Al-Hijr( الحجر)
Original,King Fahad Quran Complex(الأصلي,مجمع الملك فهد القرآن)
show/hide
A. R. Nykl(A. R. Nykl)
show/hide
بِسمِ اللَّهِ الرَّحمٰنِ الرَّحيمِ الر ۚ تِلكَ ءايٰتُ الكِتٰبِ وَقُرءانٍ مُبينٍ(1)
Alif. Lám. Rá. Tato znamení jsou Knihy a Čtení zjevného.(1)
رُبَما يَوَدُّ الَّذينَ كَفَروا لَو كانوا مُسلِمينَ(2)
Častokráte přáti si budou nevěřící, aby byli z odevzdaných do vůle Boží.(2)
ذَرهُم يَأكُلوا وَيَتَمَتَّعوا وَيُلهِهِمُ الأَمَلُ ۖ فَسَوفَ يَعلَمونَ(3)
Nech je, ať hodují a užívají a klamati dávají se nadějí: však zvědí!(3)
وَما أَهلَكنا مِن قَريَةٍ إِلّا وَلَها كِتابٌ مَعلومٌ(4)
Nezahladili jsme nikdy města, aniž by dáno bylo mu písmo povědomé.(4)
ما تَسبِقُ مِن أُمَّةٍ أَجَلَها وَما يَستَـٔخِرونَ(5)
Nelze nikterému národu uspíšiti lhůtu svou, aniž zpozditi ji.(5)
وَقالوا يٰأَيُّهَا الَّذى نُزِّلَ عَلَيهِ الذِّكرُ إِنَّكَ لَمَجنونٌ(6)
A říkají: „Ty, jemuž sesláno bylo Napomenutí, zajisté zlým duchem jsi posedlý:(6)
لَو ما تَأتينا بِالمَلٰئِكَةِ إِن كُنتَ مِنَ الصّٰدِقينَ(7)
zdaž nebyl bys přišel k nám provázen anděly, kdybys byl pravdomluvný?“(7)
ما نُنَزِّلُ المَلٰئِكَةَ إِلّا بِالحَقِّ وَما كانوا إِذًا مُنظَرينَ(8)
Nesesíláme andělů svých, leda s právem a tehdy nebylo by již poshověno nevěřícím.(8)
إِنّا نَحنُ نَزَّلنَا الذِّكرَ وَإِنّا لَهُ لَحٰفِظونَ(9)
Zajistéť seslali jsme Napomenutí a jistě chrániti je budeme.(9)
وَلَقَد أَرسَلنا مِن قَبلِكَ فى شِيَعِ الأَوَّلينَ(10)
A již před tebou poslali jsme vyslance k sektám předešlých:(10)
وَما يَأتيهِم مِن رَسولٍ إِلّا كانوا بِهِ يَستَهزِءونَ(11)
a nepřisel ani jeden prorok k nim, aniž by se mu nebyli vysmívali:(11)
كَذٰلِكَ نَسلُكُهُ فى قُلوبِ المُجرِمينَ(12)
a na stejnou dráhu uvedeme srdce provinilců.(12)
لا يُؤمِنونَ بِهِ ۖ وَقَد خَلَت سُنَّةُ الأَوَّلينَ(13)
Neuvěří v ně, jakž minulá zvyklost byla předešlých:(13)
وَلَو فَتَحنا عَلَيهِم بابًا مِنَ السَّماءِ فَظَلّوا فيهِ يَعرُجونَ(14)
i kdybychom otevřeli nad nimi bránu v nebesích a oni vzestupovali směrem k ní,(14)
لَقالوا إِنَّما سُكِّرَت أَبصٰرُنا بَل نَحنُ قَومٌ مَسحورونَ(15)
stále by říkali ještě: „Opojeni jsou zrakové naši, ba v pravdě lid jsme očarovaný!“(15)
وَلَقَد جَعَلنا فِى السَّماءِ بُروجًا وَزَيَّنّٰها لِلنّٰظِرينَ(16)
Ustanovili jsme na nebi znamení zvířetníku a zkrášlili jsme je pro (vzhled) pohlížejících:(16)
وَحَفِظنٰها مِن كُلِّ شَيطٰنٍ رَجيمٍ(17)
a ochránili je před každým Satanem kamenovaným,(17)
إِلّا مَنِ استَرَقَ السَّمعَ فَأَتبَعَهُ شِهابٌ مُبينٌ(18)
vyjma toho, jenž naslouchá pokradmu a v zápětí stižen jest šlehem plamene viditelným.(18)
