Al-Israa( الإسراء)
Original,King Fahad Quran Complex(الأصلي,مجمع الملك فهد القرآن)
show/hide
A. R. Nykl(A. R. Nykl)
show/hide
بِسمِ اللَّهِ الرَّحمٰنِ الرَّحيمِ سُبحٰنَ الَّذى أَسرىٰ بِعَبدِهِ لَيلًا مِنَ المَسجِدِ الحَرامِ إِلَى المَسجِدِ الأَقصَا الَّذى بٰرَكنا حَولَهُ لِنُرِيَهُ مِن ءايٰتِنا ۚ إِنَّهُ هُوَ السَّميعُ البَصيرُ(1)
Chválen budiž ten, jenž za NOCI PŘENESL služebníka svého z modlitebnice posvátné do modlitebnice nejvzdálenější, jejímuž okruží požehnali jsme, abychom ukázali mu znamení svá: onť zajisté vše slyší a obzírá.(1)
وَءاتَينا موسَى الكِتٰبَ وَجَعَلنٰهُ هُدًى لِبَنى إِسرٰءيلَ أَلّا تَتَّخِذوا مِن دونى وَكيلًا(2)
A dali jsme Mojžíšovi Knihu a učinili jsme ji vedením SYNŮM ISRAELE, nakázavše jim: „Nebeřte si jiného zastánce vedle mne,(2)
ذُرِّيَّةَ مَن حَمَلنا مَعَ نوحٍ ۚ إِنَّهُ كانَ عَبدًا شَكورًا(3)
potomstvo těch, které na vodách nesli jsme s Noemem: onť zajisté služebníkem byl vděčným!“(3)
وَقَضَينا إِلىٰ بَنى إِسرٰءيلَ فِى الكِتٰبِ لَتُفسِدُنَّ فِى الأَرضِ مَرَّتَينِ وَلَتَعلُنَّ عُلُوًّا كَبيرًا(4)
A usoudili jsme synům Israele v Knize: „Zajisté dvakráte nepravostí naplníte zemi a vzpychnete pýchou velkou.“(4)
فَإِذا جاءَ وَعدُ أولىٰهُما بَعَثنا عَلَيكُم عِبادًا لَنا أُولى بَأسٍ شَديدٍ فَجاسوا خِلٰلَ الدِّيارِ ۚ وَكانَ وَعدًا مَفعولًا(5)
A když naplnila se lhůta první pohrůžky, poslali jsme na vás služebníky své, lid urputnosti velké; i prohledali nejvnitrnější část obydlí vašich: tím stala se hrozba skutkem.(5)
ثُمَّ رَدَدنا لَكُمُ الكَرَّةَ عَلَيهِم وَأَمدَدنٰكُم بِأَموٰلٍ وَبَنينَ وَجَعَلنٰكُم أَكثَرَ نَفيرًا(6)
Pak opět dali jsme přijíti řadu na vás, abyste přemohli je; a rozhojnili jsme statky vaše i děti: a učinili jsme vás početnějšími mužstvem.(6)
إِن أَحسَنتُم أَحسَنتُم لِأَنفُسِكُم ۖ وَإِن أَسَأتُم فَلَها ۚ فَإِذا جاءَ وَعدُ الءاخِرَةِ لِيَسۥـٔوا وُجوهَكُم وَلِيَدخُلُوا المَسجِدَ كَما دَخَلوهُ أَوَّلَ مَرَّةٍ وَلِيُتَبِّروا ما عَلَوا تَتبيرًا(7)
(Řekli jsme): „Konáte-li dobro, konáte je pro sebe samy a konáte-li zlo, tedy proti sobě samým.“ A když naplnila se lhůta druhé (pohrůžky, vyslali jsme nepřátele na vás), aby poškodili tváře vaše a vnikli do modlitebnice, jakož byli vnikli do ní po prvé a aby zničili vše dobyté jimi zničením úplným.(7)
عَسىٰ رَبُّكُم أَن يَرحَمَكُم ۚ وَإِن عُدتُم عُدنا ۘ وَجَعَلنا جَهَنَّمَ لِلكٰفِرينَ حَصيرًا(8)
Snad Pán váš smiluje se nad vámi: však začnete-li znovu, začneme i my znovu: a učinili jsme peklo pro nevěřící vězením.(8)
إِنَّ هٰذَا القُرءانَ يَهدى لِلَّتى هِىَ أَقوَمُ وَيُبَشِّرُ المُؤمِنينَ الَّذينَ يَعمَلونَ الصّٰلِحٰتِ أَنَّ لَهُم أَجرًا كَبيرًا(9)
Zajisté pak tento Korán vede ke všemu, což nejpřímějším jest a radostnou zvěst oznamuje věřícím, kteří dobré konají skutky, že připravena jest jim odměna velká:(9)
وَأَنَّ الَّذينَ لا يُؤمِنونَ بِالءاخِرَةِ أَعتَدنا لَهُم عَذابًا أَليمًا(10)
zajisté pak těm, kdož nevěří v život budoucí, schystali jsme trest bolestný.(10)
وَيَدعُ الإِنسٰنُ بِالشَّرِّ دُعاءَهُ بِالخَيرِ ۖ وَكانَ الإِنسٰنُ عَجولًا(11)
Člověk modlí se o zlo stejně jako o dobro, neboť člověk jest ukvapený.(11)
وَجَعَلنَا الَّيلَ وَالنَّهارَ ءايَتَينِ ۖ فَمَحَونا ءايَةَ الَّيلِ وَجَعَلنا ءايَةَ النَّهارِ مُبصِرَةً لِتَبتَغوا فَضلًا مِن رَبِّكُم وَلِتَعلَموا عَدَدَ السِّنينَ وَالحِسابَ ۚ وَكُلَّ شَيءٍ فَصَّلنٰهُ تَفصيلًا(12)
Učinili jsme noc a den dvěma znameními: a zastínili jsme znamení noci a učinili jsme znamení dne jasně viditelným, abyste mohli získávati si milosti od Pána svého a abyste znali počet roků a sčítání (jich): rozdělili jsme pak všechny věci přesným rozdělením.(12)
