Al-Ghaafir( غافر)
Original,King Fahad Quran Complex(الأصلي,مجمع الملك فهد القرآن)
show/hide
A. R. Nykl(A. R. Nykl)
show/hide
بِسمِ اللَّهِ الرَّحمٰنِ الرَّحيمِ حم(1)
Há. Mím.(1)
تَنزيلُ الكِتٰبِ مِنَ اللَّهِ العَزيزِ العَليمِ(2)
Seslání Knihy od Boha, Mocného, Moudrého!(2)
غافِرِ الذَّنبِ وَقابِلِ التَّوبِ شَديدِ العِقابِ ذِى الطَّولِ ۖ لا إِلٰهَ إِلّا هُوَ ۖ إِلَيهِ المَصيرُ(3)
Jenž odpouští viny a přijímá pokání, přísný jest v trestání, dlouhé má strpení: není Boha, kromě něho; a k němu vede cesta (návratu).(3)
ما يُجٰدِلُ فى ءايٰتِ اللَّهِ إِلَّا الَّذينَ كَفَروا فَلا يَغرُركَ تَقَلُّبُهُم فِى البِلٰدِ(4)
Nehádá se ohledně znamení božích nikdo, vyjma těch, kdož neuvěřili: nech nemátne tě jejich chození semo tamo v zemi.(4)
كَذَّبَت قَبلَهُم قَومُ نوحٍ وَالأَحزابُ مِن بَعدِهِم ۖ وَهَمَّت كُلُّ أُمَّةٍ بِرَسولِهِم لِيَأخُذوهُ ۖ وَجٰدَلوا بِالبٰطِلِ لِيُدحِضوا بِهِ الحَقَّ فَأَخَذتُهُم ۖ فَكَيفَ كانَ عِقابِ(5)
Před nimi lhářem nazval Noema lid jeho a spojenci učinili tak po nich: silně zasazoval se každý národ proti proroku svému, snažíce se zmocniti se jej, a odporovali mu nepravdou, aby utlumili v něm pravdu. Však udeřil jsem na ně: a jaký byl trest můj!(5)
وَكَذٰلِكَ حَقَّت كَلِمَتُ رَبِّكَ عَلَى الَّذينَ كَفَروا أَنَّهُم أَصحٰبُ النّارِ(6)
A stejně tak pronesen byl rozsudek nad těmi, kdož neuvěřili: zajisté budou obyvateli ohně!(6)
الَّذينَ يَحمِلونَ العَرشَ وَمَن حَولَهُ يُسَبِّحونَ بِحَمدِ رَبِّهِم وَيُؤمِنونَ بِهِ وَيَستَغفِرونَ لِلَّذينَ ءامَنوا رَبَّنا وَسِعتَ كُلَّ شَيءٍ رَحمَةً وَعِلمًا فَاغفِر لِلَّذينَ تابوا وَاتَّبَعوا سَبيلَكَ وَقِهِم عَذابَ الجَحيمِ(7)
Ti, kdož nesou trůn a ti, kdož obklopují jej, vyvyšují Pána svého ve chvále jeho a věří v něho: a prosí za odpuštění pro ty, kdož uvěřili: „Pane náš, ty obestíráš vše milosrdenstvím a věděním svým: pročež odpusť těm, kdož kajícně obrátili se k tobě a následují stezku tvou: ochraň je před trestem plamene (pekelného) —(7)
رَبَّنا وَأَدخِلهُم جَنّٰتِ عَدنٍ الَّتى وَعَدتَهُم وَمَن صَلَحَ مِن ءابائِهِم وَأَزوٰجِهِم وَذُرِّيّٰتِهِم ۚ إِنَّكَ أَنتَ العَزيزُ الحَكيمُ(8)
Pane náš — a uved je v zahrady Edenu, kterés přislíbil jim a těm, kdož spravedlivi byli z otců jejich a manželek jejich a potomstva jejich: tyť zajisté mocný jsi, moudrý!(8)
وَقِهِمُ السَّيِّـٔاتِ ۚ وَمَن تَقِ السَّيِّـٔاتِ يَومَئِذٍ فَقَد رَحِمتَهُ ۚ وَذٰلِكَ هُوَ الفَوزُ العَظيمُ(9)
A chraň je před, špatnostmi, neb nad tím, jejž před špatnostmi ochráníš dne onoho, zajisté smiloval ses; a toto bude blaženost velká.“(9)
إِنَّ الَّذينَ كَفَروا يُنادَونَ لَمَقتُ اللَّهِ أَكبَرُ مِن مَقتِكُم أَنفُسَكُم إِذ تُدعَونَ إِلَى الإيمٰنِ فَتَكفُرونَ(10)
Zajisté pak zavoláno bude na ty, kdož neuvěřili: „V pravdě nenávist Boha větší jest nenávisti vaší vůči sobě samým, když voláni jste byli k víře a neuvěřili jste.“(10)
