Al-Ahzab( الأحزاب)
Original,King Fahad Quran Complex(الأصلي,مجمع الملك فهد القرآن)
show/hide
A. R. Nykl(A. R. Nykl)
show/hide
بِسمِ اللَّهِ الرَّحمٰنِ الرَّحيمِ يٰأَيُّهَا النَّبِىُّ اتَّقِ اللَّهَ وَلا تُطِعِ الكٰفِرينَ وَالمُنٰفِقينَ ۗ إِنَّ اللَّهَ كانَ عَليمًا حَكيمًا(1)
Ó proroku, boj se Boha a neposlouchej nevěřících a pokrytců: Bůh zajisté vševědoucí jest a moudrý.(1)
وَاتَّبِع ما يوحىٰ إِلَيكَ مِن رَبِّكَ ۚ إِنَّ اللَّهَ كانَ بِما تَعمَلونَ خَبيرًا(2)
A následuj, co vnuknuto ti bylo Pánem tvým: zajisté Pán tvůj o tom, co činíte, dobře zpraven jest.(2)
وَتَوَكَّل عَلَى اللَّهِ ۚ وَكَفىٰ بِاللَّهِ وَكيلًا(3)
A spoléhej na Boha: neb Bůh postačitelným jest ochráncem.(3)
ما جَعَلَ اللَّهُ لِرَجُلٍ مِن قَلبَينِ فى جَوفِهِ ۚ وَما جَعَلَ أَزوٰجَكُمُ الّٰـٔى تُظٰهِرونَ مِنهُنَّ أُمَّهٰتِكُم ۚ وَما جَعَلَ أَدعِياءَكُم أَبناءَكُم ۚ ذٰلِكُم قَولُكُم بِأَفوٰهِكُم ۖ وَاللَّهُ يَقولُ الحَقَّ وَهُوَ يَهدِى السَّبيلَ(4)
Bůh nedal člověku dvé srdcí v nitru jeho, aniž učinil manželky vaše, které zapuzujete, jako matky vaše: aniž učinil přijaté syny vaše, jako krevní syny vaše. Tato slova nalézají se v ústech vašich, ale Bůh mluví pravdu a vede cestou pravou.(4)
ادعوهُم لِءابائِهِم هُوَ أَقسَطُ عِندَ اللَّهِ ۚ فَإِن لَم تَعلَموا ءاباءَهُم فَإِخوٰنُكُم فِى الدّينِ وَمَوٰليكُم ۚ وَلَيسَ عَلَيكُم جُناحٌ فيما أَخطَأتُم بِهِ وَلٰكِن ما تَعَمَّدَت قُلوبُكُم ۚ وَكانَ اللَّهُ غَفورًا رَحيمًا(5)
(Přijaté syny) nazývejte jmény otců jejich: toto spravedlivějším jest u Boha, a neznáte-li otců jejich, nechť jsou bratry vašimi ve víře a soudruhy vašimi. A není viny vám tehdy, když mýlíte se v tom, aniž by za tím byl úmysl srdcí vašich: Bůh pak velký jest v odpouštění, slitovný.(5)
النَّبِىُّ أَولىٰ بِالمُؤمِنينَ مِن أَنفُسِهِم ۖ وَأَزوٰجُهُ أُمَّهٰتُهُم ۗ وَأُولُوا الأَرحامِ بَعضُهُم أَولىٰ بِبَعضٍ فى كِتٰبِ اللَّهِ مِنَ المُؤمِنينَ وَالمُهٰجِرينَ إِلّا أَن تَفعَلوا إِلىٰ أَولِيائِكُم مَعروفًا ۚ كانَ ذٰلِكَ فِى الكِتٰبِ مَسطورًا(6)
Prorok bližší jest věřícím jich samých a manželky jeho jsou matky jejich. Rodní bratři a sestry jsou si navzájem bližší, dle Knihy boží, věřících a vystěhovalých: leda byste cos dobrého učinili přátelům svým; to zajisté v Knize jest (již) zapsáno.(6)
وَإِذ أَخَذنا مِنَ النَّبِيّۦنَ ميثٰقَهُم وَمِنكَ وَمِن نوحٍ وَإِبرٰهيمَ وَموسىٰ وَعيسَى ابنِ مَريَمَ ۖ وَأَخَذنا مِنهُم ميثٰقًا غَليظًا(7)
A (pomni), když učinili jsme smlouvu s proroky: s tebou, a s Noemem, a s Abrahamem, a s Mojžíšem, a Ježíšem, synem Mariiným: a učinili jsme s nimi smlouvu přísnou:(7)
لِيَسـَٔلَ الصّٰدِقينَ عَن صِدقِهِم ۚ وَأَعَدَّ لِلكٰفِرينَ عَذابًا أَليمًا(8)
aby Bůh mohl dotazovati se pravdomluvných ohledně pravdy jejich. Neb připravil nevěřícím trest bolestný.(8)
يٰأَيُّهَا الَّذينَ ءامَنُوا اذكُروا نِعمَةَ اللَّهِ عَلَيكُم إِذ جاءَتكُم جُنودٌ فَأَرسَلنا عَلَيهِم ريحًا وَجُنودًا لَم تَرَوها ۚ وَكانَ اللَّهُ بِما تَعمَلونَ بَصيرًا(9)
