Al-Ankabut( العنكبوت)
Original,King Fahad Quran Complex(الأصلي,مجمع الملك فهد القرآن)
show/hide
A. R. Nykl(A. R. Nykl)
show/hide
بِسمِ اللَّهِ الرَّحمٰنِ الرَّحيمِ الم(1)
Alif. Lám. Mím.(1)
أَحَسِبَ النّاسُ أَن يُترَكوا أَن يَقولوا ءامَنّا وَهُم لا يُفتَنونَ(2)
Zdaž domnívají se lidé, že budou ponecháni v pokoji poté, když byli řekli: „Uvěřili jsme“ a že nebudou na zkoušku postaveni?(2)
وَلَقَد فَتَنَّا الَّذينَ مِن قَبلِهِم ۖ فَلَيَعلَمَنَّ اللَّهُ الَّذينَ صَدَقوا وَلَيَعلَمَنَّ الكٰذِبينَ(3)
Však již postavili jsme na zkoušku ty, kdož byli před nimi: a Bůh dobře ví, kdo upřímný jest a ví, kdo jest lživý.(3)
أَم حَسِبَ الَّذينَ يَعمَلونَ السَّيِّـٔاتِ أَن يَسبِقونا ۚ ساءَ ما يَحكُمونَ(4)
Zdaž domnívají se ti, kdož konají zlé skutky, že předstihnou nás (a uniknou trestu)? Jak špatně usuzují!(4)
مَن كانَ يَرجوا لِقاءَ اللَّهِ فَإِنَّ أَجَلَ اللَّهِ لَءاتٍ ۚ وَهُوَ السَّميعُ العَليمُ(5)
Ten, kdož doufá v setkání s Bohem, nechť jist jest, že lhůta boží přijde: a on vše slyší a ví.(5)
وَمَن جٰهَدَ فَإِنَّما يُجٰهِدُ لِنَفسِهِ ۚ إِنَّ اللَّهَ لَغَنِىٌّ عَنِ العٰلَمينَ(6)
A kdožkoli snaží se ve víře, tenť snaží se ve svůj vlastní prospěch: Bůh zajisté bohat jest nad věci veškeré.(6)
وَالَّذينَ ءامَنوا وَعَمِلُوا الصّٰلِحٰتِ لَنُكَفِّرَنَّ عَنهُم سَيِّـٔاتِهِم وَلَنَجزِيَنَّهُم أَحسَنَ الَّذى كانوا يَعمَلونَ(7)
A těm, kdož uvěřili a konali dobré skutky, smažeme zlé skutky jejich a dojista odměníme je dle nejlepších skutků jejich.(7)
وَوَصَّينَا الإِنسٰنَ بِوٰلِدَيهِ حُسنًا ۖ وَإِن جٰهَداكَ لِتُشرِكَ بى ما لَيسَ لَكَ بِهِ عِلمٌ فَلا تُطِعهُما ۚ إِلَىَّ مَرجِعُكُم فَأُنَبِّئُكُم بِما كُنتُم تَعمَلونَ(8)
A doporučili jsme člověku ohledně rodičů jeho laskavost: však kdyby snažili se, abys spolčoval se mnou to, o čem nemáš vědomosti, tehdy neposlechni jich. Ke mně navrátíte se a pak zpravím vás ohledne toho, co činili jste:(8)
وَالَّذينَ ءامَنوا وَعَمِلُوا الصّٰلِحٰتِ لَنُدخِلَنَّهُم فِى الصّٰلِحينَ(9)
a ty, kdož uvěřili a konali dobré skutky, dojista uvedeme mezi spravedlivé.(9)
وَمِنَ النّاسِ مَن يَقولُ ءامَنّا بِاللَّهِ فَإِذا أوذِىَ فِى اللَّهِ جَعَلَ فِتنَةَ النّاسِ كَعَذابِ اللَّهِ وَلَئِن جاءَ نَصرٌ مِن رَبِّكَ لَيَقولُنَّ إِنّا كُنّا مَعَكُم ۚ أَوَلَيسَ اللَّهُ بِأَعلَمَ بِما فى صُدورِ العٰلَمينَ(10)