قالوا رَبَّنا أَمَتَّنَا اثنَتَينِ وَأَحيَيتَنَا اثنَتَينِ فَاعتَرَفنا بِذُنوبِنا فَهَل إِلىٰ خُروجٍ مِن سَبيلٍ(11)
Řeknou: „Pane náš, dvakráte dal's nám zemříti' a dvakráte vzkřísil's nás: přiznáváme viny své: zdaž není možnosti vyjíti odtud?“(11)
ذٰلِكُم بِأَنَّهُ إِذا دُعِىَ اللَّهُ وَحدَهُ كَفَرتُم ۖ وَإِن يُشرَك بِهِ تُؤمِنوا ۚ فَالحُكمُ لِلَّهِ العَلِىِّ الكَبيرِ(12)
„Toto jest údělem vaším proto, že když vzýván byl Bůh Jediný, nevěřili jste; a když spolčováno bylo s ním, věřili jste: a rozsouzení přináleží Bohu, Nejvyššímu, Velkému.“(12)
هُوَ الَّذى يُريكُم ءايٰتِهِ وَيُنَزِّلُ لَكُم مِنَ السَّماءِ رِزقًا ۚ وَما يَتَذَكَّرُ إِلّا مَن يُنيبُ(13)
Onť jest to, jenž ukazuje vám znamení svá a sesílá vám s nebe výživu: však nebude pamětliv toho, leda ten, jenž kajícně k Bohu obrátí se.(13)
فَادعُوا اللَّهَ مُخلِصينَ لَهُ الدّينَ وَلَو كَرِهَ الكٰفِرونَ(14)
Pročež vzývejte Boha, upřímnými jsouce k němu ve víře, i když neradi to vidí nevěřící.(14)
رَفيعُ الدَّرَجٰتِ ذُو العَرشِ يُلقِى الرّوحَ مِن أَمرِهِ عَلىٰ مَن يَشاءُ مِن عِبادِهِ لِيُنذِرَ يَومَ التَّلاقِ(15)
Povznešený na nejvyšší stupeň, Pán trůnu, vysílá ducha svého, ze svého rozkazu, na koho chce ze služebníků svých, aby varoval ohledně dne setkání,(15)
يَومَ هُم بٰرِزونَ ۖ لا يَخفىٰ عَلَى اللَّهِ مِنهُم شَيءٌ ۚ لِمَنِ المُلكُ اليَومَ ۖ لِلَّهِ الوٰحِدِ القَهّارِ(16)
dne, kdy vyjdou (z hrobů) a kdy nebude skryto Bohu ohledně jich pranic. Komu přináležeti bude moc (veškerá) v den (onen)? Bohu Jedinému, Vítěznému!(16)
اليَومَ تُجزىٰ كُلُّ نَفسٍ بِما كَسَبَت ۚ لا ظُلمَ اليَومَ ۚ إِنَّ اللَّهَ سَريعُ الحِسابِ(17)
V den ten odměněna bude každá duše dle toho, co vydobyla si; v den ten nebude křivdy; neb Bůh zajisté rychlým jest v účtování.(17)
وَأَنذِرهُم يَومَ الءازِفَةِ إِذِ القُلوبُ لَدَى الحَناجِرِ كٰظِمينَ ۚ ما لِلظّٰلِمينَ مِن حَميمٍ وَلا شَفيعٍ يُطاعُ(18)
A varuj je přede dnem blížícím se, kdy srdce lidí stoupati budou jim k hrdlu, dusíce je; a kdy nebude nepravostným přímluvce, jemuž by bylo popřáno sluchu.(18)
يَعلَمُ خائِنَةَ الأَعيُنِ وَما تُخفِى الصُّدورُ(19)
Bůh dobře zná zrádné oči a vše, co skrývají nitra.(19)
وَاللَّهُ يَقضى بِالحَقِّ ۖ وَالَّذينَ يَدعونَ مِن دونِهِ لا يَقضونَ بِشَيءٍ ۗ إِنَّ اللَّهَ هُوَ السَّميعُ البَصيرُ(20)
A Bůh rozsuzuje dle pravdy; však ti, které oni vzývají vedle něho, nerozsuzují o ničem: jedině Bůh dojista vše slyší a obzírá.(20)
۞ أَوَلَم يَسيروا فِى الأَرضِ فَيَنظُروا كَيفَ كانَ عٰقِبَةُ الَّذينَ كانوا مِن قَبلِهِم ۚ كانوا هُم أَشَدَّ مِنهُم قُوَّةً وَءاثارًا فِى الأَرضِ فَأَخَذَهُمُ اللَّهُ بِذُنوبِهِم وَما كانَ لَهُم مِنَ اللَّهِ مِن واقٍ(21)