وَكُلَّ إِنسٰنٍ أَلزَمنٰهُ طٰئِرَهُ فى عُنُقِهِ ۖ وَنُخرِجُ لَهُ يَومَ القِيٰمَةِ كِتٰبًا يَلقىٰهُ مَنشورًا(13)
A každému člověku připevnili jsme osud jeho na šíj: a vytáhneme každému v den vzkříšení knihu, již shledá otevřenou:(13)
اقرَأ كِتٰبَكَ كَفىٰ بِنَفسِكَ اليَومَ عَلَيكَ حَسيبًا(14)
„Čti knihu svou! Sám postačíš si dnes jako súčtovatel proti sobě samému!“(14)
مَنِ اهتَدىٰ فَإِنَّما يَهتَدى لِنَفسِهِ ۖ وَمَن ضَلَّ فَإِنَّما يَضِلُّ عَلَيها ۚ وَلا تَزِرُ وازِرَةٌ وِزرَ أُخرىٰ ۗ وَما كُنّا مُعَذِّبينَ حَتّىٰ نَبعَثَ رَسولًا(15)
A kdožkoliv přijímá (pravé) vedení, jen pro sebe sama tak činí: a kdožkoli v blud zachází, jen proti sobě samému tak činí. Nikterá duše, nesoucí vlastní břímě, nebude obtěžkána břemenem duše druhé a nikdy netrestali jsme, dokud nebyli jsme (předem) vyslali posla.(15)
وَإِذا أَرَدنا أَن نُهلِكَ قَريَةً أَمَرنا مُترَفيها فَفَسَقوا فيها فَحَقَّ عَلَيهَا القَولُ فَدَمَّرنٰها تَدميرًا(16)
A když chtěli jsme, zahladiti město, dali jsme nařízení svá obyvatelům jeho bohatším zkaženým, (však nepřestali nepravostmi plniti je): i potvrzeno bylo nad městem odsouzení a naprostým zničili jsme je zničením.(16)
وَكَم أَهلَكنا مِنَ القُرونِ مِن بَعدِ نوحٍ ۗ وَكَفىٰ بِرَبِّكَ بِذُنوبِ عِبادِهِ خَبيرًا بَصيرًا(17)
A kolik zahubili jsme pokolení po Noemovi! A Pán tvůj dostačitelným jest znatelem a pozorovatelem hříchů služebníků svých!(17)
مَن كانَ يُريدُ العاجِلَةَ عَجَّلنا لَهُ فيها ما نَشاءُ لِمَن نُريدُ ثُمَّ جَعَلنا لَهُ جَهَنَّمَ يَصلىٰها مَذمومًا مَدحورًا(18)
Z těch, kdož baží po tomto rychle mizícím žití, dáme rychle, cožkoliv chceme, komukoliv chceme: však poté schystali jsme mu peklo, v němž sžíhán bude, potupen, zavržen:(18)
وَمَن أَرادَ الءاخِرَةَ وَسَعىٰ لَها سَعيَها وَهُوَ مُؤمِنٌ فَأُولٰئِكَ كانَ سَعيُهُم مَشكورًا(19)
ale kdož baží po životě budoucím a snaží se dosíci ho snahou jej hodnou, a jest věřícím — snažení těchto jest bohulibé.(19)
كُلًّا نُمِدُّ هٰؤُلاءِ وَهٰؤُلاءِ مِن عَطاءِ رَبِّكَ ۚ وَما كانَ عَطاءُ رَبِّكَ مَحظورًا(20)
Oběma, těmto i oněm, rozhojníme dary Pána tvého, neboť dary Pána tvého nikomu nebudou odmítnuty:(20)
انظُر كَيفَ فَضَّلنا بَعضَهُم عَلىٰ بَعضٍ ۚ وَلَلءاخِرَةُ أَكبَرُ دَرَجٰتٍ وَأَكبَرُ تَفضيلًا(21)
pohleď, jak dali jsme přednost jedněm nad druhými: však jistotně v životě budoucím větší budou stupně a větší bude rozdíl v přednosti.(21)
لا تَجعَل مَعَ اللَّهِ إِلٰهًا ءاخَرَ فَتَقعُدَ مَذمومًا مَخذولًا(22)
Nestav vedle Boha bohů jiných, abys neupadl v pohanu, opuštění.(22)
۞ وَقَضىٰ رَبُّكَ أَلّا تَعبُدوا إِلّا إِيّاهُ وَبِالوٰلِدَينِ إِحسٰنًا ۚ إِمّا يَبلُغَنَّ عِندَكَ الكِبَرَ أَحَدُهُما أَو كِلاهُما فَلا تَقُل لَهُما أُفٍّ وَلا تَنهَرهُما وَقُل لَهُما قَولًا كَريمًا(23)
A přikázal Pán tvůj, abyste nectili (jiného boha), mimo něho a abyste laskavě chovali se k rodičům, ať již jeden z nich, či oba dospěli stáří v domě tvém. Nemluv k nim „Pfuj,“ aniž hubuj na ně, nýbrž mluv k nim řečí uctivou:(23)
وَاخفِض لَهُما جَناحَ الذُّلِّ مِنَ الرَّحمَةِ وَقُل رَبِّ ارحَمهُما كَما رَبَّيانى صَغيرًا(24)
a skloň před nimi křídlo pokory z laskavost a rci: „Pane, buď milostiv jim, tak jako oni vychovali mne za malička.“(24)
رَبُّكُم أَعلَمُ بِما فى نُفوسِكُم ۚ إِن تَكونوا صٰلِحينَ فَإِنَّهُ كانَ لِلأَوّٰبينَ غَفورًا(25)
Pán váš nejlépe ví o tom, co jest v nitrech vašich: jste-li spravedlivými; onť pak zajisté k těm, kdož kají se, velký jest v odpouštění.(25)
وَءاتِ ذَا القُربىٰ حَقَّهُ وَالمِسكينَ وَابنَ السَّبيلِ وَلا تُبَذِّر تَبذيرًا(26)
A dávej příbuzným svým, což přináleží jim, a taktéž nuzným a pocestným a nemarnotratni marnotratně,(26)
إِنَّ المُبَذِّرينَ كانوا إِخوٰنَ الشَّيٰطينِ ۖ وَكانَ الشَّيطٰنُ لِرَبِّهِ كَفورًا(27)