Vy, kteříž jste uvěřili, buďte pamětlivi milosti boží dané vám, když přišla na vás vojska a poslali jsme na ně vichr a vojska neviditelná vám: a Bůh přihlížel k tomu, co činili jste,(9)
إِذ جاءوكُم مِن فَوقِكُم وَمِن أَسفَلَ مِنكُم وَإِذ زاغَتِ الأَبصٰرُ وَبَلَغَتِ القُلوبُ الحَناجِرَ وَتَظُنّونَ بِاللَّهِ الظُّنونا۠(10)
Tehdy, když napadali vás shůry i zdola, a když zatemňovali se zrakové vaši a srdce vaše vylézala vám ač k hrdlúm: tehdy domýšleli jste si o Bohu mnohé domněnky.(10)
هُنالِكَ ابتُلِىَ المُؤمِنونَ وَزُلزِلوا زِلزالًا شَديدًا(11)
Na onom místě velkou zkoušku podstupovali věřící a třásli se třesením silným.(11)
وَإِذ يَقولُ المُنٰفِقونَ وَالَّذينَ فى قُلوبِهِم مَرَضٌ ما وَعَدَنَا اللَّهُ وَرَسولُهُ إِلّا غُرورًا(12)
A když pokrytci a ti, v jichž srdci jest choroba, říkali: „Slíbil nám Bůh a prorok jeho pouhý klam.“(12)
وَإِذ قالَت طائِفَةٌ مِنهُم يٰأَهلَ يَثرِبَ لا مُقامَ لَكُم فَارجِعوا ۚ وَيَستَـٔذِنُ فَريقٌ مِنهُمُ النَّبِىَّ يَقولونَ إِنَّ بُيوتَنا عَورَةٌ وَما هِىَ بِعَورَةٍ ۖ إِن يُريدونَ إِلّا فِرارًا(13)
A když říkal jeden sbor jich: „Ó obyvatelé Jathribu, není zde místa (útulku) pro vás: i vraťte se.“ A žádala jiná část jich proroka o dovolení k návratu, řkouce: „Zajistéť domy naše bez ochrany jsou.“ Však nebyly bez ochrany a oni pouze chtěli prchnouti.(13)
وَلَو دُخِلَت عَلَيهِم مِن أَقطارِها ثُمَّ سُئِلُوا الفِتنَةَ لَءاتَوها وَما تَلَبَّثوا بِها إِلّا يَسيرًا(14)
A kdyby byl (nepřítel) vešel do města se všech stran a oni vyzváni byli k rozbroji, byli by jej způsobili; však byli by zůstali v něm jen na krátko.(14)
وَلَقَد كانوا عٰهَدُوا اللَّهَ مِن قَبلُ لا يُوَلّونَ الأَدبٰرَ ۚ وَكانَ عَهدُ اللَّهِ مَسـٔولًا(15)
A přece před tím byli zavázali se Bohu, že neobrátí se zády svými: a za slib daný Bohu nutno zodpovídati se.(15)
قُل لَن يَنفَعَكُمُ الفِرارُ إِن فَرَرتُم مِنَ المَوتِ أَوِ القَتلِ وَإِذًا لا تُمَتَّعونَ إِلّا قَليلًا(16)
Rci: „Neprospěje vám útěk, neb prchnete-li smrti či zabití, tehdy těšiti budete se (světu) pouze maličko.“(16)
قُل مَن ذَا الَّذى يَعصِمُكُم مِنَ اللَّهِ إِن أَرادَ بِكُم سوءًا أَو أَرادَ بِكُم رَحمَةً ۚ وَلا يَجِدونَ لَهُم مِن دونِ اللَّهِ وَلِيًّا وَلا نَصيرًا(17)
Rci: „Kdo jest ten, který ochrání vás před Bohem, bude-li chtíti poslat na vás zlo, aneb bude-li chtít popřáti vám milosrdenství?“ Nenaleznou vedle Boha sobě ochránce, ni pomocníka.(17)
۞ قَد يَعلَمُ اللَّهُ المُعَوِّقينَ مِنكُم وَالقائِلينَ لِإِخوٰنِهِم هَلُمَّ إِلَينا ۖ وَلا يَأتونَ البَأسَ إِلّا قَليلًا(18)
Bůh dobře zná působitele překážek mezi vámi a ty, již říkají bratřím svým: „Pojďte k nám,“ a ukazují udatnost jen malou.(18)
أَشِحَّةً عَلَيكُم ۖ فَإِذا جاءَ الخَوفُ رَأَيتَهُم يَنظُرونَ إِلَيكَ تَدورُ أَعيُنُهُم كَالَّذى يُغشىٰ عَلَيهِ مِنَ المَوتِ ۖ فَإِذا ذَهَبَ الخَوفُ سَلَقوكُم بِأَلسِنَةٍ حِدادٍ أَشِحَّةً عَلَى الخَيرِ ۚ أُولٰئِكَ لَم يُؤمِنوا فَأَحبَطَ اللَّهُ أَعمٰلَهُم ۚ وَكانَ ذٰلِكَ عَلَى اللَّهِ يَسيرًا(19)