Což necestovali v zemi a neviděli, jaký byl konec těch, kdož před nimi byli? A byli mocnější jich silou a větší zanechali stopy v zemi: však stihl je Bůh (trestem) za viny jejich a nebylo jim proti Bohu ochránce.(21)
ذٰلِكَ بِأَنَّهُم كانَت تَأتيهِم رُسُلُهُم بِالبَيِّنٰتِ فَكَفَروا فَأَخَذَهُمُ اللَّهُ ۚ إِنَّهُ قَوِىٌّ شَديدُ العِقابِ(22)
To proto, že přišli k nim proroci jejich s jasnými důkazy a oni neuvěřili: pročež trestem stihl je Bůh, neb on silný jest a přísný v trestání.(22)
وَلَقَد أَرسَلنا موسىٰ بِـٔايٰتِنا وَسُلطٰنٍ مُبينٍ(23)
Kdysi poslali jsme Mojžíše se znameními našimi a mocí zjevnou,(23)
إِلىٰ فِرعَونَ وَهٰمٰنَ وَقٰرونَ فَقالوا سٰحِرٌ كَذّابٌ(24)
k Faraonovi a Hámánovi a Qárúnovi, však (tito) řekli: „Kouzelník jest to, (velký) lhář!“(24)
فَلَمّا جاءَهُم بِالحَقِّ مِن عِندِنا قالُوا اقتُلوا أَبناءَ الَّذينَ ءامَنوا مَعَهُ وَاستَحيوا نِساءَهُم ۚ وَما كَيدُ الكٰفِرينَ إِلّا فى ضَلٰلٍ(25)
A když přišel k nim s pravdou od nás, řekli: „Zabte syny těch, kdož uvěřili s ním, a živte dcery jejich!“ Však lest nevěřících jenom selhala.(25)
وَقالَ فِرعَونُ ذَرونى أَقتُل موسىٰ وَليَدعُ رَبَّهُ ۖ إِنّى أَخافُ أَن يُبَدِّلَ دينَكُم أَو أَن يُظهِرَ فِى الأَرضِ الفَسادَ(26)
A řekl Farao: „Nechte mne, abych zabil Mojžíše: pak nechť volá si k Pánu svému! Zajisté bojím se, že změní vaše náboženství a zavede tak v zemi pohoršení.“(26)
وَقالَ موسىٰ إِنّى عُذتُ بِرَبّى وَرَبِّكُم مِن كُلِّ مُتَكَبِّرٍ لا يُؤمِنُ بِيَومِ الحِسابِ(27)
I řekl Mojžíš: „Zajisté útočiště béřu u Pána svého a Pána vašeho, přede všemi pyšnými, kdož nevěří v den súčtování.“(27)
وَقالَ رَجُلٌ مُؤمِنٌ مِن ءالِ فِرعَونَ يَكتُمُ إيمٰنَهُ أَتَقتُلونَ رَجُلًا أَن يَقولَ رَبِّىَ اللَّهُ وَقَد جاءَكُم بِالبَيِّنٰتِ مِن رَبِّكُم ۖ وَإِن يَكُ كٰذِبًا فَعَلَيهِ كَذِبُهُ ۖ وَإِن يَكُ صادِقًا يُصِبكُم بَعضُ الَّذى يَعِدُكُم ۖ إِنَّ اللَّهَ لا يَهدى مَن هُوَ مُسرِفٌ كَذّابٌ(28)
A řekl muž VĚŘÍCÍ z rodu Faraonova, jenž skrýval víru svou: „Zdaž zabijete muže proto, že říká: ‚Pánem mým jest Bůh‘, a jenž přišel k vám s jasnými důkazy od Pána vašeho? Je-li lhářem, na něho padne lež jeho; a je-li pravdomluvným, postihne vás něco z toho, co slibuje vám: zajisté pak Bůh nevede (pravou cestou) toho, jenž výstředníkem jest a (velkým) lhářem!(28)
يٰقَومِ لَكُمُ المُلكُ اليَومَ ظٰهِرينَ فِى الأَرضِ فَمَن يَنصُرُنا مِن بَأسِ اللَّهِ إِن جاءَنا ۚ قالَ فِرعَونُ ما أُريكُم إِلّا ما أَرىٰ وَما أَهديكُم إِلّا سَبيلَ الرَّشادِ(29)
Lide můj, dnes máte moc a vládnete v zemi, však kdo pomůže vám proti hněvu božímu, padne-li na nás?“ Řekl Farao: „Já ukazuji vám pouze to, co (sám) vidím; a vedu vás jedině cestou správnou.“(29)
وَقالَ الَّذى ءامَنَ يٰقَومِ إِنّى أَخافُ عَلَيكُم مِثلَ يَومِ الأَحزابِ(30)
Tehdy řekl ten, jenž byl uvěřil: „Lide můj, obávám se, že přijde na vás den podobný dnu spojenců:(30)