neboť marnotratní bratry jsou Satana a Satan byl vůči Pánu svému vzdorný:(27)
وَإِمّا تُعرِضَنَّ عَنهُمُ ابتِغاءَ رَحمَةٍ مِن رَبِّكَ تَرجوها فَقُل لَهُم قَولًا مَيسورًا(28)
však odstraníš-li se od nich, sám snaže se získati podílu z milosrdenství Pána svého, jejž dosáhnouti doufáš, aspoň rci jim slovo útěšné.(28)
وَلا تَجعَل يَدَكَ مَغلولَةً إِلىٰ عُنُقِكَ وَلا تَبسُطها كُلَّ البَسطِ فَتَقعُدَ مَلومًا مَحسورًا(29)
Neklaď ruky své přivázané za krk, aniž otvírej ji dokořán, abys v hanu neupadl a bídu.(29)
إِنَّ رَبَّكَ يَبسُطُ الرِّزقَ لِمَن يَشاءُ وَيَقدِرُ ۚ إِنَّهُ كانَ بِعِبادِهِ خَبيرًا بَصيرًا(30)
Zajisté Pán tvůj buď otevřenou rukou popřává darů svých, komu chce, aneb odměřuje je, neboť on ohledně služebníků svých dobře jest zpraven a pozoruje je.(30)
وَلا تَقتُلوا أَولٰدَكُم خَشيَةَ إِملٰقٍ ۖ نَحنُ نَرزُقُهُم وَإِيّاكُم ۚ إِنَّ قَتلَهُم كانَ خِطـًٔا كَبيرًا(31)
A nezabíjejte dítek svých ze strachu před nedostatkem: obživíme je i vás: v pravdě ubíjení jich jest hříchem velkým.(31)
وَلا تَقرَبُوا الزِّنىٰ ۖ إِنَّهُ كانَ فٰحِشَةً وَساءَ سَبيلًا(32)
A nepřibližujte se cizoložství, neboť smilstvem jest a špatnou cestou.(32)
وَلا تَقتُلُوا النَّفسَ الَّتى حَرَّمَ اللَّهُ إِلّا بِالحَقِّ ۗ وَمَن قُتِلَ مَظلومًا فَقَد جَعَلنا لِوَلِيِّهِ سُلطٰنًا فَلا يُسرِف فِى القَتلِ ۖ إِنَّهُ كانَ مَنصورًا(33)
A nezabíjejte osoby, kterou Bůh zapověděl vám zabíjeti, vyjma po právu: a kdožkoli zabil by nespravedlivě, tu dali jsme blízkému příbuznému zabitého moc (odvety): však nechť nedopustí se výstřednosti v zabití, jinak vinník najde opět proti němu pomocníky.(33)
وَلا تَقرَبوا مالَ اليَتيمِ إِلّا بِالَّتى هِىَ أَحسَنُ حَتّىٰ يَبلُغَ أَشُدَّهُ ۚ وَأَوفوا بِالعَهدِ ۖ إِنَّ العَهدَ كانَ مَسـٔولًا(34)
A nedotýkejte se jmění sirotka, vyjma ve způsobu nejlepším, dokud nedosáhne dospělosti: a dodržujte závazky své, neboť za závazek bude dlužno zodpovídat se.(34)
وَأَوفُوا الكَيلَ إِذا كِلتُم وَزِنوا بِالقِسطاسِ المُستَقيمِ ۚ ذٰلِكَ خَيرٌ وَأَحسَنُ تَأويلًا(35)
A dodržujte správně míru, když měříte a važte váhou přímou: toto jest lépe pro vás a nejlepším rozhodnutím.(35)
وَلا تَقفُ ما لَيسَ لَكَ بِهِ عِلمٌ ۚ إِنَّ السَّمعَ وَالبَصَرَ وَالفُؤادَ كُلُّ أُولٰئِكَ كانَ عَنهُ مَسـٔولًا(36)
A nenásleduj toho, o čem nemáš vědění: zajisté ze sluchu, zraku a (citu) srdce — ze všech těchto bude dlužno zodpovídati se.(36)
وَلا تَمشِ فِى الأَرضِ مَرَحًا ۖ إِنَّكَ لَن تَخرِقَ الأَرضَ وَلَن تَبلُغَ الجِبالَ طولًا(37)
A nevykračuj si pyšně po zemi, neboť nelze ti rozpoltiti zemi, aniž dosíci vrchu hor (svou) výškou:(37)
كُلُّ ذٰلِكَ كانَ سَيِّئُهُ عِندَ رَبِّكَ مَكروهًا(38)
vše to špatností jest u Pána tvého, jemu odpornou.(38)
ذٰلِكَ مِمّا أَوحىٰ إِلَيكَ رَبُّكَ مِنَ الحِكمَةِ ۗ وَلا تَجعَل مَعَ اللَّهِ إِلٰهًا ءاخَرَ فَتُلقىٰ فى جَهَنَّمَ مَلومًا مَدحورًا(39)
Toto jest částí toho, což vnuknul ti Pán tvůj z moudrosti: i nestav vedle Boha bohů jiných, abys nebyl vržen v peklo, pohaněn, zavržen.(39)
أَفَأَصفىٰكُم رَبُّكُم بِالبَنينَ وَاتَّخَذَ مِنَ المَلٰئِكَةِ إِنٰثًا ۚ إِنَّكُم لَتَقولونَ قَولًا عَظيمًا(40)
Či snad vybral si vás Bůh za syny a vzal si z andělů ženy? Zajisté mluvíte slova údivná.(40)
وَلَقَد صَرَّفنا فى هٰذَا القُرءانِ لِيَذَّكَّروا وَما يَزيدُهُم إِلّا نُفورًا(41)
A rozmanitými učinili jsme napomenutí tohoto Koránu, aby přemýšleli o nich, však tím rozmnoženo jest pouze prchání jejich.(41)
قُل لَو كانَ مَعَهُ ءالِهَةٌ كَما يَقولونَ إِذًا لَابتَغَوا إِلىٰ ذِى العَرشِ سَبيلًا(42)
Rci : „Kdyby byli vedle Boha bohové jiní, jak díte, tehdy snažili by se nalézti záminku proti pánu trůnu:(42)
