِ لا يَعلَمونَ(38)
A přisahají při Bohu nejpevnější přísahou svou: „Bůh nevzkřísí toho, jenž zemřel.“ Naopak, (učiní tak): podle slibu svého pravdivého: však většina lidí není si toho vědoma.(38)
لِيُبَيِّنَ لَهُمُ الَّذى يَختَلِفونَ فيهِ وَلِيَعلَمَ الَّذينَ كَفَروا أَنَّهُم كانوا كٰذِبينَ(39)
(Učiní tak), aby objasnil jim to, v čem rozcházeli se, a aby seznali ti, kdož nevěřili, že oni lháři byli.(39)
إِنَّما قَولُنا لِشَيءٍ إِذا أَرَدنٰهُ أَن نَقولَ لَهُ كُن فَيَكونُ(40)
Jediné slovo naše k čemukoliv chceme, aby bylo, jest, že řekneme: „Staň se!“ a stane se.(40)
وَالَّذينَ هاجَروا فِى اللَّهِ مِن بَعدِ ما ظُلِموا لَنُبَوِّئَنَّهُم فِى الدُّنيا حَسَنَةً ۖ وَلَأَجرُ الءاخِرَةِ أَكبَرُ ۚ لَو كانوا يَعلَمونَ(41)
Těm, kdož vystěhovali se pro Boha poté, když byli utištěni, jistotně poskytneme krásné obývání na tomto světě, však odměna v životě budoucím daleko krásnější jest, kdyby si to jen uvědomili(41)
الَّذينَ صَبَروا وَعَلىٰ رَبِّهِم يَتَوَكَّلونَ(42)
ti, kdož trpělivě vyčkávají a na Pána svého spoléhají.(42)
وَما أَرسَلنا مِن قَبلِكَ إِلّا رِجالًا نوحى إِلَيهِم ۚ فَسـَٔلوا أَهلَ الذِّكرِ إِن كُنتُم لا تَعلَمونَ(43)
A poslali jsme před tebou jedině muže, jimž vnukli jsme poslání jejich: a tažte se lidu, jemuž dáno bylo Napomenutí, nevíte-li (o tom).(43)
بِالبَيِّنٰتِ وَالزُّبُرِ ۗ وَأَنزَلنا إِلَيكَ الذِّكرَ لِتُبَيِّنَ لِلنّاسِ ما نُزِّلَ إِلَيهِم وَلَعَلَّهُم يَتَفَكَّرونَ(44)
S jasnými důkazy a písmy poslali jsme je, a seslali jsme (i) tobě Napomenutí, abys vysvětlil lidem to, co sesláno jim bylo a aby o tom přemýšleli.(44)
أَفَأَمِنَ الَّذينَ مَكَرُوا السَّيِّـٔاتِ أَن يَخسِفَ اللَّهُ بِهِمُ الأَرضَ أَو يَأتِيَهُمُ العَذابُ مِن حَيثُ لا يَشعُرونَ(45)
Zdaž jisti jsou ti, kdož lstivě vymýšleli špatnosti, že neproboří Bůh zemi pod nimi, anebo že nepřijde jim trest, zkad nenadějí se?(45)
أَو يَأخُذَهُم فى تَقَلُّبِهِم فَما هُم بِمُعجِزينَ(46)
Aneb že nepostihne je na cestách jejich, aniž by mohli to znemožniti?(46)
أَو يَأخُذَهُم عَلىٰ تَخَوُّفٍ فَإِنَّ رَبَّكُم لَرَءوفٌ رَحيمٌ(47)
Aneb že nepostihne je ponenáhlým úděsem? Však zajisté Pán váš vlídný jest a slitovný.(47)
أَوَلَم يَرَوا إِلىٰ ما خَلَقَ اللَّهُ مِن شَيءٍ يَتَفَيَّؤُا۟ ظِلٰلُهُ عَنِ اليَمينِ وَالشَّمائِلِ سُجَّدًا لِلَّهِ وَهُم دٰخِرونَ(48)
Zdaž neviděli, že cokoliv stvořil Bůh, sklání stín svůj napravo i nalevo úctou k Bohu a v poníženosti sklání se před ním?(48)
وَلِلَّهِ يَسجُدُ ما فِى السَّمٰوٰتِ وَما فِى الأَرضِ مِن دابَّةٍ وَالمَلٰئِكَةُ وَهُم لا يَستَكبِرونَ(49)
Bohu pak klaní se vše, což na nebi jest i na zemi, tvorové i andělé, pýchy prosti:(49)
يَخافونَ رَبَّهُم مِن فَوقِهِم وَيَفعَلونَ ما يُؤمَرونَ ۩(50)
bojí se Pána svého na výsostech a konají, což nakázáno jim.(50)
۞ وَقالَ اللَّهُ لا تَتَّخِذوا إِلٰهَينِ اثنَينِ ۖ إِنَّما هُوَ إِلٰهٌ وٰحِدٌ ۖ فَإِيّٰىَ فَارهَبونِ(51)
A řekl Bůh: „Nebeřte sobě bohů dvé, neboť pouze jeden Jediný jest Bůh: mne tudíž bojte se!“(51)
وَلَهُ ما فِى السَّمٰوٰتِ وَالأَرضِ وَلَهُ الدّينُ واصِبًا ۚ أَفَغَيرَ اللَّهِ تَتَّقونَ(52)