مِثلَ دَأبِ قَومِ نوحٍ وَعادٍ وَثَمودَ وَالَّذينَ مِن بَعدِهِم ۚ وَمَا اللَّهُ يُريدُ ظُلمًا لِلعِبادِ(31)
podobný případu lidu Noemova, a (kmene) 'Ád a Tsemúd, a těch, kdož přišli po nich: a Bůh jistě nežádá si učiniti útisk služebníkům svým.(31)
وَيٰقَومِ إِنّى أَخافُ عَلَيكُم يَومَ التَّنادِ(32)
Lide můj, jáť pak bojím se, že přijde na vás den vzájemného volání:(32)
يَومَ تُوَلّونَ مُدبِرينَ ما لَكُم مِنَ اللَّهِ مِن عاصِمٍ ۗ وَمَن يُضلِلِ اللَّهُ فَما لَهُ مِن هادٍ(33)
den, kdy obráceni budete zády zpět a vrženi v peklo: a nebude vám ochránce proti Bohu, neb koho Bůh v blud zavádí, tomu není vůdce!(33)
وَلَقَد جاءَكُم يوسُفُ مِن قَبلُ بِالبَيِّنٰتِ فَما زِلتُم فى شَكٍّ مِمّا جاءَكُم بِهِ ۖ حَتّىٰ إِذا هَلَكَ قُلتُم لَن يَبعَثَ اللَّهُ مِن بَعدِهِ رَسولًا ۚ كَذٰلِكَ يُضِلُّ اللَّهُ مَن هُوَ مُسرِفٌ مُرتابٌ(34)
Vždyť přišel k vám již před tím Josef s jasnými důkazy; však nepřestali jste pochybovati ohledně toho, s čím byl přišel k vám. Až když zhynul, řekli jste: ‚Nevzbudí Bůh po něm proroka.‘ Takovýmto způsobem zavádí Bůh toho, jenž výstředníkem jest a pochybovačem.(34)
الَّذينَ يُجٰدِلونَ فى ءايٰتِ اللَّهِ بِغَيرِ سُلطٰنٍ أَتىٰهُم ۖ كَبُرَ مَقتًا عِندَ اللَّهِ وَعِندَ الَّذينَ ءامَنوا ۚ كَذٰلِكَ يَطبَعُ اللَّهُ عَلىٰ كُلِّ قَلبِ مُتَكَبِّرٍ جَبّارٍ(35)
Ti, kdož hádají se ohledně znamení božích, aniž by zmocnění jaké bylo přišlo jim, vzbuzují velkou zášť Boha a těch, kdož uvěřili: takovýmto způsobem zapečeťuje Bůh srdce všech pyšných, urputných.“(35)
وَقالَ فِرعَونُ يٰهٰمٰنُ ابنِ لى صَرحًا لَعَلّى أَبلُغُ الأَسبٰبَ(36)
Řekl pak Farao: „Hámáne, postav mi palác, aby dosáhl končin,(36)
أَسبٰبَ السَّمٰوٰتِ فَأَطَّلِعَ إِلىٰ إِلٰهِ موسىٰ وَإِنّى لَأَظُنُّهُ كٰذِبًا ۚ وَكَذٰلِكَ زُيِّنَ لِفِرعَونَ سوءُ عَمَلِهِ وَصُدَّ عَنِ السَّبيلِ ۚ وَما كَيدُ فِرعَونَ إِلّا فى تَبابٍ(37)
končin nebes a abych vylézti mohl až k Bohu Mojžíšovu: neb zajisté mám jej za lháře!“ Takto zkrášleny byly v očích Faraona zlé skutky jeho, a odvrácen byl od stezky (pravé): takže lstivé úklady jeho skončily pouze zkázou.(37)
وَقالَ الَّذى ءامَنَ يٰقَومِ اتَّبِعونِ أَهدِكُم سَبيلَ الرَّشادِ(38)
A řekl ten, jenž byl uvěřil: „Lide můj, následujte mne i povedu vás stezkou správnou.(38)
يٰقَومِ إِنَّما هٰذِهِ الحَيوٰةُ الدُّنيا مَتٰعٌ وَإِنَّ الءاخِرَةَ هِىَ دارُ القَرارِ(39)
Lide můj, zajisté tento život pozemský jest jen (pomíjejícím) požitkem: zajisté pak život budoucí jest obýváním trvalým.(39)
مَن عَمِلَ سَيِّئَةً فَلا يُجزىٰ إِلّا مِثلَها ۖ وَمَن عَمِلَ صٰلِحًا مِن ذَكَرٍ أَو أُنثىٰ وَهُوَ مُؤمِنٌ فَأُولٰئِكَ يَدخُلونَ الجَنَّةَ يُرزَقونَ فيها بِغَيرِ حِسابٍ(40)
Kdožkoli koná zlo, bude odměněn jen stejným jemu; a kdožkoli koná dobro, muž či žena, a jest věřícím — tito v pravdě vejdou v zahradu (ráje) a obdařeni budou v ní (blahy) bez počtu.(40)