سُبحٰنَهُ وَتَعٰلىٰ عَمّا يَقولونَ عُلُوًّا كَبيرًا(43)
však při slávě jeho, on daleko povýšen jest nad to, co přirčujete mu, povýšením velkým!(43)
تُسَبِّحُ لَهُ السَّمٰوٰتُ السَّبعُ وَالأَرضُ وَمَن فيهِنَّ ۚ وَإِن مِن شَيءٍ إِلّا يُسَبِّحُ بِحَمدِهِ وَلٰكِن لا تَفقَهونَ تَسبيحَهُم ۗ إِنَّهُ كانَ حَليمًا غَفورًا(44)
Ve chvále jeho vyvyšují jej sedmerá nebesa i země a cožkoliv na nich jest: a není věci, jež nevyvyšovala by jej ve chvále jeho; však vy nechápete slov chvály jejich. Bůh pak laskav jest a velký v odpuštění.“(44)
وَإِذا قَرَأتَ القُرءانَ جَعَلنا بَينَكَ وَبَينَ الَّذينَ لا يُؤمِنونَ بِالءاخِرَةِ حِجابًا مَستورًا(45)
Když čteš Korán, stavíme mezi tebou a těmi, kdož nevěří v život posmrtný, závoj rozestřený:(45)
وَجَعَلنا عَلىٰ قُلوبِهِم أَكِنَّةً أَن يَفقَهوهُ وَفى ءاذانِهِم وَقرًا ۚ وَإِذا ذَكَرتَ رَبَّكَ فِى القُرءانِ وَحدَهُ وَلَّوا عَلىٰ أَدبٰرِهِم نُفورًا(46)
a pokládáme na srdce jejich clony, aby nechápali jej, a do uší jejich tíhu vkládáme: a když jmenuješ Pána svého v Koránu jako Jediného, obracejí se zády svými v útěku.(46)
نَحنُ أَعلَمُ بِما يَستَمِعونَ بِهِ إِذ يَستَمِعونَ إِلَيكَ وَإِذ هُم نَجوىٰ إِذ يَقولُ الظّٰلِمونَ إِن تَتَّبِعونَ إِلّا رَجُلًا مَسحورًا(47)
My nejlépe víme s jakým úmyslem naslouchají, když naslouchají ti, a když šeptají si a když říkají nepravostní: „V pravdě následujete jen muže očarovaného.“(47)
انظُر كَيفَ ضَرَبوا لَكَ الأَمثالَ فَضَلّوا فَلا يَستَطيعونَ سَبيلًا(48)
Pohleď, jaká ohledně tebe činí podobenství! Však zbloudili, a nejsou s to, (aby nalezli) stezku.(48)
وَقالوا أَءِذا كُنّا عِظٰمًا وَرُفٰتًا أَءِنّا لَمَبعوثونَ خَلقًا جَديدًا(49)
A říkají: „Zdaž až budeme kosti a prach, budeme vzkříšeni ve stvoření novém?“(49)
۞ قُل كونوا حِجارَةً أَو حَديدًا(50)
Rci: „Ano, i kdybyste byli kamení neb železo,(50)
أَو خَلقًا مِمّا يَكبُرُ فى صُدورِكُم ۚ فَسَيَقولونَ مَن يُعيدُنا ۖ قُلِ الَّذى فَطَرَكُم أَوَّلَ مَرَّةٍ ۚ فَسَيُنغِضونَ إِلَيكَ رُءوسَهُم وَيَقولونَ مَتىٰ هُوَ ۖ قُل عَسىٰ أَن يَكونَ قَريبًا(51)
anebo stvořením z těch, (jichž vzkříšení) ještě nemožnějším (připadá vám) v nitrech vašich.“ I řeknou: „A kdo vrátí nás k životu?“ Rci: „Onen, jenž stvořil vás prvé.“ I potřásati budou nad tebou hlavami svými, řkouce: „Kdy to bude?“ Rci: „Možná, že bude to v brzku.(51)
يَومَ يَدعوكُم فَتَستَجيبونَ بِحَمدِهِ وَتَظُنّونَ إِن لَبِثتُم إِلّا قَليلًا(52)
V den, kdy zavolá vás Bůh a odpovíte mu voláním chvály jeho a domnívati budete se, že dleli jste v hrobě pouze maličko.“(52)
وَقُل لِعِبادى يَقولُوا الَّتى هِىَ أَحسَنُ ۚ إِنَّ الشَّيطٰنَ يَنزَغُ بَينَهُم ۚ إِنَّ الشَّيطٰنَ كانَ لِلإِنسٰنِ عَدُوًّا مُبينًا(53)
A rci služebníkům mým, aby mluvili jen způsobem nejlepším, neboť Satan jinak rozbroje by způsobil mezi nimi: zajisté pak Satan člověku jest nepřítelem zjevným.(53)
رَبُّكُم أَعلَمُ بِكُم ۖ إِن يَشَأ يَرحَمكُم أَو إِن يَشَأ يُعَذِّبكُم ۚ وَما أَرسَلنٰكَ عَلَيهِم وَكيلًا(54)
Pán váš nejlépe ví vše ohledně vás: bude-li chtíti, slituje se nad vámi, a bude-li chtíti, potřesce vás a neposlali jsme tě, abys nad nimi byl poručníkem.(54)
وَرَبُّكَ أَعلَمُ بِمَن فِى السَّمٰوٰتِ وَالأَرضِ ۗ وَلَقَد فَضَّلنا بَعضَ النَّبِيّۦنَ عَلىٰ بَعضٍ ۖ وَءاتَينا داوۥدَ زَبورًا(55)
A Pán tvůj nejlépe ví, co na nebi jest a na zemi: a vyznamenali jsme některé proroky nad druhé: a dali jsme Davidovi (knihu) žalmů.(55)
قُلِ ادعُوا الَّذينَ زَعَمتُم مِن دونِهِ فَلا يَملِكونَ كَشفَ الضُّرِّ عَنكُم وَلا تَحويلًا(56)
Rci: „Zavolejte na ty, které jste si vymyslili vedle Boha a shledáte, že nebudou moci zbaviti vás protivenství, aniž odvrátiti je.(56)