Jemuť přináleží, cožkoliv na nebi jest i na zemi, jemu přináleží uctívání věčné: zdaž jiného báti se budete, kromě Boha?(52)
وَما بِكُم مِن نِعمَةٍ فَمِنَ اللَّهِ ۖ ثُمَّ إِذا مَسَّكُمُ الضُّرُّ فَإِلَيهِ تَجـَٔرونَ(53)
Není dobrodiní, jehož byste nebyli obdrželi od Boha: a když protivenstvím navštíveni jste, jej prosíte o pomoc.(53)
ثُمَّ إِذا كَشَفَ الضُّرَّ عَنكُم إِذا فَريقٌ مِنكُم بِرَبِّهِم يُشرِكونَ(54)
Pak, když zbaví vás protivenství hle, část vás spolčuje jiná s Pánem svým (božstva),(54)
لِيَكفُروا بِما ءاتَينٰهُم ۚ فَتَمَتَّعوا ۖ فَسَوفَ تَعلَمونَ(55)
aby v nevíře popírali to, čím obdařili jsme je. Užívejte jen: však zvíte!(55)
وَيَجعَلونَ لِما لا يَعلَمونَ نَصيبًا مِمّا رَزَقنٰهُم ۗ تَاللَّهِ لَتُسـَٔلُنَّ عَمّا كُنتُم تَفتَرونَ(56)
A oddělují pro ty, jež nemají, podíl z toho, čímž obdařili jsme je: při Bohu, jistotně tázáni budou ohledně toho, co byli vymýšleli!(56)
وَيَجعَلونَ لِلَّهِ البَنٰتِ سُبحٰنَهُ ۙ وَلَهُم ما يَشتَهونَ(57)
A dávají Bohu dcery: při slávě jeho, uchovejž! A sami si nepřejí jich míti!(57)
وَإِذا بُشِّرَ أَحَدُهُم بِالأُنثىٰ ظَلَّ وَجهُهُ مُسوَدًّا وَهُوَ كَظيمٌ(58)
Neboť když některému z nich oznámeno jest narození dcery, stínem zachmuří se tvář jeho a tají zlobu svou.(58)
يَتَوٰرىٰ مِنَ القَومِ مِن سوءِ ما بُشِّرَ بِهِ ۚ أَيُمسِكُهُ عَلىٰ هونٍ أَم يَدُسُّهُ فِى التُّرابِ ۗ أَلا ساءَ ما يَحكُمونَ(59)
Skrývá se před lidmi pro neštěstí, jež bylo mu oznámeno. Má k pohaně ponechati si děcko, anebo zahrabati je v prachu země? Zdaž nejsou pochybenými úsudky jejich?(59)
لِلَّذينَ لا يُؤمِنونَ بِالءاخِرَةِ مَثَلُ السَّوءِ ۖ وَلِلَّهِ المَثَلُ الأَعلىٰ ۚ وَهُوَ العَزيزُ الحَكيمُ(60)
Ti, kdož nevěří v život budoucí přirovnáváni buďtež ke všemu zlému: ke všemu nejvyššímu pak přirovnáván budiž Bůh, neboť on mocný jest a moudrý.(60)
وَلَو يُؤاخِذُ اللَّهُ النّاسَ بِظُلمِهِم ما تَرَكَ عَلَيها مِن دابَّةٍ وَلٰكِن يُؤَخِّرُهُم إِلىٰ أَجَلٍ مُسَمًّى ۖ فَإِذا جاءَ أَجَلُهُم لا يَستَـٔخِرونَ ساعَةً ۖ وَلا يَستَقدِمونَ(61)
Kdyby Bůh měl trestati lid dle nepravosti jejich, nezůstalo by živého tvora na zemi: však on poshovuje jim do lhůty předurčené. Když pak dostaví se lhůta jejich neprodlouží ji ni o hodinu, aniž uspíší.(61)
وَيَجعَلونَ لِلَّهِ ما يَكرَهونَ وَتَصِفُ أَلسِنَتُهُمُ الكَذِبَ أَنَّ لَهُمُ الحُسنىٰ ۖ لا جَرَمَ أَنَّ لَهُمُ النّارَ وَأَنَّهُم مُفرَطونَ(62)
Dávají Bohu co sami nenávidějí; lež pronášejí jazykové jejich řkouce, že krásná odměna bude jim údělem. Není pochyby, že údělem jejich bude oheň a oni do něho uvrženi budou.(62)
تَاللَّهِ لَقَد أَرسَلنا إِلىٰ أُمَمٍ مِن قَبلِكَ فَزَيَّنَ لَهُمُ الشَّيطٰنُ أَعمٰلَهُم فَهُوَ وَلِيُّهُمُ اليَومَ وَلَهُم عَذابٌ أَليمٌ(63)
Při Bohu! Poslali jsme již před tebou proroky své k národům, však těmto zkrášlil Satan činy jejich: nyní on jest ochráncem jejich a trest bolestný je očekává.(63)
وَما أَنزَلنا عَلَيكَ الكِتٰبَ إِلّا لِتُبَيِّنَ لَهُمُ الَّذِى اختَلَفوا فيهِ ۙ وَهُدًى وَرَحمَةً لِقَومٍ يُؤمِنونَ(64)
Seslali jsme ti pak Knihu jen proto, abys vysvětlil jim to, v čem neshodují se a též aby vedením byla a milosrdenstvím lidu věřícímu.(64)