۞ وَيٰقَومِ ما لى أَدعوكُم إِلَى النَّجوٰةِ وَتَدعونَنى إِلَى النّارِ(41)
A lide můj, jak to přijde, že já zvu vás ke spáse a vy že zvete mne k ohni (pekelnému)?(41)
تَدعونَنى لِأَكفُرَ بِاللَّهِ وَأُشرِكَ بِهِ ما لَيسَ لى بِهِ عِلمٌ وَأَنا۠ أَدعوكُم إِلَى العَزيزِ الغَفّٰرِ(42)
Zvete mne, abych zapřel Boha a spolčoval s ním něco, o čemž nemám vědomosti: já pak zvu vás k Mocnému, Odpouštějícímu.(42)
لا جَرَمَ أَنَّما تَدعونَنى إِلَيهِ لَيسَ لَهُ دَعوَةٌ فِى الدُّنيا وَلا فِى الءاخِرَةِ وَأَنَّ مَرَدَّنا إِلَى اللَّهِ وَأَنَّ المُسرِفينَ هُم أَصحٰبُ النّارِ(43)
Není pochyby o tom, že to, k čemu vy zvete mne, nemá býti vzýváno ani v životě pozemském, ani v budoucím; a že k Bohu bude návrat náš, a že výstředníci budou obyvateli ohně.(43)
فَسَتَذكُرونَ ما أَقولُ لَكُم ۚ وَأُفَوِّضُ أَمرى إِلَى اللَّهِ ۚ إِنَّ اللَّهَ بَصيرٌ بِالعِبادِ(44)
Pak vzpomenete si na to, co říkám vám: a poroučím věc svou Bohu, neb Bůh (dobře) pozoruje služebníky své.“(44)
فَوَقىٰهُ اللَّهُ سَيِّـٔاتِ ما مَكَروا ۖ وَحاقَ بِـٔالِ فِرعَونَ سوءُ العَذابِ(45)
I ochránil jej Bůh před zlem, jež lstivě kuli proti němu a obklopily rod Faraonův bědy trestu:(45)
النّارُ يُعرَضونَ عَلَيها غُدُوًّا وَعَشِيًّا ۖ وَيَومَ تَقومُ السّاعَةُ أَدخِلوا ءالَ فِرعَونَ أَشَدَّ العَذابِ(46)
oheň, jemuž vystavováni jsou z jitra i s večerem: a v den, kdy nadejde hodina (soudu), řečeno jim bude: „Vstupte, lidé Faraonovi, do trestu nejpřísnějšího!“(46)
وَإِذ يَتَحاجّونَ فِى النّارِ فَيَقولُ الضُّعَفٰؤُا۟ لِلَّذينَ استَكبَروا إِنّا كُنّا لَكُم تَبَعًا فَهَل أَنتُم مُغنونَ عَنّا نَصيبًا مِنَ النّارِ(47)
A když spor povedou mezi sebou v ohni, řeknou ti, kdož slabými byli, k těm, kdož pyšni byli: „My následovali jsme vás: můžete tedy pomoci nám od části (trestu) ohně?“(47)
قالَ الَّذينَ استَكبَروا إِنّا كُلٌّ فيها إِنَّ اللَّهَ قَد حَكَمَ بَينَ العِبادِ(48)
I řeknou ti, kdož pyšni byli: „My jsme teď všichni v něm: zajistéť Bůh již rozsoudil mezi služebníky svými.“(48)
وَقالَ الَّذينَ فِى النّارِ لِخَزَنَةِ جَهَنَّمَ ادعوا رَبَّكُم يُخَفِّف عَنّا يَومًا مِنَ العَذابِ(49)
A řeknou ti, kdož budou v ohni, ke strážcům pekla: „Vzývejte Pána svého, aby slevil, nám aspoň den z muk těchto.“(49)
قالوا أَوَلَم تَكُ تَأتيكُم رُسُلُكُم بِالبَيِّنٰتِ ۖ قالوا بَلىٰ ۚ قالوا فَادعوا ۗ وَما دُعٰؤُا۟ الكٰفِرينَ إِلّا فى ضَلٰلٍ(50)
Řeknou (tito): „Zdaž nepřišli vám proroci vaši s jasnými důkazy?“ Řeknou: „Zajisté.“ Řeknou strážcové: „Volejte tedy (o 'pomoc)!“ Však volání nevěřících jen ztrácí se v bloudění.(50)
إِنّا لَنَنصُرُ رُسُلَنا وَالَّذينَ ءامَنوا فِى الحَيوٰةِ الدُّنيا وَيَومَ يَقومُ الأَشهٰدُ(51)
Myť pak zajisté přijdeme na pomoc prorokům svým i těm, kteří uvěřili, v životě pozemském a v den, kdy povstanou svědkové:(51)