Jsou mezi lidem někteří, kdož dí: „Uvěřili jsme v Boha,“ však když útrapa stihne je pro (věc) boží, považují zkoušku (působenou jim) lidmi za trest boží. Však když přijde pomoc od Pána tvého, říkají: „Zajisté byli jsme s vámi!“ Což neví Bůh nejlépe o tom, co jest v nitrech lidí všech?(10)
وَلَيَعلَمَنَّ اللَّهُ الَّذينَ ءامَنوا وَلَيَعلَمَنَّ المُنٰفِقينَ(11)
A Bůh dojista ví, kdo (skutečně) věří a ví, kdo jest pokrytcem.(11)
وَقالَ الَّذينَ كَفَروا لِلَّذينَ ءامَنُوا اتَّبِعوا سَبيلَنا وَلنَحمِل خَطٰيٰكُم وَما هُم بِحٰمِلينَ مِن خَطٰيٰهُم مِن شَيءٍ ۖ إِنَّهُم لَكٰذِبونَ(12)
Říkají pak ti, kdož neuvěřili, k těm, kdož uvěřili: „Následujte stezku naši a my na se vezmeme hříchy vaše.“ Však nevezmou na se hříchy jejich ani v nejmenším, neb zajisté lháři jsou.(12)
وَلَيَحمِلُنَّ أَثقالَهُم وَأَثقالًا مَعَ أَثقالِهِم ۖ وَلَيُسـَٔلُنَّ يَومَ القِيٰمَةِ عَمّا كانوا يَفتَرونَ(13)
Však dojista ponesou břemena svá a další břemena mimo břemen svých: a dojista, že tázáni budou v den zmrtvýchvstání ohledně toho, co byli vymýšleli.(13)
وَلَقَد أَرسَلنا نوحًا إِلىٰ قَومِهِ فَلَبِثَ فيهِم أَلفَ سَنَةٍ إِلّا خَمسينَ عامًا فَأَخَذَهُمُ الطّوفانُ وَهُم ظٰلِمونَ(14)
A (kdysi) poslali jsme Noema k lidu jeho a dlel mezi nimi po tisíc let, vyjma padesáti roků: a zachvátila je potopa v nepravosti jejich.(14)
فَأَنجَينٰهُ وَأَصحٰبَ السَّفينَةِ وَجَعَلنٰها ءايَةً لِلعٰلَمينَ(15)
Ale zachránili jsme jej, jakož i ty, kdož byli v arše a učinili jsme ji znamením veškerenstvu.(15)
وَإِبرٰهيمَ إِذ قالَ لِقَومِهِ اعبُدُوا اللَّهَ وَاتَّقوهُ ۖ ذٰلِكُم خَيرٌ لَكُم إِن كُنتُم تَعلَمونَ(16)
A (poslali jsme) Abrahama i řekl lidu svému: „Uctívejte Boha a bojte se jej: to bude lepším pro vás, dovedete-li toho pochopiti.(16)
إِنَّما تَعبُدونَ مِن دونِ اللَّهِ أَوثٰنًا وَتَخلُقونَ إِفكًا ۚ إِنَّ الَّذينَ تَعبُدونَ مِن دونِ اللَّهِ لا يَملِكونَ لَكُم رِزقًا فَابتَغوا عِندَ اللَّهِ الرِّزقَ وَاعبُدوهُ وَاشكُروا لَهُ ۖ إِلَيهِ تُرجَعونَ(17)
Vy pouze uctíváte modly vedle Boha a tvoříte tím lež: neboť zajisté ti, jež uctíváte vedle Boha, nemohou dáti vám výživy. Proto žádejte výživu svou od Boha a uctívejte jej a děkujte mu: k němu pak navráceni budete.(17)
وَإِن تُكَذِّبوا فَقَد كَذَّبَ أُمَمٌ مِن قَبلِكُم ۖ وَما عَلَى الرَّسولِ إِلَّا البَلٰغُ المُبينُ(18)