وَاللَّهُ أَنزَلَ مِنَ السَّماءِ ماءً فَأَحيا بِهِ الأَرضَ بَعدَ مَوتِها ۚ إِنَّ فى ذٰلِكَ لَءايَةً لِقَومٍ يَسمَعونَ(65)
A Bůh seslal s nebe vodu, aby obživoval jí odumřevší zemi. V tom zajisté znamení jest lidu slyšícímu.(65)
وَإِنَّ لَكُم فِى الأَنعٰمِ لَعِبرَةً ۖ نُسقيكُم مِمّا فى بُطونِهِ مِن بَينِ فَرثٍ وَدَمٍ لَبَنًا خالِصًا سائِغًا لِلشّٰرِبينَ(66)
Zajisté pak v dobytčatech naleznete poučení. Poskytujeme vám k pití to, co v útrobách jich nalézá se, nejsouc ani odpadkem, ani krví: mléko čisté, jež příjemno jest pijícím.(66)
وَمِن ثَمَرٰتِ النَّخيلِ وَالأَعنٰبِ تَتَّخِذونَ مِنهُ سَكَرًا وَرِزقًا حَسَنًا ۗ إِنَّ فى ذٰلِكَ لَءايَةً لِقَومٍ يَعقِلونَ(67)
A z plodů datlovníku a vinné révy béřete opojné nápoje a potravu lahodnou: zajisté v tom všem znamení jest lidu chápajícímu.(67)
وَأَوحىٰ رَبُّكَ إِلَى النَّحلِ أَنِ اتَّخِذى مِنَ الجِبالِ بُيوتًا وَمِنَ الشَّجَرِ وَمِمّا يَعرِشونَ(68)
A vnukl Pán tvůj VČELE: „Beř si obydlí v horách, ve stromech a v tom, co ti (lidé) vystaví:(68)
ثُمَّ كُلى مِن كُلِّ الثَّمَرٰتِ فَاسلُكى سُبُلَ رَبِّكِ ذُلُلًا ۚ يَخرُجُ مِن بُطونِها شَرابٌ مُختَلِفٌ أَلوٰنُهُ فيهِ شِفاءٌ لِلنّاسِ ۗ إِنَّ فى ذٰلِكَ لَءايَةً لِقَومٍ يَتَفَكَّرونَ(69)
poté požívej ze všech plodů a kráčej poslušně ve stezkách Pána svého.“ Z útrob pak jejích vychází tekutina různých barev, lékem jsouc lidem: zajisté v tomto znamení jest lidu přemýšlivému.(69)
وَاللَّهُ خَلَقَكُم ثُمَّ يَتَوَفّىٰكُم ۚ وَمِنكُم مَن يُرَدُّ إِلىٰ أَرذَلِ العُمُرِ لِكَى لا يَعلَمَ بَعدَ عِلمٍ شَيـًٔا ۚ إِنَّ اللَّهَ عَليمٌ قَديرٌ(70)
A Bůh stvořil vás, poté dá vám zemříti. Některý z vás pak dostihne starobného, sešlého věku, až nebude věděti ničeho z toho, co věděl: zajistéť Bůh vševědoucí jest a mocný.(70)
وَاللَّهُ فَضَّلَ بَعضَكُم عَلىٰ بَعضٍ فِى الرِّزقِ ۚ فَمَا الَّذينَ فُضِّلوا بِرادّى رِزقِهِم عَلىٰ ما مَلَكَت أَيمٰنُهُم فَهُم فيهِ سَواءٌ ۚ أَفَبِنِعمَةِ اللَّهِ يَجحَدونَ(71)
Bůh vyznamenal některé z vás nad jiné v živobytí: však ti, již vyznamenáni byli, nepopřávají podílu z živobytí toho těm, jichž zmocnila se pravice jejich, tak aby rovni si v tom byli: Zdaž dobrodiní Boha zakrývati budou?(71)
وَاللَّهُ جَعَلَ لَكُم مِن أَنفُسِكُم أَزوٰجًا وَجَعَلَ لَكُم مِن أَزوٰجِكُم بَنينَ وَحَفَدَةً وَرَزَقَكُم مِنَ الطَّيِّبٰتِ ۚ أَفَبِالبٰطِلِ يُؤمِنونَ وَبِنِعمَتِ اللَّهِ هُم يَكفُرونَ(72)
A Bůh dal vám manželky z vašeho plemene: a z manželek vašich dal vám syny a vnuky; a výživou dal vám věci dobré. Zdaž v plané výmysly ještě věřiti budou a dobrodiní Boha zapírati?(72)
وَيَعبُدونَ مِن دونِ اللَّهِ ما لا يَملِكُ لَهُم رِزقًا مِنَ السَّمٰوٰتِ وَالأَرضِ شَيـًٔا وَلا يَستَطيعونَ(73)
A uctívati vedle Boha (božstva), jež nemohou poskytnouti jim ničeho k výživě s nebes či ze země a nejsou s to (ničeho učiniti)?(73)
فَلا تَضرِبوا لِلَّهِ الأَمثالَ ۚ إِنَّ اللَّهَ يَعلَمُ وَأَنتُم لا تَعلَمونَ(74)
Pročež nečiňte v ničem podobenství s Bohem, neboť Bůh zajisté ví a vy nevíte.(74)