يَومَ لا يَنفَعُ الظّٰلِمينَ مَعذِرَتُهُم ۖ وَلَهُمُ اللَّعنَةُ وَلَهُم سوءُ الدّارِ(52)
v den, kdy neprospěje nepravostným omluva jejich, však zlořečení na ně padne a dáno bude jim zlé přebývání.(52)
وَلَقَد ءاتَينا موسَى الهُدىٰ وَأَورَثنا بَنى إِسرٰءيلَ الكِتٰبَ(53)
Kdysi již dali jsme Mojžíšovi Vedení a učinili jsme syny Israele dědici Knihy,(53)
هُدًى وَذِكرىٰ لِأُولِى الأَلبٰبِ(54)
aby Vedením a Napomenutím byla lidem (pronikavého) rozumu.(54)
فَاصبِر إِنَّ وَعدَ اللَّهِ حَقٌّ وَاستَغفِر لِذَنبِكَ وَسَبِّح بِحَمدِ رَبِّكَ بِالعَشِىِّ وَالإِبكٰرِ(55)
Vyčkej tedy (trpělivě): zajisté slib Boha pravdivým jest: a pros za odpuštění hříchu svých a vyvyšuj Pána svého ve chvále jeho; s večerem i za jitra.(55)
إِنَّ الَّذينَ يُجٰدِلونَ فى ءايٰتِ اللَّهِ بِغَيرِ سُلطٰنٍ أَتىٰهُم ۙ إِن فى صُدورِهِم إِلّا كِبرٌ ما هُم بِبٰلِغيهِ ۚ فَاستَعِذ بِاللَّهِ ۖ إِنَّهُ هُوَ السَّميعُ البَصيرُ(56)
Zajisté pak ti, kdož hádají se ohledně znamení božích beze všeho zmocnění, v srdcích svých pouze pýchu chovají, však nedosáhnou jej. Pročež vezmi útočiště u Boha, neboť on vše slyší a obzírá.(56)
لَخَلقُ السَّمٰوٰتِ وَالأَرضِ أَكبَرُ مِن خَلقِ النّاسِ وَلٰكِنَّ أَكثَرَ النّاسِ لا يَعلَمونَ(57)
Stvoření nebes a země zajisté větší jest stvoření lidstva: však většina lidí není si toho vědoma.(57)
وَما يَستَوِى الأَعمىٰ وَالبَصيرُ وَالَّذينَ ءامَنوا وَعَمِلُوا الصّٰلِحٰتِ وَلَا المُسيءُ ۚ قَليلًا ما تَتَذَكَّرونَ(58)
Nejsou si rovni slepí a vidoucí; taktéž se ti, kdož uvěřili a konají dobré skutky, a zle činící, jak málo jste toho pamětlivi!(58)
إِنَّ السّاعَةَ لَءاتِيَةٌ لا رَيبَ فيها وَلٰكِنَّ أَكثَرَ النّاسِ لا يُؤمِنونَ(59)
Zajisté pak hodina (soudu) přijde, není pochyby o ní: však většina lidí tomu nevěří.(59)
وَقالَ رَبُّكُمُ ادعونى أَستَجِب لَكُم ۚ إِنَّ الَّذينَ يَستَكبِرونَ عَن عِبادَتى سَيَدخُلونَ جَهَنَّمَ داخِرينَ(60)
A řekl Pán váš: „Vzývejte mne a vyslyším vás: ti pak, kdož v pýše odvracejí se od sloužení mi, v peklo vejdou potupeni.“(60)
اللَّهُ الَّذى جَعَلَ لَكُمُ الَّيلَ لِتَسكُنوا فيهِ وَالنَّهارَ مُبصِرًا ۚ إِنَّ اللَّهَ لَذو فَضلٍ عَلَى النّاسِ وَلٰكِنَّ أَكثَرَ النّاسِ لا يَشكُرونَ(61)
Bůh to jest, jenž učinil vám noc, abyste odpočívali v ní, a den k vidění. Bůh zajisté velkým jest v milosti vůči lidem: však většina lidí není za to vděčna.(61)
ذٰلِكُمُ اللَّهُ رَبُّكُم خٰلِقُ كُلِّ شَيءٍ لا إِلٰهَ إِلّا هُوَ ۖ فَأَنّىٰ تُؤفَكونَ(62)
Totoť jest Bůh, Pán váš, Stvořitel, všeho: není Boha, kromě něho! Jak tedy můžete odvraceti se od něho?(62)
كَذٰلِكَ يُؤفَكُ الَّذينَ كانوا بِـٔايٰتِ اللَّهِ يَجحَدونَ(63)
Takto odvraceli se od něho ti, kdož znamení jeho zapírali.(63)
اللَّهُ الَّذى جَعَلَ لَكُمُ الأَرضَ قَرارًا وَالسَّماءَ بِناءً وَصَوَّرَكُم فَأَحسَنَ صُوَرَكُم وَرَزَقَكُم مِنَ الطَّيِّبٰتِ ۚ ذٰلِكُمُ اللَّهُ رَبُّكُم ۖ فَتَبارَكَ اللَّهُ رَبُّ العٰلَمينَ(64)