أُولٰئِكَ الَّذينَ يَدعونَ يَبتَغونَ إِلىٰ رَبِّهِمُ الوَسيلَةَ أَيُّهُم أَقرَبُ وَيَرجونَ رَحمَتَهُ وَيَخافونَ عَذابَهُ ۚ إِنَّ عَذابَ رَبِّكَ كانَ مَحذورًا(57)
Ti, které vzýváte, sami přejí si, aby dostati se mohli k Pánu svému každý co možná nejblíže, a prosí o slitování jeho a bojí se trestu jeho: trest pak Pána tvého jest obávání hodný.“(57)
وَإِن مِن قَريَةٍ إِلّا نَحنُ مُهلِكوها قَبلَ يَومِ القِيٰمَةِ أَو مُعَذِّبوها عَذابًا شَديدًا ۚ كانَ ذٰلِكَ فِى الكِتٰبِ مَسطورًا(58)
A není města, jež nezahubili bychom přede dnem vzkříšení, anebo nepotrestali bychom je trestem přísným: totoť v Knize psáno jest (věčné).(58)
وَما مَنَعَنا أَن نُرسِلَ بِالءايٰتِ إِلّا أَن كَذَّبَ بِهَا الأَوَّلونَ ۚ وَءاتَينا ثَمودَ النّاقَةَ مُبصِرَةً فَظَلَموا بِها ۚ وَما نُرسِلُ بِالءايٰتِ إِلّا تَخويفًا(59)
A nic nebránilo nám, abychom poslali tě se znameními, leda to, že lživými nazývali je národové předešlí. Neb dali jsme (kmeni) Tsemúd velbloudici jasně viditelnou a nepravost spáchali na ní: i neposíláme proroků se znameními, leda pro postrašení.(59)
وَإِذ قُلنا لَكَ إِنَّ رَبَّكَ أَحاطَ بِالنّاسِ ۚ وَما جَعَلنَا الرُّءيَا الَّتى أَرَينٰكَ إِلّا فِتنَةً لِلنّاسِ وَالشَّجَرَةَ المَلعونَةَ فِى القُرءانِ ۚ وَنُخَوِّفُهُم فَما يَزيدُهُم إِلّا طُغيٰنًا كَبيرًا(60)
A (pomni), když řekli jsme ti: „Zajisté Bůh obklopuje lidstvo se všech stran“: a učinili jsme vidění, které jsme ti ukázali, pouze jako příčinu rozkolu mezi lidmi a taktéž i strom proklatý v Koránu: a strašíme je; však tím rozmnoženo jest v nich jen bloudění velké.(60)
وَإِذ قُلنا لِلمَلٰئِكَةِ اسجُدوا لِءادَمَ فَسَجَدوا إِلّا إِبليسَ قالَ ءَأَسجُدُ لِمَن خَلَقتَ طينًا(61)
A když řekli jsme andělům: „Padněte na tváře své před Adamem,“ a učinili tak, vyjma Iblíse, jenž řekl: „Zdaž padnu na tvář svou před nějakým, jejž stvořil jsi z hlíny?“(61)
قالَ أَرَءَيتَكَ هٰذَا الَّذى كَرَّمتَ عَلَىَّ لَئِن أَخَّرتَنِ إِلىٰ يَومِ القِيٰمَةِ لَأَحتَنِكَنَّ ذُرِّيَّتَهُ إِلّا قَليلًا(62)
Řekl (dále): „Vidíš onoho, jejž poctil jsi výše mne? V pravdě, poshovíš-li mi do dne zmrtvýchvstání, vyhladím potomstvo jeho vyjma několika málo.“(62)
قالَ اذهَب فَمَن تَبِعَكَ مِنهُم فَإِنَّ جَهَنَّمَ جَزاؤُكُم جَزاءً مَوفورًا(63)
Řekl Bůh: „Odejdi: a kdož následovati tě bude z nich, zajisté peklo bude odměnou jejich, odměnou hojnou.(63)
وَاستَفزِز مَنِ استَطَعتَ مِنهُم بِصَوتِكَ وَأَجلِب عَلَيهِم بِخَيلِكَ وَرَجِلِكَ وَشارِكهُم فِى الأَموٰلِ وَالأَولٰدِ وَعِدهُم ۚ وَما يَعِدُهُمُ الشَّيطٰنُ إِلّا غُرورًا(64)
Vab tedy, koho budeš moci z nich, hlasem svým: útoč na ně jízdou svou i pěchotou svou, buď společníkem jejich v bohatství a dětech jejich a čiň jim sliby: Satan pak, slibuje jim pouze přeludy.(64)
إِنَّ عِبادى لَيسَ لَكَ عَلَيهِم سُلطٰنٌ ۚ وَكَفىٰ بِرَبِّكَ وَكيلًا(65)
Však nad služebníky mými nebudeš míti moci: a Bůh postačitelným jest jim ochráncem.“(65)
رَبُّكُمُ الَّذى يُزجى لَكُمُ الفُلكَ فِى البَحرِ لِتَبتَغوا مِن فَضلِهِ ۚ إِنَّهُ كانَ بِكُم رَحيمًا(66)
Pán váš jest to, jenž dává plouti loděm vašim na moři, abyste hledati mohli podílu z milosti jeho: onť zajisté k vám jest slitovný.(66)
وَإِذا مَسَّكُمُ الضُّرُّ فِى البَحرِ ضَلَّ مَن تَدعونَ إِلّا إِيّاهُ ۖ فَلَمّا نَجّىٰكُم إِلَى البَرِّ أَعرَضتُم ۚ وَكانَ الإِنسٰنُ كَفورًا(67)
Když neštěstí zastihne vás na moři, ztratí se vám ti, které vzýváte: pouze On slyší vás: však když zachrání vás a přivede na souš, odvrátíte se od něho, zajisté člověk jest vzdorný.(67)
أَفَأَمِنتُم أَن يَخسِفَ بِكُم جانِبَ البَرِّ أَو يُرسِلَ عَلَيكُم حاصِبًا ثُمَّ لا تَجِدوا لَكُم وَكيلًا(68)
Zdaž bezpečni se cítíte před tím, že nerozpoltí pod vámi strany souše anebo nepošle na vás smršť písečnou? Pak jistě nenaleznete ochránce.(68)