To z lakoty vůči vám: a když přijde (chvíle) strachu, tu vidíš je ani hledí na tebe, točíce očima svýma jako ten, na něhož padají mrákoty smrti. Však když zajde (chvíle) strachu, napadají vás ostrými jazyky svými z lakoty pro nejlepší část (kořisti). Tito nemají víry a propadnouti dá Bůh konáním jejich: a věru jest to Bohu snadným.(19)
يَحسَبونَ الأَحزابَ لَم يَذهَبوا ۖ وَإِن يَأتِ الأَحزابُ يَوَدّوا لَو أَنَّهُم بادونَ فِى الأَعرابِ يَسـَٔلونَ عَن أَنبائِكُم ۖ وَلَو كانوا فيكُم ما قٰتَلوا إِلّا قَليلًا(20)
Domnívali se, že SPOJENCI neodejdou: a kdyby opět přišli spojenci, rádi by obývali mezi Araby pouště, vyptávajíce se jich na zprávy o vás: neboť ač byli s vámi, bojovali pouze nepatrně.(20)
لَقَد كانَ لَكُم فى رَسولِ اللَّهِ أُسوَةٌ حَسَنَةٌ لِمَن كانَ يَرجُوا اللَّهَ وَاليَومَ الءاخِرَ وَذَكَرَ اللَّهَ كَثيرًا(21)
Zajisté pak měli jste v proroku božím vzor krásný pro všechny, kdož doufají v setkání s Bohem a v den poslední, a vzpomínají Boha často.(21)
وَلَمّا رَءَا المُؤمِنونَ الأَحزابَ قالوا هٰذا ما وَعَدَنَا اللَّهُ وَرَسولُهُ وَصَدَقَ اللَّهُ وَرَسولُهُ ۚ وَما زادَهُم إِلّا إيمٰنًا وَتَسليمًا(22)
A když viděli věřící spojence řekli: „Toto jest, co slíbil nám Bůh a prorok jeho: a pravdu děli Bůh a prorok jeho“ a vše to rozhojnilo v nich víru a odevzdanost do vůle boží.(22)
مِنَ المُؤمِنينَ رِجالٌ صَدَقوا ما عٰهَدُوا اللَّهَ عَلَيهِ ۖ فَمِنهُم مَن قَضىٰ نَحبَهُ وَمِنهُم مَن يَنتَظِرُ ۖ وَما بَدَّلوا تَبديلًا(23)
Jsou mezi věřícími muži, kteří dodrželi pravdivě závazek svůj vůči Bohu: někteří dosloužili čas svůj, někteří vyčkávají naplnění jeho a nezměnili se nijakou změnou.(23)
لِيَجزِىَ اللَّهُ الصّٰدِقينَ بِصِدقِهِم وَيُعَذِّبَ المُنٰفِقينَ إِن شاءَ أَو يَتوبَ عَلَيهِم ۚ إِنَّ اللَّهَ كانَ غَفورًا رَحيمًا(24)
Věru pak odmění Bůh upřímné za upřímnost jejich a ztresce pokrytce, bude-li chtíti, anebo s odpuštěním obrátí se k nim, neb Bůh velký jest v odpouštění, slitovný.(24)
وَرَدَّ اللَّهُ الَّذينَ كَفَروا بِغَيظِهِم لَم يَنالوا خَيرًا ۚ وَكَفَى اللَّهُ المُؤمِنينَ القِتالَ ۚ وَكانَ اللَّهُ قَوِيًّا عَزيزًا(25)
A odrazil Bůh ty, kteří neuvěřili, v zuřivosti jejich a nedosáhli ničeho dobrého. Bůh dostačí věřícím v boji a Bůh zajisté silný jest a mocný.(25)
وَأَنزَلَ الَّذينَ ظٰهَروهُم مِن أَهلِ الكِتٰبِ مِن صَياصيهِم وَقَذَفَ فى قُلوبِهِمُ الرُّعبَ فَريقًا تَقتُلونَ وَتَأسِرونَ فَريقًا(26)
A způsobil, aby ti z lidu obdrževšího Knihu, kteří pomáhali spojencům, vyšli z pevností svých a vrhl v srdce jejich strach, takže pobili jste část jich a část jich zajali.(26)
وَأَورَثَكُم أَرضَهُم وَدِيٰرَهُم وَأَموٰلَهُم وَأَرضًا لَم تَطَـٔوها ۚ وَكانَ اللَّهُ عَلىٰ كُلِّ شَيءٍ قَديرًا(27)
Bůh učinil vás dědici země jejich a obydlí jejich a statků jejich: i země, jíž dosud nedotkla se noha vaše: neboť Bůh nade všemi věcmi moc má.(27)
يٰأَيُّهَا النَّبِىُّ قُل لِأَزوٰجِكَ إِن كُنتُنَّ تُرِدنَ الحَيوٰةَ الدُّنيا وَزينَتَها فَتَعالَينَ أُمَتِّعكُنَّ وَأُسَرِّحكُنَّ سَراحًا جَميلًا(28)
Ó proroku, rci manželkám svým: „Žádáte-li si života pozemského a zdoby jeho, pojďte: dám vám pěkný podíl a propustím vás propuštěním pěkným.(28)