Bůh jest to, jenž učinil vám zemi pevným podkladem a nebesa budovou: a dal vám podobu a krásnými učinil Podoby vaše: a dobrými věcmi vyživuje vás. Totoť jest Bůh, Pán váš: i požehnán budiž Bůh. Pán veškerenstva!(64)
هُوَ الحَىُّ لا إِلٰهَ إِلّا هُوَ فَادعوهُ مُخلِصينَ لَهُ الدّينَ ۗ الحَمدُ لِلَّهِ رَبِّ العٰلَمينَ(65)
Onť jest Živoucí: není Boha, kromě něho! Pročež vzývejte jej, upřímnými jsouce k němu ve víre: chvála Bohu, Pánu veškerenstva.(65)
۞ قُل إِنّى نُهيتُ أَن أَعبُدَ الَّذينَ تَدعونَ مِن دونِ اللَّهِ لَمّا جاءَنِىَ البَيِّنٰتُ مِن رَبّى وَأُمِرتُ أَن أُسلِمَ لِرَبِّ العٰلَمينَ(66)
Rci: „Zajistéť zakázáno bylo mi, abych vzývá ty, jež vzýváte vedle Boha, když jasné důkazy byly dány mi Pánem, mým: a nakázáno bylo mi, abych odevzdal se do vůle Pána veškerenstva.“(66)
هُوَ الَّذى خَلَقَكُم مِن تُرابٍ ثُمَّ مِن نُطفَةٍ ثُمَّ مِن عَلَقَةٍ ثُمَّ يُخرِجُكُم طِفلًا ثُمَّ لِتَبلُغوا أَشُدَّكُم ثُمَّ لِتَكونوا شُيوخًا ۚ وَمِنكُم مَن يُتَوَفّىٰ مِن قَبلُ ۖ وَلِتَبلُغوا أَجَلًا مُسَمًّى وَلَعَلَّكُم تَعقِلونَ(67)
Onť jest to, který stvořil vás z prachu, poté pak z kapky (semene), pak z krve sražené: na to pak dává vyjíti vám (z lůna) jako nemluvně, aby nato dal dosíci vám věku dospělého: pak abyste dosáhli staroby — ač některý z vás umírá před tím — a tak abyste dosáhli lhůty (vám) předurčené, a možná, pochopili.(67)
هُوَ الَّذى يُحيۦ وَيُميتُ ۖ فَإِذا قَضىٰ أَمرًا فَإِنَّما يَقولُ لَهُ كُن فَيَكونُ(68)
Onť jest to, který vzbuzuje život a umrtvuje: a když rozhodne něco, řekne jen: „Staň se!“ a stane se.(68)
أَلَم تَرَ إِلَى الَّذينَ يُجٰدِلونَ فى ءايٰتِ اللَّهِ أَنّىٰ يُصرَفونَ(69)
Zdaž neviděl's ty, kteří hádají se ohledně znamení božích? Jak mohli býti tak oddáleni?(69)
الَّذينَ كَذَّبوا بِالكِتٰبِ وَبِما أَرسَلنا بِهِ رُسُلَنا ۖ فَسَوفَ يَعلَمونَ(70)
A ti, kdož vylhanou, nazývají Knihu a to, s čím poslali jsme proroky své, dobře zvědí,(70)
إِذِ الأَغلٰلُ فى أَعنٰقِهِم وَالسَّلٰسِلُ يُسحَبونَ(71)
až chomouty budou na šíjích jejich a řetězy, jimiž taháni budou(71)
فِى الحَميمِ ثُمَّ فِى النّارِ يُسجَرونَ(72)
v plamen (pekelný) a pak v ohni sžíháni budou!(72)
ثُمَّ قيلَ لَهُم أَينَ ما كُنتُم تُشرِكونَ(73)
Pak řečeno bude jim: „Kde jsou ti, jež s Bohem spolčovali jste a ctili(73)
مِن دونِ اللَّهِ ۖ قالوا ضَلّوا عَنّا بَل لَم نَكُن نَدعوا مِن قَبلُ شَيـًٔا ۚ كَذٰلِكَ يُضِلُّ اللَّهُ الكٰفِرينَ(74)
vedle Boha?“ Řeknou: „Ztratili se nám! Ale my nevzývali jsme pranic předtím.“ Takovýmto způsobem v blud zavádí Bůh nevěřící.(74)
ذٰلِكُم بِما كُنتُم تَفرَحونَ فِى الأَرضِ بِغَيرِ الحَقِّ وَبِما كُنتُم تَمرَحونَ(75)
„Toto jest odměna vaše za to, že neoprávněně radovali jste se na zemi a zpupně se chovali!(75)