وَالأَرضَ مَدَدنٰها وَأَلقَينا فيها رَوٰسِىَ وَأَنبَتنا فيها مِن كُلِّ شَيءٍ مَوزونٍ(19)
A rozprostřeli jsme zemi a rozházeli po ní temena hor a vzrůsti jsme dali na ní všem věcem dle zvážení:(19)
وَجَعَلنا لَكُم فيها مَعٰيِشَ وَمَن لَستُم لَهُ بِرٰزِقينَ(20)
a zaopatřili jsme na ní výživu vám, jakož i těm, kterých nevyživujete.(20)
وَإِن مِن شَيءٍ إِلّا عِندَنا خَزائِنُهُ وَما نُنَزِّلُهُ إِلّا بِقَدَرٍ مَعلومٍ(21)
Není věci, jíž zásoby nebyly by v naší moci: a poskytneme je shůry jen v množství stanoveném.(21)
وَأَرسَلنَا الرِّيٰحَ لَوٰقِحَ فَأَنزَلنا مِنَ السَّماءِ ماءً فَأَسقَينٰكُموهُ وَما أَنتُم لَهُ بِخٰزِنينَ(22)
A vyslali jsme větry zúrodňující a seslali jsme s nebe vodu, jíž napájíme vás: a vy nejste pány nádrží jejich.(22)
وَإِنّا لَنَحنُ نُحيۦ وَنُميتُ وَنَحنُ الوٰرِثونَ(23)
Zajisté my jsme to, kteříž obživujeme a umrtvujeme a my (všeho) jsme dědici.(23)
وَلَقَد عَلِمنَا المُستَقدِمينَ مِنكُم وَلَقَد عَلِمنَا المُستَـٔخِرينَ(24)
Zajisté znali jsme ony, kdož předešli vás a známe ty, kteří po vás přijdou.(24)
وَإِنَّ رَبَّكَ هُوَ يَحشُرُهُم ۚ إِنَّهُ حَكيمٌ عَليمٌ(25)
V pravdě Pán tvůj shromáždí je všechny, neboť moudrý jest a vševědoucí.(25)
وَلَقَد خَلَقنَا الإِنسٰنَ مِن صَلصٰلٍ مِن حَمَإٍ مَسنونٍ(26)
Stvořili jsme pak člověka z hlíny, z bláta hrnčířského:(26)
وَالجانَّ خَلَقنٰهُ مِن قَبلُ مِن نارِ السَّمومِ(27)
před ním pak stvořili jsme Džinny z ohně sžírajícího.(27)
وَإِذ قالَ رَبُّكَ لِلمَلٰئِكَةِ إِنّى خٰلِقٌ بَشَرًا مِن صَلصٰلٍ مِن حَمَإٍ مَسنونٍ(28)
(Pomni), když řekl Pán tvůj k andělům: „Jáť zajisté tvořím člověka z hlíny, z bláta hrnčířského:(28)
فَإِذا سَوَّيتُهُ وَنَفَختُ فيهِ مِن روحى فَقَعوا لَهُ سٰجِدينَ(29)
a až vytvořím podobu jeho a vdechnu do ní ducha svého, padnete na tváře své, uctívajíce ho.“(29)
فَسَجَدَ المَلٰئِكَةُ كُلُّهُم أَجمَعونَ(30)
I padli na tváře své andělé všichni, vesměs,(30)
إِلّا إِبليسَ أَبىٰ أَن يَكونَ مَعَ السّٰجِدينَ(31)
vyjma Iblíse jenž, odepřel připojiti se k uctívajícím.(31)
قالَ يٰإِبليسُ ما لَكَ أَلّا تَكونَ مَعَ السّٰجِدينَ(32)
Řekl (Bůh): „Ó Iblísi, proč nepřipojuješ se k uctívajícím?“(32)
قالَ لَم أَكُن لِأَسجُدَ لِبَشَرٍ خَلَقتَهُ مِن صَلصٰلٍ مِن حَمَإٍ مَسنونٍ(33)
Řekl: „Nepadnu na tvář svou před člověkem, jejž stvořil's z hlíny, z bláta hrnčířského.“(33)
قالَ فَاخرُج مِنها فَإِنَّكَ رَجيمٌ(34)
Řekl Bůh: „Vyjdiž odsud — zajistéť kamenován jsi!(34)
وَإِنَّ عَلَيكَ اللَّعنَةَ إِلىٰ يَومِ الدّينِ(35)
A dojista prokletí bude nad tebou až do dne soudného.“(35)
قالَ رَبِّ فَأَنظِرنى إِلىٰ يَومِ يُبعَثونَ(36)