وَإِن كُنتُنَّ تُرِدنَ اللَّهَ وَرَسولَهُ وَالدّارَ الءاخِرَةَ فَإِنَّ اللَّهَ أَعَدَّ لِلمُحسِنٰتِ مِنكُنَّ أَجرًا عَظيمًا(29)
Však žádáte-li si Boha a proroka jeho a příbytku v živote budoucím, Bůh zajisté přichystal těm z vás, jež dobře činí, odměnu velkou.(29)
يٰنِساءَ النَّبِىِّ مَن يَأتِ مِنكُنَّ بِفٰحِشَةٍ مُبَيِّنَةٍ يُضٰعَف لَهَا العَذابُ ضِعفَينِ ۚ وَكانَ ذٰلِكَ عَلَى اللَّهِ يَسيرًا(30)
Ó ženy prorokovy, dopustí-li se která z vás smilstva dokázaného, zdvojnásoben jí bude trest podílem dvojím: a Bohu bude to snadným.(30)
۞ وَمَن يَقنُت مِنكُنَّ لِلَّهِ وَرَسولِهِ وَتَعمَل صٰلِحًا نُؤتِها أَجرَها مَرَّتَينِ وَأَعتَدنا لَها رِزقًا كَريمًا(31)
Však bude-li kterákoli z vás pevně oddána Bohu a prorokovi jeho a bude konati dobro, dáme jí odměnu její dvakráte a připravili jsme pro ni podíl štědrý.(31)
يٰنِساءَ النَّبِىِّ لَستُنَّ كَأَحَدٍ مِنَ النِّساءِ ۚ إِنِ اتَّقَيتُنَّ فَلا تَخضَعنَ بِالقَولِ فَيَطمَعَ الَّذى فى قَلبِهِ مَرَضٌ وَقُلنَ قَولًا مَعروفًا(32)
Ó ženy prorokovy, nejste jako jiné ženy: bojíte-li se Boha, tedy nebuďte příliš blahosklonnými v řeči, aby nepožádal vás ten, v jehož srdci choroba jest: ale mluvte řečí přístojnou.(32)
وَقَرنَ فى بُيوتِكُنَّ وَلا تَبَرَّجنَ تَبَرُّجَ الجٰهِلِيَّةِ الأولىٰ ۖ وَأَقِمنَ الصَّلوٰةَ وَءاتينَ الزَّكوٰةَ وَأَطِعنَ اللَّهَ وَرَسولَهُ ۚ إِنَّما يُريدُ اللَّهُ لِيُذهِبَ عَنكُمُ الرِّجسَ أَهلَ البَيتِ وَيُطَهِّرَكُم تَطهيرًا(33)
A zůstávejte klidně v domech svých a nevystrojujte se vystrojováním dob nevědomosti své dřívější: a zachovávejte modlitbu a dávejte povinnou almužnu a buďte poslušny Boha a proroka jeho: Bůh jedině chce odejmouti od vás nečistotu domu (svého) a očistiti vás očištěním.(33)
وَاذكُرنَ ما يُتلىٰ فى بُيوتِكُنَّ مِن ءايٰتِ اللَّهِ وَالحِكمَةِ ۚ إِنَّ اللَّهَ كانَ لَطيفًا خَبيرًا(34)
A připomínejte si, což čteno jest v domech vašich ze znamení Boha a moudrosti: neboť Bůh prozíravý jest a o všem zpraven.“(34)
إِنَّ المُسلِمينَ وَالمُسلِمٰتِ وَالمُؤمِنينَ وَالمُؤمِنٰتِ وَالقٰنِتينَ وَالقٰنِتٰتِ وَالصّٰدِقينَ وَالصّٰدِقٰتِ وَالصّٰبِرينَ وَالصّٰبِرٰتِ وَالخٰشِعينَ وَالخٰشِعٰتِ وَالمُتَصَدِّقينَ وَالمُتَصَدِّقٰتِ وَالصّٰئِمينَ وَالصّٰئِمٰتِ وَالحٰفِظينَ فُروجَهُم وَالحٰفِظٰتِ وَالذّٰكِرينَ اللَّهَ كَثيرًا وَالذّٰكِرٰتِ أَعَدَّ اللَّهُ لَهُم مَغفِرَةً وَأَجرًا عَظيمًا(35)
Mužové a ženy, odevzdaní do vůle boží, věřící mužové a ženy, oddaní mužové a ženy, pravdomluvní mužové a ženy, trpělivě vyčkávající mužové a ženy, ponížení mužové a ženy, almužnu dávající mužové a ženy, postící se mužové a ženy, počestnost zachovávající mužové a ženy, Boha často vzpomínající mužové a ženy — těmto všem přichystal Bůh odpuštění a odměnu velkou.(35)
وَما كانَ لِمُؤمِنٍ وَلا مُؤمِنَةٍ إِذا قَضَى اللَّهُ وَرَسولُهُ أَمرًا أَن يَكونَ لَهُمُ الخِيَرَةُ مِن أَمرِهِم ۗ وَمَن يَعصِ اللَّهَ وَرَسولَهُ فَقَد ضَلَّ ضَلٰلًا مُبينًا(36)