A když lhářem nazvete mne (dobře): již před vámi zvali národové proroky své lháři: povinností pak proroka jest pouze hlásání zjevné.“(18)
أَوَلَم يَرَوا كَيفَ يُبدِئُ اللَّهُ الخَلقَ ثُمَّ يُعيدُهُ ۚ إِنَّ ذٰلِكَ عَلَى اللَّهِ يَسيرٌ(19)
Což nevidí, jak Bůh vzbuzuje stvoření a pak způsobuje, aby navrátilo se k němu? Totoť zajisté Bohu jest snadným.(19)
قُل سيروا فِى الأَرضِ فَانظُروا كَيفَ بَدَأَ الخَلقَ ۚ ثُمَّ اللَّهُ يُنشِئُ النَّشأَةَ الءاخِرَةَ ۚ إِنَّ اللَّهَ عَلىٰ كُلِّ شَيءٍ قَديرٌ(20)
Rci: „Cestujte v zemi a vizte, jak Bůh vzbudil stvoření: poté pak vzkřísí je vzkříšením novým, neboť Bůh nade všemi věcmi moc má.(20)
يُعَذِّبُ مَن يَشاءُ وَيَرحَمُ مَن يَشاءُ ۖ وَإِلَيهِ تُقلَبونَ(21)
Tresce, koho chce, a slitovává se, nad kým chce, a k němu navráceni budete.(21)
وَما أَنتُم بِمُعجِزينَ فِى الأَرضِ وَلا فِى السَّماءِ ۖ وَما لَكُم مِن دونِ اللَّهِ مِن وَلِىٍّ وَلا نَصيرٍ(22)
Vám pak nelze znemožniti rozhodnutí jeho na zemi, aniž na nebi: a není vám kromě Boha ochránce, ni pomocníka.(22)
وَالَّذينَ كَفَروا بِـٔايٰتِ اللَّهِ وَلِقائِهِ أُولٰئِكَ يَئِسوا مِن رَحمَتى وَأُولٰئِكَ لَهُم عَذابٌ أَليمٌ(23)
A ti, kdož nevěří ve znamení boží a v setkání s ním, jsou bez naděje v milosrdenství mé: jim přichystán jest trest bolestný.“(23)
فَما كانَ جَوابَ قَومِهِ إِلّا أَن قالُوا اقتُلوهُ أَو حَرِّقوهُ فَأَنجىٰهُ اللَّهُ مِنَ النّارِ ۚ إِنَّ فى ذٰلِكَ لَءايٰتٍ لِقَومٍ يُؤمِنونَ(24)
A odpovědí lidu jeho bylo pouze, že řekli: „Zabte jej, aneb upalte jej.“ Však spasil jej Bůh od ohně: a v tomto zajisté znamení jest lidu věřícímu.(24)
وَقالَ إِنَّمَا اتَّخَذتُم مِن دونِ اللَّهِ أَوثٰنًا مَوَدَّةَ بَينِكُم فِى الحَيوٰةِ الدُّنيا ۖ ثُمَّ يَومَ القِيٰمَةِ يَكفُرُ بَعضُكُم بِبَعضٍ وَيَلعَنُ بَعضُكُم بَعضًا وَمَأوىٰكُمُ النّارُ وَما لَكُم مِن نٰصِرينَ(25)
A řekl: „Zajisté vzali jste si vedle Boha modly za bohy z lásky k životu pozemskému: v den pak zmrtvýchvstání zapřete se navzájem a proklínati budete se navzájem: a obydlím vaším bude oheň (pekelný) a nebude vátu pomocníků.“(25)
۞ فَـٔامَنَ لَهُ لوطٌ ۘ وَقالَ إِنّى مُهاجِرٌ إِلىٰ رَبّى ۖ إِنَّهُ هُوَ العَزيزُ الحَكيمُ(26)
Uvěřil mu Lot a řekl „Jáť vystěhuji se k Pánu svému, neb on zajisté mocný jest a moudrý.“(26)
