Al-Qamar( القمر)
Original,King Fahad Quran Complex(الأصلي,مجمع الملك فهد القرآن)
show/hide
A. R. Nykl(A. R. Nykl)
show/hide
بِسمِ اللَّهِ الرَّحمٰنِ الرَّحيمِ اقتَرَبَتِ السّاعَةُ وَانشَقَّ القَمَرُ(1)
Přiblížila se hodina a MĚSÍC rozpoltil se:(1)
وَإِن يَرَوا ءايَةً يُعرِضوا وَيَقولوا سِحرٌ مُستَمِرٌّ(2)
však kdykoli vidí znamení, odvrátí se a řeknou, „Totoť jest kouzelnictví ustavičné!“(2)
وَكَذَّبوا وَاتَّبَعوا أَهواءَهُم ۚ وَكُلُّ أَمرٍ مُستَقِرٌّ(3)
A vylhanými nazvali (znamení toto) a následují vlastní choutky své: však všechno pevně předurčeno jest.(3)
وَلَقَد جاءَهُم مِنَ الأَنباءِ ما فيهِ مُزدَجَرٌ(4)
Však již přišly jim zprávy o dějích, z nichž možno míti výstrahu;(4)
حِكمَةٌ بٰلِغَةٌ ۖ فَما تُغنِ النُّذُرُ(5)
moudrost to dokonalá: však nic platno jim není varování.(5)
فَتَوَلَّ عَنهُم ۘ يَومَ يَدعُ الدّاعِ إِلىٰ شَيءٍ نُكُرٍ(6)
Odvrať se tedy od nich! V den, kdy zváti bude Zvoucí k věci příšerné,(6)
خُشَّعًا أَبصٰرُهُم يَخرُجونَ مِنَ الأَجداثِ كَأَنَّهُم جَرادٌ مُنتَشِرٌ(7)
se sklopenými zraky vyjdou z hrobů svých jak kobylky rozptýlené,(7)
مُهطِعينَ إِلَى الدّاعِ ۖ يَقولُ الكٰفِرونَ هٰذا يَومٌ عَسِرٌ(8)
spějíce ke Zvoucímu! I řeknou nevěřící: „Totoť den jest přetěžký.“(8)
۞ كَذَّبَت قَبلَهُم قَومُ نوحٍ فَكَذَّبوا عَبدَنا وَقالوا مَجنونٌ وَازدُجِرَ(9)
Před nimi již lid Noemův vylhanou nazval (pravdu) a lhárem nazval služebníka našeho; řekli: „Blázen!“ a byl zastrašen.(9)
فَدَعا رَبَّهُ أَنّى مَغلوبٌ فَانتَصِر(10)
I volal k Pánu svému: „Přemožen jsem; ó pomoz (mi)!“(10)
فَفَتَحنا أَبوٰبَ السَّماءِ بِماءٍ مُنهَمِرٍ(11)
Tu otevřeli jsme brány nebes vodě proudící:(11)
وَفَجَّرنَا الأَرضَ عُيونًا فَالتَقَى الماءُ عَلىٰ أَمرٍ قَد قُدِرَ(12)
a dali vyvřít ze země (přehojným) pramenům; i setkaly se (tyto) vody dle rozkazu předurčeného.(12)
وَحَمَلنٰهُ عَلىٰ ذاتِ أَلوٰحٍ وَدُسُرٍ(13)
Jej pak nesli jsme na (arše) z prken a hřebíků.(13)
تَجرى بِأَعيُنِنا جَزاءً لِمَن كانَ كُفِرَ(14)
Před naším zrakem plula, odměnou, tomu, jenž s nevírou přijat byl.(14)
وَلَقَد تَرَكنٰها ءايَةً فَهَل مِن مُدَّكِرٍ(15)
A jako znamení jsme ji ponechali: což není, kdo pamětliv by toho byl?(15)
فَكَيفَ كانَ عَذابى وَنُذُرِ(16)
A jaký byl trest můj a varování mé!(16)
وَلَقَد يَسَّرنَا القُرءانَ لِلذِّكرِ فَهَل مِن مُدَّكِرٍ(17)
Snadným pak učinili jsme Korán (k pochopení) napomenutí: což není, kdo pamětliv by toho byl?(17)