Nepřísluší věřícímu muži neb ženě, aby, když rozhodne Bůh a prorok jeho nějakou věc, měli svou vlastní vůli ve věci své: a kdo neposlušen jest Boha a proroka jeho, tenť zbloudil zblouděním zjevným.(36)
وَإِذ تَقولُ لِلَّذى أَنعَمَ اللَّهُ عَلَيهِ وَأَنعَمتَ عَلَيهِ أَمسِك عَلَيكَ زَوجَكَ وَاتَّقِ اللَّهَ وَتُخفى فى نَفسِكَ مَا اللَّهُ مُبديهِ وَتَخشَى النّاسَ وَاللَّهُ أَحَقُّ أَن تَخشىٰهُ ۖ فَلَمّا قَضىٰ زَيدٌ مِنها وَطَرًا زَوَّجنٰكَها لِكَى لا يَكونَ عَلَى المُؤمِنينَ حَرَجٌ فى أَزوٰجِ أَدعِيائِهِم إِذا قَضَوا مِنهُنَّ وَطَرًا ۚ وَكانَ أَمرُ اللَّهِ مَفعولًا(37)
A (pomni), když řekl's onomu, jemuž dobrodiní prokázal Bůh a jemuž i ty dobrodiní prokázal's: „Podrž manželku svou a boj se Boha,“ však skrýval's v nitru svém, co Bůh měl přivésti na světlo: a ty bál ses lidí, však spíše měl ses báti Boha. Však když konečně docílil Zeid čeho si žádal od (ženy své), oženili jsme tě s ní, aby nebylo věřícím viny v ženění se s (manželkami přijatých synů svých, když tito byli docílili, čeho si žádali od nich. A rozkaz boží má býti vykonán.(37)
ما كانَ عَلَى النَّبِىِّ مِن حَرَجٍ فيما فَرَضَ اللَّهُ لَهُ ۖ سُنَّةَ اللَّهِ فِى الَّذينَ خَلَوا مِن قَبلُ ۚ وَكانَ أَمرُ اللَّهِ قَدَرًا مَقدورًا(38)
Nebylo viny prorokovi v tom, co povinným učinil mu Bůh. Taková byla zvyklost Boha v jednání s těmi, kdož před tebou byli a rozkaz boží je určením předurčeným.(38)
الَّذينَ يُبَلِّغونَ رِسٰلٰتِ اللَّهِ وَيَخشَونَهُ وَلا يَخشَونَ أَحَدًا إِلَّا اللَّهَ ۗ وَكَفىٰ بِاللَّهِ حَسيبًا(39)
S těmi, kdož hlásají poslání boží a bojí se Boha, ale nebojí se nikoho, vyjma Boha: a Bůh dostačitelným jest súčtovatelem.(39)
ما كانَ مُحَمَّدٌ أَبا أَحَدٍ مِن رِجالِكُم وَلٰكِن رَسولَ اللَّهِ وَخاتَمَ النَّبِيّۦنَ ۗ وَكانَ اللَّهُ بِكُلِّ شَيءٍ عَليمًا(40)
Není Mohammed otcem nikterého muže mezi vámi, nýbrž prorokem Boha a pečetí proroků a Bůh o všech věcech má vědomost.(40)
يٰأَيُّهَا الَّذينَ ءامَنُوا اذكُرُوا اللَّهَ ذِكرًا كَثيرًا(41)
Vy, kteříž jste uvěřili, vzpomínejte Boha vzpomínáním častým:(41)
وَسَبِّحوهُ بُكرَةً وَأَصيلًا(42)
a chvalte jej z jitra i za večera.(42)
هُوَ الَّذى يُصَلّى عَلَيكُم وَمَلٰئِكَتُهُ لِيُخرِجَكُم مِنَ الظُّلُمٰتِ إِلَى النّورِ ۚ وَكانَ بِالمُؤمِنينَ رَحيمًا(43)
Onť jest to, jenž žehná vám i andělé jeho, aby vyvedl vás z temnot na světlo: a vůči věřícím jest slitovným.(43)
تَحِيَّتُهُم يَومَ يَلقَونَهُ سَلٰمٌ ۚ وَأَعَدَّ لَهُم أَجرًا كَريمًا(44)
Přivítání jich v den, kdy setkají se s Bohem, bude: „Pokoj vám“ a on přichystal jim odměnu štědrou.(44)
يٰأَيُّهَا النَّبِىُّ إِنّا أَرسَلنٰكَ شٰهِدًا وَمُبَشِّرًا وَنَذيرًا(45)
Ó proroku, myť zajisté poslali jsme tě jako svědka, věštitele radostných zvěstí a varovatele:(45)
وَداعِيًا إِلَى اللَّهِ بِإِذنِهِ وَسِراجًا مُنيرًا(46)
a jako toho, jenž zve (lidi) k Bohu z dovolení jeho, a jako svítilnu zářnou.(46)
وَبَشِّرِ المُؤمِنينَ بِأَنَّ لَهُم مِنَ اللَّهِ فَضلًا كَبيرًا(47)
I zvěstuj věřícím, že dojista dána jim bude Bohem milost velká:(47)
وَلا تُطِعِ الكٰفِرينَ وَالمُنٰفِقينَ وَدَع أَذىٰهُم وَتَوَكَّل عَلَى اللَّهِ ۚ وَكَفىٰ بِاللَّهِ وَكيلًا(48)