أَم أَمِنتُم أَن يُعيدَكُم فيهِ تارَةً أُخرىٰ فَيُرسِلَ عَلَيكُم قاصِفًا مِنَ الرّيحِ فَيُغرِقَكُم بِما كَفَرتُم ۙ ثُمَّ لا تَجِدوا لَكُم عَلَينا بِهِ تَبيعًا(69)
Aneb bezpečni se cítíte před tím, že nevrhne vás do moře opět a nepošle na vás vítr bouřný a nepotopí vás za vzdornost vaši? Pak zajisté nenaleznete proti nám pomocníka.(69)
۞ وَلَقَد كَرَّمنا بَنى ءادَمَ وَحَمَلنٰهُم فِى البَرِّ وَالبَحرِ وَرَزَقنٰهُم مِنَ الطَّيِّبٰتِ وَفَضَّلنٰهُم عَلىٰ كَثيرٍ مِمَّن خَلَقنا تَفضيلًا(70)
Milostí zahrnuli jsme přece lidstvo: nosili jsme je po souši i po moři a výživou dali jim dobré věci a vyznamenali jsme je nad mnohými ze stvoření našich vyznamenáním velkým.(70)
يَومَ نَدعوا كُلَّ أُناسٍ بِإِمٰمِهِم ۖ فَمَن أوتِىَ كِتٰبَهُ بِيَمينِهِ فَأُولٰئِكَ يَقرَءونَ كِتٰبَهُم وَلا يُظلَمونَ فَتيلًا(71)
Jednoho dne svoláme všechno lidstvo s vůdci jeho: a komužkoli dána byla kniha jeho do pravice jeho, tito čísti budou z knihy své a nikdo nebude zkrácen ani o to, co vlákénko obnáší.(71)
وَمَن كانَ فى هٰذِهِ أَعمىٰ فَهُوَ فِى الءاخِرَةِ أَعمىٰ وَأَضَلُّ سَبيلًا(72)
A kdožkoli byl v tomto životě slepým, bude slepým i v životě budoucím a ještě dále zbloudí od stezky (pravé).(72)
وَإِن كادوا لَيَفتِنونَكَ عَنِ الَّذى أَوحَينا إِلَيكَ لِتَفتَرِىَ عَلَينا غَيرَهُ ۖ وَإِذًا لَاتَّخَذوكَ خَليلًا(73)
A málem by tě byli zvábili, abys odchýlil se od toho, co vnuknuli jsme ti a abys vymyslil cos jiného na náš účet: a pak jistě byli by si tě vzali za přítele!(73)
وَلَولا أَن ثَبَّتنٰكَ لَقَد كِدتَ تَركَنُ إِلَيهِم شَيـًٔا قَليلًا(74)
A kdybychom nebyli bývali tě utvrdili ve stanovisku tvém, byl bys málem již přichýlil se k nim něco málo.(74)
إِذًا لَأَذَقنٰكَ ضِعفَ الحَيوٰةِ وَضِعفَ المَماتِ ثُمَّ لا تَجِدُ لَكَ عَلَينا نَصيرًا(75)
Tehdy byli bychom dali ti okusiti útrap života i útrap smrti a nebyl bys pak našel proti nám pomocníka.(75)
وَإِن كادوا لَيَستَفِزّونَكَ مِنَ الأَرضِ لِيُخرِجوكَ مِنها ۖ وَإِذًا لا يَلبَثونَ خِلٰفَكَ إِلّا قَليلًا(76)
A málem by tě byli přinutili k vyjití ze země, aby tak vyhnali tě z ní: však po tvém odchodu nebyli by sami v ní zůstali, leda maličko.(76)
سُنَّةَ مَن قَد أَرسَلنا قَبلَكَ مِن رُسُلِنا ۖ وَلا تَجِدُ لِسُنَّتِنا تَحويلًا(77)
Stejně tak dálo se s proroky, jež poslali jsme před tebou a nenalezneš ve zvyklostech našich odchylky.(77)
أَقِمِ الصَّلوٰةَ لِدُلوكِ الشَّمسِ إِلىٰ غَسَقِ الَّيلِ وَقُرءانَ الفَجرِ ۖ إِنَّ قُرءانَ الفَجرِ كانَ مَشهودًا(78)
Zachovávej modlitbu při zapadání slunce až do ztemnění nočního: a (taktéž) čtení jitřní, neboť čtení jitřní svědky své má:(78)
وَمِنَ الَّيلِ فَتَهَجَّد بِهِ نافِلَةً لَكَ عَسىٰ أَن يَبعَثَكَ رَبُّكَ مَقامًا مَحمودًا(79)
a bdi v něm za noci, nadbytečnou horlivostí ve svůj prospěch: snad povznese tě Pán tvůj za to na stupeň vznešený.(79)
وَقُل رَبِّ أَدخِلنى مُدخَلَ صِدقٍ وَأَخرِجنى مُخرَجَ صِدقٍ وَاجعَل لى مِن لَدُنكَ سُلطٰنًا نَصيرًا(80)
A rci: „Pane můj, dej vstoupiti mi vstoupením čestným a dej vyjíti mi vyjitím čestným a vzbuď pro mne od sebe moc pomocnou.“(80)
وَقُل جاءَ الحَقُّ وَزَهَقَ البٰطِلُ ۚ إِنَّ البٰطِلَ كانَ زَهوقًا(81)
A rci: „Přišla pravda a zmizel klam: zajisté klam jest věcí mizivou.“(81)
وَنُنَزِّلُ مِنَ القُرءانِ ما هُوَ شِفاءٌ وَرَحمَةٌ لِلمُؤمِنينَ ۙ وَلا يَزيدُ الظّٰلِمينَ إِلّا خَسارًا(82)
A sesíláme z Koránu, cožkoliv lékem jest a milosrdenstvím věřícím, však nepravostným přispěje pouze k větší záhubě.(82)
وَإِذا أَنعَمنا عَلَى الإِنسٰنِ أَعرَضَ وَنَـٔا بِجانِبِهِ ۖ وَإِذا مَسَّهُ الشَّرُّ كانَ يَـٔوسًا(83)