وَوَهَبنا لَهُ إِسحٰقَ وَيَعقوبَ وَجَعَلنا فى ذُرِّيَّتِهِ النُّبُوَّةَ وَالكِتٰبَ وَءاتَينٰهُ أَجرَهُ فِى الدُّنيا ۖ وَإِنَّهُ فِى الءاخِرَةِ لَمِنَ الصّٰلِحينَ(27)
A dali jsme Abrahamovi Isáka a Jakuba a ustanovili jsme v potomstvu jeho dar prorocký a Knihu: a dali jsme mu odměnu jeho na tomto světě a v budoucím on zajisté patřiti bude mezi spravedlivé.(27)
وَلوطًا إِذ قالَ لِقَومِهِ إِنَّكُم لَتَأتونَ الفٰحِشَةَ ما سَبَقَكُم بِها مِن أَحَدٍ مِنَ العٰلَمينَ(28)
A (poslali jsme) Lota, když řekl k lidu svému: „Dojista pášete smilstvo, v němž nepředešel vás nikdo ve světě.(28)
أَئِنَّكُم لَتَأتونَ الرِّجالَ وَتَقطَعونَ السَّبيلَ وَتَأتونَ فى ناديكُمُ المُنكَرَ ۖ فَما كانَ جَوابَ قَومِهِ إِلّا أَن قالُوا ائتِنا بِعَذابِ اللَّهِ إِن كُنتَ مِنَ الصّٰدِقينَ(29)
Zdaž vcházeti budete k mužům a dokonce přepadati (je) na cestách? A nepravost páchati v shromážděních svých?“ Však odpovědí lidu jeho bylo jen, že řekli: „Přiveď na nás tedy trest boží, jsi-li pravdomluvným“(29)
قالَ رَبِّ انصُرنى عَلَى القَومِ المُفسِدينَ(30)
Řekl: „Pane můj, pomoz mi proti lidu prostopášnému.“(30)
وَلَمّا جاءَت رُسُلُنا إِبرٰهيمَ بِالبُشرىٰ قالوا إِنّا مُهلِكوا أَهلِ هٰذِهِ القَريَةِ ۖ إِنَّ أَهلَها كانوا ظٰلِمينَ(31)
A když přišli poslové naši k Abrahamovi s radostnou zprávou, řekli: „Zahladíme lid onoho města, neboť lid jeho jest nepravostný.“(31)
قالَ إِنَّ فيها لوطًا ۚ قالوا نَحنُ أَعلَمُ بِمَن فيها ۖ لَنُنَجِّيَنَّهُ وَأَهلَهُ إِلَّا امرَأَتَهُ كانَت مِنَ الغٰبِرينَ(32)
Řekl (Abraham): „Mezi nimi jest i Lot.“ Řekli: „My nejlépe víme o tom, kdo jest v onom městě: a dojista zachráníme jej i rodinu jeho, vyjma ženy jeho, jež bude jednou z omeškalých.“(32)
وَلَمّا أَن جاءَت رُسُلُنا لوطًا سيءَ بِهِم وَضاقَ بِهِم ذَرعًا وَقالوا لا تَخَف وَلا تَحزَن ۖ إِنّا مُنَجّوكَ وَأَهلَكَ إِلَّا امرَأَتَكَ كانَت مِنَ الغٰبِرينَ(33)
A když přišli poslové naši k Lotovi, trápil se ohledně jich a byl stísněn ohledně jich pro slabost rámě svého, však oni řekli: „Neboj se a nermuť se, neboť my dojista zachráníme tebe i rodinu tvoji, vyjma ženy tvé, jež bude jednou z omeškalých.(33)
إِنّا مُنزِلونَ عَلىٰ أَهلِ هٰذِهِ القَريَةِ رِجزًا مِنَ السَّماءِ بِما كانوا يَفسُقونَ(34)
Myť sešleme na lid tohoto města hrůzu s nebe za pohoršlivost jejich.“(34)
وَلَقَد تَرَكنا مِنها ءايَةً بَيِّنَةً لِقَومٍ يَعقِلونَ(35)