Řekl: „Pane můj, poshov mi do dne vzkříšení jejich.“(36)
قالَ فَإِنَّكَ مِنَ المُنظَرينَ(37)
Řekl (Bůh): „Budiž jedním z těch, jimž poshověno jest,(37)
إِلىٰ يَومِ الوَقتِ المَعلومِ(38)
až do dne lhůty stanovené.“(38)
قالَ رَبِّ بِما أَغوَيتَنى لَأُزَيِّنَنَّ لَهُم فِى الأَرضِ وَلَأُغوِيَنَّهُم أَجمَعينَ(39)
Řekl: „Pane můj, za to, že's zlákal mne, zajisté krášlit budu lidem (pobyt) na zemi a všechny zlákám je,(39)
إِلّا عِبادَكَ مِنهُمُ المُخلَصينَ(40)
vyjma služebníků tvojich upřímných.“(40)
قالَ هٰذا صِرٰطٌ عَلَىَّ مُستَقيمٌ(41)
Řekl (Bůh): „Tato cesta, podle mne, jest správná,(41)
إِنَّ عِبادى لَيسَ لَكَ عَلَيهِم سُلطٰنٌ إِلّا مَنِ اتَّبَعَكَ مِنَ الغاوينَ(42)
neboť nad služebníky mými zajisté nebudeš míti moci, vyjma těch, kdož následovati budou tě, byvše zlákáni.“(42)
وَإِنَّ جَهَنَّمَ لَمَوعِدُهُم أَجمَعينَ(43)
V pravdě, peklo zaslíbeným jest místem těchto všechněch.(43)
لَها سَبعَةُ أَبوٰبٍ لِكُلِّ بابٍ مِنهُم جُزءٌ مَقسومٌ(44)
V ně sedmero vede bran a u každé brány bude z nich oddíl určitý.(44)
إِنَّ المُتَّقينَ فى جَنّٰتٍ وَعُيونٍ(45)
Však bohabojní dlíti budou uprostřed zahrad rajských a pramenů:(45)
ادخُلوها بِسَلٰمٍ ءامِنينَ(46)
„Vstupte do nich v pokoji a bezpečí!“(46)
وَنَزَعنا ما فى صُدورِهِم مِن غِلٍّ إِخوٰنًا عَلىٰ سُرُرٍ مُتَقٰبِلينَ(47)
Zprostili jsme nitra jejich veškeré zášti: bratrsky hověti si budou na lehátkách, pohlížejíce si tváří v tvář:(47)
لا يَمَسُّهُم فيها نَصَبٌ وَما هُم مِنها بِمُخرَجينَ(48)
tam nepostihne jich nikdy únava, aniž kdy ztad vypuzeni budou.(48)
۞ نَبِّئ عِبادى أَنّى أَنَا الغَفورُ الرَّحيمُ(49)
Oznam služebníkům mým, že velký jsem v odpouštění, slitovný:(49)
وَأَنَّ عَذابى هُوَ العَذابُ الأَليمُ(50)
a že trest můj trest jest bolestný:(50)
وَنَبِّئهُم عَن ضَيفِ إِبرٰهيمَ(51)
a vypravuj jim o hostech Abrahamových,(51)
إِذ دَخَلوا عَلَيهِ فَقالوا سَلٰمًا قالَ إِنّا مِنكُم وَجِلونَ(52)
když vešli k němu a řekli: „Pokoj (s tebou)“ a řekl: „Zajisté ulekli jsme se vás.“(52)
قالوا لا تَوجَل إِنّا نُبَشِّرُكَ بِغُلٰمٍ عَليمٍ(53)
Řekli: „Nelekej se, neboť přinášíme ti zvěst, že obdařen budeš synem moudrým.“(53)
قالَ أَبَشَّرتُمونى عَلىٰ أَن مَسَّنِىَ الكِبَرُ فَبِمَ تُبَشِّرونَ(54)
Řekl: „Zdaž zvěstovati budete mi tuto novinu, když stáří dostihlo mne? Co v pravdě máte mi oznámiti?“(54)
قالوا بَشَّرنٰكَ بِالحَقِّ فَلا تَكُن مِنَ القٰنِطينَ(55)
Řekli jsme ti novinu pravdivou: tudíž nebuď z těch, kdož ztrácejí naději.“(55)
قالَ وَمَن يَقنَطُ مِن رَحمَةِ رَبِّهِ إِلَّا الضّالّونَ(56)
Řekl: „Kdož ztrácí naději v milosrdenství boží, vyjma zbloudilých?“(56)