كَذَّبَت عادٌ فَكَيفَ كانَ عَذابى وَنُذُرِ(18)
Lhářem nazval (kmen) 'Ád (proroka svého): a jaký byl trest můj a varování mé!(18)
إِنّا أَرسَلنا عَلَيهِم ريحًا صَرصَرًا فى يَومِ نَحسٍ مُستَمِرٍّ(19)
Poslali jsme na ně vichr bouřný v den strasti ustavičné.(19)
تَنزِعُ النّاسَ كَأَنَّهُم أَعجازُ نَخلٍ مُنقَعِرٍ(20)
Odnášel lidi jako pařezy datlovníků vyvrácené:(20)
فَكَيفَ كانَ عَذابى وَنُذُرِ(21)
a jaký byl trest můj a varování mé!(21)
وَلَقَد يَسَّرنَا القُرءانَ لِلذِّكرِ فَهَل مِن مُدَّكِرٍ(22)
Snadným pak učinili jsme Korán (k pochopení) napomenutí: což není kdo pamětliv by toho byl?(22)
كَذَّبَت ثَمودُ بِالنُّذُرِ(23)
Lhářem nazval též (kmen) Tsemúd varovatele,(23)
فَقالوا أَبَشَرًا مِنّا وٰحِدًا نَتَّبِعُهُ إِنّا إِذًا لَفى ضَلٰلٍ وَسُعُرٍ(24)
řkouce: „Zdaž následovati budeme jednoho muže z nás? Tehdy jistě byli bychom v bludu a třeštění!(24)
أَءُلقِىَ الذِّكرُ عَلَيهِ مِن بَينِنا بَل هُوَ كَذّابٌ أَشِرٌ(25)
Jemu že výhradně dáno bylo napomenutí mezi námi? Kde pak! Toť lhář jest drzounský!“(25)
سَيَعلَمونَ غَدًا مَنِ الكَذّابُ الأَشِرُ(26)
„Z jitra však zvědí, kdo lhář a drzoun byl.(26)
إِنّا مُرسِلُوا النّاقَةِ فِتنَةً لَهُم فَارتَقِبهُم وَاصطَبِر(27)
Neb pošleme jim velbloudici na vyzkoušení jich: dobře je pozopruj a měj strpení;(27)
وَنَبِّئهُم أَنَّ الماءَ قِسمَةٌ بَينَهُم ۖ كُلُّ شِربٍ مُحتَضَرٌ(28)
a oznam jim, že voda rozdělena bude. mezi nimi a jí; každé napití budiž střídavé.“(28)
فَنادَوا صاحِبَهُم فَتَعاطىٰ فَعَقَرَ(29)
Však zavolali na druha svého: (nůž) vytasil, žíly přeřízl jí.(29)
فَكَيفَ كانَ عَذابى وَنُذُرِ(30)
A jaký byl trest můj a varování mé!(30)
إِنّا أَرسَلنا عَلَيهِم صَيحَةً وٰحِدَةً فَكانوا كَهَشيمِ المُحتَظِرِ(31)
Poslali jsme na ně jen jedno vzkřiknutí a byla z nich suchá stébla s hlínou smísená.(31)
وَلَقَد يَسَّرنَا القُرءانَ لِلذِّكرِ فَهَل مِن مُدَّكِرٍ(32)
Snadným pak učinili jsme Korán (k pochopení) napomenutí: což není, kdo pamětliv by toho byl?(32)
كَذَّبَت قَومُ لوطٍ بِالنُّذُرِ(33)
Lhářem též nazval lid Lotův varovatele.(33)
إِنّا أَرسَلنا عَلَيهِم حاصِبًا إِلّا ءالَ لوطٍ ۖ نَجَّينٰهُم بِسَحَرٍ(34)
I poslali jsme na ně vichr bouřlivý, vyjma rodiny Lotovy: je zachránili jsme za zory,(34)
نِعمَةً مِن عِندِنا ۚ كَذٰلِكَ نَجزى مَن شَكَرَ(35)
z milosti své: takto odměňujeme ty, kdož vděčni jsou.(35)