A ponechali jsme z něho znamení jasné pro lid chápavý.(35)
وَإِلىٰ مَديَنَ أَخاهُم شُعَيبًا فَقالَ يٰقَومِ اعبُدُوا اللَّهَ وَارجُوا اليَومَ الءاخِرَ وَلا تَعثَوا فِى الأَرضِ مُفسِدينَ(36)
A k Madianským (poslali jsme) bratra jejich Šu'ejba, i řekl: „Lide můj, uctívejte Boha a buďte v očekávání dne posledního: a neporušujte zemi prostopášností svou.“(36)
فَكَذَّبوهُ فَأَخَذَتهُمُ الرَّجفَةُ فَأَصبَحوا فى دارِهِم جٰثِمينَ(37)
Však lhářem nazvali jej a zachvátilo je zemětřesení a zrána jako ztuhlé mrtvoly nelezeni jsou v domech svých.(37)
وَعادًا وَثَمودَا۟ وَقَد تَبَيَّنَ لَكُم مِن مَسٰكِنِهِم ۖ وَزَيَّنَ لَهُمُ الشَّيطٰنُ أَعمٰلَهُم فَصَدَّهُم عَنِ السَّبيلِ وَكانوا مُستَبصِرينَ(38)
A (tak stalo se i s kmeny) 'Ád a Tsemúd, jakž jasně patrno jest vám ze zbytků obydlí jejich. Satan zkrášlil jim skutky jejich a odvrátil je od (pravé) cesty, ač prozíraví byli.(38)
وَقٰرونَ وَفِرعَونَ وَهٰمٰنَ ۖ وَلَقَد جاءَهُم موسىٰ بِالبَيِّنٰتِ فَاستَكبَروا فِى الأَرضِ وَما كانوا سٰبِقينَ(39)
A tak stalo se i Qárúnovi a Faraonovi a Hámánovi. A přece přišel k nim Mojžíš s jasnými důkazy: pyšně chovali se v zemi, ale (nás) přece nepředstihli!(39)
فَكُلًّا أَخَذنا بِذَنبِهِ ۖ فَمِنهُم مَن أَرسَلنا عَلَيهِ حاصِبًا وَمِنهُم مَن أَخَذَتهُ الصَّيحَةُ وَمِنهُم مَن خَسَفنا بِهِ الأَرضَ وَمِنهُم مَن أَغرَقنا ۚ وَما كانَ اللَّهُ لِيَظلِمَهُم وَلٰكِن كانوا أَنفُسَهُم يَظلِمونَ(40)
A jednohokaždého z nich ztrestali jsme za vinu jeho: jednoho z nich zachvátil vítr bouřný, jednoho zachvátilo vzkřiknutí; pod jedním rozpoltili jsme zemi; jiné pak utopili jsme. A nebyl to Bůh, jenž bezpráví jim činil, nýbrž oni sami sobě bezpráví činili.(40)
مَثَلُ الَّذينَ اتَّخَذوا مِن دونِ اللَّهِ أَولِياءَ كَمَثَلِ العَنكَبوتِ اتَّخَذَت بَيتًا ۖ وَإِنَّ أَوهَنَ البُيوتِ لَبَيتُ العَنكَبوتِ ۖ لَو كانوا يَعلَمونَ(41)
Podobají se pak ti, kdož vedle Boha vzali si ochránce, PAVOUKU, jenž staví si obydlí: a dojista nejchatrnějším ze všech obydlí jest obydlí pavoukovo. Kéž by si toho jen byli vědomi!(41)
إِنَّ اللَّهَ يَعلَمُ ما يَدعونَ مِن دونِهِ مِن شَيءٍ ۚ وَهُوَ العَزيزُ الحَكيمُ(42)
Bůh zajisté dobře zná to, co vzývají vedle něho (dopodrobna): a on mocný jest a moudrý.(42)
وَتِلكَ الأَمثٰلُ نَضرِبُها لِلنّاسِ ۖ وَما يَعقِلُها إِلَّا العٰلِمونَ(43)