a neposlouchej nevěřících a pokrytců, však upusť od ubližování jim: však spoléhej na Boha, neb Bůh dostačitelným jest ochráncem.(48)
يٰأَيُّهَا الَّذينَ ءامَنوا إِذا نَكَحتُمُ المُؤمِنٰتِ ثُمَّ طَلَّقتُموهُنَّ مِن قَبلِ أَن تَمَسّوهُنَّ فَما لَكُم عَلَيهِنَّ مِن عِدَّةٍ تَعتَدّونَها ۖ فَمَتِّعوهُنَّ وَسَرِّحوهُنَّ سَراحًا جَميلًا(49)
Vy, kteříž jste uvěřili, pojali-li jste za manželky ženy věřící, poté pak zapudili jste je dříve, než byli dotkly jste se jich, nemáte nijaké lhůty ohledně podržení jich: ale poskytněte jim podílu jejich a pak propusťte je propuštěním pěkným.(49)
يٰأَيُّهَا النَّبِىُّ إِنّا أَحلَلنا لَكَ أَزوٰجَكَ الّٰتى ءاتَيتَ أُجورَهُنَّ وَما مَلَكَت يَمينُكَ مِمّا أَفاءَ اللَّهُ عَلَيكَ وَبَناتِ عَمِّكَ وَبَناتِ عَمّٰتِكَ وَبَناتِ خالِكَ وَبَناتِ خٰلٰتِكَ الّٰتى هاجَرنَ مَعَكَ وَامرَأَةً مُؤمِنَةً إِن وَهَبَت نَفسَها لِلنَّبِىِّ إِن أَرادَ النَّبِىُّ أَن يَستَنكِحَها خالِصَةً لَكَ مِن دونِ المُؤمِنينَ ۗ قَد عَلِمنا ما فَرَضنا عَلَيهِم فى أَزوٰجِهِم وَما مَلَكَت أَيمٰنُهُم لِكَيلا يَكونَ عَلَيكَ حَرَجٌ ۗ وَكانَ اللَّهُ غَفورًا رَحيمًا(50)
Ó proroku, dovolili jsme ti ženy tvé, jimž dal jsi věna jejich; a ty, jichž zmocnila se pravice tvá z kořisti dané ti Bohem: a dcery tvých strýců a tet se strany otcovy, a dcery tvých strýců a tet se strany matčiny, jez vystěhovaly se s tebou: a každá žena věřící, jež odevzdala osobu svou prorokovi, chce-li prorok oženiti se s ní. To zvláštní (výsadou) jest tobě nade všechny věřící. Dobře víme, co povinným učinili jsme jim ohledně manželek jejich a těch, jichž zmocnila se pravice jejich, aby nebylo tobě viny. A Bůh velký jest v odpoustění, slitovný.(50)
۞ تُرجى مَن تَشاءُ مِنهُنَّ وَتُـٔوى إِلَيكَ مَن تَشاءُ ۖ وَمَنِ ابتَغَيتَ مِمَّن عَزَلتَ فَلا جُناحَ عَلَيكَ ۚ ذٰلِكَ أَدنىٰ أَن تَقَرَّ أَعيُنُهُنَّ وَلا يَحزَنَّ وَيَرضَينَ بِما ءاتَيتَهُنَّ كُلُّهُنَّ ۚ وَاللَّهُ يَعلَمُ ما فى قُلوبِكُم ۚ وَكانَ اللَّهُ عَليمًا حَليمًا(51)
Poodlož, kteroukoli bys chtěl z nich a vezmi k sobě na lože, kteroukoli bys chtěl, aneb kterékoliv bys žádal si z těch, které jsi byl od sebe oddálil: a nebude tobě viny v tom. Tak snadnějším bude, abys obradoval srdce jejich, a aby nermoutily se, a aby spokojeny byly s tím, co dáš jim, jednakaždá. A Bůh ví, co v srdcích vašich jest, neb Bůh jest vševědoucí, laskavý.(51)
لا يَحِلُّ لَكَ النِّساءُ مِن بَعدُ وَلا أَن تَبَدَّلَ بِهِنَّ مِن أَزوٰجٍ وَلَو أَعجَبَكَ حُسنُهُنَّ إِلّا ما مَلَكَت يَمينُكَ ۗ وَكانَ اللَّهُ عَلىٰ كُلِّ شَيءٍ رَقيبًا(52)
Nejsou dovoleny ti ženy od nynějška, aniž dovoleno jest ti, abys vyměňoval za manželky své jiné, i kdyby oslnila tě krása jejich, vyjma žen, jichž zmocnila se pravice tvá: a Bůh na všechny věci pozor dává.(52)