وَلَقَد أَنذَرَهُم بَطشَتَنا فَتَمارَوا بِالنُّذُرِ(36)
On pak varoval je před urputností naší; však pochybovali o varování (tom).(36)
وَلَقَد رٰوَدوهُ عَن ضَيفِهِ فَطَمَسنا أَعيُنَهُم فَذوقوا عَذابى وَنُذُرِ(37)
Z vášně své Pak žádali na něm hosty jeho, i vytloukli jsme jim oči: „Okuste trestu mého a varování!“(37)
وَلَقَد صَبَّحَهُم بُكرَةً عَذابٌ مُستَقِرٌّ(38)
Z jitra pak časně stihl je trest můj stanovený:(38)
فَذوقوا عَذابى وَنُذُرِ(39)
„Okuste trestu mého a varování!“(39)
وَلَقَد يَسَّرنَا القُرءانَ لِلذِّكرِ فَهَل مِن مُدَّكِرٍ(40)
Snadným pak učinili jsme Korán (k pochopení) napomenutí: což není, kdo pamětliv by toho byl?(40)
وَلَقَد جاءَ ءالَ فِرعَونَ النُّذُرُ(41)
Přišli kdys k rodu Faraonovu varovatelé.(41)
كَذَّبوا بِـٔايٰتِنا كُلِّها فَأَخَذنٰهُم أَخذَ عَزيزٍ مُقتَدِرٍ(42)
Vylhanými pak nazývali znamení naše veškerá a zachvátili jsme je, jakž zachvacuje Mocný, Všemocný.(42)
أَكُفّارُكُم خَيرٌ مِن أُولٰئِكُم أَم لَكُم بَراءَةٌ فِى الزُّبُرِ(43)
Zdaž nevěrci vaši lepsími jsou těchto, či zproštění jest pro vás v Písmech snad?(43)
أَم يَقولونَ نَحنُ جَميعٌ مُنتَصِرٌ(44)
Či řeknou snad: „My (velké) spolčení jsme, (navzájem) si pomáhající?(44)
سَيُهزَمُ الجَمعُ وَيُوَلّونَ الدُّبُرَ(45)
Poražen bude spolek jich a na útěk se obrátí.(45)
بَلِ السّاعَةُ مَوعِدُهُم وَالسّاعَةُ أَدهىٰ وَأَمَرُّ(46)
Vskutku: hodina (soudu) bude časem schůzky jejich; hodina trapná, přetrpká.(46)
إِنَّ المُجرِمينَ فى ضَلٰلٍ وَسُعُرٍ(47)
Provinilci pak v bludu jsou a třeštění.(47)
يَومَ يُسحَبونَ فِى النّارِ عَلىٰ وُجوهِهِم ذوقوا مَسَّ سَقَرَ(48)
V den, kdy vláčeni budou do ohně na tvářích svých, řečeno bude jim: „Okuste pekla doteku!“(48)
إِنّا كُلَّ شَيءٍ خَلَقنٰهُ بِقَدَرٍ(49)
Zajisté pak vše stvořili jsme dle určení.(49)
وَما أَمرُنا إِلّا وٰحِدَةٌ كَلَمحٍ بِالبَصَرِ(50)
A rozkaz náš jest pouze slovo jediné, jak oka mžiknutí!(50)
وَلَقَد أَهلَكنا أَشياعَكُم فَهَل مِن مُدَّكِرٍ(51)
Kdys zahladili jsme vám podobné: což není, kdo pamětliv by toho byl?(51)
وَكُلُّ شَيءٍ فَعَلوهُ فِى الزُّبُرِ(52)
A vše, co oni činí, zapsáno v knihách jest:(52)
وَكُلُّ صَغيرٍ وَكَبيرٍ مُستَطَرٌ(53)
(čin) malý ať či velký, dobře jest zanesen.(53)
إِنَّ المُتَّقينَ فى جَنّٰتٍ وَنَهَرٍ(54)
Zajisté pak bohabojní budou v zahradách a poblíž řek:(54)
فى مَقعَدِ صِدقٍ عِندَ مَليكٍ مُقتَدِرٍ(55)
v sídle (to) pravdy, u Krále všemocného.(55)