A když milosti popřejeme člověku, odvrací se a poodchází stranou: však když zlo dotkne se jej, jest zoufalý.(83)
قُل كُلٌّ يَعمَلُ عَلىٰ شاكِلَتِهِ فَرَبُّكُم أَعلَمُ بِمَن هُوَ أَهدىٰ سَبيلًا(84)
Rci: „Každý jedná podle způsobu svého a Pán váš nejlépe ví, kdo na nejlepší nalézá se stezce.“(84)
وَيَسـَٔلونَكَ عَنِ الرّوحِ ۖ قُلِ الرّوحُ مِن أَمرِ رَبّى وَما أوتيتُم مِنَ العِلمِ إِلّا قَليلًا(85)
A dotazovati se budou tě ohledně ducha. Rci: „Duch přichází z rozkazu božího: a nebylo dáno vám z vědění, vyjma maličko.“(85)
وَلَئِن شِئنا لَنَذهَبَنَّ بِالَّذى أَوحَينا إِلَيكَ ثُمَّ لا تَجِدُ لَكَ بِهِ عَلَينا وَكيلًا(86)
A kdybychom chtěli, mohli bychom jistotně dát zmizeti tomu, co vnukli jsme ti: a pak nenasel bys, kdo v té věci byl by tobě proti nám ochráncem,(86)
إِلّا رَحمَةً مِن رَبِّكَ ۚ إِنَّ فَضلَهُ كانَ عَلَيكَ كَبيرًا(87)
leda z milosrdenství od Pána tvého: neboť milost jeho vůči tobě zajisté jest velká.(87)
قُل لَئِنِ اجتَمَعَتِ الإِنسُ وَالجِنُّ عَلىٰ أَن يَأتوا بِمِثلِ هٰذَا القُرءانِ لا يَأتونَ بِمِثلِهِ وَلَو كانَ بَعضُهُم لِبَعضٍ ظَهيرًا(88)
Rci: „Kdyby shromáždili se lidé a Džinnové s úmyslem vytvořiti cos rovného tomuto Koránu, nevytvořili by mu rovného, i kdyby navzájem si byli pomocníky.(88)
وَلَقَد صَرَّفنا لِلنّاسِ فى هٰذَا القُرءانِ مِن كُلِّ مَثَلٍ فَأَبىٰ أَكثَرُ النّاسِ إِلّا كُفورًا(89)
A předvedli jsme v tomto Koránu lidem rozmanitost ze všech podobenství, však odmítla většina lidí vše, vyjma nevíry.(89)
وَقالوا لَن نُؤمِنَ لَكَ حَتّىٰ تَفجُرَ لَنا مِنَ الأَرضِ يَنبوعًا(90)
A řekli : „Neuvěříme ti, dokud nedáš vytrysknouti nám ze země prameni,(90)
أَو تَكونَ لَكَ جَنَّةٌ مِن نَخيلٍ وَعِنَبٍ فَتُفَجِّرَ الأَنهٰرَ خِلٰلَها تَفجيرًا(91)
aneb dokud nebudeš míti zahradu datlovníků a révy vinné a nedáš vyvírati řekám ve středu jejím vyvíráním,(91)
أَو تُسقِطَ السَّماءَ كَما زَعَمتَ عَلَينا كِسَفًا أَو تَأتِىَ بِاللَّهِ وَالمَلٰئِكَةِ قَبيلًا(92)
aneb nedáš spadnouti na nás nebesa, jak tvrdil's, po kusech, aneb nepředvedeš Boha a anděly co ručitele,(92)
أَو يَكونَ لَكَ بَيتٌ مِن زُخرُفٍ أَو تَرقىٰ فِى السَّماءِ وَلَن نُؤمِنَ لِرُقِيِّكَ حَتّىٰ تُنَزِّلَ عَلَينا كِتٰبًا نَقرَؤُهُ ۗ قُل سُبحانَ رَبّى هَل كُنتُ إِلّا بَشَرًا رَسولًا(93)
aneb nebudeš míti dům pozlacený, aneb nevystoupíš na nebesa: a neuvěříme ve vystoupení tvé, dokud nesešleš nám dolů knihu, již čísti bychom mohli.“ Rci: „Chválen budiž Pán můj! Zdaž jiného což jsem, než člověkem, poslem?“(93)
وَما مَنَعَ النّاسَ أَن يُؤمِنوا إِذ جاءَهُمُ الهُدىٰ إِلّا أَن قالوا أَبَعَثَ اللَّهُ بَشَرًا رَسولًا(94)
A co zabraňuje lidem, aby věřili, když přišlo jim (dobré) vedení, leda to, že říkají: „Zdaž poslal Bůh člověka co posla?“(94)
قُل لَو كانَ فِى الأَرضِ مَلٰئِكَةٌ يَمشونَ مُطمَئِنّينَ لَنَزَّلنا عَلَيهِم مِنَ السَّماءِ مَلَكًا رَسولًا(95)
Rci: „Kdyby žili na zemi andělé a chodili po ní v poklidu, jistě bychom byli seslali jim s nebe anděla co posla.“(95)
قُل كَفىٰ بِاللَّهِ شَهيدًا بَينى وَبَينَكُم ۚ إِنَّهُ كانَ بِعِبادِهِ خَبيرًا بَصيرًا(96)
Rci: „Bůh postačitelným jest svědkem mezi mnou a vámi, neboť on zajisté dobře zpraven jest o služebnících svých a pozoruje je.“(96)
وَمَن يَهدِ اللَّهُ فَهُوَ المُهتَدِ ۖ وَمَن يُضلِل فَلَن تَجِدَ لَهُم أَولِياءَ مِن دونِهِ ۖ وَنَحشُرُهُم يَومَ القِيٰمَةِ عَلىٰ وُجوهِهِم عُميًا وَبُكمًا وَصُمًّا ۖ مَأوىٰهُم جَهَنَّمُ ۖ كُلَّما خَبَت زِدنٰهُم سَعيرًا(97)
A koho Bůh povede, ten (dobře) bude veden a koho zavede v bluď, tomu nenalezneš ochránce, mimo něho: a shromáždíme je v den zmrtvýchvstání, padší na tváře své, slepé a němé a hluché: obydlím jejich bude peklo a pokaždé když zhasne, zvětšíme pro ně vzplání jeho.(97)