A tato podobenství činíme lidem: však nepochopí jich, leda rozumní.(43)
خَلَقَ اللَّهُ السَّمٰوٰتِ وَالأَرضَ بِالحَقِّ ۚ إِنَّ فى ذٰلِكَ لَءايَةً لِلمُؤمِنينَ(44)
Stvořil jest Bůh nebesa i zemi v opravdovosti: a v tomto zajisté jest znamení pra věřící.(44)
اتلُ ما أوحِىَ إِلَيكَ مِنَ الكِتٰبِ وَأَقِمِ الصَّلوٰةَ ۖ إِنَّ الصَّلوٰةَ تَنهىٰ عَنِ الفَحشاءِ وَالمُنكَرِ ۗ وَلَذِكرُ اللَّهِ أَكبَرُ ۗ وَاللَّهُ يَعلَمُ ما تَصنَعونَ(45)
Pročež předčítej, co vnuknuto bylo ti z Knihy: a zachovávej modlitbu, neboť modlitba zapuzuje smilnost a nepravost. Vzpomínání pak Boha jest největší (povinností): a Bůh (dobře) ví, co konáte.(45)
۞ وَلا تُجٰدِلوا أَهلَ الكِتٰبِ إِلّا بِالَّتى هِىَ أَحسَنُ إِلَّا الَّذينَ ظَلَموا مِنهُم ۖ وَقولوا ءامَنّا بِالَّذى أُنزِلَ إِلَينا وَأُنزِلَ إِلَيكُم وَإِلٰهُنا وَإِلٰهُكُم وٰحِدٌ وَنَحنُ لَهُ مُسلِمونَ(46)
Neveďte hádek s těmi, jimž dána byla Kniha, leda způsobem nejpřístojnějším: vyjímaje ony z nich, již nepravostni jsou. Rcete pak: „Uvěřili jsme v to, co sesláno bylo nám a sesláno bylo vám: a Bůh náš i Bůh váš jest Jediný: a my do vůle jeho jsme odevzdáni.“(46)
وَكَذٰلِكَ أَنزَلنا إِلَيكَ الكِتٰبَ ۚ فَالَّذينَ ءاتَينٰهُمُ الكِتٰبَ يُؤمِنونَ بِهِ ۖ وَمِن هٰؤُلاءِ مَن يُؤمِنُ بِهِ ۚ وَما يَجحَدُ بِـٔايٰتِنا إِلَّا الكٰفِرونَ(47)
A takovýmto způsobem seslali jsme ti Knihu: a ti, jimž dali jsme Knihu, věří v ni, a z těchto též mnozí věří v ni: popírají tedy znamení naše jedině (zatvrzelí) nevěřící.(47)
وَما كُنتَ تَتلوا مِن قَبلِهِ مِن كِتٰبٍ وَلا تَخُطُّهُ بِيَمينِكَ ۖ إِذًا لَارتابَ المُبطِلونَ(48)
Před tím, než zjevena byla, nepředčítal's jiné knihy, aniž psal jsi jakou pravicí svojí: v tom případě byli by mohli pochybovati ti, kdož (ji) zavrhují.(48)
بَل هُوَ ءايٰتٌ بَيِّنٰتٌ فى صُدورِ الَّذينَ أوتُوا العِلمَ ۚ وَما يَجحَدُ بِـٔايٰتِنا إِلَّا الظّٰلِمونَ(49)
Naopak (Korán) jest (jako) znamení jasné v nitrech těch, jimž dáno bylo vědění: a nikdo nepopírá znamení našich, vyjma nepravostných.(49)
وَقالوا لَولا أُنزِلَ عَلَيهِ ءايٰتٌ مِن رَبِّهِ ۖ قُل إِنَّمَا الءايٰتُ عِندَ اللَّهِ وَإِنَّما أَنا۠ نَذيرٌ مُبينٌ(50)
A říkají: „(Neuvěříme), leda že by sesláno bylo mu znamení od Pána jeho.“ Rci: „Znamení jsou jedině v moci Boha: já pak jsem jedině varovatelem zjevným.“(50)