ادخُلوا أَبوٰبَ جَهَنَّمَ خٰلِدينَ فيها ۖ فَبِئسَ مَثوَى المُتَكَبِّرينَ(76)
Vstupte do bran pekla, v němž (přebývati) budete věčně: jak špatné bude přebývání hrdopýšků!“(76)
فَاصبِر إِنَّ وَعدَ اللَّهِ حَقٌّ ۚ فَإِمّا نُرِيَنَّكَ بَعضَ الَّذى نَعِدُهُم أَو نَتَوَفَّيَنَّكَ فَإِلَينا يُرجَعونَ(77)
I vyčkávej trpělivě; zajisté slib Boha pravdivý jest: a ať již ukážeme ti něco z toho, co slibujeme jim, aneb vezmeme tě k sobě dříve, k nám navráceni budou!(77)
وَلَقَد أَرسَلنا رُسُلًا مِن قَبلِكَ مِنهُم مَن قَصَصنا عَلَيكَ وَمِنهُم مَن لَم نَقصُص عَلَيكَ ۗ وَما كانَ لِرَسولٍ أَن يَأتِىَ بِـٔايَةٍ إِلّا بِإِذنِ اللَّهِ ۚ فَإِذا جاءَ أَمرُ اللَّهِ قُضِىَ بِالحَقِّ وَخَسِرَ هُنالِكَ المُبطِلونَ(78)
A před tebou již poslali jsme proroky: o některých vyprávěli jsme ti, a o některých jsme ti nevyprávěli; a nepříslušelo prorokovi, aby předvedl znamení jaké, leda z dopuštění božího. Však když přijde rozkaz boží, tehdy rozsouzeno bude dle pravdy a záhubě propadnou ti, kdož za marnost jej prohlašovali.(78)
اللَّهُ الَّذى جَعَلَ لَكُمُ الأَنعٰمَ لِتَركَبوا مِنها وَمِنها تَأكُلونَ(79)
Bůh to jest, jenž učinil vám dobytčata, abyste jezdili na některých a z některých měli potravu.(79)
وَلَكُم فيها مَنٰفِعُ وَلِتَبلُغوا عَلَيها حاجَةً فى صُدورِكُم وَعَلَيها وَعَلَى الفُلكِ تُحمَلونَ(80)
A máte z nich prospěch mnohý; a abyste dosáhli pomocí jich zámyslů niter svých, na nich i na lodích jste nošeni.(80)
وَيُريكُم ءايٰتِهِ فَأَىَّ ءايٰتِ اللَّهِ تُنكِرونَ(81)
Tak ukazuje vám Bůh znamení svá: a které ze znamení božích chcete zapírati?(81)
أَفَلَم يَسيروا فِى الأَرضِ فَيَنظُروا كَيفَ كانَ عٰقِبَةُ الَّذينَ مِن قَبلِهِم ۚ كانوا أَكثَرَ مِنهُم وَأَشَدَّ قُوَّةً وَءاثارًا فِى الأَرضِ فَما أَغنىٰ عَنهُم ما كانوا يَكسِبونَ(82)
Což necestovali zemí a neviděli jaký byl konec těch, kdož byli před nimi? A byli početnějšími jich a mocnější silou a stopami, jež zanechali v zemi: a přece pranic neprospělo jim konání jejich!(82)
فَلَمّا جاءَتهُم رُسُلُهُم بِالبَيِّنٰتِ فَرِحوا بِما عِندَهُم مِنَ العِلمِ وَحاقَ بِهِم ما كانوا بِهِ يَستَهزِءونَ(83)
Však když přišli jim proroci jejich s jasnými důkazy, holedbali se oni tím, co měli z vědění: i obklopilo je to, čemu se byli vysmívali.(83)
فَلَمّا رَأَوا بَأسَنا قالوا ءامَنّا بِاللَّهِ وَحدَهُ وَكَفَرنا بِما كُنّا بِهِ مُشرِكينَ(84)
A když viděli sílu hněvu našeho, řekli: „Uvěřili jsme v Boha Jediného a zavrhujeme to, co byli jsme s ním spolčovali.“(84)
فَلَم يَكُ يَنفَعُهُم إيمٰنُهُم لَمّا رَأَوا بَأسَنا ۖ سُنَّتَ اللَّهِ الَّتى قَد خَلَت فى عِبادِهِ ۖ وَخَسِرَ هُنالِكَ الكٰفِرونَ(85)
Však tehdy již neprospěla jim víra jejich — poté, když byli shlédli sílu hněvu našeho — dle zvyklosti Boha, jež předtím již byla vyplnila se nad služebníky jeho. A tak na místě propadli záhubě nevěřící!(85)