۞ ضَرَبَ اللَّهُ مَثَلًا عَبدًا مَملوكًا لا يَقدِرُ عَلىٰ شَيءٍ وَمَن رَزَقنٰهُ مِنّا رِزقًا حَسَنًا فَهُوَ يُنفِقُ مِنهُ سِرًّا وَجَهرًا ۖ هَل يَستَوۥنَ ۚ الحَمدُ لِلَّهِ ۚ بَل أَكثَرُهُم لا يَعلَمونَ(75)
Bůh činí vám podobenstvím otroka ovládaného pánem svým, nemohoucího činiti (o své vůli) ničeho: a muže, jemuž popřáli jsme z milosti své živobytí hojného a jenž rozdává z něho potajmu i veřejně. Jsou rovni si tito dva? Chvála Bohu, nikoliv: však většina jich není si toho vědoma.(75)
وَضَرَبَ اللَّهُ مَثَلًا رَجُلَينِ أَحَدُهُما أَبكَمُ لا يَقدِرُ عَلىٰ شَيءٍ وَهُوَ كَلٌّ عَلىٰ مَولىٰهُ أَينَما يُوَجِّههُ لا يَأتِ بِخَيرٍ ۖ هَل يَستَوى هُوَ وَمَن يَأمُرُ بِالعَدلِ ۙ وَهُوَ عَلىٰ صِرٰطٍ مُستَقيمٍ(76)
A činí vám Bůh podobenstvím dva muže, z nichž jeden jest němý od narození, nemohoucí činiti (o své vůli) ničeho a jest břemenem pánu svému: ať kamkoli poslán, nevrátí se s úspěchem. Zdaž roveň jest tento muži, který nakazuje, což spravedlivo jest a kráčí stezkou přímou?(76)
وَلِلَّهِ غَيبُ السَّمٰوٰتِ وَالأَرضِ ۚ وَما أَمرُ السّاعَةِ إِلّا كَلَمحِ البَصَرِ أَو هُوَ أَقرَبُ ۚ إِنَّ اللَّهَ عَلىٰ كُلِّ شَيءٍ قَديرٌ(77)
Bohu jedině známy jsou skryté věci nebes i země: příchod pak hodiny jest jako mžiknutí oka, ba rychlejší, neboť Bůh jest všemohoucí.(77)
وَاللَّهُ أَخرَجَكُم مِن بُطونِ أُمَّهٰتِكُم لا تَعلَمونَ شَيـًٔا وَجَعَلَ لَكُمُ السَّمعَ وَالأَبصٰرَ وَالأَفـِٔدَةَ ۙ لَعَلَّكُم تَشكُرونَ(78)
Bůh vyvedl vás z útrob matek vašich, nemající nejmenšího vědění: a dal vám sluch a zrak a srdce, abyste mu byli vděčnými.(78)
أَلَم يَرَوا إِلَى الطَّيرِ مُسَخَّرٰتٍ فى جَوِّ السَّماءِ ما يُمسِكُهُنَّ إِلَّا اللَّهُ ۗ إِنَّ فى ذٰلِكَ لَءايٰتٍ لِقَومٍ يُؤمِنونَ(79)
Zdaž nikdy nehleděli na ptactvo podrobené (vůli boží) v klenbách nebes? Nikdo nedrží je (v moci své), kromě Boha: zajisté v tomto znamení jsou lidu věřícímu.(79)
وَاللَّهُ جَعَلَ لَكُم مِن بُيوتِكُم سَكَنًا وَجَعَلَ لَكُم مِن جُلودِ الأَنعٰمِ بُيوتًا تَستَخِفّونَها يَومَ ظَعنِكُم وَيَومَ إِقامَتِكُم ۙ وَمِن أَصوافِها وَأَوبارِها وَأَشعارِها أَثٰثًا وَمَتٰعًا إِلىٰ حينٍ(80)
A Bůh učinil vám domy vaše obydlím a učinil vám z koží dobytčat stany, jež shledáváte lehkými, když stěhujete se z jednoho místa a usazujete se na jiném: a z vlny jejich a chlupů jejich a kožešin jejich učinil vám nářadí a potřeby k (dočasnému) užívání.(80)
وَاللَّهُ جَعَلَ لَكُم مِمّا خَلَقَ ظِلٰلًا وَجَعَلَ لَكُم مِنَ الجِبالِ أَكنٰنًا وَجَعَلَ لَكُم سَرٰبيلَ تَقيكُمُ الحَرَّ وَسَرٰبيلَ تَقيكُم بَأسَكُم ۚ كَذٰلِكَ يُتِمُّ نِعمَتَهُ عَلَيكُم لَعَلَّكُم تُسلِمونَ(81)
A Bůh učinil, že věci stvořené jím skýtají vám stín a hory útulek a učinil vám oděv, jenž chrání vás před horkem a oděv, jenž chrání vás v dobách zlých. Takovýmto způsobem dovršuje milosrdenství své nad vámi, abyste do vůle jeho se odevzdali.(81)
فَإِن تَوَلَّوا فَإِنَّما عَلَيكَ البَلٰغُ المُبينُ(82)
Však obracejí-li se k tobě zády — tvým posláním jest pouze hlásání zjevné.(82)
يَعرِفونَ نِعمَتَ اللَّهِ ثُمَّ يُنكِرونَها وَأَكثَرُهُمُ الكٰفِرونَ(83)
Znají milosrdenství boží a pak přece je zapírají: a většina jich jsou nevěřící.(83)
وَيَومَ نَبعَثُ مِن كُلِّ أُمَّةٍ شَهيدًا ثُمَّ لا يُؤذَنُ لِلَّذينَ كَفَروا وَلا هُم يُستَعتَبونَ(84)