ذٰلِكَ جَزاؤُهُم بِأَنَّهُم كَفَروا بِـٔايٰتِنا وَقالوا أَءِذا كُنّا عِظٰمًا وَرُفٰتًا أَءِنّا لَمَبعوثونَ خَلقًا جَديدًا(98)
Toto bude odměna jejich za to, že neuvěřili ve znamení naše a říkali: „Zdaž až budeme kosti a prach, budeme vzkříšeni ve stvoření novém?“(98)
۞ أَوَلَم يَرَوا أَنَّ اللَّهَ الَّذى خَلَقَ السَّمٰوٰتِ وَالأَرضَ قادِرٌ عَلىٰ أَن يَخلُقَ مِثلَهُم وَجَعَلَ لَهُم أَجَلًا لا رَيبَ فيهِ فَأَبَى الظّٰلِمونَ إِلّا كُفورًا(99)
Což nevidí, že Bůh, jenž stvořil nebe i zemi, může též stvořiti jim podobné? A předurčil jim lhůtu — o níž není pochyby, však nepravostní zamítají vše, vyjma nevíry.(99)
قُل لَو أَنتُم تَملِكونَ خَزائِنَ رَحمَةِ رَبّى إِذًا لَأَمسَكتُم خَشيَةَ الإِنفاقِ ۚ وَكانَ الإِنسٰنُ قَتورًا(100)
Rci: „Kdybyste měli vládu nad pokladnicemi milosrdenství Pána mého, tehdy pevně drželi byste je ze strachu, abyste jich nevypotřebovali: neboť člověk jest chamtivý.“(100)
وَلَقَد ءاتَينا موسىٰ تِسعَ ءايٰتٍ بَيِّنٰتٍ ۖ فَسـَٔل بَنى إِسرٰءيلَ إِذ جاءَهُم فَقالَ لَهُ فِرعَونُ إِنّى لَأَظُنُّكَ يٰموسىٰ مَسحورًا(101)
A kdysi dali jsme Mojžíšovi devatero znamení jasných: i taž se synů Israele ohledně toho, když přišel k nim a když řekl mu Farao: „Zajisté mním, Mojžíši, žes očarován.“(101)
قالَ لَقَد عَلِمتَ ما أَنزَلَ هٰؤُلاءِ إِلّا رَبُّ السَّمٰوٰتِ وَالأَرضِ بَصائِرَ وَإِنّى لَأَظُنُّكَ يٰفِرعَونُ مَثبورًا(102)
Řekl (Mojžíš) : „Však víš ze neseslal tato znamení nikdo jiný, než Pán nebes a země, co znamení viditelná: zajisté pak mním, Faraone, žes záhubě propadlý.“(102)
فَأَرادَ أَن يَستَفِزَّهُم مِنَ الأَرضِ فَأَغرَقنٰهُ وَمَن مَعَهُ جَميعًا(103)
I chtěl vypuditi je ze země a utopili jsme jej a kdožkoliv s ním byl, všechny.(103)
وَقُلنا مِن بَعدِهِ لِبَنى إِسرٰءيلَ اسكُنُوا الأَرضَ فَإِذا جاءَ وَعدُ الءاخِرَةِ جِئنا بِكُم لَفيفًا(104)
A řekli jsme poté synům Israele: „Přebývejte v zemi a když přijde doba slibu života budoucího, shromáždíme vás veškeré.“(104)
وَبِالحَقِّ أَنزَلنٰهُ وَبِالحَقِّ نَزَلَ ۗ وَما أَرسَلنٰكَ إِلّا مُبَشِّرًا وَنَذيرًا(105)
A v pravdě seslali jsme jej (Korán) a v pravdě sestoupil a poslali jsme tě pouze jako věštitele a varovatele.(105)
وَقُرءانًا فَرَقنٰهُ لِتَقرَأَهُ عَلَى النّاسِ عَلىٰ مُكثٍ وَنَزَّلنٰهُ تَنزيلًا(106)
A Korán ten rozdělili jsme (na části), abys čísti jej mohl lidu pozvolna: a seslali jsme jej sesláním pozvolným.(106)
قُل ءامِنوا بِهِ أَو لا تُؤمِنوا ۚ إِنَّ الَّذينَ أوتُوا العِلمَ مِن قَبلِهِ إِذا يُتلىٰ عَلَيهِم يَخِرّونَ لِلأَذقانِ سُجَّدًا(107)
Rci: „Věříte-li v něj, či nevěříte, ti, kterým dáno bylo vědění před tím, padají na tváře své úctou, když čten jest jim,(107)
وَيَقولونَ سُبحٰنَ رَبِّنا إِن كانَ وَعدُ رَبِّنا لَمَفعولًا(108)
a praví: ,Chválen budiž Pán náš! Neb slib Pána našeho se splňuje.‘ “(108)
وَيَخِرّونَ لِلأَذقانِ يَبكونَ وَيَزيدُهُم خُشوعًا ۩(109)
A padají na tváře své plačíce a roznmožena jest pokora jejich.(109)
قُلِ ادعُوا اللَّهَ أَوِ ادعُوا الرَّحمٰنَ ۖ أَيًّا ما تَدعوا فَلَهُ الأَسماءُ الحُسنىٰ ۚ وَلا تَجهَر بِصَلاتِكَ وَلا تُخافِت بِها وَابتَغِ بَينَ ذٰلِكَ سَبيلًا(110)
Rci: „Vzývejte Boha anebo vzývejte Milosrdného: pod kterýmkoli z těchto jmen byste jej vzývali, vězte, že Bohu přináležejí jména nejlepší.“ A nebudiž příliš hlasitým v modlitbě své, aniž příliš skrytým, nýbrž následuj mezi těmito stezku střední:(110)
وَقُلِ الحَمدُ لِلَّهِ الَّذى لَم يَتَّخِذ وَلَدًا وَلَم يَكُن لَهُ شَريكٌ فِى المُلكِ وَلَم يَكُن لَهُ وَلِىٌّ مِنَ الذُّلِّ ۖ وَكَبِّرهُ تَكبيرًا(111)
a rci: „Chvála Bohu, jenž neučinil sobě syna, aniž má podílníka v panství svém, a jenž neměl (nikdy) ochránce před ponížením.“ A vyvyšuj Boha vyvyšováním.(111)