قالَ فَما خَطبُكُم أَيُّهَا المُرسَلونَ(57)
Řekl dále: „Jaké jest poslání vaše, ó poslové?“(57)
قالوا إِنّا أُرسِلنا إِلىٰ قَومٍ مُجرِمينَ(58)
Řekli: „Zajisté posláni jsme k lidu provinilému,(58)
إِلّا ءالَ لوطٍ إِنّا لَمُنَجّوهُم أَجمَعينَ(59)
vyjma rodu Lotova, kterýž zachráníme veškerý,(59)
إِلَّا امرَأَتَهُ قَدَّرنا ۙ إِنَّها لَمِنَ الغٰبِرينَ(60)
kromě ženy jeho, jíž přisoudili jsme aby byla jednou z liknavých.“(60)
فَلَمّا جاءَ ءالَ لوطٍ المُرسَلونَ(61)
A když k rodu Lotovu přišli vyslanci,(61)
قالَ إِنَّكُم قَومٌ مُنكَرونَ(62)
řekl (Lot): „Zajisté lidé jste mi neznámí.“(62)
قالوا بَل جِئنٰكَ بِما كانوا فيهِ يَمتَرونَ(63)
Řekli: „Ovšem, přišli jsme k tobě za účelem, o němž (lid tvůj) pochybuje:(63)
وَأَتَينٰكَ بِالحَقِّ وَإِنّا لَصٰدِقونَ(64)
přinesli jsme ti pravdu a pravdu mluvíme:(64)
فَأَسرِ بِأَهلِكَ بِقِطعٍ مِنَ الَّيلِ وَاتَّبِع أَدبٰرَهُم وَلا يَلتَفِت مِنكُم أَحَدٌ وَامضوا حَيثُ تُؤمَرونَ(65)
vyjdi tudíž s rodinou svou za temna (této) noci a následuj je vzadu: nechť pak neobrací se z vás nikdo, nýbrž kráčejte, kamž nakázáno jest vám.“(65)
وَقَضَينا إِلَيهِ ذٰلِكَ الأَمرَ أَنَّ دابِرَ هٰؤُلاءِ مَقطوعٌ مُصبِحينَ(66)
Dali jsme mu pak tento rozkaz neboť do posledního měl býti vyhlazen lid onen z rána.(66)
وَجاءَ أَهلُ المَدينَةِ يَستَبشِرونَ(67)
I přihnal se lid města, rozradován zprávou —(67)
قالَ إِنَّ هٰؤُلاءِ ضَيفى فَلا تَفضَحونِ(68)
Řekl (Lot): „Toto jsou hosté mí, pročež nezneuctívejte mne:(68)
وَاتَّقُوا اللَّهَ وَلا تُخزونِ(69)
a bojte se Boha a potupou nepokrývejte mne.“(69)
قالوا أَوَلَم نَنهَكَ عَنِ العٰلَمينَ(70)
Řekli: „Zdaž nezapověděli jsme ti, abys (poskytoval útulku) komukoliv?“(70)
قالَ هٰؤُلاءِ بَناتى إِن كُنتُم فٰعِلينَ(71)
Řekl: „Zde jsou dcery mé, chcete-li se (smilstva) dopouštěti.“(71)
لَعَمرُكَ إِنَّهُم لَفى سَكرَتِهِم يَعمَهونَ(72)
Při životě tvém, lid zajisté bloudil v opojení svém:(72)
فَأَخَذَتهُمُ الصَّيحَةُ مُشرِقينَ(73)
a bouře zachvátila je při slunce východu:(73)
فَجَعَلنا عٰلِيَها سافِلَها وَأَمطَرنا عَلَيهِم حِجارَةً مِن سِجّيلٍ(74)
a obrátili jsme město vrchem do spodu a dštili jsme na ně kamení z hlíny vypálené:(74)
إِنَّ فى ذٰلِكَ لَءايٰتٍ لِلمُتَوَسِّمينَ(75)
zajistéť v tomto všem znamení jest pro bedlivě badající.(75)
وَإِنَّها لَبِسَبيلٍ مُقيمٍ(76)
A města ona leží na cestě tam dosud zůstalé:(76)
إِنَّ فى ذٰلِكَ لَءايَةً لِلمُؤمِنينَ(77)
zajistéť v tomto (všem) znamení jest pro věřící.(77)
وَإِن كانَ أَصحٰبُ الأَيكَةِ لَظٰلِمينَ(78)
Byli pak obyvatelé hvozdu též nepravostnými:(78)