يٰأَيُّهَا الَّذينَ ءامَنوا لا تَدخُلوا بُيوتَ النَّبِىِّ إِلّا أَن يُؤذَنَ لَكُم إِلىٰ طَعامٍ غَيرَ نٰظِرينَ إِنىٰهُ وَلٰكِن إِذا دُعيتُم فَادخُلوا فَإِذا طَعِمتُم فَانتَشِروا وَلا مُستَـٔنِسينَ لِحَديثٍ ۚ إِنَّ ذٰلِكُم كانَ يُؤذِى النَّبِىَّ فَيَستَحيۦ مِنكُم ۖ وَاللَّهُ لا يَستَحيۦ مِنَ الحَقِّ ۚ وَإِذا سَأَلتُموهُنَّ مَتٰعًا فَسـَٔلوهُنَّ مِن وَراءِ حِجابٍ ۚ ذٰلِكُم أَطهَرُ لِقُلوبِكُم وَقُلوبِهِنَّ ۚ وَما كانَ لَكُم أَن تُؤذوا رَسولَ اللَّهِ وَلا أَن تَنكِحوا أَزوٰجَهُ مِن بَعدِهِ أَبَدًا ۚ إِنَّ ذٰلِكُم كانَ عِندَ اللَّهِ عَظيمًا(53)
Vy, kteříž jste uvěřili, nevstupujte v domy prorokovy, leda že dovoleno bylo vám vstoupiti k pojedení, aniž byste vyčkávali až bude (jídlo hotovo). Však když pozváni jste, vejděte a když pojedli jste, rozejděte se: a nevcházejte v příliš důvěrný rozhovor, neboť to bolestně dotklo by se proroka a byl by nucen styděti se k vůli vám; však Bůh nestydí se za pravdu. A když žádáte je o nějaký předmět, žádejte oň zpoza clony: to bude čistším pro srdce vaše a srdce jejich. A není přípustno, abyste bolestně dotýkali se proroka božího, aniž ženili se s manželkami jeho po něm nikdy: neb bylo by to u Boha provinění velké.(53)
إِن تُبدوا شَيـًٔا أَو تُخفوهُ فَإِنَّ اللَّهَ كانَ بِكُلِّ شَيءٍ عَليمًا(54)
A přiznáváte-li co veřejně, aneb skrýváte to, vězte, že Bůh zajisté o všech věcech vědomost má.(54)
لا جُناحَ عَلَيهِنَّ فى ءابائِهِنَّ وَلا أَبنائِهِنَّ وَلا إِخوٰنِهِنَّ وَلا أَبناءِ إِخوٰنِهِنَّ وَلا أَبناءِ أَخَوٰتِهِنَّ وَلا نِسائِهِنَّ وَلا ما مَلَكَت أَيمٰنُهُنَّ ۗ وَاتَّقينَ اللَّهَ ۚ إِنَّ اللَّهَ كانَ عَلىٰ كُلِّ شَيءٍ شَهيدًا(55)
Nebude viny jim, (když odkryjí tváře své) před otci svými, neb syny svými, aneb bratry svými, neb syny bratrů svých, neb syny sester svých, neb ženami jejich, nebo před otrokyněmi svými. A bojte se Boha (ženy): Bůh zajisté všech věcí jest svědkem.(55)
إِنَّ اللَّهَ وَمَلٰئِكَتَهُ يُصَلّونَ عَلَى النَّبِىِّ ۚ يٰأَيُّهَا الَّذينَ ءامَنوا صَلّوا عَلَيهِ وَسَلِّموا تَسليمًا(56)
Zajisté pak Bůh a andělé jeho žehnají prorokovi: pročež i vy, kteříž uvěřili jste, žehnejte mu a zdravte jej pozdravem.(56)
إِنَّ الَّذينَ يُؤذونَ اللَّهَ وَرَسولَهُ لَعَنَهُمُ اللَّهُ فِى الدُّنيا وَالءاخِرَةِ وَأَعَدَّ لَهُم عَذابًا مُهينًا(57)
Zajisté pak těm, kdož ubližují Bohu a proroku jeho, zlořečil Bůh v životě pozemském i budoucím a schystal jim trest potupný.(57)
وَالَّذينَ يُؤذونَ المُؤمِنينَ وَالمُؤمِنٰتِ بِغَيرِ مَا اكتَسَبوا فَقَدِ احتَمَلوا بُهتٰنًا وَإِثمًا مُبينًا(58)
A ti, kdož urážejí věřící muže a ženy, aniž by si toho byli zasloužili, obtížili se pomluvou a hříchem zjevným.(58)
يٰأَيُّهَا النَّبِىُّ قُل لِأَزوٰجِكَ وَبَناتِكَ وَنِساءِ المُؤمِنينَ يُدنينَ عَلَيهِنَّ مِن جَلٰبيبِهِنَّ ۚ ذٰلِكَ أَدنىٰ أَن يُعرَفنَ فَلا يُؤذَينَ ۗ وَكانَ اللَّهُ غَفورًا رَحيمًا(59)
Ó proroku, rci manželkám svým a dcerám svým a ženám věřících, aby spouštěly níže svrchní roucha svá: tak snadnějším bude, aby byly poznány a nebyly uraženy kým: a Bůh velký jest v odpouštění, slitovný.(59)
۞ لَئِن لَم يَنتَهِ المُنٰفِقونَ وَالَّذينَ فى قُلوبِهِم مَرَضٌ وَالمُرجِفونَ فِى المَدينَةِ لَنُغرِيَنَّكَ بِهِم ثُمَّ لا يُجاوِرونَكَ فيها إِلّا قَليلًا(60)