Však jednoho dne vzbudíme z každého národa svědka: tehdy pak nebude dovoleno nevěřícím, aby vymlouvali se, aniž naleznou přijetí.(84)
وَإِذا رَءَا الَّذينَ ظَلَمُوا العَذابَ فَلا يُخَفَّفُ عَنهُم وَلا هُم يُنظَرونَ(85)
A tu spatří nepravostní trest svůj: a v ničem nebude uleveno jim, aniž posečkáno.(85)
وَإِذا رَءَا الَّذينَ أَشرَكوا شُرَكاءَهُم قالوا رَبَّنا هٰؤُلاءِ شُرَكاؤُنَا الَّذينَ كُنّا نَدعوا مِن دونِكَ ۖ فَأَلقَوا إِلَيهِمُ القَولَ إِنَّكُم لَكٰذِبونَ(86)
A když shlédnou ti, kdož společníky dávali (Bohu) společníky své, řeknou: „Pane náš, totoť jsou společníci naši, které vzývali jsme vedle tebe.“ Však tito odtuší jim v odvět: „Lháři jste!“(86)
وَأَلقَوا إِلَى اللَّهِ يَومَئِذٍ السَّلَمَ ۖ وَضَلَّ عَنهُم ما كانوا يَفتَرونَ(87)
A nabízeti budou Bohu v den onen smíření a ztratí se jim božstva jimi smyšlená.(87)
الَّذينَ كَفَروا وَصَدّوا عَن سَبيلِ اللَّهِ زِدنٰهُم عَذابًا فَوقَ العَذابِ بِما كانوا يُفسِدونَ(88)
Těm, kdož neuvěřili a odvraceli druhé od stezky boží přidáme trest nad trest za pohoršlivé skutky jejich.(88)
وَيَومَ نَبعَثُ فى كُلِّ أُمَّةٍ شَهيدًا عَلَيهِم مِن أَنفُسِهِم ۖ وَجِئنا بِكَ شَهيدًا عَلىٰ هٰؤُلاءِ ۚ وَنَزَّلنا عَلَيكَ الكِتٰبَ تِبيٰنًا لِكُلِّ شَيءٍ وَهُدًى وَرَحمَةً وَبُشرىٰ لِلمُسلِمينَ(89)
Jednoho dne vzbudíme v každém národě svědka proti němu z jich vlastního středu: a tebe přivedeme jako svědka proti těmto, neboť tobě seslali jsme Knihu, jež vysvětlením jest všech věcí, věděním a milosrdenstvím a radostnou zvěstí těm, kdož odevzdali se do vůle boží.(89)
۞ إِنَّ اللَّهَ يَأمُرُ بِالعَدلِ وَالإِحسٰنِ وَإيتائِ ذِى القُربىٰ وَيَنهىٰ عَنِ الفَحشاءِ وَالمُنكَرِ وَالبَغىِ ۚ يَعِظُكُم لَعَلَّكُم تَذَكَّرونَ(90)
Bůh zajisté přikazuje, spravedlnost a konání dobra a dávání příbuzným: zakazuje pak necudnosti, zlé skutky a útisk: a varuje vás, abyste toho byli pamětlivi.(90)
وَأَوفوا بِعَهدِ اللَّهِ إِذا عٰهَدتُم وَلا تَنقُضُوا الأَيمٰنَ بَعدَ تَوكيدِها وَقَد جَعَلتُمُ اللَّهَ عَلَيكُم كَفيلًا ۚ إِنَّ اللَّهَ يَعلَمُ ما تَفعَلونَ(91)
Dostávejte věrně smlouvě s Bohem, když v ni jste byli vešli a neporušujte přísahy své poté, když jste ji byli dotvrdili: neboť v tom případě učinili jste Boha ručitelem svým. Bůh pak zajisté dobře ví, co činíte.(91)
وَلا تَكونوا كَالَّتى نَقَضَت غَزلَها مِن بَعدِ قُوَّةٍ أَنكٰثًا تَتَّخِذونَ أَيمٰنَكُم دَخَلًا بَينَكُم أَن تَكونَ أُمَّةٌ هِىَ أَربىٰ مِن أُمَّةٍ ۚ إِنَّما يَبلوكُمُ اللَّهُ بِهِ ۚ وَلَيُبَيِّنَنَّ لَكُم يَومَ القِيٰمَةِ ما كُنتُم فيهِ تَختَلِفونَ(92)
A nebuďte jako žena, jež rozpletla přadeno své poté, když pevně je byla spředla, rušíce zrádně přísahy navzájem si učiněné, když jeden sbor váš jest četnější druhého. V takovém případě Bůh staví vás jen na zkoušku a v den vzkříšení zajisté objasní vám vše, v čem neshodovali jste se.(92)
وَلَو شاءَ اللَّهُ لَجَعَلَكُم أُمَّةً وٰحِدَةً وَلٰكِن يُضِلُّ مَن يَشاءُ وَيَهدى مَن يَشاءُ ۚ وَلَتُسـَٔلُنَّ عَمّا كُنتُم تَعمَلونَ(93)