فَانتَقَمنا مِنهُم وَإِنَّهُما لَبِإِمامٍ مُبينٍ(79)
a pomstou svojí zasáhli jsme je a obě města jsou dojista příkladem zjevným.(79)
وَلَقَد كَذَّبَ أَصحٰبُ الحِجرِ المُرسَلينَ(80)
A obyvatelé HEDŽRU lháři nazývali vyslance:(80)
وَءاتَينٰهُم ءايٰتِنا فَكانوا عَنها مُعرِضينَ(81)
a předvedli jsme jim znamení naše, však odvrátili se od nich.(81)
وَكانوا يَنحِتونَ مِنَ الجِبالِ بُيوتًا ءامِنينَ(82)
Ve skalách hor tesali si obydlí, aby byli v bezpečí,(82)
فَأَخَذَتهُمُ الصَّيحَةُ مُصبِحينَ(83)
však bouře zachvátila je za jitra časného,(83)
فَما أَغنىٰ عَنهُم ما كانوا يَكسِبونَ(84)
a nic neprospěly jim jejich námahy.(84)
وَما خَلَقنَا السَّمٰوٰتِ وَالأَرضَ وَما بَينَهُما إِلّا بِالحَقِّ ۗ وَإِنَّ السّاعَةَ لَءاتِيَةٌ ۖ فَاصفَحِ الصَّفحَ الجَميلَ(85)
Zajisté stvořili jsme nebe i země a vše, což mezi nimi jest, jedině v pravdě: hodina (soudu) pak přijde nezvratně. Promíjej tudíž promíjením krásným,(85)
إِنَّ رَبَّكَ هُوَ الخَلّٰقُ العَليمُ(86)
neboť Pán tvůj zajisté jest Stvořitelem, jest vševědoucím.(86)
وَلَقَد ءاتَينٰكَ سَبعًا مِنَ المَثانى وَالقُرءانَ العَظيمَ(87)
Již dali jsme ti sedm veršů ke stálému opakování a Korán velebný.(87)
لا تَمُدَّنَّ عَينَيكَ إِلىٰ ما مَتَّعنا بِهِ أَزوٰجًا مِنهُم وَلا تَحزَن عَلَيهِم وَاخفِض جَناحَكَ لِلمُؤمِنينَ(88)
Nespočívej dlouhým pohledem na požitcích, jichž popřáli jsme několika párům z nich: nermuť se nijak pro ně, nýbrž skloň křídla svá nad věřícími.(88)
وَقُل إِنّى أَنَا النَّذيرُ المُبينُ(89)
A rci: „Jáť v pravdě jsem varovatelem zjevným.“(89)
كَما أَنزَلنا عَلَى المُقتَسِمينَ(90)
Seslali jsme (trest) na ty, kdož rozdělují:(90)
الَّذينَ جَعَلُوا القُرءانَ عِضينَ(91)
kdož dělí Korán na části.(91)
فَوَرَبِّكَ لَنَسـَٔلَنَّهُم أَجمَعينَ(92)
Při Pánu tvém! Jistotně budeme dotazovati se jich všechněch(92)
عَمّا كانوا يَعمَلونَ(93)
ohledně toho, co činili.(93)
فَاصدَع بِما تُؤمَرُ وَأَعرِض عَنِ المُشرِكينَ(94)
Ohlašuj tudíž, což nakázáno ti bylo a straň se mnohobožců:(94)
إِنّا كَفَينٰكَ المُستَهزِءينَ(95)
my pak zajisté dostačíme ti oproti posměváčkům,(95)
الَّذينَ يَجعَلونَ مَعَ اللَّهِ إِلٰهًا ءاخَرَ ۚ فَسَوفَ يَعلَمونَ(96)
kteří staví si vedle Boha boha jiného: však zvědí!(96)
وَلَقَد نَعلَمُ أَنَّكَ يَضيقُ صَدرُكَ بِما يَقولونَ(97)
Dobře pak víme, že svírá se ti hruď (bolem) nad tím, co říkají:(97)
فَسَبِّح بِحَمدِ رَبِّكَ وَكُن مِنَ السّٰجِدينَ(98)
pročež vyvyšuj Pána svého ve chvále jeho a druž se k těm, kdož padají na tvář svou:(98)
وَاعبُد رَبَّكَ حَتّىٰ يَأتِيَكَ اليَقينُ(99)
a uctívej Pána svého, dokud nepřijde ti to, co jest jistotné.(99)