Nepřestanou-li pokrytci a ti, jichž srdce stižena jsou chorobou, a rýpalové v Medíně, dojista rozčilíme tě proti nim: a pak dojista nenecháme je tam býti sousedy tvými, leda na krátko.(60)
مَلعونينَ ۖ أَينَما ثُقِفوا أُخِذوا وَقُتِّلوا تَقتيلًا(61)
Zlořečeni jsouce, kdekoliv by nalézali se, jímáni budou a povražděni vražděním.(61)
سُنَّةَ اللَّهِ فِى الَّذينَ خَلَوا مِن قَبلُ ۖ وَلَن تَجِدَ لِسُنَّةِ اللَّهِ تَبديلًا(62)
Taková byla zvyklost Boha ohledně těch, kdož před nimi byli: a neshledáš ve zvyklostech Boha změny nijaké.(62)
يَسـَٔلُكَ النّاسُ عَنِ السّاعَةِ ۖ قُل إِنَّما عِلمُها عِندَ اللَّهِ ۚ وَما يُدريكَ لَعَلَّ السّاعَةَ تَكونُ قَريبًا(63)
Dotazovati budou se tě lidé ohledně hodiny (soudu). Rci: „Vědomost o ní má jen Bůh a kdo může říci ti, není-li snad hodina (soudu) blízka?“(63)
إِنَّ اللَّهَ لَعَنَ الكٰفِرينَ وَأَعَدَّ لَهُم سَعيرًا(64)
Bůh zajisté zlořečil nevěřícím a přichystal jim plamen (pekelný):(64)
خٰلِدينَ فيها أَبَدًا ۖ لا يَجِدونَ وَلِيًّا وَلا نَصيرًا(65)
v něm přebývati budou věčně věkův a nenaleznou ochránce, ni pomocníka.(65)
يَومَ تُقَلَّبُ وُجوهُهُم فِى النّارِ يَقولونَ يٰلَيتَنا أَطَعنَا اللَّهَ وَأَطَعنَا الرَّسولا۠(66)
V den, kdy otáčeny budou tváře jejich v ohni, řeknou: „Kéž bychom byli poslušni bývali Boha a poslušni bývali proroka.!“(66)
وَقالوا رَبَّنا إِنّا أَطَعنا سادَتَنا وَكُبَراءَنا فَأَضَلّونَا السَّبيلا۠(67)
A řeknou: „Pane náš, my poslušni byli jsme pánů a předáků svých: a oni zavedli nás se stezky (pravé).(67)
رَبَّنا ءاتِهِم ضِعفَينِ مِنَ العَذابِ وَالعَنهُم لَعنًا كَبيرًا(68)
Pane náš, dej jim trest dvojnásobný a zlořeč jim zlořečením velkým!“(68)
يٰأَيُّهَا الَّذينَ ءامَنوا لا تَكونوا كَالَّذينَ ءاذَوا موسىٰ فَبَرَّأَهُ اللَّهُ مِمّا قالوا ۚ وَكانَ عِندَ اللَّهِ وَجيهًا(69)
Vy, kteříž jste uvěřili, nebuďte jako ti, kteří urazili Mojžíše: Zprostil pak jej Bůh viny v tom, co tvrdili, a (Mojžíš) byl u Boha velmi ctěn.(69)
يٰأَيُّهَا الَّذينَ ءامَنُوا اتَّقُوا اللَّهَ وَقولوا قَولًا سَديدًا(70)
Vy, kteříž jste uvěřili, bojte se Boha a mluvte mluvou přímou.(70)
يُصلِح لَكُم أَعمٰلَكُم وَيَغفِر لَكُم ذُنوبَكُم ۗ وَمَن يُطِعِ اللَّهَ وَرَسولَهُ فَقَد فازَ فَوزًا عَظيمًا(71)
Zlepší vám pak Bůh skutky vaše a odpustí vám viny vaše: a kdo poslušen jest Boha a proroka jeho, oblažen bude blažeností velkou.(71)
إِنّا عَرَضنَا الأَمانَةَ عَلَى السَّمٰوٰتِ وَالأَرضِ وَالجِبالِ فَأَبَينَ أَن يَحمِلنَها وَأَشفَقنَ مِنها وَحَمَلَهَا الإِنسٰنُ ۖ إِنَّهُ كانَ ظَلومًا جَهولًا(72)
Nabídli jsme zástavu (víry) nebesům a zemi a horám, však odmítly vzíti ji na se a chvěly se bázní před ní: i vzal ji na se člověk, však zajisté stal se velmi nepravostným, nevědomým;(72)
لِيُعَذِّبَ اللَّهُ المُنٰفِقينَ وَالمُنٰفِقٰتِ وَالمُشرِكينَ وَالمُشرِكٰتِ وَيَتوبَ اللَّهُ عَلَى المُؤمِنينَ وَالمُؤمِنٰتِ ۗ وَكانَ اللَّهُ غَفورًا رَحيمًا(73)
proto, aby ztrestal Bůh pokrytce, muže i ženy, a mnohobožce, muže i ženy: a aby obrátil se (s odpuštěním) k věřícím mužům a ženám, neboť Bůh velký jest v odpouštění, slitovný!(73)