Kdyby Bůh byl chtěl, byl by učinil vás jedním národem: však on zavádí v blud, koho chce a vede cestou přímou, koho chce: a zajisté tázáni budete ohledně skutků svých.(93)
وَلا تَتَّخِذوا أَيمٰنَكُم دَخَلًا بَينَكُم فَتَزِلَّ قَدَمٌ بَعدَ ثُبوتِها وَتَذوقُوا السّوءَ بِما صَدَدتُم عَن سَبيلِ اللَّهِ ۖ وَلَكُم عَذابٌ عَظيمٌ(94)
Pročež nerušte zrádně přísahy navzájem si učiněné, aby nesklouzla noha vaše poté, když byla pevně stála a abyste neokusili trestu zlého za to, že odvraceli jste druhé od stezky boží a aby nebyl vyměřen vám trest velký.(94)
وَلا تَشتَروا بِعَهدِ اللَّهِ ثَمَنًا قَليلًا ۚ إِنَّما عِندَ اللَّهِ هُوَ خَيرٌ لَكُم إِن كُنتُم تَعلَمونَ(95)
Neprodávejte smlouvy své s Bohem za cenu nepatrnou: neb co u Boha (získáte), bude vám lepší odměnou, dovedete-li pochopiti.(95)
ما عِندَكُم يَنفَدُ ۖ وَما عِندَ اللَّهِ باقٍ ۗ وَلَنَجزِيَنَّ الَّذينَ صَبَروا أَجرَهُم بِأَحسَنِ ما كانوا يَعمَلونَ(96)
Cožkoliv u vás jest, pomine: cožkoliv pak u Boha jest, pobude. V pravdě pak doměříme těm, kdož trpělivě vyčkávali, odměnu jejich, hodnou nejlepších skutků jejich.(96)
مَن عَمِلَ صٰلِحًا مِن ذَكَرٍ أَو أُنثىٰ وَهُوَ مُؤمِنٌ فَلَنُحيِيَنَّهُ حَيوٰةً طَيِّبَةً ۖ وَلَنَجزِيَنَّهُم أَجرَهُم بِأَحسَنِ ما كانوا يَعمَلونَ(97)
Kdožkoli jedná spravedlivě, ať muž či žena, a jest věřícím, tomu dopřejeme života blahého a jistotně vyměříme jim odměnu jejich, hodnou nejlepších skutků jejich.(97)
فَإِذا قَرَأتَ القُرءانَ فَاستَعِذ بِاللَّهِ مِنَ الشَّيطٰنِ الرَّجيمِ(98)
Když pak čteš Korán, vezmi útočiště u Boha před Satanem kamenovaným,(98)
إِنَّهُ لَيسَ لَهُ سُلطٰنٌ عَلَى الَّذينَ ءامَنوا وَعَلىٰ رَبِّهِم يَتَوَكَّلونَ(99)
neboť on jistě nemá moci nad těmi, kdož uvěřili a na Pána svého spoléhají;(99)
إِنَّما سُلطٰنُهُ عَلَى الَّذينَ يَتَوَلَّونَهُ وَالَّذينَ هُم بِهِ مُشرِكونَ(100)
nýbrž moc jeho vztahuje se jen na ty, kdož odvracejí se od Boha a spolčují s ním (božstva jiná).(100)
وَإِذا بَدَّلنا ءايَةً مَكانَ ءايَةٍ ۙ وَاللَّهُ أَعلَمُ بِما يُنَزِّلُ قالوا إِنَّما أَنتَ مُفتَرٍ ۚ بَل أَكثَرُهُم لا يَعلَمونَ(101)
A zaměníme-li jedno znamení jiným znamením, — Bůh nejlépe ví, co sesílá! — říkají: „Sám jsi's to vymyslil.“ Nikoliv: však většina jich není si (pravdy) vědoma.(101)
قُل نَزَّلَهُ روحُ القُدُسِ مِن رَبِّكَ بِالحَقِّ لِيُثَبِّتَ الَّذينَ ءامَنوا وَهُدًى وَبُشرىٰ لِلمُسلِمينَ(102)
Rci: „Přinesl to dolů duch svatý od Pána tvého v pravdě, aby utvrdil tím ony, kdož uvěřili a jako vedení a radostnou zvěst těm, kdož do vůle boží se odevzdávají.“(102)
وَلَقَد نَعلَمُ أَنَّهُم يَقولونَ إِنَّما يُعَلِّمُهُ بَشَرٌ ۗ لِسانُ الَّذى يُلحِدونَ إِلَيهِ أَعجَمِىٌّ وَهٰذا لِسانٌ عَرَبِىٌّ مُبينٌ(103)
Dobře víme, že říkají: „Vždyť učí jej jakýsi muž.“ Však jazyk muže, na nějž činí narážku, jest cizí, kdežto tato mluva jest jazyk arabský, jasný.(103)
إِنَّ الَّذينَ لا يُؤمِنونَ بِـٔايٰتِ اللَّهِ لا يَهديهِمُ اللَّهُ وَلَهُم عَذابٌ أَليمٌ(104)
Zajisté ony, kdož nevěří ve znamení boží, nevede Bůh (stezkou pravou) a přichystán jest jim trest bolestný:(104)
إِنَّما يَفتَرِى الكَذِبَ الَّذينَ لا يُؤمِنونَ بِـٔايٰتِ اللَّهِ ۖ وَأُولٰئِكَ هُمُ الكٰذِبونَ(105)