أَوَلَم يَكفِهِم أَنّا أَنزَلنا عَلَيكَ الكِتٰبَ يُتلىٰ عَلَيهِم ۚ إِنَّ فى ذٰلِكَ لَرَحمَةً وَذِكرىٰ لِقَومٍ يُؤمِنونَ(51)
Což nedostačuje jim, že seslali jsme ti Knihu, jež předčítána jest jim? Zajistéť v tom jest milosrdenství a varování lidu věřícímu.(51)
قُل كَفىٰ بِاللَّهِ بَينى وَبَينَكُم شَهيدًا ۖ يَعلَمُ ما فِى السَّمٰوٰتِ وَالأَرضِ ۗ وَالَّذينَ ءامَنوا بِالبٰطِلِ وَكَفَروا بِاللَّهِ أُولٰئِكَ هُمُ الخٰسِرونَ(52)
Rci: „Bůh postačí co svědek mezi mnou a vámi: on zná vše, co na nebi jest a na zemi. A ti, kdož uvěřili v marnost a neuvěřili v Boha, ti zajisté záhubě propadli.“(52)
وَيَستَعجِلونَكَ بِالعَذابِ ۚ وَلَولا أَجَلٌ مُسَمًّى لَجاءَهُمُ العَذابُ وَلَيَأتِيَنَّهُم بَغتَةً وَهُم لا يَشعُرونَ(53)
A vyzývají tě, abys uspíšil jim trest: a nebýti lhůty předurčené, zajisté by byl přišel na ně trest a dojista přijde na ně znenadání, aniž by toho tušili.(53)
يَستَعجِلونَكَ بِالعَذابِ وَإِنَّ جَهَنَّمَ لَمُحيطَةٌ بِالكٰفِرينَ(54)
Vyzývají tě, abys uspíšil jim trest: a zajisté peklo již obklopuje nevěřící.(54)
يَومَ يَغشىٰهُمُ العَذابُ مِن فَوقِهِم وَمِن تَحتِ أَرجُلِهِم وَيَقولُ ذوقوا ما كُنتُم تَعمَلونَ(55)
V den, kdy zahalí je trest shůry a zpod nohou jejich, řečeno bude jim: „Okuste (odplaty) za to, co činili jste.“(55)
يٰعِبادِىَ الَّذينَ ءامَنوا إِنَّ أَرضى وٰسِعَةٌ فَإِيّٰىَ فَاعبُدونِ(56)
Služebníci moji, kteříž uvěřili jste, zajisté země má rozsáhlá jest: mne tedy uctívejte!(56)
كُلُّ نَفسٍ ذائِقَةُ المَوتِ ۖ ثُمَّ إِلَينا تُرجَعونَ(57)
Každé duši bude okusiti smrti: poté pak k nám navráceni budete.(57)
وَالَّذينَ ءامَنوا وَعَمِلُوا الصّٰلِحٰتِ لَنُبَوِّئَنَّهُم مِنَ الجَنَّةِ غُرَفًا تَجرى مِن تَحتِهَا الأَنهٰرُ خٰلِدينَ فيها ۚ نِعمَ أَجرُ العٰمِلينَ(58)
A ty, kdož uvěřili a konali dobré skutky, dojista usadíme v (povýšených) komnatách zahrady (ráje), pod níž řeky tekou: v ní obývati budou věčně. Jak krásná bude odměna (dobře) činících,(58)
الَّذينَ صَبَروا وَعَلىٰ رَبِّهِم يَتَوَكَّلونَ(59)
kteří trpělivě vyčkávají a spoléhají na Pána svého!(59)
وَكَأَيِّن مِن دابَّةٍ لا تَحمِلُ رِزقَهَا اللَّهُ يَرزُقُها وَإِيّاكُم ۚ وَهُوَ السَّميعُ العَليمُ(60)
A kolik jest živočichů, již nestarají se o potravu svou a Bůh živí je, jakož i vás: on pak vše slyší a ví.(60)
وَلَئِن سَأَلتَهُم مَن خَلَقَ السَّمٰوٰتِ وَالأَرضَ وَسَخَّرَ الشَّمسَ وَالقَمَرَ لَيَقولُنَّ اللَّهُ ۖ فَأَنّىٰ يُؤفَكونَ(61)