neboť lež vymýšlejí ti, kdož nevěří ve znamení boží a zajisté oni lháři jsou.(105)
مَن كَفَرَ بِاللَّهِ مِن بَعدِ إيمٰنِهِ إِلّا مَن أُكرِهَ وَقَلبُهُ مُطمَئِنٌّ بِالإيمٰنِ وَلٰكِن مَن شَرَحَ بِالكُفرِ صَدرًا فَعَلَيهِم غَضَبٌ مِنَ اللَّهِ وَلَهُم عَذابٌ عَظيمٌ(106)
Kdožkoli zapřel Boha poté, když byl uvěřil, vyjma toho, jenž proti své vůli k tomu byl donucen, mezitím co srdce jeho uklidněno zůstalo ve víře — hovně na ty, kdož s radostí otevřeli hruď svou nevíře, — Padne hněv Boha a údělem jim bude trest velký.(106)
ذٰلِكَ بِأَنَّهُمُ استَحَبُّوا الحَيوٰةَ الدُّنيا عَلَى الءاخِرَةِ وَأَنَّ اللَّهَ لا يَهدِى القَومَ الكٰفِرينَ(107)
To proto, že milovali život pozemský nad život budoucí: a Bůh zajisté nevede (stezkou pravou) lid nevěřící.(107)
أُولٰئِكَ الَّذينَ طَبَعَ اللَّهُ عَلىٰ قُلوبِهِم وَسَمعِهِم وَأَبصٰرِهِم ۖ وَأُولٰئِكَ هُمُ الغٰفِلونَ(108)
Totoť jsou oni, jichž srdce, sluch i zrak zapečetil Bůh: to jsou ti, kdož lhostejni jsou:(108)
لا جَرَمَ أَنَّهُم فِى الءاخِرَةِ هُمُ الخٰسِرونَ(109)
není pochyby, že v životě budoucím záhubě propadnou.(109)
ثُمَّ إِنَّ رَبَّكَ لِلَّذينَ هاجَروا مِن بَعدِ ما فُتِنوا ثُمَّ جٰهَدوا وَصَبَروا إِنَّ رَبَّكَ مِن بَعدِها لَغَفورٌ رَحيمٌ(110)
Zajisté pak Pán tvůj k těm, kdož vystěhovali se poté, když byli utrpěli mnoho útisků, pak bojovali na stezce Páně a trpělivými byli: k těm Pán tvůj poté velký jest v odpouštění, slitovný.(110)
۞ يَومَ تَأتى كُلُّ نَفسٍ تُجٰدِلُ عَن نَفسِها وَتُوَفّىٰ كُلُّ نَفسٍ ما عَمِلَت وَهُم لا يُظلَمونَ(111)
V den, kdy každá duše obhajovati bude sama sebe a odměněna bude každá duše podle skutků svých a nikdo nebude zkrácen.(111)
وَضَرَبَ اللَّهُ مَثَلًا قَريَةً كانَت ءامِنَةً مُطمَئِنَّةً يَأتيها رِزقُها رَغَدًا مِن كُلِّ مَكانٍ فَكَفَرَت بِأَنعُمِ اللَّهِ فَأَذٰقَهَا اللَّهُ لِباسَ الجوعِ وَالخَوفِ بِما كانوا يَصنَعونَ(112)
A činí vám Bůh podobenstvím město, jež žilo v bezpečí a v klidu a obdarováno bylo živobytím svým v hojnosti se všech stran: však popíralo dobrodiní boží i okusiti dal mu Bůh doby hladu a strachu za skutky jejich.(112)
وَلَقَد جاءَهُم رَسولٌ مِنهُم فَكَذَّبوهُ فَأَخَذَهُمُ العَذابُ وَهُم ظٰلِمونَ(113)
A přisel k nim prorok ze středu jejich, však za lháře prohlásili ho: pročež trest zachvátil je ve stavu nepravosti jejich.(113)
فَكُلوا مِمّا رَزَقَكُمُ اللَّهُ حَلٰلًا طَيِّبًا وَاشكُروا نِعمَتَ اللَّهِ إِن كُنتُم إِيّاهُ تَعبُدونَ(114)
Požívejte tedy ze všeho, což živobytím dal vám Bůh, dovoleným a dobrým a vděčni buďte za dobrodiní Boha, vskutku-li ho uctíváte.(114)
إِنَّما حَرَّمَ عَلَيكُمُ المَيتَةَ وَالدَّمَ وَلَحمَ الخِنزيرِ وَما أُهِلَّ لِغَيرِ اللَّهِ بِهِ ۖ فَمَنِ اضطُرَّ غَيرَ باغٍ وَلا عادٍ فَإِنَّ اللَّهَ غَفورٌ رَحيمٌ(115)
Zapovězeno jest vám pouze jísti zdechliny a krev a maso vepřové a vše, nad čímž vysloveno bylo jiné jméno, než jméno Boha; však byl-li by kdo přinucen jísti z toho, — ale ne ze zvůle neb choutky — Bůh zajisté velký jest v odpouštění, slitovný.(115)
وَلا تَقولوا لِما تَصِفُ أَلسِنَتُكُمُ الكَذِبَ هٰذا حَلٰلٌ وَهٰذا حَرامٌ لِتَفتَروا عَلَى اللَّهِ الكَذِبَ ۚ إِنَّ الَّذينَ يَفتَرونَ عَلَى اللَّهِ الكَذِبَ لا يُفلِحونَ(116)