A otážeš-li se jich: „Kdo stvořil nebe a zemi a podrobil (řádu) slunce a měsíc,“ tu řeknou: „Bůh.“ Jak tedy mohou tak lháti?(61)
اللَّهُ يَبسُطُ الرِّزقَ لِمَن يَشاءُ مِن عِبادِهِ وَيَقدِرُ لَهُ ۚ إِنَّ اللَّهَ بِكُلِّ شَيءٍ عَليمٌ(62)
Bůh hojně rozdává dary své, komu chce ze služebníků svých, aneb odměřuje mu je: neboť Bůh o všech věcech má vědomost.(62)
وَلَئِن سَأَلتَهُم مَن نَزَّلَ مِنَ السَّماءِ ماءً فَأَحيا بِهِ الأَرضَ مِن بَعدِ مَوتِها لَيَقولُنَّ اللَّهُ ۚ قُلِ الحَمدُ لِلَّهِ ۚ بَل أَكثَرُهُم لا يَعقِلونَ(63)
A otážeš-li se jich: „Kdo sesílá s nebe vodu a oživuje jí zemi zmrtvělou“, tu řeknou: „Bůh,“ Rci: „Chvála budiž tedy Bohu.“ Však většina jich toho nechápe.(63)
وَما هٰذِهِ الحَيوٰةُ الدُّنيا إِلّا لَهوٌ وَلَعِبٌ ۚ وَإِنَّ الدّارَ الءاخِرَةَ لَهِىَ الحَيَوانُ ۚ لَو كانوا يَعلَمونَ(64)
Tento život pozemský jest pouze kratochvílí a hrou: však zajisté přebývání života budoucího (pravým) jest životem. Kéž by jen byli si toho vědomi!(64)
فَإِذا رَكِبوا فِى الفُلكِ دَعَوُا اللَّهَ مُخلِصينَ لَهُ الدّينَ فَلَمّا نَجّىٰهُم إِلَى البَرِّ إِذا هُم يُشرِكونَ(65)
Hle, když jedou na lodi, volají k Bohu v upřímné k němu víře: však když zachránili jsme je, (přivedše je) na souš, hle, opětně spolčují s ním (bohy jiné),(65)
لِيَكفُروا بِما ءاتَينٰهُم وَلِيَتَمَتَّعوا ۖ فَسَوفَ يَعلَمونَ(66)
aby zapírali to, co zjevili jsme jim, aby jen radovali se z požitků vezdejších: však zvědí!(66)
أَوَلَم يَرَوا أَنّا جَعَلنا حَرَمًا ءامِنًا وَيُتَخَطَّفُ النّاسُ مِن حَولِهِم ۚ أَفَبِالبٰطِلِ يُؤمِنونَ وَبِنِعمَةِ اللَّهِ يَكفُرونَ(67)
Což nevidí, že ustanovili jsme jim, obvod posvátný a bezpečný, ač olupováni jsou lidé vůkol? Zdaž tedy v marnost věřiti budou a budou dobrodiní boží zapírati?(67)
وَمَن أَظلَمُ مِمَّنِ افتَرىٰ عَلَى اللَّهِ كَذِبًا أَو كَذَّبَ بِالحَقِّ لَمّا جاءَهُ ۚ أَلَيسَ فى جَهَنَّمَ مَثوًى لِلكٰفِرينَ(68)
Kdož pak nepravostnějším jest toho, jenž vymyslí o Bohu lež, aneb lží nazývá pravdu, když byla přišla k němu? Zdaž nebude pak v pekle příbytek nevěřících?(68)
وَالَّذينَ جٰهَدوا فينا لَنَهدِيَنَّهُم سُبُلَنا ۚ وَإِنَّ اللَّهَ لَمَعَ المُحسِنينَ(69)
Ty pak, kdož vynasnažují se pro nás, dojista povedeme stezkami svými: neboť Bůh zajisté jest s těmi, kdož dobře činí.(69)