A neříkejte v čemž jazykové vaši pronášejí lež — „Toto dovoleno jest a toto zapovězeno,“ aby tím vymýšleli jste lživá tvrzení o Bohu. Zajisté těm, kdož vymýšlejí lživá tvrzení o Bohu, dobře nepovede se:(116)
مَتٰعٌ قَليلٌ وَلَهُم عَذابٌ أَليمٌ(117)
malý požitek (mít) budou, však údělem jich bude trest bolestný.(117)
وَعَلَى الَّذينَ هادوا حَرَّمنا ما قَصَصنا عَلَيكَ مِن قَبلُ ۖ وَما ظَلَمنٰهُم وَلٰكِن كانوا أَنفُسَهُم يَظلِمونَ(118)
Židům zapověděli jsme táž jídla, která jsme ti již dříve byli vyjmenovali: neučinili jsme jim útisku, nýbrž oni sami sobě útisk učinili.(118)
ثُمَّ إِنَّ رَبَّكَ لِلَّذينَ عَمِلُوا السّوءَ بِجَهٰلَةٍ ثُمَّ تابوا مِن بَعدِ ذٰلِكَ وَأَصلَحوا إِنَّ رَبَّكَ مِن بَعدِها لَغَفورٌ رَحيمٌ(119)
Poté pak Pán tvůj k těm, kdož dopustili se zlého v nevědomosti, však poté na pokání obrátili se a napravili se: zajisté Pán tvůj jest pak velký v odpouštění, slitovný.(119)
إِنَّ إِبرٰهيمَ كانَ أُمَّةً قانِتًا لِلَّهِ حَنيفًا وَلَم يَكُ مِنَ المُشرِكينَ(120)
Zajisté Abraham byl mužem zbožně oddaným (Bohu), pravé víry, a nepatřil k mnohobožcům:(120)
شاكِرًا لِأَنعُمِهِ ۚ اجتَبىٰهُ وَهَدىٰهُ إِلىٰ صِرٰطٍ مُستَقيمٍ(121)
vděčným byl Bohu za dobrodiní jeho: pročež vyvolil si jej Bůh a vedl jej ke stezce přímé.(121)
وَءاتَينٰهُ فِى الدُّنيا حَسَنَةً ۖ وَإِنَّهُ فِى الءاخِرَةِ لَمِنَ الصّٰلِحينَ(122)
A dali jsme mu na tomto světě krásný úděl a ve světě budoucím jest mezi spravedlivými.(122)
ثُمَّ أَوحَينا إِلَيكَ أَنِ اتَّبِع مِلَّةَ إِبرٰهيمَ حَنيفًا ۖ وَما كانَ مِنَ المُشرِكينَ(123)
Vnukli jsme ti pak, abys následoval víru Abrahama, jenž byl víry pravé a nepatřil k mnohobožcům.(123)
إِنَّما جُعِلَ السَّبتُ عَلَى الَّذينَ اختَلَفوا فيهِ ۚ وَإِنَّ رَبَّكَ لَيَحكُمُ بَينَهُم يَومَ القِيٰمَةِ فيما كانوا فيهِ يَختَلِفونَ(124)
Ustanoven byl den sobotní pouze těm, kdož rozešli se v mínění o něm: a zajisté Pán tvůj rozsoudí mezi nimi v den zmrtvýchvstání ohledně toho, v čem rozcházeli se.(124)
ادعُ إِلىٰ سَبيلِ رَبِّكَ بِالحِكمَةِ وَالمَوعِظَةِ الحَسَنَةِ ۖ وَجٰدِلهُم بِالَّتى هِىَ أَحسَنُ ۚ إِنَّ رَبَّكَ هُوَ أَعلَمُ بِمَن ضَلَّ عَن سَبيلِهِ ۖ وَهُوَ أَعلَمُ بِالمُهتَدينَ(125)
Volej ke stezce Pána svého moudrostí a napomínáním laskavým: a v hádkách přesvědčuj je slovy nejlepšími, neboť Pán tvůj zajisté nejlépe ví, kdo zbloudil se stezky jeho a nejlépe ví, kdo veden jest (stezkou pravou).(125)
وَإِن عاقَبتُم فَعاقِبوا بِمِثلِ ما عوقِبتُم بِهِ ۖ وَلَئِن صَبَرتُم لَهُوَ خَيرٌ لِلصّٰبِرينَ(126)
Činíte-li odvetu, odplácejte stejnou měrou, jakou bylo vám ublíženo: však dovedete-li snésti (bezpráví) trpělivě, bude to lepším pro trpělivě snášející.(126)
وَاصبِر وَما صَبرُكَ إِلّا بِاللَّهِ ۚ وَلا تَحزَن عَلَيهِم وَلا تَكُ فى ضَيقٍ مِمّا يَمكُرونَ(127)
Budiž tedy trpěliv: však trpělivost svou nalezneš pouze v Bohu a nermuť se nad nimi a nebuď stísněn v srdci pro záludy, jež kují:(127)
إِنَّ اللَّهَ مَعَ الَّذينَ اتَّقَوا وَالَّذينَ هُم مُحسِنونَ(128)
Bůh zajisté jest s těmi, kdož bojí se ho a s těmi, kdož dobře činí.(128)